Autor : ©J.B.Hurych
Název : TERRY TERRIFIC




V březnu tohoto roku zemřel velký spisovatel fantastických novel a přítel jeho nadšených českých čtenářů, Sir Terence David John "Terry" Pratchett (28 April 1948 – 12 March 2015) . Jeho serie DISCWORLD - o Zeměploše - má celkem 41 knih. První vyšla už v roce 1971, poslední až po jeho smrti. Celkem vyšlo asi 75 milonů jeho knih a to v 37 jazycích. Za své knihy dostal řád Britského Impéria a rytířský titul Lorda.

Tento rozhovor s Terrym (Hurontaria, září 1998) je vlastně interview, která jsem kdysi prováděl pro Hurontarii, původně jen v angličtině. Dotazovaní si většinou pochvalovali moje impertinentní otázky a já zase jejich vtipné odpovědi; některá ta interview dokonce naleznete i na jejich webstránkách. Terry mi velmi ochotně odpověděl a tak jsem se rozhodl to už tehdy přeložit do češtiny (poprvé to vyšlo v Amberzinu). . .

TERRY TERRIFIC
(Rozhovor s Terrry Pratchettem)

Hned jak jsem tenhle název napsal, ještě jsem se pro jistotu podíval do slovníku, abych mu náhodou nepřidával, anebo neubral - ale ne, je to správně.

TERRIFIC totiž může znamenat:
neobvykle veliký, impresivní
NEBO neobvykle obdivuhodný, potěšitelný
NEBO způsobující obavy (o tom ještě dále...)

Ano, Terry Pratchett je všechno tohle a ještě mnohem víc: on je totiž unikátní. Viděl jsem ho sice jen na fotografiích, ale když jsem se tuhle díval v TV na jakýsi film z Bornea (zapnul jsem si televizi někde uprostřed pořadu), hned jsem si říkal, že by ten člověk, co vypadal jako náš profesor zoologie na gymplu, mohl být Terry.

A byl. Film byl o orangutánech a mezi nimi se pohyboval on a ty opice se k němu chovaly až nebezpečně přátelsky. Na hlavě měl takový ten hnědý, silně opotřebovaný klobouk (podobný těm, co měli australští vojáci, když osvobozovali Novou Guineu od Japonců) a jeho vous byl daleko víc prošedivělý, než když jsem ho viděl na jeho fotce v knihách o Discworldu (o Zeměploše). Ale už když promluvil pár vět, nebylo pochyby: jeho humor, lépe řečeno poezie jeho humoru, ta vůbec nezestárla.

Tak to vidíte, teď jsem to konečně řekl a zpátky to brát nebudu: Terry je totiž v podstatě také básník - i když si myslím, že by se k tomu sotva přiznal bez použití násilí (tedy na něm, pochopitelně). Ano, "objevitel" Zeměplochy nám dává víc než opravdu krásnou literaturu (ze které, jak tvrdí, je také občas obviňován), víc, než jen ty jeho fantastické postavičky nesmrtelné velikosti. My se totiž v těch jeho hrdinech také poznáváme, protože oni jsou až nestydatě a hrozně lidští. A to zrcadlo, ve kterém se vidíme , je navíc úplně rovné, to jen my jsme tak nějak trochu pokřiveni, tak nějak trochu směšní...


Ale Pratchett není jen Tolkien s enormní dávkou humoru. Jeho knihy jsou také (jak jinak?) i ostrou satirou. Někdy také dost bodavou, i když by mu sotva vysloužila titul "Terry the Terrible", Terry Kruťas. Vezměme si třeba tenhle příklad: jeho Unseen University je parodie na Neviditelnou universitu Rosikruciánů, ze které vyrostla později Anglická Královská Společnost Nauk a ta je vlastně tady jeho terčem. Jinde zase tvrdí, že sice neabsolvoval univerzitu, ale že má soucit s těmi, kteří tomu neunikli :-).

Tahle fakta ovšem nemám vůbec ze sebe, ta jsem si našel na Terryho webových stránkách, kterých je hned několik a všechny hýří jeho citáty a některé mají i kompletní annotace čili vysvětlivky k jeho knihám. Ona totiž každá jeho myšlenka má hned dva i více významů, které nejsou na první pohled zřejmé a už vůbec ne při doslovném překladu. Dovedu si (jen zhruba, ovšem) představit, jak těžkou práci má pan Kantůrek: Terry je na překladatele mor a dokonce ho podezřívám, že jim to dělá schválně a ještě z toho má radost. A to prosím i když dobře ví, že to bylo nejen díky jeho spisovatelskému umění, ale i dobré práci jeho překladatelů, že je teď známý - a hlavně čtený - po celém světě!

Ovšem nesmím tu zapomenout ani na jeho vynikající schopnost rozumět lidem - a nejen jim. To můžeme vidět právě v dříve jmenovaném filmu , kde stojí mezi mláďaty orangutánů ( o kterých říká, že vypadají jako "vyjukané kokosové ořechy"), hravý a šťastný, když jedno z nich mu se zaujetím demoluje jeho oblíbený, ošmataný klobouk, který je jinak jeho - řekl bych - jakýsi trademark.

A nakonec ještě jedna z Terryho životních zkušeností - tato je z jeho knihy, nazvané "Diggers" : "Potíže s otevřenou myslí jsou v tom, že k vám lidé budou chodit a budou se vám do ní snažit pořád něco nacpat."

Už odedávna si lidé vymýšleli celé světy s bájnými postavičkami: všichni známe Gullivera a také doktor Rabelais svými hrdiny (Gargantua a Pantagruel) rozveseloval (a dokonce prý i léčil) své pacienty. Maně si vzpomínám na dnes už asi zapomenutého pražského bohéma T.R. Fielda (syna barona a osobního lékaře Císaře Pána, doktora Rosenfelda) , který si vymyslel boha kanálů Lomikela ("Není dobr ani zel bůh kanálů Lomikel") a také národy Krhútů a Trilizínů s hlavním městem Ejčí nad Mejtínem...

A tak mi napadá: není celý tenhle náš život vlastně jen takovou velikou hrou, kterou s námi někdo hraje? A není naše fantazie to jediné, co můžeme dokonale prožívat, protože jen v tom jejím vybájeném světě se můžeme cítit opravdu svobodní?

Poznámka: Terryho čtenáři a přátelé mají k disposici celou řadu stránek na Netu, kam Terry také občas přispíval. A tak jsem si dodal odvahy a zahnal obavy (viz hořejší definice výrazu "terrific") a napsal jsem mu e-mail. Odepsal mi ještě ten samý den a co mi napsal, si přečtěte v následujícím překladu:

From: Terry Pratchett
To: Jan Hurych


JANSAN:

Milý pane Pratchett,

píšu teď články o zajímavých subjektech a osobnostech pro enzin AmberZine v Praze, v České Republice. V mém "mini-intervjú" se známými osobnostmi se ptám pouze dvě otázky (někteří lidé říkají, že i jedna je příliš mnoho :-), ale už se mi podařilo dostat odpovědi od lidí jako je R. Dawkins či pan Hale (co mu patří půlka té známé komety). Bylo by milé, kdybyste mohl našim čtenářům zodpovědět pár otázek:

Za předpokladu, že jsem váš nadšený čtenář, ale jinak pro vás člověk zcela neznámý - co byste mi tak mohl popřát nejhezčího a nejhoršího? Prosím označte které je které, protože u vás si člověk může lehce splést jedno s druhým.

TERRY:

To nejhezčí A TAKÉ to nejhorší: Kéž se vám splní VŠECHNY vaše sny (viz pozn.1 dole).

JANSAN:

Hádám, že jsem zapomněl, že jste mistr ve srovnávání toho, co je nesrovnatelné. A navíc to děláte tak, že to dává perfektní smysl.

Viděl jsem váš film o orangutánech a ta paní tam řekla o nich jednu větu, které mě hluboce upoutala: "Oni nikdy neopustili zahradu Ráje." Někteří lidé si dokonce myslí, že lidstvo už dosáhlo vrcholu své evoluce a jediné, co nám zbývá, je vrátit se zpět. Já vidím - za předpokladu, že je to možné - jen dvě cesty, jak to docílit: buď vrátíme všechna jablka, co jsme nakradli ze Stromu Poznání, anebo pomocí retro-darwinismu, když prosadíme pravidlo "přežití jen těch nejméně schopných" :). Co vy si o tom myslíte?

TERRY:

Kterákoliv z těch cest je blbost.

JANSAN:

Já si myslím, že jsme byli vyhnáni z ráje hlavně proto, že jsme byli dost hloupí, abychom se nechali nachytat - což byl následek toho, že jsme naopak nejedli ze Stromu Poznání dost.

TERRY:

Jestli si pamatujete, lidstvo bylo vyhnáno z ráje ne proto, že jedli ze Stromu Poznání, ale protože si Jehova myslel, že bychom pak mohli jíst ze Stromu Života (byly tam přece dva stromy). Já si myslím, že bychom měli být zodpovědní a začít se chovat jako dospělí. Chceme-li býti jako bozi, tak bychom v tom při nejmenším měli být tak dobří, jako jsou oni (viz pozn.2 dole).

JANSAN:
Vám se to mluví, protože vás bozi zřejmě milují... Děkuji vám za vaše odpovědi a přeji vám jménem našich čtenářů vše nejlepší.

-----

Poznámky:
 1) V originále: "May all your dreams come true." To je běžné anglické přání všeho nejlepšího. Terry zde ale hraje na dvojí význam slova "dream ":

2) Terry má ovšem pravdu, neboť v bibli Bůh doslova říká: "Člověk se stal jedním z nás, on poznal dobro a zlo a nyní by ještě mohl jíst ze Stromu Života a žít navždy." A tak se musel Adam s Evou vystěhovat.



Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku )