Autor : ©J.B.Hurych
Název : TABLET, TABLET, .TABLET, JEŠTĚ JEDNOU TABLET



Jak už jsem posledně napsal, jednoúčelové čtečky jsou předražené a dnešní tablety umí to co ony a ještě víc. Teď k tomu námětu přidám ještě trochu víc.

TABLET, TABLET, TABLET, JEŠTĚ JEDNOU TABLET.


Předpokládám, že je na čase, abych to dokázal fakty, tj. udělal srovnání tabletu se čtečkou, alespoň podle mé experience. V případě tabletů je rozdělím na ty s displejem: s 7P (tj. 7 palců , přibl. 178mm) úhlopříčlou a ty s 10P (tj. 10palců, přibl.. 254 mm). Říkám "přibližně", protože některé tablety jsou jiné velikosti, ale tyhle dvě velikosti jsou víceméně standart. Co se týká velikosti čteček, i ty jsou různé, ale většinou jsou menší než 7P tablet.

VELIKOST PŘÍSTROJE hraje asi tu největší roli - čtečku či 7P tablet strčíš so kapsy, udržíš v jedné ruce, zatímco tablet 10P se hodí spíše na stůl, v ruce jej dlouho neudržíš a nemáš.li po ruce pouzdro, nevíš, kam ho položit.

Na druhé straně u 10P jde udělat delší řádek či sloupec (držíte-li jej na výšku) pro stejnou velkost písmen. To má výhodu, že se vám tam vejde většinou celá stránka (myslím tu papírovou,, velikosti A4) či menší). Také je tam všeobecně lépe čitelný internet, email a psaní na klávesnici vůbec. 10P je ale víc náchylný na poškození, např. škrábance či neopatrné zacházení. A pochopitelně je také dražší, často i třikrát dražší než 7P. Cenu čteček zde nebudu posuzovat, je různá, ale pohybuje se - zatím - od poloviční až ke stejné ceně jako u 7P.

Také mají tablety větší baterii - ovšem to nahrazují čtečky displejem s t.zv. "eletronickým papírem" ( coč je celkem pitomý název, ale pracuje to dobře) - jedná se jakousi emulzi, kde se vytvoří obraz textu celé stránky a během samotného čtení té stránky se už nespotřebovává žádná energie.. Takový displej nepotřebuje podsvícení, ale jen vnější světlo od slunce či lampy. Baterie u takové čtečky pak může vydržet až měsíc bez nabití.

ČTENÍ VŠEOBECNĚ- zde je hned několik faktorů, tak např. se tvrdí, že oproti tabletu má čtečka s "elektronickým papírem" lepší viditelnost na slunci než tablet, kde se displej leskne a unavuje oči anebo je světlo displeje slabé.. A tak vám budou chválit, jak krásně se taková čtečka čte na pláži, ale to už vám naopak neřeknou, že ve stínu to jde číst dost špatně. Proto některé čtečky používají i možnost podsvícení, čímž tyto námitky zcela popírají.

To vše záleží na tom, kde budete čtečku víc používat. U tabletů je naopak možno snížit osvětlení na minimum, případně si sednout tak, aby vám okolní světlo moc nevadilo - jako se to dělá u PC. Sám používám u tabletu navíc průsvitnou folii na ochrahu displeje, ta nejen sníží jas a lesk, ale dokonce i zamaskuje škrábance, ( pokud jste si tu folii už nepořídili hned na začátku :-).

Bylo by toho mnohem vice a všeobecně lze říci, že čtečky mají jisté, často i podstatné výhody. Už jen např. tu malou spotřebu baterie - ale pokud nečtete víc, než 4 hodiny denně, tablety jsou ekvivalentní. Mimochodem, prodávají se už i vnější baterie, které lze připojit přes USB, nabíjí se z PC nebo si je můžete je s sebou už vozit nabité na cesty, Většinou ale speciální nabíječka tabletu ze zapalovačového soketu v autě klidně stačí.

Taková baterie se vám hodí i u starého přístroje, kde odejde vnitřní baterie - výměna je drahá a musíte do servisu. Nevýhodou čteček je naopak jejich jistá "pomalost" ládování stránek, i když to málokomu vadí. ( rozuměj hlavně to první naládování celé knihy, když má víc než řekněme 300 stránek). Ovšem dnešní čtečky jsou snad už chytřejší: proč ládovat celou knihu z paměti naráz, kyž ji stejně celou naráz hned nepřečtete ten samý den?

FUNKCE - čtečka je jednoúčelové zařízení, tj. je jen na čtení a i když jsem zatím neviděl čtečku, která by četla i akusticky (zatímco můj tablet to umí, i když zatím jen v angličtině), je jisté, že by s tím mohla pomalá čtečka mít problémy. Ovšem budou-li to čtenáři chtít, výrobci si s tím už poradí. ( ale ne v mnoha jazycích :-). Tablet má na druhé straně mnoho dalších funkcí, které žádná čtečka nemá, a navíc umí ještě vše, co umí čtečka.

Vlastně mnohem víc, například čtení novin a časopisů, které si přímo stáhnete z netu a už je čtete. Dále má tablet ještě email, brouzdání po netu, denní zprávy ,jakož i facebook a Skype. To ovšem znamená, že může - a vlastně musí - přijímat data přes wi-fi, tj. přes radiové vlny, podobně jako je to u mobilů.

ČTECÍ FUNKCE - nastavení velikost písmen je u čteček i tabletů zhruba stejná. 7P a10P tablet má výhodu, že ho lze otočit z vertikální do horizontální polohy ( nové čtečky to už asi umí také), čímž se zvětší délka řádku, případně i velikost písma.. U 10P je to ještě markantnější rozdíl, tam lze pohodlně vidět celou stránku u knih větších než A4 ( tj velikost kancelářského papíru). Rozuměj celou najednou, ne po částech jako u 7P či čtečky.

Čtečky musí právě každou (papírovou) stránku v knize rozdělit na 2 či 3 displeje, které se přepínají skokem pomocí tlačítka, zatímco tablety to dělají na dotyk prstem na displej a posun je jemný, kontinuální. Malá rychlost u čteček, které používají "elektronický papír", to nedovoluje. Ta emulse se toiž nenastaví tak rychle, zatímco displej u tabletu je rychlý, asi jako u televize (však také může zobrazovat i dvd filmy).
Některé čtečky vůbec mají mnoho funkcí aktivovaných tlačítky, která se ale mechanicky opotřebovávají a nahradit je jednoduše a levně nelze. Oprava by stála víc, než nová čtečka. Mnohé čtečky už též pracují na dotyk prstem na displej, případně přecházejí i na tabletovou a wifi technologii. Rozdíly začínají mizet, ale jen proto že, čtečky přejímají technologii tabletů, ne naopak.

KAPACITA- čtečky mají paměť 4 až 8 gigabajtů (MB), tj. několik stovek knih. Osobně nevidím přednost v tom, mít uloženo tolik knih - stejně nečtu najednou víc než 3 až 4 :-). Ne, rozuměj jeden den tu, jeden den jinou, nejen se tak zbavím nudy, ale ještě si tím cvičím paměť. To proto, že i když mi přístroj automaticky skočí na poslední stránku, co jsem četl, ještě si musím vybavit, o čem ta kniha je :-).

Navíc si ještě můžete udělat nekolik elektronických záložek do jedné knihy. Ostatní knihy raději nechám v počítači - paměť v tabletu si šetřím na filmové klipy, ty zaberou hodně paměti. Má to výhodu, že se kniha také otvírá rychleji (u některých formátů). Paměť tabletů lze rozšířit až na 32 MB, to je ale právě výhodné jen pro ty filmy - čtečky zatím ještě filmy nehrají, i když ty novější také mohou použít SD čip pro rozšíření paměti.

FORMÁT KNIH - všechny tři základní formáty PDF, EPUB a MOBI ovšem nelze číst na všech čtečkách, většinou jen dva z nich. Výrobci čteček vám je sice na netu zdarma překonvertují na ten jejich formát, ale nemají to rádi: chtějí, abyste kupovali jen jejich knihy v jejich formátu a jen z jejich knihovny - na tom se právě nejvíc vydělává, ne na prodeji čteček :-).

U tabletů si prostě jen přidáte čtecí program pro chybějící formát. Můj tablet čte všechny 3 formáty - a ještě víc - to proto, že v něm byly tři čtecí programy už při prodeji.
Pravda, úplně všechny formáty vám zkonvertuje jeden program zdarma na PC, jmenuje se CALIBRE, ale ten výsledný text, ač je většinou diakriticky správný, už nemá ten samý rozvrh stránky: okraje, obrázky, ani text nevyplňují stránku tak dobře, jako v původním formátu. Ale proč to konvetovat? Museli byste to dělat pro každou knihu toho formátu, zatímco za pár babek si koupíte hned program, který čte přímo ten "exotický" formát a ne jen pro jednu knihu, ale pro všechny toho typu.

ZÁLOŽKY, POZNÁMKY, KOMENTÁŘE A PODOBNÉ FUNKCE. - ty mají čtečky i tablety. Tablety mají navíc i slovníky, akustické čtení, spelling (pravopis, v případě, že něco píšete) a dokonce i překladače do a z cizích jazkyků. Jistě, musíte si je koupit, ale cena je opravdu dostupná pro každého - přijdou až desetkát levněji než ty papírové a také jsou neskonale rychlejší :-).

PRÁCE NA NETU A WIFI - čtečky se také snaží vylepšit jejich užitečnost pomocí poskytování a čtení zpráv, natahování celých časopisů a podobně (vše pomocí wifi), ale tím jen dohánějí tablety, které už to dávno mají. Navíc je to omezené, už kvůli té pomalejší rychlosti displeje.

Email, facebuk, stránky na netu a to ostatní je na tabletu zcela běžné. I když se v tomto případě nejdená zrovna o knihy (proč číst knihu na netu, když si ji mohu stáhnout a číst mimo net), přesto se jedná o "čtení", navíc třeba i doprovázené zvukem či pohyblivýn obrazem. I když moc ten přímý přenos nepoužívám, přesto si občas na PC stáhnu klipy z YouTube a naláduju je a přehrávám na mém tabletu, který umí všechny video formáty ( programy pro to dodávaji už s tabletem, hned dva, ale většinou tři), aby se mohla přehrávat všechna různá videa i DVD.

Zrovna tak umí tablet hrát i audio. Buď na sluchátka, což je dobré pro privátní poslouchání, ale pro kvalitu je lepší mít extra vnější reproduktor. Ten můj je bezdrátový, via Blue-tooth, umí se přifázovat sám a jeho vnitřní baterii nabíjím příležitostně z tabletu, PC nebo pomocí adaptoru i ze sítě.
S wifi mohou být občas i problémy, ale to většinou nebývá vinou tabletu, takže do toho nebudu šťourat. To je věcí providerů, podobně jako je to u mobilů.

A CO NAŠE "KNIHY OFF-LINE"? - ano, četl jsem je už ve čtečkách i na tabletech, máme je sice jen ve formátu PDF, ale ten čte dnes každý tablet a většina čteček. ZIP formát je výhodnější nejprve rozbalit v počítači na jednotlivé HTML fajly (až 20 na knihu), protože v PC je také snadnější HTML číst - čtečky ani tablety nejsou moc "HTML-friendly".

Knihy v PDF jsou naopak celé v jednom fajlu a protože lze v tabletu stránky posouvat plynule a ne skokem, nerozseká vám obrázky jako třeba starší čtečky, i když i ty umí číst PDF. Jak je vidět, naše volba nového formátu PDF byla správná - ale dalo mi to zabrat, předělal jsem ze ZIPu celou naši knihovnu, teda přes sto třicet knih a travalo to půl roku :-).


Takže budoucnost teď vidím v tabletu - až jejich cena ještě spadne - protože na rozdíl od čteček, kde se vydělává jen na knihách, u tabletů se prodávají stovky jiných programů, připojení, stahování a komunikace vůbec. Takže výrobci čteček nemají tak velký profit jako Google a s omezeným prodejem budou muset jít s cenou značně dolů, protože bez čteček si lidé nebudou kupovat ty jejich knihy - což je zachová v bizmysu. Ale i Google už má své knihy, navíc i ty staré, které kdysi dával zadarmo, ale teď už moc ne. A i když výrobci čteček časem přidají ještě různé jiné funkce, nebudou moci cenově konkurovat tabletům, kde navíc láká jejich univerzálnost. Jinak řečeno, "čtečkáři" si časem stejně budou muset stejně koupit tablet a nosit s sebou dva přístroje, když nemusím, je ovšem zbytečnost.

Poznámka 1.: Ale pozor: tablet není PC a jste-li zvyklí na Windows, můžete na ně klidně zapomenout. Tablet dělá leccos jinak, i když na druhé straně značně jednodušeji, než u Windows - jinak by vám na vše nestačil ten jeden prst :-). Osobně vidím také přednost v tom, že na tabletu se dají psát i normální texty, buď přímo na klávesnicí, té na displeji, nebo na přídavné, mechanické).

V tomto případě bych také studentům doporučil si předem zjistit, zda jejich univerzita už neprodává nové, tzv.studijní tablety ( společný název se ještě nechytil), které už mají prakticky vše, co student bude potřebovat - i s naládovanými skripty a specilelními programy. I když skoro každý tablet už má svůj OFFICE program ( i když ne ten od iMcrosoftu), kde se s výhodou použije Excel, na vyšší matematiku či modelování to prostě nestačí.

Některé univerzity už mají své subdodavatele pro takové tablety - pochopitelně jen ty 10P ( většinou velikosti starýcch "skript"), a uzavřené v pouzdru, které se rozloží jako kniha, kde už je na jedné desce pouzdra i mechanická klávesnice, případně ještě jeen, menší displej. Tablet pak obsahuje deník, notebook, kalendář, různé tabulky i slovníky, mohou se na něm psát eseje, skenovat či fotit obrázky a tisknout či ukládat vše, co student "vyrobí". Navíc lze koupit i sofistikované programy jako Wolframova "Mathematika", kde lze řešit matematické diferenciální rovnice a estavovat modely, nebo editory, ve kterých můžete psát prograny v jazyce C či jiných ( například v mém oblíbeném Prologu)

Proč si kupovat to vše extra k vašemu tabletu, když zde je to už v jednom? A navíc to na norlálním tabletu nemusí ani pracovat! Mají tam dále možnost komunikace s univerzitní databází, knihovnou, vnitřní univerzitní komunikací a email. A počítají s tím, že to budete používat po celá léta studia a halvně doma, čímž se ušetří na počtu školních počítačů.

. U zkoušek se ale asi používat nebudou smět, to by se to pane opisovalo - zatímco my si ještě museli psát taháky na manžetu :-).
. Jen tak mimochodem: když přijdete do praxe, asi vás udiví, že vám nikdo nezakazuje slovníky ani tabulky, a už vůbec ne nějaké knihy. Navíc ovšem hned zjistíte, že v praxi jsou mnohem složitější problémy, než byly ty ve škole.
Vzpomínam, jak nám kdysi u zkoušek tohle vše dovolil přednášející u zkoušky použít, ale dal nám pak takové těžké příklady, že jsme pak museli používat nejen paměť, ale přímo celou hlavu :-).. Dodnes jsem mu za to vděčný, nebyl to pak po promoci pro mě tak veliký šok . . .-


Poznámka2: Momentálně jeden německý student zažádal o sdělení zkoušecích otázek předem a odvolával se o všeobecné právo na informaci. Ač se to zdá směšné, německé ministerstvo školství se tím vážně zabývá, tak daleko jde blbost lidská - zatím asi chtějí jen získat čas, než bude po zkouškách. Jedno řešení by bylo: zaslat mu všechny možné otázky za posledních deset let. To by ho naučilo dělat si fóry z učitelů ( sám totiž přiznává, že je výborný student a že to nepotřebuje. :-).

U písemných zkoušek se totiž dávají všem otázky stejné, maximálně jsou dvě či tři různé skupiny. To je sice demokratické, ale už se mnohokrát stalo, že už někdo otázkyzase masově ( tj . demokraticky :-) prodával. Přitom by stačilo udělat řekněme dvacet souborů otázek, to mu by nestálo za to naučit se odpovědi na všechny. Výsledky by se elegantně vyhodnocovali počítačem, stejně by šlo jen o zaškrtávání prefabrikovaných odpovědí. Výsledky by se pak vyhodnocovaly pořítačem.

Pro ústní otázky, které se u zkoušky vybírají losem, takže je nikdo předem nezná, by zase tomu studentovi měli napsat, ať jim oznámí číslo, které si pak vylosuje, že mu rádi pošlou tu otázku, ale pokud mu to číslo pak nepadne, že bude mít prostě smůlu :-)

Hodně problémů asi pedagogůmi studentům odpadne, až se v Bruselu rozhodne, že se už nebude studovat matematika, fyzika ani národní jazyk. To už pak bude opravdu ta pravá "škola hrou", jak to chtěl Komenský. Co na tom, že on to myslel úplně jinak? :-)



Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku )