Autor : Jan B. Hurych
Název : E-BUX




CO ČÍST ( A CO NE)


Částečně jsem se tomu problému věnoval v mé knize UMÍME DOBŘE ČÍST? (ke stažení zdarma z naší knihovně na http://hurontaria.baf.cz/KNIHY/ ), ale tehdy ještě nebyly čtečky, proto zde ještě něco přidám . . .

Pochopitelně nechci nikomu radit, jen tu popíšu, jak to dělám já. Je to, řekl bych, zásadní věc, protože na tom závisí, zda neztratíte zbytečně moc času a ještě se navíc nebudete nudit. Hodně lidí totiž, když začnou číst, nemohou přestat - jen tak, ze setrvačnosti :-). Pravda, většina přestane,ale až po určité ztrátě času. U knih za peníze to i něco stojí. Dávají sice často ukázku, ale . . .

Už dávno jsem zpozoroval, že knihy, za které se platí, můj vkus a touhu nenaplňují. Nejde jen o peníze, knihy za 3 dolary jsou vlastně jako zdarma, ale jde také o ztrátu času, než na to přijdete. |Jak ale předem poznám, zda je ta kniha dobrá? Na kritiky nevěřím, ti vám pochválí cokoliv, od čeho dopsanou pět kopií zdarma a jak se zdá, pořád se hlavně soustřeďují na knihy papírové (elektronickou kopii totiž dostanou jen jednu a ještě navíc zamknutou). Naštěstí se elektronické knihy vydávají většinou až potom, kdy papírové verze uspěly, ale v poslední době se už vydávají téměř současně, někdy dokonce jen v elektronické verzi. V tom je riziko, tak např. ztroskotal jeden spisovatel hororů, který psal a prodával knihu po kapitolách na netu. Kdyby už nebyl milionář, prodělal by na tom i poslední košili. Dávat to zadarmo jako já, to ho asi nenapadlo. V tom jsem teda bohatší než on :-).

Jakožto osoba postarší, mám zájem přečíst si i to, co jsem kdysi zanedbal. Pravda, klasici se vydávají, dokonce i zadarmo, ale jen ti hodně známí. Můj zájem je ale všestranný - a to zde nejmenuji mou oblíbenou kategorii, knihy technické a vědecké. Ne, mám na mysli hlavně historii, filozofii, mystery, beletrii, knihy zajímavostí i knihy na indexu, knihy cizích spisovatelů - hlavně ty, přeložené do angličtiny, jiný jazyk nezvládnu :-).

Přesto i tam je právě těžší rozhodnout se, co nečíst. Pořád vám totiž bude vrtat hlavou, zda jste něco nepropásli. Na to mám dobrou metodu: hledám na netu knihy, které mi doporučili druzí, ať už přátelé nebo některý autor knihy, kterou zrovna čtu (ano, jsou takoví :-). Na rozdíl od přátel mi ti druzí nikdy nezklamali :-).

Ale vážně: protože je náš čas omezen, každá kniha, kterou čtu, zabírá čas pro jinou,, která je třeba lepší. Ano, obzvláště u elektronických knih jsem se stal náročný a vybíravý. Toho pocitu se zbavím teprve tehdy, když čtení přeruším a načnu knihu jinou., třeba ještě horší. Jedna kritička má na to metodu "prvních padesáti stránek", které pilně přečte. Ať mě omluví, ale často i padesát mnoho. Při troše zkušenosti stačí deset až dvacet, pak se můžeme rozhodnout. Ona ovšem čte tolik stránek, aby mohla popsat děj a pak si přečte ještě poslední stránku. Možná, že to tak dělají všichni kritici. Podle toho pak ty kritiky vypadají.

Já si často jen knihu prolistuji a pak ji klidně odhodím - chci říci vymažu. U papírových knih to listování jde rychle, čtečky mají navíc až tři displeje na jednu stránku. Nu co, knihu si stáhnu a čtu to nejprve na větším tabletu, tam se vejde jedna stránka na jeden displej. Nejlepší je to listovat na PC, kam si knihy stahuji z netu a ušetří mi to i ládování nějaké opravdu jalové knihy ještě z PC do čtečky.

Takže si nejprve pořádně vyberu, co číst. Jsem totiž fajnšmekr a navíc i autor, takže se trochu vyznám - ovšem někdy se i já spletu. Ale o to nejde: ten systém mi umožní opravdu účelně naplnit čas pro čtení - a navíc mám i přehled, co je v knihách, které jinak nestojí za to ani abychom je otevřeli.

Jindy jsem překvapen příjemně: tak například jsem četl knihu, podle které byl natočen film DOBRÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ. Četl jsem to v originále, pochopitelně, ale není to prostě scénář, je to originální literární dílo. Na rozdíl od nenáročné kovbojky je tato kniha psána stylisticky i obsahově na úrovni toho, čemu říkáme "krásná literatura", prostě co věta, to skvost. Bez znalosti cizího jazyka bych zrovna o tohle přišel. A o mnoho jiného. I když se dobré překlady do češtiny dnes dělají, je jich pořád ještě proklatě málo.

Všeobecně vzato, kniha pro mě zůstává pořád tou nejlepší zábavou - u TV většinou usnu a není to jen moje chyba :-). Při čtení pracuje naše představivost, čteme si svým tempem, neruší nás kravál ze spíkrů - prostě můžeme si to opravdu vychutnat. Řeknu vám jedno: pokud jste kdy chtěli nějakou knihu číst a nedostali jste se k tomu, je pořád ještě čas. Je to lepší zábava, než do zblbnutí se opakující senilní řeči našich přátel, o tom, co je bolí či jak nadaní jsou jejich vnuci a vnučky, prostě ta tzv. společenská (= snobská) zábava.

Knize se také nemusíte kořit, chválit ji nebo jí kupovat dary. Kde opravdu najdete takovou ideální milenku?