Autor
:
Jan B. Hurych
Název
: E-BUX
SROVNÁNÍ DVOU ČTEČEK.
Pozn. Toto
je jen přetisk starého článku, ale může
být užitečný pro toho, kdo si zrovna vybírá
čtečku, kterou by koupil.
Koupil jsem si tedy ještě
jednu čtečku - byla na slevě, no nekup to! - a tak ke
staré SONY PRS300 přibyl teď ještě
tablet HIP-STREET HS-M701-4GB. Úmyslně jsem nekupoval
tablet, co má přístup na Internet - když se
brouzdám po ulici, nebrowzdám se (to prosím není
překlep, ale jen vtip :-) ještě po netu, tam se
browzdám doma na laptopu či tabletu a ten je věnován
právě internetu: mám obě ruce volné a
stahuji tam knihy, videoklipy, manuály a freeware programy.
A
pochopitelně poštu, i když její "informační
obsah", lépe řečeno užitečnost, je pro mě
poměrně malá, obsahuje totiž dopisy, které se
opakují, takže různé věci dostávám
až pětkrát. Inu originalita není dána
každému. Různé spamy a sem-tam přeposílané
přílohy mi totiž berou drahocenný čas, který
jinak věnuji daleko zajímavějším
studiu. Tím ovšem nemyslím dopisy čtenářů
SFingy, které jsou mi vždy vítány.
Výše
uvedený tablet HIP ( zde jen diskutuji jeho funkci coby
čtečky - má totiž mnohoúčelový
barevný displej a přehrává videoklipy všech
hlavních formátů a hudbu, pracuje i jako
magnetofon a podobně) - to vyhrál nad SONY tečkou ve
většině parametrů, hlavně proto, že PRS je
jen čtečka - má ovšem také své
vlastnosti, o kterých se tu zmíním.
1)
HIP má paměť 4 Giga, PRS jen 500 Meg. Pro knihy ale
obojí bohatě stačí.
2) HIP má
barevný displej, SONY jen černobílý. Barva
je výborná věc, hlavně pro knihy a časopisy,
které barvu používají a jejichž články
jsou často zformátovány pro čtečky (viz
naše knihy v PDF nebo časopis VTM v EPUB).
3)
Velikost písmen je možno nastavit u obou čteček, ale
jen u "profesionálně" generovaných PDF,
tj. z Adobe Akrobatu a podobně. U "úsporného"
(domácího :-) generování z původního
fajlu do souboru PDF (pomocí zvláštních
programů, např Cute PDF writer a pod.) se velikost textu
sice zvětší, ale odstavec pak přesahuje šířku
displeje. . Podobně se zobrazí skeny ve velkém
formátu. Navíc tam nepracují v PDF linky a
pochopitelně ani obrázky nelze zvětšovat. U
EPUB je to lepší, a to i u "amatérsky"
generovaných (např. EPUB pomocí programu SIGYL) ,
kdy tam importuji originál a prostě ho uložím jako
EPUB. Tam velikost přímen na čtečce měnit
lze. Net linky v EPUB sice také nepracují, takže nemohu
skákat z kapitoly na kapitolu, ale to nemohu (na HIPu!) ani u
"profesionálního" EPUB.
4) V HIPu se
nastavují záložky jen ručně, takže zapnete-li
ho a chtěli byste příště pokračovat
ve čtení, kde jste včera přestali, není
to problém Navíc můžete použít sekci
"browser history", tam si dát bukmárk a
později otevřít knihu odtamtud - o tomhle se ale v
manuálu nedočtete. Ony naskočí automaticky
vždy tam, kde jste včera přestali a také můžete
kdykoliv přeskočit na jinou stránku, znáte-li
její číslo (je ovšem třeba rozlišovat
STRÁNKU v originále a STRÁNKU v de čtečce
- tam připadnou na jednu stránku originálu třeba
dva až tři displeje (díky malému okénku
Ponyho), často ale také mylně označovaných
jako "stránky".
V Pihu si nemůžete skočit
jen tak na kteroukoliv stránku: nahoře je jen řada
teček, na které můžete ťukat, ale většinou
jedna tečka představuje víc stránek (celá
řada totiž zobrazuje celou dálku knihy), takže je to jen
hrubé skákání. Nu nic, je to dobré
jen když rychle listujeme - na hledání textu není
ani SONY ani HIP vybaven. To vše se lépe provádí
na laptopu. ten je ostatně pořád nejlepší
čtečkou, můžete si tam naládovat detailnější
čtecí programy s více možnostmi :-)
5) SONY
má "elektronický papír", kde černá
emulze elektrostaticky utvoří text, takže pracuje jen na
okolním světle. To znamená, že například
v čekárně u zubaře se mi na něm špatně
čte a baterku či svíčku s sebou nechci nosit.
HIP má naopak svůj vlastní zdroj světla, je
to prostě LED displej a jasnost se dá nastavovat. Takže
se dá číst i v tunelu. Ovšem baterka vydrží
jen dvě až čtyři hodiny.
6) Ano, spotřeba
energie je daleko větší u HIPu - SONY naopak
nabíjím asi jen tak jednou měsíčně,
ten totiž bere energii jen při přepínání
na další stránku. jen tak mimochodem, úplné
vybíjení do nuly se u těchto nabíjecích
baterek nedoporučuje.
Ovšem s HIPem přišla
i nabíječka, SONY ji nedodal, zatím nabíjím
jen z laptopu. Nikdy ale nepoužívám jinou nabíječku,
která nepřišla se čtečkou. Vlastně
ano, ale já vím, jaké napětí si mohu
dovolit - a také musím mít konektor správné
velikosti a typu.
7) Hip má také o něco
větší displej a písmena se tam lépe
čtou - díky většímu světelnému
kontrastu ( stránka je podsvětlena svým zdrojem,
SONY používá jen okolní světlo, takž při
špatném vnější osvětlení
neuvidíte text.
8) HIP má také tzv.
"touch doplej" a listujete v něm přejetím
prstem po displeji (ale neslinit, na rozdíl od papírové
knihy! :-). Je to skvělé, je to =plně jako u
normální knihy! U SONY se musí pro listování
ťukat na tlačítko, které -hádám
- snese jen pár tisíc ťuků.
9) HIP má
také "stylus", tyčinku pro lepší
orientování při poklepu či dotyku displeje
(prst je někdy moc tlustý). To se hodí obzvláště
pro ťukání na menu v rozích, kam se prst
špatně vejde :-). K "listování"na
HIPu používán vlastní vynález, a sice
štěteček. Tablet je na to citlivý dost a
nedrhne to jako suchý prst :-). U HIPu lze v poznámkovém
modu na displej dokonce červeně stylusem "psát"
poznámky a uložit si to. U SONY to nešlo, ale možná
teď už ano.
10) Zdroj HIPu se sám po jisté
době nečinnosti vypíná a navíc má
hlavní vypínač a i ruční vypnutí
tlačítkem. To zřejmě stačí:
zapomínám totiž po tom tlačítku ještě
vypnout hlavní vypínač, ale baterka se mi, jak
jsem zjistil, dál nevybíjí. SONY mohu nechat
zapnutý hodiny, i s otevřeným textem, a nevybíjí
se. Jak už jsem napsal, bere energii jen při listování.
11)
Je tomu dva roky, co jsem koupil SONY a srovnání tedy
není férové. HIP už je navíc o 40 procent
levnější a má daleko více funkcí.
Pravděpodobně přijdou ještě větší
tablety, ale tahle velikost do kapsy (jako paperback) mi vyhovuje.
Podotýkám, že co jsem zde psal platí jen o
zastaralém PRS 300, dnešní SONY má už asi
vše, co má HIP či jiné čtečky.
Obojí displej (7 palců diagonála) je ale malý
pro skeny či skenované knihy ( tam je rozhodně lepší
velikost diagonály 10 palců, dnes už dělají i
tak velký tablet). Poznámka: teď, po dvou letech,
jsem kopli Android tablet, také od firmy HIP. Písmena
jsou ostřejší, osvětlení silnější,
a stránka se dá dvěma prsty (roztáhnout na
potřebnou šířku. Navíc mi, na rozdílí
od SONY, zobrazuje i PDF jiného typu, tj. stvořené
skeny (stránky jsou vlastně obrázky, tedy text
není digitalizován), Tento typ nečetl ani HIP (
nový už ano).
12) Udělal jsem rozhodnutí,
že PDF budu číst na jen SONY, kde mám méně
problémů a mohu si lehce přeměnit font a
velikost u originálu a zkonvertovat to sám. EPUB je
zase lepší na HIPu, ze stejného důvodu
- je to lepší, než se snažit navíc modifikovat
stáhnuté knihy. Obojí formáty jsou ty
nejvíc používané a nemají problémy
s českou diakritikou. (Poznámka" u HIPU jsme pak
přešel na formát MOBI, nejtrpčejší
pro publikované knihy. Převod na MOBI dělám
pomocí programu Calibre. Ten je zdarma konvertuje všechny
možné formáty a to nejen na MOBI, ale i na jiné.
TXT
formát sice bere každá čtečka, ale českou
diakritiku v něm už ne. (Pozn. Nové čtečky či
ty, co se prodávají v Čechách už ano).
Ostatní formáty jsou většinou specifické
pro výrobce a chcete-li číst české
knihy, vyzkoušejte si to předem, než čtečku
koupíte. Pokud čtečku kupujte od vydavatele knih
chcete číst jen knihy od něj, nebudete zklamáni.
Na netu je ale tolik knih zdarma v PDF a EPUB formátech, že
jistě neodoláte. Ano i to jde, ale musíte vědět,
jak . . .