Autor : Jan B. Hurych
Název : E-BUX




SROVNÁNÍ DVOU ČTEČEK.


Pozn. Toto je jen přetisk starého článku, ale může být užitečný pro toho, kdo si zrovna vybírá čtečku, kterou by koupil.

Koupil jsem si tedy ještě jednu čtečku - byla na slevě, no nekup to! - a tak ke staré SONY PRS300 přibyl teď ještě tablet HIP-STREET HS-M701-4GB. Úmyslně jsem nekupoval tablet, co má přístup na Internet - když se brouzdám po ulici, nebrowzdám se (to prosím není překlep, ale jen vtip :-) ještě po netu, tam se browzdám doma na laptopu či tabletu a ten je věnován právě internetu: mám obě ruce volné a stahuji tam knihy, videoklipy, manuály a freeware programy.
A pochopitelně poštu, i když její "informační obsah", lépe řečeno užitečnost, je pro mě poměrně malá, obsahuje totiž dopisy, které se opakují, takže různé věci dostávám až pětkrát. Inu originalita není dána každému. Různé spamy a sem-tam přeposílané přílohy mi totiž berou drahocenný čas, který jinak věnuji daleko zajímavějším studiu. Tím ovšem nemyslím dopisy čtenářů SFingy, které jsou mi vždy vítány.

Výše uvedený tablet HIP ( zde jen diskutuji jeho funkci coby čtečky - má totiž mnohoúčelový barevný displej a přehrává videoklipy všech hlavních formátů a hudbu, pracuje i jako magnetofon a podobně) - to vyhrál nad SONY tečkou ve většině parametrů, hlavně proto, že PRS je jen čtečka - má ovšem také své vlastnosti, o kterých se tu zmíním.

1) HIP má paměť 4 Giga, PRS jen 500 Meg. Pro knihy ale obojí bohatě stačí.

2) HIP má barevný displej, SONY jen černobílý. Barva je výborná věc, hlavně pro knihy a časopisy, které barvu používají a jejichž články jsou často zformátovány pro čtečky (viz naše knihy v PDF nebo časopis VTM v EPUB).

3) Velikost písmen je možno nastavit u obou čteček, ale jen u "profesionálně" generovaných PDF, tj. z Adobe Akrobatu a podobně. U "úsporného" (domácího :-) generování z původního fajlu do souboru PDF (pomocí zvláštních programů, např Cute PDF writer a pod.) se velikost textu sice zvětší, ale odstavec pak přesahuje šířku displeje. . Podobně se zobrazí skeny ve velkém formátu. Navíc tam nepracují v PDF linky a pochopitelně ani obrázky nelze zvětšovat. U EPUB je to lepší, a to i u "amatérsky" generovaných (např. EPUB pomocí programu SIGYL) , kdy tam importuji originál a prostě ho uložím jako EPUB. Tam velikost přímen na čtečce měnit lze. Net linky v EPUB sice také nepracují, takže nemohu skákat z kapitoly na kapitolu, ale to nemohu (na HIPu!) ani u "profesionálního" EPUB.

4) V HIPu se nastavují záložky jen ručně, takže zapnete-li ho a chtěli byste příště pokračovat ve čtení, kde jste včera přestali, není to problém Navíc můžete použít sekci "browser history", tam si dát bukmárk a později otevřít knihu odtamtud - o tomhle se ale v manuálu nedočtete. Ony naskočí automaticky vždy tam, kde jste včera přestali a také můžete kdykoliv přeskočit na jinou stránku, znáte-li její číslo (je ovšem třeba rozlišovat STRÁNKU v originále a STRÁNKU v de čtečce - tam připadnou na jednu stránku originálu třeba dva až tři displeje (díky malému okénku Ponyho), často ale také mylně označovaných jako "stránky".
V Pihu si nemůžete skočit jen tak na kteroukoliv stránku: nahoře je jen řada teček, na které můžete ťukat, ale většinou jedna tečka představuje víc stránek (celá řada totiž zobrazuje celou dálku knihy), takže je to jen hrubé skákání. Nu nic, je to dobré jen když rychle listujeme - na hledání textu není ani SONY ani HIP vybaven. To vše se lépe provádí na laptopu. ten je ostatně pořád nejlepší čtečkou, můžete si tam naládovat detailnější čtecí programy s více možnostmi :-)

5) SONY má "elektronický papír", kde černá emulze elektrostaticky utvoří text, takže pracuje jen na okolním světle. To znamená, že například v čekárně u zubaře se mi na něm špatně čte a baterku či svíčku s sebou nechci nosit. HIP má naopak svůj vlastní zdroj světla, je to prostě LED displej a jasnost se dá nastavovat. Takže se dá číst i v tunelu. Ovšem baterka vydrží jen dvě až čtyři hodiny.

6) Ano, spotřeba energie je daleko větší u HIPu - SONY naopak nabíjím asi jen tak jednou měsíčně, ten totiž bere energii jen při přepínání na další stránku. jen tak mimochodem, úplné vybíjení do nuly se u těchto nabíjecích baterek nedoporučuje.

Ovšem s HIPem přišla i nabíječka, SONY ji nedodal, zatím nabíjím jen z laptopu. Nikdy ale nepoužívám jinou nabíječku, která nepřišla se čtečkou. Vlastně ano, ale já vím, jaké napětí si mohu dovolit - a také musím mít konektor správné velikosti a typu.

7) Hip má také o něco větší displej a písmena se tam lépe čtou - díky většímu světelnému kontrastu ( stránka je podsvětlena svým zdrojem, SONY používá jen okolní světlo, takž při špatném vnější osvětlení neuvidíte text.

8) HIP má také tzv. "touch doplej" a listujete v něm přejetím prstem po displeji (ale neslinit, na rozdíl od papírové knihy! :-). Je to skvělé, je to =plně jako u normální knihy! U SONY se musí pro listování ťukat na tlačítko, které -hádám - snese jen pár tisíc ťuků.

9) HIP má také "stylus", tyčinku pro lepší orientování při poklepu či dotyku displeje (prst je někdy moc tlustý). To se hodí obzvláště pro ťukání na menu v rozích, kam se prst špatně vejde :-). K "listování"na HIPu používán vlastní vynález, a sice štěteček. Tablet je na to citlivý dost a nedrhne to jako suchý prst :-). U HIPu lze v poznámkovém modu na displej dokonce červeně stylusem "psát" poznámky a uložit si to. U SONY to nešlo, ale možná teď už ano.

10) Zdroj HIPu se sám po jisté době nečinnosti vypíná a navíc má hlavní vypínač a i ruční vypnutí tlačítkem. To zřejmě stačí: zapomínám totiž po tom tlačítku ještě vypnout hlavní vypínač, ale baterka se mi, jak jsem zjistil, dál nevybíjí. SONY mohu nechat zapnutý hodiny, i s otevřeným textem, a nevybíjí se. Jak už jsem napsal, bere energii jen při listování.

11) Je tomu dva roky, co jsem koupil SONY a srovnání tedy není férové. HIP už je navíc o 40 procent levnější a má daleko více funkcí. Pravděpodobně přijdou ještě větší tablety, ale tahle velikost do kapsy (jako paperback) mi vyhovuje. Podotýkám, že co jsem zde psal platí jen o zastaralém PRS 300, dnešní SONY má už asi vše, co má HIP či jiné čtečky. Obojí displej (7 palců diagonála) je ale malý pro skeny či skenované knihy ( tam je rozhodně lepší velikost diagonály 10 palců, dnes už dělají i tak velký tablet). Poznámka: teď, po dvou letech, jsem kopli Android tablet, také od firmy HIP. Písmena jsou ostřejší, osvětlení silnější, a stránka se dá dvěma prsty (roztáhnout na potřebnou šířku. Navíc mi, na rozdílí od SONY, zobrazuje i PDF jiného typu, tj. stvořené skeny (stránky jsou vlastně obrázky, tedy text není digitalizován), Tento typ nečetl ani HIP ( nový už ano).

12) Udělal jsem rozhodnutí, že PDF budu číst na jen SONY, kde mám méně problémů a mohu si lehce přeměnit font a velikost u originálu a zkonvertovat to sám. EPUB je zase lepší na HIPu, ze stejného důvodu - je to lepší, než se snažit navíc modifikovat stáhnuté knihy. Obojí formáty jsou ty nejvíc používané a nemají problémy s českou diakritikou. (Poznámka" u HIPU jsme pak přešel na formát MOBI, nejtrpčejší pro publikované knihy. Převod na MOBI dělám pomocí programu Calibre. Ten je zdarma konvertuje všechny možné formáty a to nejen na MOBI, ale i na jiné.
TXT formát sice bere každá čtečka, ale českou diakritiku v něm už ne. (Pozn. Nové čtečky či ty, co se prodávají v Čechách už ano). Ostatní formáty jsou většinou specifické pro výrobce a chcete-li číst české knihy, vyzkoušejte si to předem, než čtečku koupíte. Pokud čtečku kupujte od vydavatele knih chcete číst jen knihy od něj, nebudete zklamáni. Na netu je ale tolik knih zdarma v PDF a EPUB formátech, že jistě neodoláte. Ano i to jde, ale musíte vědět, jak . . .