Autor
:
Jan B. Hurych
Název
: E-BUX
KNIHA A CO JEŠTĚ?
Když čtu, tak čtu,
ne? No ano, ale dělat se přitom dá ještě
moc. Tak třeba když čtu knihu a přitom ještě
občas mrknu do časopisu nebo na obrazovku PC. Tohle teda
nedoporučuji. - nejen, že to vyrušuje, ale přepíná
to nějak špatně paměti, hodně se ztratí
v krátkodobé paměti a nemáte nic z jednoho,
ani druhého . . .
Tento problém je snadné
řešit tak, že prostě se ty dvě věci
oddělí, ale co ty ostatní aktivity při čtení,
kterým se často nevyvarujeme? Rozdělil bych je na
dvě skupiny"
a) ty které nám VADÍ
b) ty, které nám SKORO NEVADÍ. Říkám
skoro, protože vždy nám to trochu vadí, ale ne
vždy tak moc :-).
Áčko bych ještě
rozdělil na ty aktivity, , co
1) ale musíme to
dělat
2) ale nemusíme dělat
Co nemusíme
dělat, prostě neděláme, to je nejlepší
a nejlevnější řešení :-). Co
musíme udělat, buď uděláme, nebo
odložíme.
Ty, co musíme dělat, jsou pak
i)
dlouhodobé nebo
ii) krátkodobé aktivity.
Ty
krátkodobé nás opět moc nevyruší,
například vysmrkat se, odhodit vlasy z čela, zahnat
mouchu. Ale co ty dlouhodobé? Na to raději napíšu
článek jindy, je toho moc a mám na to moje metody,
které neplatí pro každého. Co například
uděláte, když čtete a zazvoní vám
telefon? Nu když čtu, vypnu ho, nebo tam dám jen
záznamník. Ale jak říkám, to už je
osobní věc.
Takže zbývají
aktivity, co nám SKORO nevadí a opět , krátkodobé
lze zanedbat, ale ty dlouhodobé mohou nakonec vadit víc,
než si myslíme. Hlavní je zde to "skoro",
účinek závisí na prostředí,
hlasitosti (např. rušivého zvuku), naší
citlivosti a délce trvání. Také to
"skoro" měříme podle toho, jak dalece to
rušení vnímáme, případně
ani nevnímáme, ale ono přesto existuje, a to i
když si na ně zvykneme.
Například jistý
pravidelný zvuk můžeme za nějakou dobu už nevnímat,
ale pak začne působit ještě zákon
"pravidelného vystavení rušení".
Tak například se zjistilo, že nízké
sub-harmonické zvuky ( to je odborný termín,
převážně "neslyšitelný"
zvuk) zanechávají trvalý nervový a někdy
i fyzický následek. Projeví se to až daleko
později.
Tak například hluk vrtule větrného
generátoru je skutečně zdraví škodlivý
- a následky jsou často trvalé, navzdory tvrzení
najatých "odborníků", že prý ne
:-). To pochopitelně záleží na době expozice
tomu hluku a vzdálenosti od vrtule. Například u
lidí, co bydlí nejblíže, to může být
kritické. Bohužel ještě vlády tyto symptomy
ignorují a výzkum neprovádí. Vláda
doufá, že ten výzkum udělají vrtulové
firmy, ale ty to odkládají, není to prý
jejich povinnost. . . .
Při čtení nám
už ale vadí i to, že při rušení hlukem
nemáme stoprocentní pozornost a ze čteného
si pak moc nepamatujeme, což je pro studenty kritické. I naše
logické myšlení nemůže při hluku
pracovat spolehlivě. To vše si často ani
neuvědomujeme, a proto je dobrou prevencí číst
v nerušeném prostředí a bez zbytečných
aktivit - i když je tam pak zase často nebezpečí
usnutí :-).Ono totiž i samo čtení je namáhavé,
unaví a je třeba dělat pravidelné přestávky,
dát odpočinout namáhanému zraku a případně
procvičit ztrnulé tělo.
Nu a pak jsou ještě
aktivity, které naopak při četní POMÁHAJÍ.
Není to jen dělání poznámek, pokud
máte dobrou paměť je možno si je dělat jen
mentálně, opět mentálně si některé
zdůraznit a tím lépe zapomínat to
nedůležité. Pochopitelně ty mentální
poznámky si musíme nějak spojit s logikou, pak se
to lépe zapamatuje. Ale papírové poznámky
jsou trvalejší - nahradí je jen diktafon nebo
záznam v počítači. Zde odkazuji na mé
knihy UMÍME SE UČIT? a UMÍME DOBŘE ČÍST
- jsou ke stažení zdarma v naší knihovně
KNIHY OFF-LINE.
Mám na mysli ještě jinou
aktivitu, totiž hudbu při čtení. Užíval
jsem to už dříve, ale musel jsem navíc spouštět
player a navíc i vybírat hudbu. Ale pak jsem objevil,
že moje HIP-STREET čtečka umí hrát hudbu i
při čtení (čtečka SONY ne) a stačí
jen nasadit si sluchátka, ťuknout na už předem
nahranou hudbu (uloženou v téže čtečce) a už jen
přepnout na knihu, co chci číst. Objeví se mi
text a hudba hraje až do konce, jak na Titaniku . . .
Ovšem
nedoporučuji jako hudbu třeba heavy metal a podobně,
to je pak spíš dopping. Experti jednoznačně
doporučují hudbu klasickou, ta má většinou
rytmus srdečního tepu a vytváří
klidnou, spokojenou náladu - prostě něco, co je pro
čtení ideální. Ale nechci nic doporučovat,
jen si myslím, že každá čtečka by měla
něco takového mít, i když ne každý by to
chtěl používat. Obzvláště se to
doporučuje při studiu. Tam by ostatně měl navíc
student použít vše, co mu pomáhá
zamaskovat okolní hluk a rozptýlení při
studiu holdovat jen později . . .