Autor
:
Jan B. Hurych
Název
: E-BUX
JAK ČÍST KNIHY V CIZÍM JAZYCE
Ne, toto nejsou to žádné
vtíravé rady, rozhodně ne nějaké
expertní - i když jsem přečetl pár set knih v
různých jazycích (většinou v
angličtině a ruštině) - ale spíše
to má být určité povzbuzení pro ty,
co se toho bojí. Soustředím se zde na specifika
výhody knih v cizím jazyce . . .
Většina
z nás jistě ví, že číst knihy v cizím
jazyce je asi výhodné, ale ne všichni víme
proč. Nebudu zde citovat staré snobské prohlášení,
že "v češtině to není ono" (přitom
snobi většinou ani cizí jazyky moc dobře
neznají), ale je fakt, že žádný překlad
nebude tak perfektní, jako originál - a i dobrý
překlad může nejen krásu, ale i smysl originálu
minout natolik, že by ho sám autor nepoznal. Proč?
Protože každé slovo v originále má řekněme
až pět i více významů (např. "mám
doma obraz" oproti "udělal jsem si o něm
obraz"). A co je ještě horší,
každý jazyk má své idiomy ( zvláštní
výrazy, např. angličtina), kterým rozumí
jen rodilý Angličan, ale třeba už ne Američan.
Jindy je to básnický obrat (třeba inverze pořadí
slov), například "light mysterious" není
"lehce mysteriózní" ale jen "záhadné
světlo", s básnickým přehozením
slov,.
Ta specifika se nás pochopitelně týkají
jen okrajově, pokud nestudujeme nějakou vědeckou
knihu, kterou přeložil člověk nepříliš
znalý v daném oboru. Je tu totiž jeden veliký
problém: vědecké a technické věty
nejsou příliš "polopatistické",
jako je beletrie; ony často předpokládají, že
se něco děje třeba jen za konstantního napětí,
což ale často neřeknou, protože to považují za
normální :-).
Zde je potřeba umět
číst mezi řádky - jak řečeno,
nepřekládat příliš pasivně,
toporně, ale hledat správné české
výrazy, připadaně dát něco i do
vysvětlivek. Naštěstí výrazy jako
"voltage goes up" neboli "napětí stoupá"
zní v češtině docela dobře. Podobně
i doslovný překlad (napětí jde nahoru) se u
nás běžně používá. Říká
se, že kdosi přeložil "Buchholz relay" jako "relé
z bukového dřeva" namísto "Buchholzovo
relé", ale to je spíše studentský
vtip. Proto musí i překladatelé mít
patřičné odborné (zde technické)
vzdělání.
Jako asák na fakultě
jsem musel přečíst hodně odborné
literatury a v naší knihovně byla celá řada
knih a časopisů v angličtině. Tehdy, v roce 1965,
sice už byly ty časopisy poněkud starší, ale
pro nás ještě stále dobré, např.
prestižní "Transactions of IEEE". To jsem ještě
netušil, že mi tam za 20 let uveřejní také
můj článek :-).
Nu ale číst jsem
to vše prostě musel, když jsem chtěl pokročit
trochu dál. Naštěstí byly ty časopisy
v angličtině, kterou jsem tehdy už trochu uměl, asi
proto, že technická angličtina je asi ten nejlehčí
jazyk. Většina technických výrazů je v
češtině jen vlastně trochu modifikovaný
anglický název. Mluvím pochopitelně jen o
angličtině čtené, ta mluvená je
pro nás Čechy pořád velkou neznámou,
hlavně díky našim učitelům angličtiny,
kteří tehdy chudáci ještě ani do
ciziny nemohli, takže neměli praxi. Také jejich
výslovnost byla prostě bída s nouzí. Je ale
fakt, že nám Čechům jde "psaná
angličtina" líp než anglickým prvňáčkům
- ubohé děti se musí každé slovo, které
už znají foneticky, ještě naučit psát
(spellovat) . Pravidla spellování jsou totiž velmi
komplikovaná (angličtina je směs mnoha jazyků -
latiny, anglo-saského jazyka, trochu francouzštiny i
jazyka Vikingů) a spellování dělá
někdy potíže i jejich učitelům.
Mou
výhodou pak bylo, že jsem už před příchodem
do| Kanady ty anglické technické názvy znal, šlo
tedy spíše o to jen poznat z jejich výslovnosti
také jak se píší a v duchu si to přeložit
do češtiny :-). A k tomu se naučit se pár
sloves a hlavně pochopit smysl věty. Ale i to celkem šlo,
díky pevnému pořadí slov v angličtině,
totiž "podmět - přísudek.- předmět",
kteréžto pořadí se mění jen v otázce
- ne jako v češtině, kde je pořadí dané
tím, na co dáváte důraz či jaký
sentiment chcete vyjádřit. Měnit styl změnou
pořadí slov je v angličtině prostě
"ne-ne".
Nemusíte-li se unavovat výslovností,
je čtení v angličtině snadné - proto si
mnoho programátorů myslí,, že už umí
anglicky :-). Pokud máte odbornou expertízu, budete po
měsíci schopni - i když se slovníkem - přeložit
cizí článek v technickém či vědeckém
časopise poměrně přesně, teda alespoň k
jeho správnému pochopení. Horší to
bude s beletrií - tam to chce poměrně slušnou
znalost jazyka a slovníku, jinak vám ujde nejen její
smysl, ale i krása,
V poslední době
existuje překladatelský softvér - který lze
i zakoupit nebo přímo můžeme použít placenou
službu na netu, ovšem jen pro krátké články,
celá kniha by vás jinak stála tolik jako nové
auto :-).
Naštěstí je i určitá
služba zdarma (Google translator a jiné). Moje zkušenosti
s jejich mechanickým překládáním
jsou ale celkem nedobré. Teprve nedávno začali
používat lepší algoritmy, např. heuristické
a podobně. Když si to pak sami ještě ručně
přebrousíte pro správnou češtinu,
ušetříte si tím předběžnou práci
se slovníkem, v tom je jejich výhoda. Sebelepší
program totiž dává pořád ještě
jen jakýsi překlad, kde často nelze pochopit, "co
tím chtěl básník říci".
Po
roce praxe pak poznáte sami, že nelze jen překládat,
ale že je třeba přitom hned i chápat. A to
chápání je jádrem věci . .