Autor : Jan B. Hurych
Název : E-BUX




SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl. 1.).


Už když jsem založil mou první webstránku (Hurontaria, 1998), začal jsem si všímat různých čtecích problémů, které se při knižním, tedy papírovém, čtení nevyskytují. Naštěstí se většina z nich dá řešit přímo elektronicky - tím, že se čtení udělá "user friendly" tedy "laskavé ke čtenáři". Tím nemyslím obsah, ale jen tu obyčejnou "fyziku čtení". Minule jsem tu začal prvním dílem "specialitek", dnes tedy pokračování.

U těchto specialitek je zajímavé to, že je můžeme sami měnit, ať už použitím komand u čtečky samé, nebo že jí knihy sami přeformátujeme (předem, než je naládujeme). To je obzvláště důležité u knih zadarmo, kde neni předem dán prefabrikovaný font (jako je u knih, co se prodávají), jeho velikost, odstavce ani sloupce či řádkování. Většinou je to naprosto nevhodné pro naši čtečku, zvláště když máme knihu, kterou jsme stáhli z Google Books nebo z různých univerzitních či jiných knihoven (Kramerius). Tak tedy jak na to:

1) VELIKOST PÍSMEN. Pokud nám to nedovolí sama čtečka nebo ta, co to umí jen po velmi hrubých stupních - například starší SONY měla tři stupně, ale vyhovoval jen jeden, první byl tuze malý a třetí zase hodil na displej příliš velká písmena - v tom případě si musíme pomoc sami. Nejlépe je sejmout čistý text ( např z otevřeného PDF v Adobe Readeru nebo z otevřeného EPUB v Sigilu) a ten pak změnit v nějakém textovém editoru a uložit jako PDF nebo EPUB či jiný formát vhodný pro vaši čtečku (pro to použijete editor pro ten který formát).

Změníme velkost písma tak , aby pak čtečka zobrazila písmo nejlépe, když použijete středního zvětšení dostupného na čtečce . Už jsem tu psal, že mi vyhovovala Ariel Narrow, velikost 14 či 12 . . . Čtečka pak umožní tuto velkost ještě jemně měnit.

Jistě, to je první věc, která nás přímo "uhodí do očí". A ano, počítač umí měnit velikost fontů, ale i laik to musí udělat tak, aby si to i on mohl sám nastavit. A nedivte se, že na to právě často programátoři zapomínají - oni ten svůj program pak sami většinou ani nepoužívají. A když ano, tak si to předem nastaví a nechápou, že každý není také hned programátor :-).

Nejlepší je, když programátor předem nastaví automatickou velikost, která vyhovuje většině lidí. Ano, ale co ti ostatní? Opět - stačí jednoduchá komanda, vyskočí vám menu s různými velikostmi a je to, ne?

Není: já například používám troje brýle: brýle na čtení, brýle na dálku a brýle "na počítač". Zatímco ty na obyčejné čtení jsou zaostřené na 20 až 30 cm - přesně to nevím - ty na počítač potřebují zaostření na 30 až 60 cm, takže přes obyčejné čtecí brýle nemusíte vidět moc dobře. Komu to vadí, může si ovšem dívat víc zblízka (nebo naopak), já prostě používám moje starší obnošené brýle, ty jsou ještě s menším zvětšením :-).
A pak jsou tu lidé se zhoršeným zrakem a podobně, ti vyžadují daleko větší font. Tak daleko ale málokterý programátor jde. Naštěstí jsou na netu takové programy, i zdarma (elektronická lupa a podobně), případně i speciální programy pro jiný účel, ovšem za peníze. Ty jsou použít na počítači, nejdou na čtečce.

2) RŮZNÉ FONTY, neboli druhy písma, hrají také důležitou roli. Osobně si je upravuji sám, nejjednodušší pro čtení je Ariel, případně Ariel narrow /úzký). Internet dává automaticky New Times Roman, který má ještě konce písmen s patičkami. To je pro zrak asi náročnější, ale zase jsme na takový font víc zvyklí. Ten také většinou používají profesionální elektronické knihy. Ostatní fonty jsou jen pro fajnšmekry :-). A pochopitelně musí ten font mít i verzi pro správnou diakritiku,tu si nastavíme sami. :-).

Ariel Narrow ale ve Windows 8 už není. I přešel jsem na font Calibri 13 a jen pro můj Sony dávám raději všechen tisk BOLD (tučný - ach ta čeština! :-), aby se to dalo číst i při poměrně špatném vnějším osvětlení . . .

Tento tzv. zvýrazněný text ( je to vlastně ten samý font, jen silnější) používáme jen pro různí tituly, důraz a podobně. Příliš mnoho ho zase škodí, text ztrácí přehled. Přesto jej používám pro čtečku SONY - ta nemá vlastní osvětlení a např. v čekárně u lékaře je text jinak špatně vidět.

3) BOLD či NEBOLD? - . . . protože SONY nemá svoje vnitřní osvětlení - používá emulzi a - čtete-li a je pod mrakem, má to malý kontrast (dnes už jsou SONY lepší) . A pochopitelně použiji CENTRAL EUROPEAN verzi, pro českou diakritiku.

4) ODSTAVCE A SLOUPCE, DÉLKA ŘÁDKY: Mezera mezi řádky většinou nastavit nejde, ale je vždy úměrná velikosti fontu. A když uděláme text tak, aby ten dlouhý automaticky přetékal do další řádky (wrap), budeme mít i řádky zaplněny dobře. Jak už jsem psal, používám jen jeden sloupec textu na stránku (ne jako noviny) - už proto, že displej je opravdu dost úzký a nechceme zbytečně ztrácet užitečnou plochu bílým prostorem mezi sloupci. Velikost písma ovšem předem dává i maximální počet písmen na řádku jinak řešeno slov na displej (a chceme mít co nejvíce textu na displeji, ale pořád ještě dobře čitelného).. Neceme to ale řešit na úkor rozlišitelnosti a pohodlnosti čtení ( prý to i namáhá oči, ale moderní výzkum to zase popírá :-).

Z různých kurzů rychločtení (jeden je v mé výše uvedené knize UMÍME DOBŘE ČÍST? (zdarma ke stažení v naší knihovně http://hurontaria.baf.cz/KNIHY/ ) víme, že čím kratší řádky, tím lépe a rychleji se čtou. Proto asi mají časopisy a noviny více sloupců. Je to ale spíše nešvar a navíc automatické čtení skenů to často zkorumpuje - proto mají normální knihy jen jeden sloupec. U čteček je více sloupců prostě ne-ne, mají malé displeje. Moje časopisy jsem také dělal víceméně tak, že jsem to posuzoval podle sebe. Dnešní webové stránky s mnoha sloupci textu jsou jen znamením hamižné komercializace - vedlejší sloupce mají totiž většinou jen reklamní texty, něco, co opravdový čtenář sice ignoruje, ale i tak mu to zabírá příliš velký kus obrazovky.
Dlouhé odstavce jsem také začal dělit na kratší - oko se pak lépe orientuje, např. když přerušíte čtení. Navíc se během čtení oko tolik neunaví a neztrácíte schopnost rozumět tomu, co chtěl autor říci :-).

5) ROZLIŠOVACÍ POMŮCKY: Nepoužívám italic verzi (kurzivu) pro font , protože se mi špatně čte a mám i dojem, že písmena našikmo jsou širší, než ta normální, svislá . Také nepoužívám podtrhaný text, ze stejného důvodu. Velký problém je u technické literatury: vzorce potřebují komplikovanou strukturu pro zlomky a matematické znaky a tak obyčejně nevycházejí moc dobře.

Ale ani krátké odstavce samy nestačí, proto ještě odděluji větší sekce textu vodorovnou čarou, třeba i s novým pod-názvem a v textu pak hodně používám pomlčku a dvojtečku. Češtináři mi to prominou - ostatně já se jim do jejich biznysu také nepletu, i když je trapné, že neumí jít s dobou (např. slova "direktory" coby "soubor" (asi Alexandrovců, ne? :-).

6) OBRÁZKY: Ty jsou pro tuto práci jen komplikací, protože nám nevhodně přesunují a zalamují okolní text, přetékají okraji a tropí různé hlouposti. Ilustrované romány se mi zdají zbytečným přepychem: raději si představuji jejich hrdiny sám. Jinak je to u učebnic a textu, tam se bez obrázků neobejdete. Jak tedy na to, když po konverzi na jiné písmo zjistíte, že vám chybí různé části obrázků , protože se nevešly na displej? Inu můžete si je předem vymazat a dát je na konec knihy, nejlépe jeden obrázek na celou stránku. vlastně co to říkám, myslím jeden obrázek na displej, který většinou pobere jen velikost jedné třetiny normální stránky. Že je to hodně práce? Nu u velkých tabletů se vám vejde celá stránka na displej :-). Ano a tak vám poradím: když to nejde dobře přímo na čtečce, klidně si knihu raději přečtu bez námahy na PC, který má větší displej.

Obrázky by měly být ostré, jasné a nepříliš velké (zabírají totiž kus displeje a také hodně paměti). Jejich pozice by měla být pokud možno stejná, třeba jen u levého okraje - přeskakování obrázků zprava doleva a zpět je sice graficky zajímavé, ale pro čtení dost rušivé, protože nám nevhodně přesunují i text. A i když se říká, že "jeden obrázek nahradí tisíc slov", ani tisíc obrázků nemůže nahradit jedno správné, výstižné slovo.

Pokračování