Autor : Jan B. Hurych
Název : E-BUX




JAK ČÍST KNIHY V CIZÍM JAZYCE


Ne, toto nejsou to žádné vtíravé rady, rozhodně ne nějaké expertní - i když jsem přečetl pár set knih v různých jazycích (většinou v angličtině a ruštině) - ale spíše to má být určité povzbuzení pro ty, co se toho bojí. Soustředím se zde na specifika výhody knih v cizím jazyce . . .

Většina z nás jistě ví, že číst knihy v cizím jazyce je asi výhodné, ale ne všichni víme proč. Nebudu zde citovat staré snobské prohlášení, že "v češtině to není ono" (přitom snobi většinou ani cizí jazyky moc dobře neznají), ale je fakt, že žádný překlad nebude tak perfektní, jako originál - a i dobrý překlad může nejen krásu, ale i smysl originálu minout natolik, že by ho sám autor nepoznal. Proč? Protože každé slovo v originále má řekněme až pět i více významů (např. "mám doma obraz" oproti "udělal jsem si o něm obraz"). A co je ještě horší, každý jazyk má své idiomy ( zvláštní výrazy, např. angličtina), kterým rozumí jen rodilý Angličan, ale třeba už ne Američan. Jindy je to básnický obrat (třeba inverze pořadí slov), například "light mysterious" není "lehce mysteriózní" ale jen "záhadné světlo", s básnickým přehozením slov,.

Ta specifika se nás pochopitelně týkají jen okrajově, pokud nestudujeme nějakou vědeckou knihu, kterou přeložil člověk nepříliš znalý v daném oboru. Je tu totiž jeden veliký problém: vědecké a technické věty nejsou příliš "polopatistické", jako je beletrie; ony často předpokládají, že se něco děje třeba jen za konstantního napětí, což ale často neřeknou, protože to považují za normální :-).

Zde je potřeba umět číst mezi řádky - jak řečeno, nepřekládat příliš pasivně, toporně, ale hledat správné české výrazy, připadaně dát něco i do vysvětlivek. Naštěstí výrazy jako "voltage goes up" neboli "napětí stoupá" zní v češtině docela dobře. Podobně i doslovný překlad (napětí jde nahoru) se u nás běžně používá. Říká se, že kdosi přeložil "Buchholz relay" jako "relé z bukového dřeva" namísto "Buchholzovo relé", ale to je spíše studentský vtip. Proto musí i překladatelé mít patřičné odborné (zde technické) vzdělání.

Jako asák na fakultě jsem musel přečíst hodně odborné literatury a v naší knihovně byla celá řada knih a časopisů v angličtině. Tehdy, v roce 1965, sice už byly ty časopisy poněkud starší, ale pro nás ještě stále dobré, např. prestižní "Transactions of IEEE". To jsem ještě netušil, že mi tam za 20 let uveřejní také můj článek :-).

Nu ale číst jsem to vše prostě musel, když jsem chtěl pokročit trochu dál. Naštěstí byly ty časopisy v angličtině, kterou jsem tehdy už trochu uměl, asi proto, že technická angličtina je asi ten nejlehčí jazyk. Většina technických výrazů je v češtině jen vlastně trochu modifikovaný anglický název. Mluvím pochopitelně jen o angličtině čtené, ta mluvená je pro nás Čechy pořád velkou neznámou, hlavně díky našim učitelům angličtiny, kteří tehdy chudáci ještě ani do ciziny nemohli, takže neměli praxi. Také jejich výslovnost byla prostě bída s nouzí. Je ale fakt, že nám Čechům jde "psaná angličtina" líp než anglickým prvňáčkům - ubohé děti se musí každé slovo, které už znají foneticky, ještě naučit psát (spellovat) . Pravidla spellování jsou totiž velmi komplikovaná (angličtina je směs mnoha jazyků - latiny, anglo-saského jazyka, trochu francouzštiny i jazyka Vikingů) a spellování dělá někdy potíže i jejich učitelům.

Mou výhodou pak bylo, že jsem už před příchodem do| Kanady ty anglické technické názvy znal, šlo tedy spíše o to jen poznat z jejich výslovnosti také jak se píší a v duchu si to přeložit do češtiny :-). A k tomu se naučit se pár sloves a hlavně pochopit smysl věty. Ale i to celkem šlo, díky pevnému pořadí slov v angličtině, totiž "podmět - přísudek.- předmět", kteréžto pořadí se mění jen v otázce - ne jako v češtině, kde je pořadí dané tím, na co dáváte důraz či jaký sentiment chcete vyjádřit. Měnit styl změnou pořadí slov je v angličtině prostě "ne-ne".

Nemusíte-li se unavovat výslovností, je čtení v angličtině snadné - proto si mnoho programátorů myslí,, že už umí anglicky :-). Pokud máte odbornou expertízu, budete po měsíci schopni - i když se slovníkem - přeložit cizí článek v technickém či vědeckém časopise poměrně přesně, teda alespoň k jeho správnému pochopení. Horší to bude s beletrií - tam to chce poměrně slušnou znalost jazyka a slovníku, jinak vám ujde nejen její smysl, ale i krása,

V poslední době existuje překladatelský softvér - který lze i zakoupit nebo přímo můžeme použít placenou službu na netu, ovšem jen pro krátké články, celá kniha by vás jinak stála tolik jako nové auto :-).

Naštěstí je i určitá služba zdarma (Google translator a jiné). Moje zkušenosti s jejich mechanickým překládáním jsou ale celkem nedobré. Teprve nedávno začali používat lepší algoritmy, např. heuristické a podobně. Když si to pak sami ještě ručně přebrousíte pro správnou češtinu, ušetříte si tím předběžnou práci se slovníkem, v tom je jejich výhoda. Sebelepší program totiž dává pořád ještě jen jakýsi překlad, kde často nelze pochopit, "co tím chtěl básník říci".

Po roce praxe pak poznáte sami, že nelze jen překládat, ale že je třeba přitom hned i chápat. A to chápání je jádrem věci . .