Autor
:
Jan B. Hurych
Název
: E-BUX
CO ČÍST ( A CO NE)
Částečně
jsem se tomu problému věnoval v mé knize UMÍME
DOBŘE ČÍST? (ke stažení zdarma z naší
knihovně na http://hurontaria.baf.cz/KNIHY/ ), ale tehdy
ještě nebyly čtečky, proto zde ještě
něco přidám . . .
Pochopitelně nechci
nikomu radit, jen tu popíšu, jak to dělám
já. Je to, řekl bych, zásadní věc,
protože na tom závisí, zda neztratíte zbytečně
moc času a ještě se navíc nebudete nudit.
Hodně lidí totiž, když začnou číst,
nemohou přestat - jen tak, ze setrvačnosti :-). Pravda,
většina přestane,ale až po určité ztrátě
času. U knih za peníze to i něco stojí.
Dávají sice často ukázku, ale . . .
Už
dávno jsem zpozoroval, že knihy, za které se platí,
můj vkus a touhu nenaplňují. Nejde jen o peníze,
knihy za 3 dolary jsou vlastně jako zdarma, ale jde také
o ztrátu času, než na to přijdete. |Jak ale předem
poznám, zda je ta kniha dobrá? Na kritiky nevěřím,
ti vám pochválí cokoliv, od čeho dopsanou
pět kopií zdarma a jak se zdá, pořád
se hlavně soustřeďují na knihy papírové
(elektronickou kopii totiž dostanou jen jednu a ještě
navíc zamknutou). Naštěstí se elektronické
knihy vydávají většinou až potom, kdy
papírové verze uspěly, ale v poslední době
se už vydávají téměř současně,
někdy dokonce jen v elektronické verzi. V tom je riziko,
tak např. ztroskotal jeden spisovatel hororů, který
psal a prodával knihu po kapitolách na netu. Kdyby už
nebyl milionář, prodělal by na tom i poslední
košili. Dávat to zadarmo jako já, to ho asi
nenapadlo. V tom jsem teda bohatší než on :-).
Jakožto osoba postarší, mám zájem
přečíst si i to, co jsem kdysi zanedbal. Pravda,
klasici se vydávají, dokonce i zadarmo, ale jen ti
hodně známí. Můj zájem je ale
všestranný - a to zde nejmenuji mou oblíbenou
kategorii, knihy technické a vědecké. Ne, mám
na mysli hlavně historii, filozofii, mystery, beletrii, knihy
zajímavostí i knihy na indexu, knihy cizích
spisovatelů - hlavně ty, přeložené do
angličtiny, jiný jazyk nezvládnu :-).
Přesto
i tam je právě těžší rozhodnout se, co
nečíst. Pořád vám totiž bude vrtat
hlavou, zda jste něco nepropásli. Na to mám dobrou
metodu: hledám na netu knihy, které mi doporučili
druzí, ať už přátelé nebo některý
autor knihy, kterou zrovna čtu (ano, jsou takoví :-). Na
rozdíl od přátel mi ti druzí nikdy
nezklamali :-).
Ale vážně: protože je náš
čas omezen, každá kniha, kterou čtu, zabírá
čas pro jinou,, která je třeba lepší.
Ano, obzvláště u elektronických knih jsem
se stal náročný a vybíravý. Toho
pocitu se zbavím teprve tehdy, když čtení přeruším
a načnu knihu jinou., třeba ještě horší.
Jedna kritička má na to metodu "prvních
padesáti stránek", které pilně přečte.
Ať mě omluví, ale často i padesát mnoho.
Při troše zkušenosti stačí deset až
dvacet, pak se můžeme rozhodnout. Ona ovšem čte
tolik stránek, aby mohla popsat děj a pak si přečte
ještě poslední stránku. Možná, že to
tak dělají všichni kritici. Podle toho pak ty
kritiky vypadají.
Já si často jen knihu
prolistuji a pak ji klidně odhodím - chci říci
vymažu. U papírových knih to listování
jde rychle, čtečky mají navíc až tři
displeje na jednu stránku. Nu co, knihu si stáhnu a čtu
to nejprve na větším tabletu, tam se vejde jedna
stránka na jeden displej. Nejlepší je to
listovat na PC, kam si knihy stahuji z netu a ušetří
mi to i ládování nějaké opravdu
jalové knihy ještě z PC do čtečky.
Takže si nejprve pořádně vyberu, co číst.
Jsem totiž fajnšmekr a navíc i autor, takže se
trochu vyznám - ovšem někdy se i já spletu.
Ale o to nejde: ten systém mi umožní opravdu účelně
naplnit čas pro čtení - a navíc mám i
přehled, co je v knihách, které jinak nestojí
za to ani abychom je otevřeli.
Jindy jsem překvapen
příjemně: tak například jsem četl
knihu, podle které byl natočen film DOBRÝ, ZLÝ
A OŠKLIVÝ. Četl jsem to v originále,
pochopitelně, ale není to prostě scénář,
je to originální literární dílo.
Na rozdíl od nenáročné kovbojky je tato
kniha psána stylisticky i obsahově na úrovni toho,
čemu říkáme "krásná
literatura", prostě co věta, to skvost. Bez znalosti
cizího jazyka bych zrovna o tohle přišel. A o
mnoho jiného. I když se dobré překlady do češtiny
dnes dělají, je jich pořád ještě
proklatě málo.
Všeobecně vzato, kniha
pro mě zůstává pořád tou nejlepší
zábavou - u TV většinou usnu a není to jen
moje chyba :-). Při čtení pracuje naše
představivost, čteme si svým tempem, neruší
nás kravál ze spíkrů - prostě můžeme
si to opravdu vychutnat. Řeknu vám jedno: pokud jste kdy
chtěli nějakou knihu číst a nedostali jste se k
tomu, je pořád ještě čas. Je to lepší
zábava, než do zblbnutí se opakující
senilní řeči našich přátel, o
tom, co je bolí či jak nadaní jsou jejich vnuci a
vnučky, prostě ta tzv. společenská (= snobská)
zábava.
Knize se také nemusíte kořit,
chválit ji nebo jí kupovat dary. Kde opravdu najdete
takovou ideální milenku?