Autor : Jan B. Hurych
Název : E-BUX




KNIHA A CO JEŠTĚ?


Když čtu, tak čtu, ne? No ano, ale dělat se přitom dá ještě moc. Tak třeba když čtu knihu a přitom ještě občas mrknu do časopisu nebo na obrazovku PC. Tohle teda nedoporučuji. - nejen, že to vyrušuje, ale přepíná to nějak špatně paměti, hodně se ztratí v krátkodobé paměti a nemáte nic z jednoho, ani druhého . . .

Tento problém je snadné řešit tak, že prostě se ty dvě věci oddělí, ale co ty ostatní aktivity při čtení, kterým se často nevyvarujeme? Rozdělil bych je na dvě skupiny"
a) ty které nám VADÍ
b) ty, které nám SKORO NEVADÍ. Říkám skoro, protože vždy nám to trochu vadí, ale ne vždy tak moc :-).

Áčko bych ještě rozdělil na ty aktivity, , co
1) ale musíme to dělat
2) ale nemusíme dělat

Co nemusíme dělat, prostě neděláme, to je nejlepší a nejlevnější řešení :-). Co musíme udělat, buď uděláme, nebo odložíme.
Ty, co musíme dělat, jsou pak
i) dlouhodobé nebo
ii) krátkodobé aktivity.

Ty krátkodobé nás opět moc nevyruší, například vysmrkat se, odhodit vlasy z čela, zahnat mouchu. Ale co ty dlouhodobé? Na to raději napíšu článek jindy, je toho moc a mám na to moje metody, které neplatí pro každého. Co například uděláte, když čtete a zazvoní vám telefon? Nu když čtu, vypnu ho, nebo tam dám jen záznamník. Ale jak říkám, to už je osobní věc.

Takže zbývají aktivity, co nám SKORO nevadí a opět , krátkodobé lze zanedbat, ale ty dlouhodobé mohou nakonec vadit víc, než si myslíme. Hlavní je zde to "skoro", účinek závisí na prostředí, hlasitosti (např. rušivého zvuku), naší citlivosti a délce trvání. Také to "skoro" měříme podle toho, jak dalece to rušení vnímáme, případně ani nevnímáme, ale ono přesto existuje, a to i když si na ně zvykneme.

Například jistý pravidelný zvuk můžeme za nějakou dobu už nevnímat, ale pak začne působit ještě zákon "pravidelného vystavení rušení". Tak například se zjistilo, že nízké sub-harmonické zvuky ( to je odborný termín, převážně "neslyšitelný" zvuk) zanechávají trvalý nervový a někdy i fyzický následek. Projeví se to až daleko později.

Tak například hluk vrtule větrného generátoru je skutečně zdraví škodlivý - a následky jsou často trvalé, navzdory tvrzení najatých "odborníků", že prý ne :-). To pochopitelně záleží na době expozice tomu hluku a vzdálenosti od vrtule. Například u lidí, co bydlí nejblíže, to může být kritické. Bohužel ještě vlády tyto symptomy ignorují a výzkum neprovádí. Vláda doufá, že ten výzkum udělají vrtulové firmy, ale ty to odkládají, není to prý jejich povinnost. . . .

Při čtení nám už ale vadí i to, že při rušení hlukem nemáme stoprocentní pozornost a ze čteného si pak moc nepamatujeme, což je pro studenty kritické. I naše logické myšlení nemůže při hluku pracovat spolehlivě. To vše si často ani neuvědomujeme, a proto je dobrou prevencí číst v nerušeném prostředí a bez zbytečných aktivit - i když je tam pak zase často nebezpečí usnutí :-).Ono totiž i samo čtení je namáhavé, unaví a je třeba dělat pravidelné přestávky, dát odpočinout namáhanému zraku a případně procvičit ztrnulé tělo.

Nu a pak jsou ještě aktivity, které naopak při četní POMÁHAJÍ. Není to jen dělání poznámek, pokud máte dobrou paměť je možno si je dělat jen mentálně, opět mentálně si některé zdůraznit a tím lépe zapomínat to nedůležité. Pochopitelně ty mentální poznámky si musíme nějak spojit s logikou, pak se to lépe zapamatuje. Ale papírové poznámky jsou trvalejší - nahradí je jen diktafon nebo záznam v počítači. Zde odkazuji na mé knihy UMÍME SE UČIT? a UMÍME DOBŘE ČÍST - jsou ke stažení zdarma v naší knihovně KNIHY OFF-LINE.

Mám na mysli ještě jinou aktivitu, totiž hudbu při čtení. Užíval jsem to už dříve, ale musel jsem navíc spouštět player a navíc i vybírat hudbu. Ale pak jsem objevil, že moje HIP-STREET čtečka umí hrát hudbu i při čtení (čtečka SONY ne) a stačí jen nasadit si sluchátka, ťuknout na už předem nahranou hudbu (uloženou v téže čtečce) a už jen přepnout na knihu, co chci číst. Objeví se mi text a hudba hraje až do konce, jak na Titaniku . . .

Ovšem nedoporučuji jako hudbu třeba heavy metal a podobně, to je pak spíš dopping. Experti jednoznačně doporučují hudbu klasickou, ta má většinou rytmus srdečního tepu a vytváří klidnou, spokojenou náladu - prostě něco, co je pro čtení ideální. Ale nechci nic doporučovat, jen si myslím, že každá čtečka by měla něco takového mít, i když ne každý by to chtěl používat. Obzvláště se to doporučuje při studiu. Tam by ostatně měl navíc student použít vše, co mu pomáhá zamaskovat okolní hluk a rozptýlení při studiu holdovat jen později . . .