Letos 8.února se začal čínský nový rok, tentokrát ve znamení opice. Astrologický kalendář tvrdí, že tento rok nám přinese to, co je u opice dobře známo - abych teda citoval, má to být "dynamika, vzrušení, inteligence a všestrannost". Mám- li soudit podle roku minulého, tj. roku kozy, "klidné a obětavé " ( který nám přinesl všecko, jen ne ten klid a obětavost) , bude tento rok 2016 - abych parafrázoval - spíš rokem "dynamitu, nerváků, chytračení a všestranné blbosti". . .

Tak jsem se nedávno dočetl, že opice také mají nějaké náboženství a hned jsem usoudil, že to napsal někdo, kdo je a) opice, nebo
b) rozuní opičí řeči, nebo
c) je platonický přítel opic

Jako by nestačilo, že tu máme plno ideologií, které se tváří jako náboženství, ale dělají politiku. K čemu potřebují zrovna opice religii, to už ale ten "objevitel" bohužel nevysvětlil. My lidé potřebujeme náboženství hlavně k tomu, abychom se nebáli smrti - protože to slibuje, že"budeme žít i po smrti" . Ideologií se náboženství stalo, když se přidala pravidla, jak máme žít tady, teda abychom se pak dostali tam. Jeden by myslel, že na to stačí umřít, ale ne,ne, ten svět tam je totiž dvojí: nebe a peklo.

Původní náboženská pravidla byla celkem rozumná, jako "Nepokradeš" nebo "Nezabiješ", ale pak se ukázalo, že to nebude pracovat - kdyby se nekradlo, nemohl by nikdo zbohatnout a kdyby se nezabíjelo, nebyly by války, kde se to bohatství pak krade ve velkém.

Můj děda Jan za Rakouska bojoval v Itálii (ne že by chtěl, oni se ho neptali :-) a jejich kanóny jim tehdy požehnala dokonce Jeho Eminence arcibiskup - rakouský, samozřejmě. Jenže ty italské kanóny zase požehnala Jeho Excellence kardinál - italský, jak jinak. A tak se stalo, že Rakušani prohráli, inu vyšší šarěe má jistě k bohu blíž. V bitvě u Piavy se dokonce 20 tisíc rakouských vojáků utopilo ve vlnách té neblaze proslulé řeky . . .

Jenže ve svatých knihách najdeš jen ono "nezabiješ" a tak se obě strany přesto vesele zabíjejí dál, takže to vypadalo, jako že každá strana má na to povolení od svého boha. Řekové to dokonce měli tak zařízeno, že jejich bozi také bojovali mezi sebou, tu pro toho či onoho řeckého velitele . A ani v Římě už neplatilo to jejich známé "Co je dovoleno Bohu, není dovoleno volu" . Ostatně na válečném poli už boha od vola nerozeznáš.

Ovšem od volů není daleko k opicím a tak je možné, že to náboženství získal člověk už když se pomalu vyvíjel z opice na člověka a pak dokonce i zpět na vola. Říkalo se, že lidé se liší od zvířat jen kulturou a válkami. Dnes by se teda řeklo multikulturou . . .