Autor : ©J.B.Hurych
ROK VE ZNAMENÍ OPICE (díl 2.)


Letos 8.února se začal čínský nový rok, tentokrát ve znamení opice. Astrologický kalendář tvrdí, že tento rok nám přinese to, co je u opice dobře známo - abych teda citoval, má to být "dynamika, vzrušení, inteligence a všestrannost". Mám- li soudit podle roku minulého, tj. roku kozy, "klidné a obětavé " ( který nám přinesl všecko, jen ne ten klid a obětavost) , bude tento rok 2016 - abych parafrázoval - spíš rokem "dynamitu, nerváků, chytračení a všestranné blbosti". . .

ROK VE ZNAMENÍ OPICE (díl 2.)

Ale vraťme se k té opici, dle Darwina s ní máme společné předky - podle něho vypadá celý ten vývoj jako strom, podle Goulda, neodarwinisty, spíše jako křoví - takže ti naši společní předci by asi byli někde u ryb :-). Ale protože se zatím stal darwinismus novým náboženstvím, není politicky korektní ho nějak kritizovat ovšem může se libovolně opravit, prostě stačí jen udělat ty správné závěry, které už Darwin neudělal (ani nemohl, na smrtelné posteli se obrátil a vykřikoval, že tomu sám nevěří :-).

On totiž Darwin napsal - kromě jiných - dvě základní knihy:
- ON THE ORIGIN OF SPECIES BY MEANS OF NATURAL SELECTION a
THE DESCENT OF MAN AND SELECTION IN RELATION TO SEX

Abych to parafrázoval: je to teda Přirozený výběr a Výběr přirození :-).


Ale vážně, on nebyl tak omezený jako dnešní darwinisté - jeho hlavní bod: tj. vývoj, je sice dán nejen změnou DNA (o kterém mimochodem ještě nevěděl) a přežitím druhů, ale také křížením (viz ta druhá kniha). Přírodní výběr mu totiž pracuje jen za pomoci matičky smrtky - on nic nevytváří, on jen zabíjí, tedy ty neschopné, co nejsou nejvíc fit (odolní, zdatní). Tak to musel říci, protože mezistupňů se na zemi našlo zatraceně málo (např. nenajdete žirafy s různými délkami krku) - a ty, které se našly, jsou spíše zrůdy než nějaké vývojové stupně. Některé ty zrůdy jsem viděl v muzeu v kanadském Drumhelleru, kde je kostra jelena s tak dlouhými parohy, že by je ani nezvedl ze země nebo něco jako krokodýl, s čelistmi tenkými tak, že by se mu při lovení potravy ohýbaly nebo i zlomily :-).

Jak už víme z chovatelství, křížením také vznikají nové odrůdy a - proč by ne? - snad i nové druhy. Pak už se ovšem jedná spíše o přešlechtění či degeneraci. Protože výsledné DNA potomka je dáno napůl otcem a napůl matkou, má tedy na křížení vliv i výběr partnerů a jejich nestejných DNA.
Výběr u zvířat je ovšem dán pudem, tj. přitažlivostí partnera a povolností partnerky. Ano, jsou to samičky, které chtějí za otce svých dětí silného a zdravého samce, který tak zajistí potomstvo a jeho bezpečnost.

V té druhé knize ovšem leccos Darwin dobře nepochopil - domnívá se např., že ocas páva se vyvinul proto, aby přitahoval partnerku svou krásou. Fakt je daleko jiný: páv rozvinuje svůj vějíř, když je napaden a ukazuje nepříteli plno nebezpečných "očí", což opravdu odrazuje útočníka. Sebekrásnější chvost by mu moc partnerek nesehnal - takový mají všichni pávi :-).

Faktem ovšem zůstává, že pud je to, co přitahuje samce a samice, ale právě jen stejného druhu - takže kdyby záleželo jen na tom pudu, zvířata aby se asi moc nevyvíjela, t.j. nevytvářela by nové druhy křížením. Křížení se ale dá udělat uměle a tím i nový druh (např. grapefruit je umělý kříženec pomeranče a pomela, jiného citrusového plodu). Ovšem Darwin také ještě neznal genetické inženýrství a pochopitelně ani ne klonování, budiž mu nebe lehké :-).


Zůstává nám ovšem ten nejsilnější faktor pro přežití - je to matematika sexuálního rozmnožování. Když totiž počet nových jedinců je dostatečně veliký a odolný, druh nevymře, ať je fit anebo ne. Teoreticky - ale i prakticky - stačí zajistit dostatečný počet jedinců (a všech jejich následných generací), aby daný druh nevymřel. Jinak řečeno: udělejte si radši víc dětí a vaše historická úloha co se týká přežití tím končí, víc už ani nemůžete udělat. Tam nezávisí na tom, zda je přežívající druh lépe vyvinutý, ať už evolvovaný nebo ne (jde tu jen o počet) a to Darwin zcela podceňoval.

Důkazů pro to máme desítky - existují druhy, které by už dávno vymřely, kdyby neměly velké množství potomků, například králíci, kteří mají extrémně velký počet nepřátel. a oni pořád přežívají, ale ne proto, že jsou moc rychlí. Máme tedy sice mnoho odrůd králíků, ale nic lepšího, tj. nový druh, ten už se tady nevyvinul. Tady vyhrála kopulace hlavní roli: králičí máma vrhne až 11 mladých najednou a to až třikrát do roka. To už vypozoroval i známý africký terorista, když prohlásil "pobijerme vás dělohami našich žen" a uvidíme, zda jim příroda dá za pravdu. Gadáffi sám to ale, jak je vidět, nepřežil :-).


Nepočítám sem ovšem pohromy, jako je hladomor či velká sucha, kde jedna generace prostě vymře i s mladými, těm už nepomůže ani vysoká ovulace ani vylepšená evoluce :-). Takových katastrof je ale poměrně málo. A tak nám vlastně z Darwina zbude jen ta známá darwinova tautologie (důkaz kruhem tj. nevymřou jen ti, co jsou fit, a ti, co jsou fit, ti nevymřeli a teda přežili.)

Co nám ale Darwin už neřekl, je jeho vysvětlení, co je to vlastně "být fit". Není to patrně jen chodit do fitklubu, ale podle všeho je to patrně ta masová schopnost nevymřít, když si uděláme dost potomků :-). Kdo to dokáže, je prostě fit. Máme zde totiž stovky druhů, kteří se přestaly vyvíjet už před miliony let a pořád existují a jsou fit, i bez evoluce (asi neví, že mají vymřít :-).

U jiných jsou to jen statisíce let, například právě u opic. Proč ty se ale dál nevyvíjejí? Nevím, ale prostě nevyvíjejí. Srovnejte roční mládě opice s ročním - lidským - dítětem. Ač to první je už prakticky fyzicky vyspělé, dál už se nevyvíjí. To lidské je ale teprve uprostřed vývoje a pak prochází ještě tzv. vývojem mentálním, to co opice nameají. Tam je ten rozdíl největší, roční dítě už samo umí to, co opici nikdy nenaučíte.

Darwin pochopitelně neměl možnost srovnávat mentální kvality zvířat s těmi lidskými - patrně ani nechtěl - a tak ho mentální vývoj celkem nezajímal. Jeho teorie se proto nezabývá prvky jako je inteligence, psychologie, kolektivní (rozuměj stádové) chování a podobně. Zatímco člověk uvažuje (někteří i myslí :-), zvířata se řídí převážně jen pudy, nic víc ten jejich softvér nedokáže a i když na tomá mozkový hmoty dost, ta už se dál nevyvíjí. Žádné zvíře například neumí rozdělat oheň, ten důležitý prostředek pro přežití a musí spoléhat jen na svou kožešinu.

Proč se začalo DNA člověka tolik měnit od opičího, proč vlastně začal náš předek myslet, to už vám evoluční teorie vůbec nepoví. Nebyla by to asi vždy moc hezká historie - podle odborníků každá lidská rasa prý prošla jednou stadiem kanibalizmu, což je věc u opic poměrně neznámá, většinou jsou to dokonce vegetariáni . . .


Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku