Autor :
©J.B.Hurych
Název :
GOOGLY, GOOGLY.
Na internetu sedí obrovská hledačka se jménem GOOGLE (čti "gúgl"). Tato informační stránka
googleji popisuje lépe, než byh já uměl. Je to jakásí encyklopdie, která strčí tu známou 'Encyclopedia Brittanica' do kapsy. Hhlavně kvantitou a nechá vás, abyste sami posoudili, které odpovědi jsou cenné a které ne.
Zadáte si heslo, třeba "knedlk" a objeví se vám tisíce referencí (linků) na knedlíky. Chcte-li dostat přesnější informaci, zadáte třeba "švestkové knedlíky" či "povidla" a už se může vařit, ne?
GOOGLY, GOOGLY.
Nu ne tak docela - jen některé stránky budou obsahovat i recepty, jiné zase budou detailně popisovat, jak chutnají naše knedlíky studentům z Ugandy :-). Ovšem zadáte-li
heslo "švestkové knedlíky recepty", dostanete pár desítek receptů, jak udělat (jak se tam vlastně ty švestky dostanou dovnitř, ne?) a uvařit právě jen švestkové knedlíky. Pořád ještě moc informace? Ano, pokud byste chtěli jen pár opravdu dobrých receptů, mohu vám poradit, jak na to.
Je to jednoduché: první odpovědi jsou vyhledávány Googlem podle statistiky: ty nečastěji navštěvované uvede Google jako první na začátku seznamu. Nemusí to být ovšwm zrovna ty nejlepší knedlíky, ale když si je tolik lidí žádá, něco na nich asi bude lepšího :-). Nejlépe je si ale v tom seznamu najít stránky profesionálních kuchařů, u nich alespoň víte, že když to nezkazíte, budou knedlíky chutnat dobře. S oblibou říkám, že mě moje žena uhnala na švestkové knedlíky - neměla sice tehdy ještě k dispozici Google, ale asi uměla nějaké jiné kouzlo či co :-).
Na rozdíl od druhých hledaček, které většinou uvádějí nejprve stránky, které mají za účel propagovat koupi nějakého zboží, (např. jahodové knedlíky v rosolu - ty prosím nehledejte, to jsem si právě vymyslel) - Googgle si naopak potrpí na solidní informace, ty obchodní uvádí také, ale odděleně . . .
Když hledačky začínaly (první byla asi Altavista), mnoho lidí si to pochvalovalo. Teda do té doby, kdy se počet nálezů zvýšil natolik, že se stal téměř neúnosně velikým - teprve pak se začalo přemýšlet, že méně by bylo více. Co od takové hledačky vlastně chceme? Osobně jsem už tehdy tvrdil - a tvrdím to dodnes - že potřebujeme něco jako chytrou sekretářku.
Tak například řekneme-li jí, že potřebujeme vědět, kdy se narodil Mikuláš Aleš, přinese nám nejen celé datum, ale i místo narození, data o rodičích a podobně. Tohle pořád ještě Google nedělá, ale encyklopedie Wikipedia už ano - ovšem tam zase dostanete celý článek, i s životopisem, seznam jeho díla a nakonec i kdy zemřel. I to je moca pořád málo :-). Chytrá sekretářka pracuje jinak: předem nejen ví, co chcete, ale i to, co třeba také chcete, ale zase nevíte že to chcete :-). Ideálem by ovšem bylo, že by pro váš referát (řekněme "Hudba a Mioláš Aleš") vybrala vše potřebné, sepsala celou esej, škrtla, co tam nepatří, dala tomu sloh a opravila překlepy a nakonec přidala váš podpis :-). Opravuji: ten podpis už byste klidně přidali sami, ne?
Ano, taková hledačka by musela být opravdu inteligentní a ani AI (umělá inteligence, ta věda, která je pořád ještě v plankách, i když už v digitálních) to ještě moc neumí. Na hledání používám sám různé triky. Jelikož se mé příjmení vyskytuje na netu mockrát a Google by mi dodal milion věcí, které jsem já nenapsal mám na to jeden trik Většinou používám v podpise mé nickname, tj. přezdívku "jansan©" ( Jansan mi totiž říkali v Japonsku). Dostanu pak v Googlu jen vše, co jsem na netu publikoval a nic navíc Tomu se říká indexování - tak například by hledačka uměla hledat jen mé věci, co mají datum mezi 1999 a 2000. Možná, že už to Google umí, neměl jsem čas hledat ten návod (hele, nechtěná slovní hříčka :-).
Google pochopitelně už mnoho má: vymyslel si dnes už stařičký způsob heldán s logickými faktory (AND, OR, atd.), ale co je to platné: z deseti tam uvedených článků bývá tak jeden opravdu zajímavý, tj. pro mě vhodný, většinou se tam opakují jen známé věci, k tomu, abyste našli hrozinky, musíte detailně přečíst desítky nálezů .
Na druhé straně si představme Jana Kollára, jak si nagoogluje na netu "dubisko" a zjistí, že to je jen ve znaku Němců, ne Rusů, ke kterým se zřejmě chtěl tento pan panslovan přimknout :-). I ten dnešní Google je tedy lepší než co jiného. Ale vážně, Google je neocenitelná pomůcka pro hledání informací a např. data bitev vám řekne docela přesně :-). Tím více se jeho dobré informace ocení dnes, kdy do netu prosakuje víc a víc "verbální průjem" našich politiků a demagogů. Jistě, Google není perfektní, ale je tu, zatímco politici (naštěstí) časem odpadnou.
Právě proto mám Google rád. Najdu tam totiž i věci, které jsem nečekal a které mohou sloužit jako inspirace. Tak například jsem tam kdysi našel seznam skladeb, které ve známé bitvě u Gettysburku (válak Severu proti Jihu) hrála kapela Českých bratří (Moravians), naverbovaných k
26-mu regimentu ze Severní Karoliny - tomu, který v té bitvě ztratil 90 procent můžů. Stačilo ještě najít historii té kapely (to už bylo těžší), příběh se zrodil a tak vznikla moje povídka The Old Hundred, pojmenovaná po chorálu, který si Moravians přivezli s sebou přes oceán.
Ale to odbíhám. V dnešní době se už slovo Google a googlovat stalo prakticky výrazem lidovým. Nedivil bych se, kdyby se časem některý náš politik (jmenovat nebudu, není tu dost místa) spletl a uvedl třeba známeho malíře jakožto Paula Guglaina,či van Gugha případně popisoval, jak statečný David pobil obra Gugliáše, když se předtím najedl volebního gugláše. Vyšeptalí bolševici pak zase budou vzpomínat na ty doby, kdy ještě existoval starý, dobrý Guglag , . .
Ulož tuto stránku
Vytiskni tuto stránku