Autor : ©J.B.Hurych
Název : DĚJEPIS NENÍ HISTORIE.




DĚJEPIS NENÍ HISTORIE.



Vím, zní to divně, ale já si definuji historii jako to, co se skutečně událo, zatímco dějiny jsou to, co o tom napíší dějepisci, prostě jen politické traktáty. "Historici" jsou pak ti visionáři, kteří se v tom dějepise snaží najít tu pravdu pravdoucí, Oni si neuvědomují, že každá strana měla a má jen "svoji pravdu" a všechny ty "jejich" pravdy jsou často protichůdné, takže je nejde dát dohromady a udělat jakýsi průměr. A tak z celé historie zbývá jen pár letopočtů, případně kdo a kdy co kde postavil nebo zboural, to ostatní jen dějepisci zkosmetizují, podle toho, co se jim hodí či nehodí do krámu. A nebozí žáci se ještě musí ty lži biflovat. . . .



Už odedávna lidé psali dějiny. Někdy to byli pamětníci, jindy až další generace a dodnes je píšou a pozměňují - ale vždy s politickým pozadím současné doby, i když to na první pohled třeba ani není vidět.. A přitom se dějiny stále považují za část národní tradice. Kdo nezná dějiny, neví, jací pašáci jsme kdysi byli a možná ještě někdy budeme :-). Dějiny nám ale nikdy moc nepoví o tom, kdy a jak jsme NEBYLI pašáci, ba právě naopak - proč taky, je lepší zapomenout to zlé a ubírat se ke zářným zítřkům, ne? K těm sice nikdy nedojdeme, protože se mezitím už zítřek stane dneškem, ano, a zase tím ne-zářivým :-). Proč teda ty sliby? Protože jen takové pohádky nám pomohou zapomenout na ten nešťastný dnešek.

Někdy se jen něco z historie potlačí a je to. Už naši národní buditelé se dopouštěli zkreslování dějin. V prohlášení Komenského "Věřím i já bohu, že po přejití vichřic hněvu, ( hříchy našimi na naše hlavy přivedenými), vláda věcí tvých k tobě se navrátí, ó lide český", tam prostě šikovně vynechali ta slova v závorce. Neslušelo se přece zdůrazňovat, že jsme na naší porážce v bitvě na Bílé hoře - ale hlavně už před ní - měli vinu i my! Ale ne, to my nic, my muzikanti! Ale stačí si přečíst třeba Českou kroniku Pavla Skály ze Zhoře, tehdejšího kronikáře a exulanta, kde popisuje, jak se města hádala se šlechtou, kdo zaplatí tu válku. No a cizí žoldáci, kteří se tehdy rozutekli, prostě už dlouho nedostali zaplaceno. Fridrich Falcký je často líčen jako nechopný a přece to byl on, který pak musel vojáky platit ze svého a další peníze už neměl!

Jinde se zamlčelo, jak "beránčí" českobratrská církev už předtím tvrdě usilovala o moc ve státě. No prosím, ostatní to dělali také, ale proč jí raději neříkat "beraní"?

Některé události jsou dodnes sporné. Tak třeba pověst o blanických rytířích. Už tolikrát přece měli šanci, ale vždycky se na nás vykašlali. Pěkní jste to rytíři, pánové! Bodejť by ne, když v jejich čele prý stojí sv. Václav, který se ani nechtěl postavit Němcům v boji, a radši jim tam posílal voly. Teda jen tak dlouho, než ho jeho vlastní brácha zabil - teda spíše nechal zabít. Také pěkná tradice, co? A tady to máme: pro jedny je teď Venda zbabělec, pro jiné zase mírotvorce a moudrý vládce když dlouho nekraloval (ostatně on nebyl král, jen vévoda).
Na druhé straně ale byl Boleslav opravdu jenom bratrovrah a nic víc? Prohrál to snad s Němci? Ne, on s nimi úspěšně bojoval 14 let l a nakonec mu sami nabídli smír. Stálo to za to? Jistě, později dokonce připojil k Čechám i Moravu, Slezko, část Krakovska a Červené hrady. Přitom si zachoval svou nezávislost, jen tak si dobudete vážnost, ne dodáváním volů. Proto Němci i Rakušáci chválili naopak Václava, protože byl poslušný. Kdyby to bylo na Václavovi, posílali bychom ty voly do Němec ještě dnes. Protože už to ale neděláme, musí si teď Němci vystačit jen se svými voly.



Nebo si vezměte Richarda III. Byl zabit jedním Tudorovcem. Ti pak začali vládnout v Anglii a vydrželo jim to pár století. Byli to vlastně povstalci a museli si proto vymyslet dobrou pohádku. A tak v jejich verzi dějin uváděli Richarda jako hrozného zlosyna. A to tak dobře, že popletli i samotného Shakespeara, který ho pak vylíčil ve své hře jako krvelačného sadistu.

Možná že jím Ríša byl, možná, že nebyl. Rozhodně ale nebyl větším sadistou než byl Jindřich VIII, Tudorovec. Ten nechal popravit svého přítele Thomase Morea jen proto, že mu nechtěl odsouhlasit jeho rozvod. Z jeho šesti manželek unikla jeho pomstichtivosti jen ta poslední, a to jen díky tomu, že předtím ještě stačil umřít.
První manželku, Kateřinu Aragonskou, sice "jen" zapudil, zatímco druhá manželka, Anna Boleynová, pravá příčina Kateřinina zapuzení, se sama později dočkala popravy.' dokonce mečem, dříve Angličané popravovali jen sekerou), To už se ale zatím náš ženivý Jindra seznámil s Janou Seymourovou, která mu sice dala mužského potomka, ale zemřela po těžkém porodu. Třetí, Anna Kijevská, sice poslala předem Jindrovi svůj vylepšený portrét, ale když ji uviděl, zděsil se. Byla ovšem ošklivá, ale zase natolik chytrá, že mu sama nabídla rozvod a tak, aby si to vynahradil, dal alespoň popravit doručitele onoho portrétu :-).
To už si ale zase Jindra našel Kateřinu Howardovou, o které ale zjistil, že už se předtím s někým pelešila A tak hned šup s ní ke špalku! Později dal popravit i jejího bratrance, jinak básníka, o kterém si paranoidně myslel, že bude chtít sebrat trůn jeho synovi, Edwardovi\ ( co ho měl se Seymourkou).
Poslední manželka, Kateřina Parrová, byla vdovou a když Jindra umřel, tak dokonce vdovou dvojnásobnou. Šťastná to žena! Ale dívejme se na to jinak: hned tři Kateřiny - pak aby se z chlapa nestal kat !

Edward se ovšem stal králem, protože Jindra zatím své první dítě, Mary, to měl ještě s první manželkou Kateřinou Aragónskou, vyškrtl z následnictví. Éda vládl jen šest let a pak následoval otce tam, kam se nikomu nechce.
Žezlo pak převzala Mary. Byla to katolička a krvavě pronásledovala příslušníky té církve, kterou předtím Jindra založil, proto, že mu Řím nepovolil rozvod. Jako poloviční Španělka také hrozně ráda upalovala. Podle jejího oblíbeného nápoje se jí říkalo "Bloody Mary" ( Krvavá Mary) - nebo že by to bylo obráceně ?

Žila pak naštěstí jen pět let a po ní nastoupila Alžběta I, dcera Jindry a Anny Boleynové. S popravami ale také nebyla skoupá: dala například popravit Essexe (údajně jejího milence) a také skotskou královnu Marii Stuartovnu, která se k ní uchýlila s žádostí o ochranu před svými Skoty. Protože Mary Skotská byla pravnučkou Jindřicha VII, a ten byl zase otcem Jindry, měla asi větší nárok na anglický trůn než nemanželská Alžběta.

. A tak ji Alžběta hned uvěznila a vymyslela si spiknutí proti sobě samé. Nastrčila past, uvězněná Marie, toužící po svobodě, se chytila a tak ji hned Bětka obvinila ze zrady. A tam se ukázalo, že Angličané ještě tehdy pořád ještě nezvládli moderní popravní techniku: dvakrát ji musel kat seknout mečem, než se mu to knečně podařilo starou dobrou anglickou sekerou.

Je tu ale ještě další důvod, proč se chtěla Alžběta zbavit Marie. O tom se sice nemluví - ale já na něj přišel a tak ho tady dám k dobru. Stačí se jen podívat na portréty Mary a Alžběty. Mary byla opravdu krásná, to ostatně každý, kdo ji znal, také tvrdil, zatímco Bětka byla spíš to druhé :-). Předpokládám, že i milence dostávala do postele jen tak, že jim předtím pohrozila popravou . . .

Tak to vidíte, jak lehce se dají upravovat dějiny. A jak už řekl Havlíček Borovský: " ... jednou tě maj' za svatého, podruhý jsi sviňák". A o to víc to platí i pro dnešek.




Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku )