Autor :
©Karel Šlajsna
Název :
SMARAGDOVÁ DESKA
HERMA TRISMEGISTOSE
( Poprvé zveřejněno v autorově blogu "SFINGA -
povídky" na http://shinen.webgarden.cz/ )
Je považována za jakousi zhuštěnou moudrost tajných
věd, ale též i návod na výrobu alchymistického kamene mudrců.
Podle legendy ji snad nalezl Alexandr Veliký poté co r. 332
př.n.l. přitáhl do Egypta v nějaké hrobce.
Mělo se jednat
o text napsaný na velkém zeleném smaragdu vybroušeného do tvaru desky.
SMARAGDOVÁ DESKA
HERMA TRISMEGISTOSE
.
Protože z délky textu je patrné, že by muselo jít o
enormně velký kámen, přiklání se dnes většina esoteriků
k domněnce, že spíše šlo i zelené sklo, které Egypťané
uměli vyrábět, ale v době Alexandrově bylo toto
umění již zapomenuto.
Hypotetický originál neexistuje. Možná si ho Alexandr vzal
sebou do hrobu, možná se ztratil někde jinde během dalších
dějinných zvratů.
Všichni mágové tedy
vycházejí z latinského překladu, který je ovšem zas jen
překladem z arabštiny a je obsažen v jednom ze spisů
známého arabského alchymisty Džabíra ibn Hajjána z 8 stol. n.l.
Předpokládá se, že původ desky je staroegyptský a
je připisován mystickému vědci, kterým byl po Hermes Trismegistos(
trojmocný).Ten bývá též ztotožňován s bohem Thwotem, který byl považován za jednoho z mudrců,
kteří přežili zánik Atlantidy a rozešli se do celého světa, aby
zde šířili vědění. A je pravda,že mnoho národů na všech
kontinentech má své báje o dávných učitelích, kteří přišli
jakoby odnikud a učili je.
S Thwotem je též často spojována i stavba Velké
pyramidy ( dnes Cheopsova), kde měl údajně do tajné místnosti pro
příští generace uschovat své rozsáhlé dílo. Bývá nejčastěji
zobrazován jako muž s hlavou moudrého ptáka ibise a jeho
částečnou obdobou byl v Řecku bůh Hermes.
Dnes nejstarší opis desky je uložen v Paříži a
pochází cca z 12. stol n.l.
Zatímco ve středověku byl text chápan píše jako
technologický návod na výrobu kamene mudrců, později byla zdůrazňována
spíše jeho spirituální rovina. Interpretů a interpretací je velmi mnoho a
zaobírat se jimi, to by zabralo mnoho místa.
Tak třeba dr.M. Nakonečný ve své knize
čtenáře zahrnuje mnoha vzletnými slovy neurčitého významu,
zatímco J. Bergier suše konstatuje, že nahradíme-li některá slova
vědeckými pojmy, lze desku chápat jako základní fyzikální theorémy.
Mnoho lidí si ovšem neuvědomuje, že text s kterým
se setkávají je přinejmenším čtyřnásobným překladem, který
může být zkreslen nepochopením toho původního , nebo jednotlivých
pojmů.
Dlouhá léta se věřilo, že autorem velmi rozsáhlé
alchymistické literatury byl právě Hermes Trismegistos. Známy jsou zejména
spisy Cospus Hermetum, Poimadanus nebo Kniha Thwotova. Později ale bylo
prokázáno, že jde o překlady především opět již zmíněného
Džabíra ibn Hajjána a dalších arabských autorů.
Velmi zajímavé řešení nabízí ve své knize Světlo
z dávných věků i Ivo Wiesner, který desku považuje spíše za
atestační diplom, zasvěceného hierofanta- vědce, který obsáhl
tři základní Thowické vědy. Vzápětí ale pak téměř
jedním dechem nás vede po cestě alchymistické přípravy jednotlivých
substancí.
Odhlédneme-li od nedoložené a spíše fiktivní historie, pak
je mě osobně asi nejblíže Bergierovo technokratické vysvětlení i
když pokud ho přijmeme, vyvolává to řadu otázek spekulativního
charakteru, zda se tedy opravdu jednalo o mimozemského návštěvníka nebo
zda jde o pozůstatek jakési, v dávné minulosti ztracené,
pokročilé civilizace z nich se zachovaly pouhé střípky.
Mají různé názvy:
Atlantida, země Mu, Lemurie, Aghrata a existuje o nich velmi rozsáhlá
literatůra
Nicméně v souvislosti s Thwotem a
legendou o tom, že své knihy uschoval
ve Velké pyramidě, je velmi zajímavé sledovat to co se kolem ní
v posledních letech děje, ale o tom až zas někdy jindy…
Ulož tuto stránku
Vytiskni tuto stránku