Autor : ©J.B.Hurych
Název : JAK UDĚLAT VÍC S MENŠÍ NÁMAHOU




"Čas utíká jako jelen byvše do pr.... střelen" říká staré přísloví. Ano, a my utíkáme s ním, ale už ne jako ten jelen. Po padesátce už se i zadýcháváme, v šedesáti začnou zlobit kolena, pak kyčle - ale dost, o tom tu mluvit nechci. Faktem je, že ani mladí to nemají lehké - ta doba mládí utíká také rychle a "nikdy se nevrátí, pohádka mládí" a hlavně ne ty uteklé příležitosti . . .

JAK UDĚLAT VÍC S MENŠÍ NÁMAHOU

Napsal jsem na to sice už celou knihu ("UMÍME HOSPODAŘIT S ČASEM?") , ale vážně: kdo má dnes čas číst, ne? Na browzdání po netu ho ale máme :-). Pravda, taková kniha nám pak ušetří čas, není to teda tak zcela zbytečné - ovšem zapamatovat si to vše a ještě podle toho žít, to už je jaksi moc i pro ty nejnáruživější "šetřily času".

Našel jsem kdesi jen prostá pravidla na úsporu času, která to vyjadřují ve zkratce a která tu tedy uvádám. Vidíte, kdybych je poznal předtím, asi bych už tu knihu nenapsal :-). Ale ne, vážně, pro obyčejného, přetíženého člověka stačí tato pravidla a dokonce si je může vytisknout a denně se kochat tím, kolik jich ten den zase použil.

Nejprve je teda sepíšu pod sebe a pak už jen budu komentovat ke každému podle vlastní zkušenosti:

1) VŽDY JE DOST ČASU, JEN JE TŘEBA MÍT OPRAVDOVÝ ZÁJEM.
2) VYŠKRTEJ NĚKTERÉ ÚKOLY JEŠTĚ NEŽ JE ZAČNEŠ DĚLAT
3) NĚKTERÉ ÚKOLY ROZDĚL NA VÍC, JINÉ NAOPAK SPOJ DO JEDNOHO
4) URČI SI PRIORITY, TJ. POŘADÍ, VE KTERÉM JE BUDEŠ DĚLAT
5) NEZTRÁCEJ ČAS HNED NA ZAČÁTKU V DETAILECH, TY PŘIJDOU POZDĚJI
6) VYVARUJ SE ZBYTEČNÉ PRÁCI A TO ZA KAŽDOU CENU!
7) JE-LI TŘEBA, ZMĚŇ PRIORITY, ALE HNED JE NEVYŠKRTÁVEJ
8) VYVARUJ SE CHYB, DĚLLEJ VŠE SPRÁVNĚ HNED NAPOPRVÉ
9) NEMARNI ČAS - BUDEŠ HO POTŘEBOVAT JINDE
10) KAŽDÁ AKCE MÁ I SVŮJ KONEC,
No vidíte, a máme hned celé desatero, to se dneska nosí :-).



Je ovšem obtížné pochopit jen z jedné věty, co tím chtěl autor říci, takže zde ještě pár slov na okraj:

1) VŽDY JE DOST ČASU, JEN JE TŘEBA MÍT OPRAVDOVÝ ZÁJEM.
Ovšem neplatí to vždy a všude. Spíše to znamená, že se nemáme předem vymlouvat, že na to není čas. Důležité je, jak je to důležité :-), nikdo např. nebude tvrdit na úřadě, že "nemá čas" na daňové přiznání. Na druhé straně dělat něco nepodstatného jen proto, že na to "máme čas" a nic nám to jinak nedá (nemyslím zrovna peníze!) je nejen zbytečné, ale rozmařilé. Čas totiž musíme brát jako dar, který lze vybrat jen v určité době (ani pošta neschovácá zásilky věčně :-). Zrovna tak nemůžeme dělat jen to, co nás zajímá - takový přepych si nemohou dovolit ani boháči. Na druhé straně ten, kdo dělá jen to, co musí, ten je opravdový chudák . . .

2) VYŠKRTEJ NĚKTERÉ ÚKOLY JEŠTĚ NEŽ JE ZAČNEŠ DĚLAT
To je opravdu důležité, v životě ztrácíme nejvíc času tím, že děláme nepotřebné věci. Že jsou nepotřebné, to se většinou pozná, až když je uděláme anebo když se marně snažíme je nějakou dobu dělat a zjistíme že to nejde. Pak je už ovšem pozdě, ztracený čas už zpět nevyinkasujeme. K posouzení předem někdy stačí představit si všechny následky anebo se s někým poradit - ale opět: jeho/její radu musíme brát jen jako námět k dašímu posouzení. Úspory času "při nedělání" téhož jsou někdy až neuvěřitelné, někdy to navíc i změní náš život. Náš život ovšem může změnit naopak i to, když uděláme něco jiného . . .

3) NĚKTERÉ ÚKOLY ROZDĚL NA VÍC, JINÉ NAOPAK SPOJ DO JEDNOHO
Zde nejlépe poslouží příklad:´Vyjednávám třeba kontrakt se zákazníkem, ale kromě telefonického jednání plánuju ho ještě navštívit, abych některé body lépe vysvětlil (anebo je nevyjednával po telefonu, protože by to někdo mohl odposlechnout). Úspora času není hned zřejmá, ale představte si, že by si to zákazník rozmyslel, budete-li na něj tlačit jen po telefonu - tam se snadněji odmítá. Celá dosavadní námaha by byla zbytečná.
Podobně plánuji při cestě do města navštívit hned několik míst najednou. Neuspoří to jen benzin, ale hlavně čas ztracený zbytečným cestováním navíc.

4) URČI SI PRIORITY, TJ. POŘADÍ, VE KTERÉM BUDEŠ ÚKOLY DĚLAT
To je hned druhý největší zdroj úspor času a námahy. Osobně jsem si v práci rozděloval úlohy hlavně podle toho, jak důležité se zdály mému šéfovi. Je to dobré - nenarazíš, ale co když se mýlí? Několikrát jsem se přece jen musel rozhodnout jinak, ale vždy to bylo proto, že tam bylo nebezpečí,. Prostě jsem tehdy viděl trochu dál než on. Tím jsem i jeho ochránil před průserem a byli i šéfové, kteří to ocenili. Riziko jsem ovšem nesl sám a o pochvaly se se mnou jaksi nedělili :-).
Ostatní případy, které nebyly tak "žhavé", jsem si rozděloval do pořadí jen sám. Pomoc přátelům v práci byla až na hodně nízkém místě - to jsem se časem musel teprve naučit :-). Málokdo vám to vrátí, někteří to ani neberou jako "pomoc", tak proč to dělat? Přesto jsem jim pomáhal a dost. Čas, co jsem jim věnoval, jsme ovšem sám musel ušetřit jinde a jsme zase u toho.

5) NEZTRÁCEJ ČAS HNED NA ZAČÁTKU V DETAILECH, TY PŘIJDOU POZDĚJI
(anebo ani přijít nemusí :-). Třetí hlavní úspora je v odhadu objemu dané práce, tj. kolik hodin a jak do hloubky problém řešit, Už prof. Parkinson ve své známé knize napsal, že "práce roste úměrně s časem, který je pro ni určen". A tak jako se někdo rád se vším piplá (a říká tomu "shánět detaily"), jiný se opravdu do toho zažere a pokračuje ve vývoji až do nekonečna. Postupem času ztratí dokonce pojem o tom, co měl vlastně udělat a vynalezne pastu na zuby :-).
Je dobré - i když často nepřesné - si předem učit dobu, kterou budeme k té které práci potřebovat. Proč nepřesné? Nevíme totiž předem, které potíže (hlavně ty s byrokraty nebo jinými blby) nás cestou potkají. Na ty, které čekáme, si raději uděláme časovou rezervu, bude se nám hodit. Staří mazáci vždy žádají až dvojnásobný čas, než je na to poteba. Zkušený vedoucí jim pak zase dá jen polovici toho, co žádají :-).

6) VYVARUJ SE ZBYTEČNÉ PRÁCI A TO ZA KAŽDOU CENU!
Ano, ale i na to, jak zjistit, která práce je zbytečná, potřebujeme jistou zkušenost. Na druhé straně není dobré to diskutovat se šéfem, manželkou (pokud to žádá ona :-) a podobně, jen ve výjimečných případech uděláme výjimku. Nejlepší řešení je, že pokud by nám to "nedělání" prošlo, tak. . . - ale ne, nebudu radit :-) .

7) JE-LI TŘEBA, ZMĚŇ PRIORITY, ALE HNED JE NEVYŠKRTÁVEJ
Samozřejmě, že plány jsou na to, aby se měnily . . . Ale ne, vážně: čas nestojí, nesmíme ani my. Naskytne-li se při dané práci nový problém (případně jiná urgence,) máme čtyři možnosti:
hned na tom začít dělat (nebo
dělat tu urgenci a program odložit, ale ne na dlouho anebo
to ignorovat,
případně se na celý projekt vykašlat.

Jistě hned také zhruba víme, jaké následky (hlavně pro nás :-) ta či ona cesta bude mít. Někdy je problém tak veliký (anebo je řešení nereálné), že je opravdu lepší projekt zrušit, dokud je čas - je to rozhodně levnější.

8) VYVARUJ SE CHYB, DĚLEJ VŠE SPRÁVNĚ HNED NAPOPRVÉ
To se dobře řekne, ale hůř udělá. Věřte mi ale, že to jde, někdy se stačí víc zamyslet, být víc opatrný, víc předvídat. Opakování je sice matka moudrosti, ale rozhodně má nejen chytré, ale i dost hloupé dětí.
Říká se, že někteří udělají sto chyb, jiní jen jednu, ale zato stokrát za sebou. Také se říká takové přísloví: "chybami se učíme" a já dodávám "víc chyb ovšem nedělá člověka moudrým, ale jen směšným". Chyby se totiž dají předvídat, dokonce se většině můžeme vyhnout. Jen si je třeba uvědomit, že chyba je většinou v nás, ne jen v okolnostech.

9) NEMARNI ČAS - BUDEŠ HO POTŘEBOVAT JINDE
To je také důležité - den má pořád ještě jen 24 hodin, pracovní doba osm. Ne vždy nám povolí přesčasy a i když jsou přesčasy lépe pracené než normální hodiny, únava pak roste exponenciálně s časem a tak i těch pár peněz "navíc" nám to nemůže nikdy správně zaplatit. A už vůbec nenahradí třeba rozvrácenou rodinu. Zde ovšem nemyslím přesčasy, co mají nahradit proflákaný čas - na to se brzy stejně přijde . . .

10) KAŽDÁ AKCE MÁ I SVŮJ KONEC,
Někteří lidé mají tendenci ještě dál věci vylepšovat, prodlévat na úkolu zbytečně i po tom, když už cíle dosáhli. nadbytečný čas je pak ztracený. Pokud věc potřebuje vylepšení, udělej z toho další úkol, ale ne hned další prioritu!

Vlastně by tu byl ještě další bod: UŠETŘENÝ ČAS SE NESMÍ JINDE PROMARNIT - ale to už vlastně říká i bod 9). Čas je prostě .vše - vždy ho používejme k něčemu důležitému či urgentnímu - jen tak uděláme VÍC A BEZ ZBYTEČNÉ NÁMAHY.


Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku