Autor :
© ©Karel Šlajsna
Název :
J. DEE A CÍSAŘ RUDOLF II.
( Poprvé zveřejněno v autorově blogu "SFINGA -
povídky" na http://shinen.webgarden.cz/ )
V poslední době jsem v několika časopisech, které si nárokují populárně-naučný charakter, objevil znova již mnohá léta se opakující nesmysl o tom, že
J. Dee byl císařovým mágem nebo dokonce alchymistou. V jednom autor článku fantazíruje, že J. Dee císaře učil magii, komunikaci s anděly, nebo že mu dokonce vyrobil kámen mudrců. To je už úplný nesmysl.
J. Dee byl především matematik a astrolog. Z jeho pohnutého života nás v tomto případě bude zajímat především jeho pobyt v Praze.
J. DEE A CÍSAŘ RUDOLF II.
Sem spolu s E. Kellym přijíždějí 9. 8. 1584, nejprve se ubytují Tadeáše Hájka z Hájku v jeho domě na Betlémském náměstí. Tento muž hrál v té době velmi významnou roli na císařském dvoře, neboť byl uznávaným odborníkem v mnoha oborech. Jen namátkou: lékař, bylinkář, astrolog, alchymista (i když alchymii se v praxi pravděpodobně asi nevěnoval).
To, že se měli možnost ubytovat právě u něj, bylo velmi důležité, neboť právě on měl velký vliv na to, kdo bude na hradě přijat a kdo ne.
J. Dee předem císaři věnoval svou knihu Monas Hieroglyphica.(viz 1)
K samotné JEDINÉ audienci došlo 3. 9. 1584.
Její průběh J. Dee popisuje ve svých denících. Císař měl u sebe výše zmíněnou knihu, ale poctivě prohlásil, že se mu jeví příliš složitá a nesrozumitelná. Následně ovšem Dee udělal fatální chybu, když císaři začal sdělovat poselství, které mu ( prý) zvěstoval anděl boží při jeho seancích. Jednak císaře káral a pak také mu radil co má nebo nemá dělat. Ačkoliv si můžeme představit, jak výbušný císař v duchu zuřil, přesto se ovládl, poděkoval a urychleně audienci ukončil.
Celá tato jediná audience trvala cca hodinu. Druhý den pak císař odejel z Prahy (do Benátek nad Jizerou?).
J. Dee tak promarnil svou šanci dostat se ke dvoru a můžeme jen fabulovat, že údajné poselství andělů bylo ve skutečnosti poselstvím anglického trůnu. Místo dalšího setkání J. Dee dále jednal jen s dr. Jakubem Kurzem, tajemníkem císaře s kterým se (podle svého deníku) velmi spřátelil.
Podle svých záznamů si v lednu 1585 pronajal dům v Solné ulici. Na nájem si vydělával přepisováním rukopisů, které sebou přivezl a jejich prodejem.
V té době se už ale po Praze (a především u dvora) začaly šířit pomluvy, že Dee je podvodník a zchudlý alchymista, případně i kacíř. Existuje domněnka, že tyto pomluvy účelově šířil zejména velmi vlivný Jiří Popel z Lobkovic.
Na neúspěch u dvora Dee reagoval tak, že horečně začal na všechny strany posílat dopisy s žádostmi o pomoc. Také 14. 3. přestoupil na katolickou víru, ale ani to mu už nepomohlo.
9. 4. 1586 došlo k zajímavé události, která bývá často esoteriky citována.
J. Dee byl při seanci andělem vyzván, aby některé spisy ze svého vlastnictví spálil. Dee pochopitelně uposlechl a měl je za ztracené, ale o několik dní později je nalezl neporušené. Situaci poněkud objasní to, že pálení spisů prováděl Kelly sám a ostatní byli ve vedlejší místnosti. ? (viz 2)
Pozice J. Dee se zhoršila ještě více poté, co se v Praze objevil papežský nuncius Fillipo Sega. Tlak na vyhoštění Angličanů pak ještě zesílil, až konečně byl dekretem v červnu1586 vyhoštěn.
Později se přes Lipsko do Čech sice vrátil, ale to už bylo k Vilémovi z Rožmberka.
Takto tedy zhruba ve skutečnosti proběhl pobyt J. Dee v Praze. Pozdější již samostatná kariéra E. Kellyho, jakožto alchymisty už je jiná kapitola.
Z výše uvedeného průběhu mnoho historiků dovozuje, že J. Dee nemohl být majitelem rukopisu nazvaného později nesprávně Voynichův a prodat tento císaři. Podle mého soudu, ale tuto možnost zcela zavrhnout nelze.
Víme totiž, že císař jen málokdy kupoval předměty do své kunstkomory přímo. V drtivé většině používal prostředníků, kteří to pro zařizovali. Takovým prostředníkem mohl být i dr. Kutze. A to přesto, že je tu jistá časová disharmonie, zatímco rozdíl mezi 630 dukáty zapsanými J. Dee a Mníšovským v rozhovoru zmíněnými 600 může být způsoben tím, že k jeho rozhovoru s J. Marcim o manuskriptu došlo až po mnoha letech. (viz 3)
Ovšem jak to bylo doopravdy, to už se nejspíš nikdy nedozvíme.
Poznámky:
1/ J. Dee na této knize pracoval několik let a pokusil se v ní systematizovat a graficky přehledně uspořádat veškeré tehdejší vědění. Výsledku si velmi považoval, ale ten je dodnes pro mnoho esoteriků příliš složitý a nepřehledný.
2/ Tato epizodka ( a další) myslím jasně ukazují, jak to bylo skutečně se schopnostmi E. Kellyho, coby média.
3/ J. Marci rektor Karlovy univerzity zdědil manuskript po J. Barešovi a spolu s průvodním dopisem ho poslal A. Kircherovi do Itálie. Pravděpodobně jej Mníšovskému ukázal a ten jej poznal (!) a řekl mu, co se o něm vypráví.
Ulož tuto stránku
Vytiskni tuto stránku