Autor :
©Jan Hurych
Název :
MĚSTA DUCHŮ.
Zamířili jsme k městu Bozeman, po němž byl pojmenován známý Bozeman Trail, kudy táhli od východu zlatokopové a pak i ti ostatní, kteří se prostě jen tudy chtěli dostat do teplé Kalifornie, t.j. pokračovat skrz Oregon Trail. Aby to nebylo tak jednoduché, tak jsme místo na východ zamířili na jih. Proč? Chtěli jsme totiž navštívit dvě známá města z doby zlaté horečky, Nevada City a Virginia City. Projeli jsme Twin Bridges a Sheridan, místa proslulá tím, že tam řádili highwaymeni, tedy loupežníci, co přepadali dostavníky. Ano, zamířili jsme k Nevadě, ne teda ke státu, ale k městu Nevada v Montaně.
MĚSTA DUCHŮ.
Ukázka z knihy "Montana my love"
Nevada City.
Oficielně je to sice ghost town, město duchů, ale těch asi sto domků, které sem byly přestěhovány, když musely udělat místo vodní dopravě, to vše přežilo dodnes. Shromáždili je blízko staré železniční stanice, jejíž Alder Gulch Work Train ale ještě pořád jezdí na úzkokolejce do Virginia City. Jsou zařízeny starým nábytkem a všemi věcmi denního života, takže byste se ani nedivili, kdyby najednou z nich začali vycházet jejich původní obyvatelé. Nu někdy se dokonce splést můžete, už se tu filmovalo asi patnáct filmů, nejznámější byl Little Big Man s Dustinem Hoffmanem a Missouri Breaks s Jackem Nicholsonem.
Město vzniklo 1863 a jsou tu domky malé i větší, pošta, velký hotel, dokonce i dům nechvalné pověsti, ale o to víc navštěvovaný, nazvaný téměř česky, bordello. Ovšem to ještě zdaleka nevystihuje tu atmosféru, která vás tam ovládne. Nemluvím zrovna o hanging barn, stodole, kde věšeli desperády a outlaws. Zda to bylo proto, aby odsouzenci nezmokli, to nevím, spíš proto, aby nenavlhl provaz či dokonce smyčka. To víte, zlato vždy přiláká různé živly, kteří nedolují zlato ze země, ale z kapes zlatokopů. Jako všude jinde, lidé zde za jeden den zbohatli a za týden zchudli. A v blízké Virginia City bylo jednou spácháno za pouhých šest měsíců 190 vražd. Tajná skupina obyvatel, kteří si říkali Vigilantes pak chytla a pověsila 21 kriminálníků a to i s jejich vedoucím, kterým byl - ta náhoda! - dokonce místní šerif.
Zajímavé je, že kdo chce, může si dnes některý ten domek pronajmout za 100 dolarů na noc a strávit zde dovolenou. Zatím takových lidí moc není a to je dobře. Ovšem nesmíte si představit, že tam jsou ulice plné bláta, jako to bývalo dříve, dnes už je "chodníček" zarostlý travou a domky se docela podobají těm moravským, až na to, že nejsou moc malované. Byl bych si býval rád šel zahrát biliár, ale tam také mají zavřeno, už přes sto let. A nechybí ani saloon, místo, kde se, alespoň podle filmů, možná víc střílelo, než pilo. Teprve později řekli hostům: "Jděte si s těmi pistolkami hrát na ulici" a tak vznikly ty známe souboje stylu O.K. Corralu v Arizoně i jinde.
Virginia City
nyní též město zvané ghost town, ale kdysi bylo dokonce hlavním městem Montany (1865-76) a na rozdíl od Nevada City stále vesele klokotá životem. Na hlavní ulici, Wallace Street, jsou sice dole na konci ještě dřevěné domky, ale čím výše po ní stoupáte, vidíte lepší a lepší domy té "horní" klasy. Tam už jsou také i obchody, kde jsem si koupil černý kovbojský klobouk, takový ten s širokým rovným dýnkem, Mexican style, jako nosil Clint Eastwood. Aťa mi ho ale sebrala, protože prý jí sluší víc. Měl jsem tudíž dvě možnosti: zavolat na ni šerifa nebo jí širák darovat. Rozhodl jsme se pro tu druhou variantu - jednak nemám rád násilí a jednak ona umí docela dobře střílet.
Po letech marného rýžování v Yellowstone River přešli zlatokopové na říčku Alder Creek a zde založili někdy po roce 1860 i město. A našli zde tu pravou zlatou bonanzu. Virginia (opět město, ne stát) má svou operu a Wild West Show, podobnou té, co měl Buffalo Bill, méně známý pod jménem Colonel Cody. Byl zde také postaven první pivovar v Montaně, dnes už vlastně jen divadlo, dávající show s proslulými Virginia City Players. Město je označeno jako národní monument a vyrýžovalo se tady kdysi na 100 milionů dolarů ve zlatě - tehdejších. Dnes tu jen dolují zlato z vašich kapes, ale kvůli té legraci pro všechny to stojí za to, i když tu moc dětí neuvidíte - dnes je víc láká Disneyland.
Jednou ročně se tu sejdou "buffalo runners", kteří, podobně jako "deerskinnerů" v Kanadě, zde ukazují své střelecké umění, tak proslulé u dřívějších lovců buvolů. Denně se tu také provozují nahrané souboje pistolníků; na to si Američané potrpí - a věřte nebo ne, dobří hoši tu vždy vyhrávají nad těmi zlými. Asi proto, že k té dobrotě patří asi i umět "dobře střílet". Také je tu kancelář proslulé Wells Fargo Express, původně spravující dostavníky, později také telegrafní službu. U této firmy dělali i t.zv. "riding shotguns", t.j. střelci, kteří seděli za jízdy na bedýnce s penězi a v ruce měli nabitou brokovnici.
Ennis.
Pomalu jsme se vraceli zpět na sever. Projeli jsme ještě Ennis, město "dnešního" Západu, založené v údolí Madison River, město se skutečnými kovboji z okolních rančů. Je zde pravá příchuť starého kovbojského života - a ten je dnes ještě pořád hodně těžký. Hlavně v sobotu či neděli je zde plno života a dokonce tu pořádají 4. července (státní svátek USA) velké rodeo.
Jedna věc mě zarazila - neslyšel jsem tam ani jeden výstřel - inu, časy se změnily. Asi proto, že je tam i hodně turistů a ti jsou zákonem chráněni. Neměli jsme ani čas uvidět známý Beartrap Canyon (ano, kaňon), pojmenovaný po pastech na medvědy, dnes už ale hlavně místo rekreační . Ale nemylme se, medvěda můžete potkat v Montaně často - a je to dost nebezpečné, věřte mi. V Madison Canyonu je t.zv. Earthquake area; zemětřesení tam spustilo kamennou lavinu, která zahradila řeku a vytvořila umělé jezero. Ne, nebylo to v prahorách, teda pokud k nim nepočítáte i rok 1959 :-).
Vraceli jsme se zpět k silnici č. 90, abychom ještě večer byli v Bozemanu a nějak nám bylo líto, že ty staré, dobré časy jsou pryč. Asi bychom se podivili, kdybychom znali názor tehdejších obyvatel na tu naši, dnešní dobu. Pravda, máme svoje problémy, ale život je dnes neporovnatelně lehčí, hlavně pro ty, kdo zrovna neměli to štěstí a žádné zlato nikdy nenašli . . .
Ulož tuto stránku
Vytiskni tuto stránku