Autor : ©Jan Hurych
Název : ZÁHADNÝ RUKOPIS (ukázka z nové knihy)






DVĚ TŘISTALETÉ MEZERY
(Ukázka z knihy ZÁHADNÝ RUKOPIS)

Pokud byl Bacon autorem, pak o VM nemáme po jeho napsání 300 let žádné zprávy. To se zdá podivné, ale musíme uvážit, že do té doby byly pohřebeny v klášteře a teprve Dee je zachránil nejen před drancující lůzou, ale i před zapomněním. Když ovšem uvážíme, že Bacon třeba nebyl autorem a rukopis vznikl až v šestnáctém století, pak vlastně tato první, 300 let dlouhá, mezera neexistuje anebo byla podstatně kratší . . .

První třistaletá mezera.

Klášter sv. Jiří na Hradčanech

Co vlastně víme o rukopise s nějakou určitostí? Jednoduchá odpověď je "téměř nic", obzvláště o autorovi a obsahu VM. O jeho postupných majitelích pak jen hodně málo: jediní "dokumentovaní" majitelé byli vlastně Marci (patrně krátkou dobu), Kircher a Bareš. Horčický také, pokud jeho jméno v rukopise bereme jako důkaz. Jeho jméno v manuskriptu může ovšem znamenat buď jeho podpis, nebo to také mohl napsat někdo jiný (ale Rudolfa II jsme už prakticky vyloučili). Proč by to tam ale někdo cizí psal? Je- li to věnování, píše ho knihy většinou jen autor, nebo ten, kdo knihu kupuje někomu jako dar. Ale sotva bych asi napsal věnování do nějaké mé knihy, kterou jsem si před časem koupil a když už ji nepotřebuji, tak ji někomu dám jako dar. Ale tak se nám to snaží někteří výzkumníci prezentovat v případě Rudolfa. Jiná možnost ovšem je, když likviduji svou knihovnu - třeba před smrtí - a napíšu na každou knihu tužkou, komu má přijít. Nedovedu si představit, že by ale zrovna tohle Rudolf dělal - měl asi jiné problémy na starosti. Zbývá tedy nejpravděpodobnější věc: že si knihu podepsal majitel, a to aby se mu neztratila. Z toho důvodu si myslím, že Horčický byl nejen majitel, ale že tam i svoje jméno napsal sám. To by se nakonec dalo ověřit rozborem písma, jednu jeho esej máme.

Jediné spolehlivé dokumenty jsou tedy dva dopisy Kircherovi: jeden od Marciho, druhý do Bareše. Přesněji řečeno první půle Marciho dopisu, kde mluví o tom, čeho byl skutečně sám svědkem a ta část Barešova dopisu, kde se ještě nesnaží Kirchera nalákat na to, aby VM rozluštil, ale mluví jen o faktech. Marci ovšem vlastnil rukopis až zhruba 50 let po Horčickém a to ještě krátkou dobu, i když je možné, že se jako fyzik a matematik snažil v luštění pomáhat Barešovi už předtím (věděl o rukopisu uř od roku 1640). A tento, původně tak drahý, rukopis posílá Marci zcela zadarmo Kircherovi (i když R. Prinkle dokazuje, že 600 dukátů vlastně nebylo tak mnoho). Pravda, cena VM je pohyblivá: pro toho, kdo v něm očekává velké a pro něj užitečné tajemství, je jistě větší než pro toho, kdo ví, že VM nevyluští (a to už asi Marci dávno věděl). Proč si ale Marci VM nenechal pro sebe? Za prvé se dá odhadnout, že Marci věděl, jak hodně Kircher o VM stojí - už se přece jednou snažil rukopis vyluštit a navíc o sobě hrdě tvrdil, že už vyluštil egyptské hieroglyfy. Na první Barešův dopis neodpověděl možná právě proto, že na nic nepřišel, ale na Barešovu spolehlivost se Marciho ptal, zájem tedy měl. Druhá možnost je, že Bareš Marciho v poslední vůli žádal, aby knihu Kircherovi předal, ale podle toho, co o Marciho korespondenci víme, určitě by se o tom přání ve svém dopise Kircherovi zmínil. Třetí, dost pravděpodobná příčina je, že Marci zjistil, že s tím nehne, zatímco Kirchera si tím šplhne. Čtvrtá možnost je, že měl podezření, že se jedná o podvrh, ale pak by knihu Kircherovi neposílal a už ne jako dar - co kdyby se to prozradilo? Na takové žerty Marci jistě nebyl a navíc byl Kircher jeho přítel. Pátá možnost je že knihu vůbec považoval za neřešitelnou - a věnoval ji Kircherovi, aby mu udělal radost. Už při odesílání manuskriptu se ale Marci snažil od něj distancovat - jednak v samotném darovacím dopise, ale třeba i tím, že později už další zájem neprojevil, i když je pravda, že po roce (či dvou) umírá.

To se mi zdá nejpravděpodobnější. Důvod, proč neodkázal Bareš VM přímo Kircherovi je asi dvojí: jednak mu nezapomněl, že ho dvakrát ignoroval (víme, že poprvé ani neodpověděl a podruhé asi vyhýbavě), jednak ztratil důvěru, že to vůbec Kircher vyřeší, zatímco Marci byl jeho přítel.

Kdo, kdy a kde.

Také pořádně nevíme, jak se dostal VM od Horčického k dalšímu majiteli, kterým asi nebyl zrovna hned Bareš. Když totiž Horčický umíral, byl Bareš příliš mladý, možná ještě pořád v Itálii na studiích - a sotva by ti dva mohli být přátelé: byl mezi nimi rozdíl nejen věkový, ale i sociální a možná i náboženský. Jisté je, že brzo po defenestraci direktorové Horčického zatýkají, zatímco lůza drancuje jeho dům. Pokud měl rukopis ještě po návratu do Čech, neměl ho asi dlouho: za rok umřel a svůj majetek odkázal Jezuitům - i když prý ještě dost zbylo i na příbuzné. Ale spíše se zdá, že se VM v těch těžkých dobách ztratil a teprve později se záhadně objevil u Bareše. Odkoupil snad Bareš rukopis od dědiců? Jak už jsme napsal, spíše se zdá, že ho odkoupil od někoho, kdo rukopis zcizil - ale to už byl asi i podpis vymazán. Pokud ne, pak ale už byl rozhodně vymazán, když Marci prvně uviděl VM - to ještě u Bareše - jinak by to Kircherovi později sdělil.

Zdá se, že i Bareš silně věřil na rudolfovskou fámu, vlastnictví Dr. Dee a možná i na Baconovo autorství. Marci se ovšem o rukopise dozvěděl teprve od Bareše, stejně jako Kircher, když mu Bareš prvně napsal (1637). Sotva to teda byl Marci, kdo první Kirchera Barešovi doporučil - Kirchera totiž poznal až 1539, když jel do Italie. Rozhodně se ho ale později u Kirchera zastal v jednom z dalších dopisů. Zdá se tedy nejpravděpodobnější, že Bareš dostal VM od překupníka, který asi podpis vymazal, což je pochopitelné, byl-li VM zakoupen od někoho, kdo ho sehnal víceméně pokoutně.

Koneckonců je možné, i ten vymazaný podpis Horčického mohl být klidně schválně fingován a vymazán, aby se falešnému rukopisu dodalo autenticity - ale to by mohlo být až v době moderní: je totiž vidět jen pod ultrafialovým světlem. Byl to Voynich, který ho objevil, ovšem jak už jsme uvedli, on sám neměl celkem důvod dělat podvrh - manuskript se nesnažil prodat, ale vyřešit - a navíc bylo už dokázáno, že rukopis je ze sedmnáctého či možná už šestnáctého století. Marci by sotva měl přímý zájem jméno vymazávat a tak nejpravděpodobnější doba vymazání je mezi Horčickým a Marcim. Bareš to mohl vědět, ale mlčel - pokud jméno vymazal on sám. Pokud si ale myslel, že získal manuskript legálně, neměl žádný důvod jméno vymazávat a to teda bylo vymazáno předtím. Otázka ale zní jinak: mělo vymazání zakrýt jen krádež nebo hlavně jméno Horčického?

Už od začátku jsem pochyboval, že by Bacon rukopis napsal a víc a víc odborníků dosvědčuje, že rukopis pochází nejdříve tak ze šestnáctého století. To, že Dee Rudolfovi rukopis neprodal, ještě nevylučuje, že by nemohl být autorem Dee nebo Kelly. Anebo někdo jiný. Zapomněli jsme totiž nějak na pana X, posledního majitele před Horčickým - naneštěstí on je právě pro nás ten nejdůležitější, protože byl zatím časově nejblíže k autorovi a tudíž i jazyku a kódu v rukopise (pokud byl nějaký kód použit). K tomu se ještě vrátíme.

Rukopis má ještě jednu zvláštnost: po Marciho dopise je to opět dalších 300 let, kdy o něm nemáme zprávy. Anebo máme?

Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku