Autor : ©J.B.Hurych
Název : JAK ČÍST KNIHY V CIZÍM JAZYCE




Ne, nejsou to žádné MÉ vtíravé rady, rozhodně ne nějaké expertní - i když jsem přečetl pár set knih v různých jazycích (většinou v angličtině a ruštině) - ale spíše to má být určité povzbuzení pro ty, co se toho bojí. Nejprve ale snad výhody čtení cizích knih ( ale nemyslím tím knihy vypůjčené od přátel či zcizené v knihovně :-) . . .


JAK ČÍST KNIHY V CIZÍM JAZYCE

Většina znás jistě ví, že číst knihy v cizím jazyce je výhodné, ale ne všichni víme proč. Nebudu zde citovat staré snobské prohlášení, že "v češtině to není ono" (snobi většinou ani cizí jazyky neznají), ale je fakt, že žádný překlad nebude tak perfektní, jako originál - a i dobrý překlad může nejen krásu, ale i smysl originálu překroutit tak, že by ho sám autor nepoznal. Proč? Protože každé slovo v originále má řekněme až pět i více významů (např. "mám doma obraz" oproti "udělal jsem si o něm obraz"). A co je ještě horší, každý jazyk má své idiomy ( výrazy, např. angličtina), kterým rozumí jen rodilý Angličan, ale třeba už ne Američan. Jindy je to básnický obrat (třeba inverze pořadí slov), například "light mysterious" není "lehce mysteriózní" ale jen "záhadné světlo".

Ta specifika se nás pochopitelěn týkají jen okrajově, pokud nestudujeme nějakou vědeckou knihu, kterou přeložil člevěk nepříliš znalý v daném oboru. Je tu totiž jeden veliký problém: vědecké a technické věty nejsou příliš "polopatistické", jako je beletrie; ony často předpokládají, že se něco děje jen za konstantního napětí, což ale často nečeknou, protože to považují za normální :-). To ovšem při konstantním proudu pak neplatí. Zde je potřeba umět číst mezi řádky - jnak řečeno, nepřekládat příliš pasivně, toporně, ale hledat správné české výrazy, připadně dát něco i do vysvětlivek. Naštěstí výrazy jako "voltage goes up" neboli "napětí stoupá" zní v češtině docela dobře. Podobně i doslovný překlad (napětí jde nahoru) se u nás běžně používá. Říká se, že kdosi přeložil "Buchholz relay" jako "relé z bukového dřeva" namísto "Buchholzovo relé", ale to je spíše studentský vtip.

Jako asák na fakultě jsem musel přečíst hodně odborné literatury a v naší knihovně byla celá řada knih a časopisů v angličtině. Tehdy, v roce 1965, sice už byly ty časopisy poněkud starší, ale pronás stále dobré, např. prestižní "Transactions of IEEE" - to jsem ještě netušil, že mi tam za 20 let uveřejní také můj článek :-).

Nu ale číst jsem to vše prostě musel, když jsem chtěl pokročit trochu dál. Naštěstí byly ty časopisy v angličtině, kterou jsem tehdy už trochu uměl, asi proto, že technická angličtina je asi ten nejlehčí jazyk - většina technických výrazů je v češtině jen vlastně trochu modifikovaný anglický název. Mluvím pochopitelně jen o angličtině čtené, ta mluvená pro mne byla pořád velkou záhadou, hlavně díky našim učitelům angličtiny, kteří tehdy chudáci nikdy ještě do ciziny nemohli, takže leccos nevěděli. Také jejich výslovnost byla prostě bída s nouzí. Je ale fakt, že nám Čechům jde "psaná angličtina" líp než anglickým prvnáčkům - ubohé děti se musí každé slovo, které už znají foneticky, ještě naučit psát (spellovat) . Pravidla spellování jsou totiž velmi komplikovaná (angličtina je směs mnoha jazyků - latiny, anglo-saského jazyka, trochu francouzštiny i Vikingské normanštiny) a spellování dělá někdy potíže i jejich učitelům.

Mou výhodu bylo, že už jsem anglické technické názvy znal už v češtině, šlo tedy spíše jen naučit se pár sloves a hlavně pochopit smysl věty. Ale i to celkem šlo, díky pevnému pořadí slov v angličtině, totiž "podmět - přísudek.- předmět", kteréžto pořadí se mění jen v otázce - ne jako v češtině, kde je pořadí dané tím, na co dáváte důraz či jaký sentiment chcete vyjádřit.

Po měsíci praxe budete schopni - i když se slovníkem - přeložit cizí článek v technickém či vědeckém časopise poměrně přesně - teda alespoň k jeho správnému pochopení. Horší to bude s články v novinách nebo s beletrií - tam to chce poměrně slušnou znalost jazyka a slovníku, jinak vám ujde nejen smysl, ale i krása daného literárního díla.

V poslední době existuje překladatelský softvér - který lze i zakoupit nebo přímo můžeme použít placenou službu na netu, ovšem jen pro krátké články, celá kniha by vás jinak stála tolik jako nové auto :-).

Naštětí je i určitá služba zdarma (Google translator a jiné). Moje zkušenosti s jejich mechanickým překládáním jsou ale celkem špatné. Teprve nedávno začali používat lepší algoritmy, např. heuristické a podobně. Když si to pak sami ještě ručně přebrousíte pro správnou češtinu, ušetříte si tím předběžnou práci se slovníkem. Sebelepší program totiž dává pořád ještě jen jakýsi dokument, kde často nelze pochopit, "co tím chtěl básník říci".

Po roce praxe pak poznáte sami, že nelze jenpřekládat, ale že je třeba přitom hned i chápat. . .

Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku