Autor : ©J.B.Hurych
Název : CO ČÍST ( A CO NE)




Částečně jsem se tomu problému věnoval v mé knIze UMÍME DOBŘE ČÍST? (ke stažení zdarma z naší knihovně vlevo), ale tehdy ještě nebyly čtečky, proto zde ještě něco přidám . . .


CO ČÍST ( A CO NE)

Pochopitelně nechci nikomu radit, jen tu popíšu, jak to dělám já. Je to, řekl bych, zásadní věc, protože na tom závisí, zda neztratíte zbytečně moc času a ještě se navíc nebudete nudit. Už dávno jsem zpozoroval, že knihy, za které se platí, můj vkus a touhu nenaplňují. Nejde jen o peníze, knihy za 3 dolary jsou vlastně jako zdarma, ale jak předem vím, zda je ta která kniha dobrá? Na kritiky nevěřím, ti vám pochválí cokoliv, od čeho dosanou pět kopií zdarma a jak se zdá. pořád se hlavně soustřeďují na knihy papírové (elektronickou kopii totiž dostanou jen jednu a kopie si mohou nadělat sami, ale to je nelegální a nejde je dávat známým zadarmo :-) Naštěstí se elektronické knihy vydávají většinou až potom, kdy papírové verze uspěly, ale v poslední doběeuž se vydávají téměř současně. V tom je riziko, tak např. ztroskotal jeden spisovatel hororů, který psal a prodával knihu po kapitolách na netu :-). Kdyby už nebyl milionář, prodělal by na tom poslední košili :-). Dávat to zadarmo jako já, to ho ještě nenapadlo.

Jakožto osoba postařší, mám zájem přečíst si i to, co jsem kdysi zanedbal. Pravda, klasici se vydávají, dokonce i zadarmo, ale jen ti hodně známí. Můj zájem je ale všestranný - a to zde nejmenuji mou oblíbenou kategorii, knuhy technické a vědecké. Ne, mám na mysli hlavně historii, filozofii, mystery, beletrii, knihy zajímavostí i knihy na indexu, knihy cizích spisovatelů (ovšem hlavně ty, přeložené do angličtiny :-).

Přesto je právě daleko těžší rozhodnout se, co nečíst. Pořád vám totiž bude vrtat hlavou, zda jste něco nepropásli. Na to mám dobrou metodu: hledám na netu knihy, které mi dopuručí druzí, ať už přátelé nebo autoři v jiné knize (ano, jsou takoví :-), kterou zrovna čtu. Na rozdíl od přátel mi ti druzí nikdy nezklamali :-).

Ale vážně: protože je náš čas omezen, každá kniha, kterou čtu, zabírá místo jiné, která je třeba lepší. Toho pocitu se zbavíme teprve tehdy, když čtení přeušíme a načneme knihu jinou. Jedna kritička má na to metodu "prvních padesáti stránek", které pilně přečte. Omluvte mě, alepro mě je často i padesát mnoho. Při troše zkušenosti stačí deset až dvacet, pak se rozhodnu. Ona toho čte tolik stránek, aby mohla popsat děj a pak přeččte ještě poslední stránku. Podle toho pak ty kritiky vypadají :-).

Já si často jen knihu prolistuju a pak ji klidně odhodím - chci říci vymažu. Bohužel tohle jde dobře a rychle u knih papírových, čtečky mají navíc až tři displeje na jednu stránku, listování není tak rychlé. Nu co, knihu si stáhnu a ten začátek přečtu nejprve na PC. Ušetří mi to i ládování nějaké opravdu jalové knihy do čtečky.

Takže si nejprve pořádně vyberu, co číst. Jsem totiž fajnšmekr a navíc i autor, takže se trochu vyznám - ovšem někdy se spletu. Ale o to nejde: ten systém mi umožní opravdu účelně naplnit čas pro čtení - i když teď ho mám víc, když už píšu poměrně málo . . .

Jindy jsem překvapen příjemně: tak například jsem četl knihu, podle které byl natočen film DOBRÝ, ZLÝ A OŠKLIVÝ. Četl jsem to v originále, pochopitelně, ale není to scénář, je to originální literární dílo. Na rozdíl od nenáročné kovbojky je tato kniha psána stylisticky i obsahově na úrovni toho, čemu říkáme "krásná literatura", prostě co věta, to skvost. Bez znalosti cizího jazyka bych zrovna o tohle přišel. A o mnoho jiného. I když se dobré překlady do češtiny dnes dělají, je jich pořád málo.

Všobecně vzato, kniha pro mě zůstává pořád tou nejlepší zábavou - u TV většinou usnu a není to jen moje chyba :-). Při čtení pracuje naše představivost, čteme si svým tempem, neruší nás kravál ze spíkrů - prostě můžeme si to opravdu vychutnat. Řeknu vám jedno: pokud jste kdy chtěli nějakou knihu číst a nedostali jste se k tomu, je pořád ještě čas. Je to lepší zábava, než do zblbnutí se opakující senilní řeči našich přátel, o tom, co je bolí či jak nadaní jsou jejich vnuci a vnučky, prostě ta tzv. společenská (= snobská) zábava. Knize se nemusíte kořit, chválit ji nebo si jí kupovat dary. Kde opravdu najdete takovou milenku?



Ulož tuto stránku    Vytiskni tuto stránku