Autor : ©Jan Hurych
Název : SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl. 4.).






Už když jsem založil mou první webstránku (Hurontaria, 1998), začal jsem si všímat různých "čtecích problémů", které se při knižním, tedy papírovém, čtení nevyskytují. Naštěstí se většina z nich dá řešit přímo elektronicky - tím, že se čtení udělá "user friendly" tedy "laskavé ke čtenáři". Tím nemyslím obsah, ale jen tu obyčejnou "fyziku čtení". Sepsal jsem to tedy do série článků a toto je už čtvrté pokračování ( starší najdete v sekci BUX vlevo).



SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl. 4.).

Většina čteček nenabízí jen text a obrázky, ale i jiné, většinou potřebné, operace a funkce.

13) DOPROVODNÝ ZVUK - Některé čtečky umožňují doprovodný zvuk, tj. hudbu, oblíbená je klasika, ale hrát se dá cokoliv (viz můj článek výše, "KNIHA, A CO JEŠTĚ?)
Můj SONY to audio nemá, HIP STREET ano. Zkoušel jsem to, ale sám totiž mám takový nešvar, že si studiu pískám. Často jsem totiž studoval v hlučném prostředí, tak jsem si ten "backgound noise" (hluk v pozadí) překrýval, asi jako když komunisti rušili Svobodnou Evropu :-). Při normálním čtení to už nedělám, vlastně doufám, že už to vůbec nedělám. Ano, opravdu jen doufám, protože jsem už tehdy nevnímal ani to pískání, dělo se to prostě automaticky. Ale když poslouchám hudbu, tak nepískám, leda že byxh si pohvidoval tu samou melodii :-) . . .

14) STUDIUM - Už jsme tu psal, že mnohé učební texty se dají číst na čtečce, často ale až po určité úpravě. Často stačí si do čtečky naládovat text i jen ve formátu TXT, ale pozor, českou diakritiku umí číst bez problému asi jen české čtečky, jinak dostanete jakýsi mišmaš. V budoucnu to jistě bude opraveno pro všechny čtečky . Pokud si ten český text překonvertuje na PDF a ten naládujete do čtečky (která umí číst PDF), pak i ta čte češtinu OK a nemá problém s diakritikou. Konverzi na PDF umí mnoho programů zdarma, např. Bullzip nebo jiné. Já bych ale mou malou čtečku používal jen pro memorování vzorců a podobně, na skripta a seriózní studium bych si bral větší tablet, jako třeba . . .

15) STUDENTSKÝ TABLET - univerzity už prodávají studentské tablety, které umí mnoho věcí a také číst skripta v PDF či EPUB a podobně. Je to pro ně dobrý finanční zisk a pro studenty výhoda: místo batohu plného knih teď mají jednoduchý a lehký tablet, kam se vejde vše - kromě svačiny, ta ne - teda vše, co student potřebuje. Tablet slouží jako skripta, zápisky, poznámky, pracovní sešit,má slovníky, diář, kalendář, vědeckou kalkulačkua, databázi i spreadsheet, grafický editor, word processor a podobně.
V budoucnu tam možná bude i některý PROGRAMOVACÍ JAZYK, aby si student mohl psát i vlastní programy. Viděl jsem reklamu na jeden takový tablet na Netu, ale opět: prodávají to jen univerzity a zase jen studentům, protože částí je i balíček, třeba "všehno pro druhý ročník" a to také nutí studenty si to koupit :-).

16) ČTEČKY COBY ČÁSTI JINÝCH TABLETŮ A NOTEBUKŮ - Samotná čtečka totiž není nic světoborného, PC-čka i notebuky či laptopy také mohou číst hromadu textů a navíc v různých formátech. Ony programy jsou ale ne příliš přátelské k obyčejnému čtenáři, jinak řečeno, jsou jen pro lidi, kteří už znají různé zkratkové a komandové finty. Začaly se tedy dělat "user-friendly" programy a někoho napadlo, proč na to také hned neudělat i separátní hárdvér, tedy čtečku, "malou ale naši".
Něco takového vzniko už před deseti lety, ale byla to krabice jaksi příiš veiká, špatně se to nosilo, mělo to malou paměť a žralo to moc energie z baterie. Alebrzo se vrátil ten nápad při lepší technologii jako kapesní verze, prostě malá čtečka, která málo spotřebuje a vůbec se i jinak chová jako papírová kniha velikosti paperbacku.
Potíže nastávají, když na čtečce chceme víc než co nám dává normální kniha: rychlé hledání, vpisování poznámek, slovník, ukládání výtahů. Softvér už tu je, ale s ním i známá babylonská věž: formáty se sice ustálily, ale vše ostatní dělá každá firma jinak. A tak knihy, které by měly být lehce přenosné z mašiny na mašinu, to umí, ale jen pro ten stejný typ mašiny :-). Komandy jiné i jiné zobrazení, dokonce i ta samá kniha v PDF se najednou jeví na každé trochu jinak (například se zobrazí širší než je display).

17) CIZÍ JAZYKY. - Se čtečkami se objevila i jedna jejich velká výhoda - ne všechny to mají , ale v budoucnu bude mít čtečka i překládací program (jako Google, ale doufám lepší :-). Tím se nám otvírá i nový, bohatý svět cizí literatury, teda hlavně té vědecké a technické. Masaryk sice řekl, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, ale osobně si myslím, že dva, tři jazyky stačí - proč bych chtěl být desetkrát člověkem, když i ten jeden jazyk mi dělá problémy?. Ovšem Masaryk tím mínil možnost číst cizí literaturu a dorozumívaní s lidmi z ciziny.
Ale vážně: pokud nejste profesionální překladatel/ka, budete skoro pořád tápat: jedno slovo v druhém jazyce může mít až deset významů! Stejný problém má například i Google Translate. V poslední době se vylepšil tím, že dodává buď ten nejčastější význam nebo stochasticky vybraný podle smyslu věty. Na gramatiku v češtině jaksi zapoměli - proč také, když angličtina má vlastně jen dva pády? I tak je automatický překlad lepší a rychlejší než se s tím mořit sám. U češtiny je ještě navíc problém, že slovosled je volný a různým pořadím slov naznačuje jisté emoce. Angličané mají naopak slovosled fixní a emoce žádné - takže překládat z angličtiny do češtiny je hračka, ale naopak už ne :-).

Pokračování příště


Ulož tuto stránku     Vytiskni tuto stránku