Autor : ©Jan Hurych
Název : SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl. 2.).






Už když jsem založil mou první webstránku (Hurontaria, 1998), začal jsem si všímat různých čtecích problémů, které se při knižním, tedy papírovém, čtení nevyskytují. Naštěstí se většina z nich dá řešit přímo elektronicky - tím, že se čtení udělá "user friendly" tedy "laskavé ke čtenáři". Tím nemyslím obsah, ale jen tu obyčejnou "fyziku čtení". Minule jsem tu začal prvním dílem, dnes tedy pokračování.



SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl. 2.).

U těchto specialitek je zajímavé to, že je můžeme sami měnit, ať už použitím komand čtečky samé, nebo že jí knihy sami přeformátujeme. To je obzvláětě důlužité u knih zadarmo, kde neni předem prefabrikovaný font, jeho velikost, odstavce ani sloupce či řádkování. Většinou je to naprosto nevhodné pro čtečku, zvláětě když máme knihu, kteoru jsme stáhli z Google Books nebo z různých univerzitních či jiných knihoven. Tak tedy jak na to:

1) VELIKOST PÍSMEN. Pokud nám to nedovolí sama čtečka nebo kde to umí jen po velmi hrubých stupních (například starší SONY měla tři stupně, ale vyhovoval jen jeden, první byl tuze malý a třetí zase hodil na displej. příliš velká písmena. V tom případě si musíme pomoc sami. Nejlépe je sejmout čistý text ( např z otevřeného PDF v Adobe Readeru nebo z otevřeného EPUB v Sigilu) a ten pak změnit v nějakém textovém editoru a ten pak uložit jako PDF nebo EPUB či jiný formát pro vaši čtečku (tam si dosaďte editor pro ten který formát).

Změníme velkost písma tak , aby pak čtečka zobrazila písmo nejlépe, když použijete středního zvětšení dostupného na čtečce . Už jsem tu psal, že mi vyhovovala Ariel Narow, velikost 14 či 12 . . .

2) RŮZNÉ FONTY - . . . ale ve Windows 8 už tento font není. I přešel jsem na font Calibri 13 a (jen pro můj Sony) dávám raději všechen tisk BOLD (tučný - ach ta čeština! :-), aby se to dalo číst i při poměrně špatném vnějším osvětlení . . .

3) BOLD či NEBOLD? - . . . protože SONY nemá svoje vnitřní osvětlení - používá emulzi a - čtete-li a je pod mrakem, má to malý kontrast. A pochopitelně použiji CENTRAL EUROPEAN verzi, pro českou diakritiku.

4) ODSTAVCE A SLOUPCE, DÉLKA ŘÁDKY: Mezera mzi řádky většinou nastavit nejde, ale je vždy úměrná velikosti fontu. A když uděláme text tak, aby automaticky přetékal (wrap), budeme mít i řádky zaplněny dobře. Jak už jsem psal, používáme jen jeden sloupec textu na stránku (ne jako noviny) - už proto, že displej je opravdu dost úzký a nechceme zbytečně ztrácet užitečnou plochu bílým prostorem mezi sloupci. Velikost písma ovšem předem dává i maximální počet písmen na řádku. Chceme jich sice co nejvíce, ale je to na úkor rolišitelnosti a pohodlnosti čtení (a prý to i namáhá oči, ale moderní výzkum tvrdí, že ne).

5) ROZLIŠOVACÍ POMŮCKY: Nepoužívám italic verzi pro font (kurzivu), protože se mi špatně čte a mám i dojem, že písmena našikno jsou širší, než ta normální . Také nepoužívám podtrhaný text, ze stejného důvodu. Velký problém je u technické literatury: vzorce potřebují komplikovanou strukturu pro zlomky a matematické znaky a tak obyčejně nevycházejí moc dobře.

6) OBRÁZKY: Ty jsou pro tuto práci jen komplikací, protože nám nevhodně přesunují a zalamují okolní text. iIustrované romány se mi zdají zbytečným přepychem: raději si představuji jejich hrdiny sám. Jinak je to u učebnic a textu, tam se bez obrázků neobejdete. Jak tedy na to, když po konverzi na jiné písmo zjstíte, že jste různé části obrázků , protože se nevešly na displej? Inu můžete sje předem vymazat a dát je na konec knihy, nejlépe jeden obrzáek na jednu stránku. Že je to hodné práce? Ano a tak vám poradím: s takovou knihou raději nic nedělám, když to nejd ena čtečce, klidně si knihu přečtu na PC, který má větší displej a tím i písmena . . :-).

Pokračování příště


Ulož tuto stránku     Vytiskni tuto stránku