Autor : ©Jan Hurych
Název : SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ.






Už když jsem založil mou první webstránku (Hurontaria, 1998), začal jsem si všímat různých problémů, které se při knižním, tedy papírovém, čtení nevyskytují. Naštěstí se většina z nich dá řešit přímo elektronicky - tím, že se čtení udělá "user friendly" tedy "laskavé ke čtenáři". Tím nemyslím obsah, ale jen tu obyčejnou "fyziku čtení". . .



SPECIALITKY ELEKTRONICKÉHO ČTENÍ (díl.1.).

1) VELIKOST PÍSMEN. Jistě, to je první věc, která nás přímo "uhodí do očí". A ano, počítač umí měnit velikost fontů, ale pro laika to musíme udělat tak, aby si to i on mohl sám nastavit. A nedivte se, že na to právě často programátoři zapomínají - oni ten svůj program pak sami většinou ani nepoužívají. A když ano, tak si to předem nastaví a nechápou, že každý není také hned programátor :-).

Nejlépší je, když programátor předem nastaví automatickou velikost, která vyhovuje většině lidí. Ano, ale co ti ostatní? Opět, stačí jednoduchá komanda, vyskočí vám menu s různými velikostmi a je to, ne?

Není: já například používám troje brýle: brýle na čtení, brýle na dálku a brýle "na počítač". Zatímco ty na obyčejné čtení jsou zaostřené na 20 až 30 cm - přesně to nevím - ty na počítač potřebují zaostření na 30 až 60 cm, takže přes obyčejné brýle nemusíte vidět moc dobře. Komu to vadí, může si ovšem dívat víc zblízka (nebo naopak), já prostě používám moje starší obnošené brýle, tu jsou ještě s menším zvětšením :-).
A pak jsou tu lidé se zhoršeným zrakem a podobně, ti vyžadují daleko větěí font. Tak daleko ale málokterý programátor jde. Naštěstí jsou na netu takové programy, i zdarma (elektronická lupa apodobně), případně i specielní programy pro jiný účel, ovšem za peníze.

2) RŮZNÉ FONTY neboli druhy písma, hrají také důležitou roli. Osobně si je upravuji sám, nejjednodušší pro čtení je Ariel, případně Ariel narrow /úzký). Inernet dává automaticky New Tomes Roman, který má ještě konce písmen s patičkami. To je pro zrak už náročnější, ale zase jsme na takový font dost zvyklí. Ten také většinou používají profesionální elektronické knihy. Ostatní fonty jsou jen pro fajnšmekry :-). A pochopiteně musí ten font mít i verzi pro správnou diakritiku,si nastavíme sami. :-).

3) BOLD či NEBOLD? Tento tzv. zvýrazněný text ( je to vlastně ten samý font, jen silnější) používáme jen pro různí tituly, důraz a podobně. Příliš mnoho ho zase škodí, text ztrácí přehled. Přesto jej používám pro čtečku SONY - ta nemá vlastní osvětlení a např. v čekárně u lékaře je text jinak špatně vidět.

4) ODSTAVCE A SLOUPCE, DÉLKA ŘÁDKY: Z různých kurzů rychločtení (jeden je v mé výše uvedené knize) víme, že čím kratší řádky, tím lépe a rychleji se čtou. Proto asi mají časopisy a noviny více sloupců. Je to ale spíše nešvar a navíc automatické čtení skenů to často zkorumpuje - proto mají normální knihy jen jeden odstavec. U čteček je více sloupců prostě No-No, mají malé displeje. Moje časopisy jsem také dělal víceméně tak, že jsem to posuzoval podle sebe. Dnešní webové stránky s mnoha sloupci textu jsou jen znamením hamižné komercializace - vedlejší sloupce mají totiž většinou jen reklamní texty, něco, co opravdový čtenář sice ignoruje, ale i tak mu to zabírá příliš velký kus obrazovky.
Dlouhé odstavce jsem také začal dělit na kratší - oko se pak lépe orientuje, napž. když přerušíte čtení. Navíc se během čtení oko tolik neunaví a neztrácí schopnost rozumět tomu, co chtěl autor říci :-).

5) ROZLIŠOVACÍ POMŮCKY: Ale ani krátké odstavce samy nestačí, proto ještě odděluji větší sekce textu vodorovnou čarou, třeba i s novým pod-názvem a v textu pak hodně používám pomlčku a dvojtečku. Češtináři mi to prominou - ostatně já se jim do jejich biznysu také nepletu, i když je trapné, že neumí jít s dobou (napří. slova "direktory" coby "soubor" (asi Alexandrovců, ne? :-).
6) OBRÁZKY: Ty by měly být ostré, jasné a nepříliš velké (zabírají totiž kus obrazovky a také hodně počítačové paměti). Jejich pozice by měla být pokud možno stejná, třeba jen u levého okraje - přeskakování obrázku zprava oleva a zpět je sice graficky zajímavé, ale pro čtení dost rušivé, protože nám nevhodně přesunují i text. A i když se žíká, že "jeden obrázek nahradí tisíc slov", ani tisíc obrázků nemůže nahradit jedno správné, výstižné slovo.

Více zase až jindy.

Pokračování příště


Ulož tuto stránku     Vytiskni tuto stránku