next back Autor : Jan B. Hurych
Název : ZOUFALÁ KRAJINA

Kapitola: 11. ZADÝCHANÉ SKLO


Zadýchané sklo.


   Zadýchané sklo tramvaje
a moje stejně zadýchané "musím",
vzpomínku za vzpomínkou hledaje,
zadýchané sklo tramvaje
a ještě něco vybavit si zkusím.

Stála jsi nebo běžela?
Myslím, že stála jsi - to jenom já jsem spěchal.
Ne, nevzpomínám si už docela,
snad stála jsi, snad běžela.
Tramvaj mě odvážela a já jsem se nechal.

Mával jsem, i ty's mávala,
až připadlo mi na okamžik krátký
ne jako bys mi sbohem dávala
- jak já jsem mával a ty's mávala -
ale že odháníš mě a nechceš mě zpátky.

Vzpomínám ještě, jak v tom okamžiku
se náhle zastavil nám čas, má malá,
čas plný bolesti, čas plný otazníků.
Mně zdálo se v tom malém okamžiku,
jako bych naopak já stál a ty ses vzdalovala . . .