![]() |
Dneska mě můzy pobídly, bych napsal ódu na fízly. Tak jsem si sedl a pero zvedl - nebuďte proto na mě zlí. Ne každé srdce zapláče radostí, zří-li práskače. Málokdo, bratři, vám dneska patří s obdivem na udavače. Dávaj' jim jména ošklivá. Leckdo se hnusem ošívá, když vidí skanka, který jak laňka svým pánům zprávy nosívá. Vždyť přece je to odvaha, svlékat tak lidi do naha! On bez zištnosti či špinavosti napravit druhé pomáhá! Jak přemáhá se mocí vší, když druhým v srsti hledá vši! Smrdutá z šelem tu lidským tělem živí tradici mizivší. Hromadě mrtvol žije na náš dobrý přítel bez jména, za tvými zády podpoří vlády ta věrná, tichá hyena. A přes to vše se lidem hnusí. Co za to vytrpí a zkusí! Však chválu nechce, jen skromně šepce: "Někdo to přece dělat musí . . ." |