next back Autor : Jan B. Hurych
Název : ZOUFALÁ KRAJINA

Kapitola: 10. BABÍ LÉTO


Babí léto.


Lokálka funí k Železnému Brodu
a listí stromů žloutne nesměle.
Ptáci se zvolna řadí do průvodu.
Je babí léto, babí, veselé . . .

"Zasviť mi slunko zlaté", tak zpívali kdysi,
"na poslední můj z vlasti krok".
Jen ještě pohled přes okenní římsy
a než se sejde s rokem rok -

co říkám 'rok', ne, možná měsíc krátký.
Já budu kdesi v chladném Albionu,
však moje srdce poletí sem zpátky,
by uslyšelo malebný zvuk zvonu,

jak zase "zvolna táhne nad závějí
a kdesi v dálce tiše zaniká".
A moje rty jen v šepotu se chvějí
a marně slané slzy polykám.

Opouštím děvče mé i moji drahou zem,
dvě velké lásky, co mi život dal.
Už jenom vzpomínkou se zase vrátím sem -
hodiny zastaví se a zas půjdou dál.

Ty mlčíš. Oba totiž víme,
že vidíme se možná naposled.
A přesto všecko spolu ještě sníme,
že tohle babí léto se nám vrátí zpět . . .