bullet next back Autor : Jan B. Hurych
Název : ZKÁZA LODI EDMUND FITZGERALD
Kapitola: Nejslavnější pistolnický souboj v Arizoně - díl 1   <10>




NEJSLAVNĚJŠÍ PISTOLNICKÝ SOUBOJ V ARIZONĚ (Díl 1.)
(Poprvé otištěno v pražském Telegrafu)


V pravé poledne
Když jsme na svých cestách s Aťou zabloudili do Arizony, nemohli jsme pochopitelně minout ani místo známého pistolnického souboje: totiž O.K. Corral v městečku zvaném Tombstone, blízko mexických hranic. Přesněji řečeno, minout jsme ho mohli, protože neleželo přímo na naší trase. Jeli jsme z texaského El Pasa do Phoenixu po dálnici číslo 10 a kdybych nevěděl, že máme v Bensonu zahnout na jih, asi bychom to přefrčeli a skončili až v Tucsonu. Den předtím jsme navštívili Mesillu, kterou proslavil neblaze proslulý Billy the Kid a jsem přesvědčen, že by mi to opomenutí moje lepší polovice a životní družka (obě v jedné osobě) nadosmrti neodpustila. A v Arizoně se už střílelo i za menší hříchy...


Tombstone je městečko malé, ale slávou se vyrovná daleko větším a má jednu velkou výhodu: přežilo všechny ty těžké časy a žije si vesele dál, navzdory svému jménu. Když sem totiž do pustiny v sedmdesátých letech minulého století přišel Ed Schieffelin, aby tu hledal zlato, jediné co slyšel, bylo: "Tady, kamaráde, najdeš tak leda svůj náhrobní kámen, pokud tě ovšem předtím nedostanou Apačové!" Ed se ale nedal odradit - měl už bohaté prospektorské zkušenosti - a když si vydělal něco peněz, pustil se umíněně do toho. A stalo se neuvěřitelné: on tu zlatonosnou rudu skutečně našel a to tak bohatou, že dávala na tunu až dva tisíce dolarů (tehdejších!)

Hned první zásilka zlata do banky v Tucsonu měla hodnotu 600 tisíc dolarů, takže si k ochraně museli pozvat celou šestou kavalerii z blízké Fort Huachuca. Tím se to ovšem rozkřiklo a brzo na místě vyrostlo město, které Ed - asi na truc - nazval právě Tombstone. A přicházeli sem nejen prospektoři a horníci, ale pochopitelně i lidé jiných řemesel, hlavně těch, co zase dolovali zlato těm druhým z kapes. Vznikaly herny, saloony, dancing halls, objevili se spekulanti, falešní hráči karet a také dívky s nejstarším povoláním na světě. A tak se ani nemůžeme divit, že tu často bývaly rvačky a i přestřelky.

Situace se zhoršila, když začala v okolí řádit parta desperádů, kteří si říkali "cowboys", ale de fakto byli jen zloději dobytka, který pašovali do Mexika a jindy zase zpět, jak kdo potřeboval. Jejich vůdcem byl starý Clanton a po jeho smrti Curly Bill, který o něco později zastřelil tombstonského maršála. Členové této bandy, ke které patřil také Johnny Ringo, často navštěvovali i Tombstone, kde vesele utráceli svoje poctivě nakradené peníze a hlavně dělali všeobecnou rotyku.


Ještě před městem jsem projeli kolem hřbitova, zvaného Boot-hill, kde leží ti, kteří v oněch přestřelkách také umírali, tak říkajíc s botami na nohou (odtud ten název). Zaparkovali jsme u ohrady blízko středu města, které se od doby své velké slávy značně smrsklo, to když se zlatá bonanza vyčerpala. Zašli jsme do ulice Fremont, kde se také odehrávala většina přestřelek, jak o tom svědčí tu i tam umístěné tabulky se jmény těch, co byli v tasení pomalejší či ve střelbě nepřesnější. Napočítali jsme těch tabulek kolem dvaceti, ale pak už jsme toho radši nechali a šli jsme pozorovat cvrkot kolem.

Tombstone je totiž pro Arizonu něco jako Svatý kopeček pro Moravany - je to poutní místo všech westerňáků. Turisté sem přicházejí ozdobeni fešnými klobouky, košilemi s třásněmi (fringes), naleštěnými kovbojáky a semtam se objeví i stříbrná ostruha. Prostě tak, jak se tu předtím nikdy nechodilo. To už odrbaný gang motorkářů na harlejích, který se sem přijel poklonit památce desperádů, ten by se tady tehdy spíše ztratil v davu.

Na druhém konci města stojí starodávná budova music-hallu zvaného Bird Cage (ptačí klec), kde kdysi také vystupovala slavná zpěvačka Jersey Lilly, dívky švihaly nožkama při kankánu a na svém turné po Americe tu hrála i slavná Sarah Bernhardt. O přidruženou zábavu tam nebyla nikdy nouze: jednou tam dokonce jeden ostrý hoch, tedy divák, který to všecko nějak moc prožíval, zastřelil psa, co tam na scéně (přesně podle scénáře) pronásledoval představitelku hlavní role. V městě sice bylo také serióznější divadlo, které jim tam postavil Ed Schieffelin, ale to už hochy tak moc nelákalo: nebyla tam podzemní herna, jako v Bird Cage.


Taková tedy byla situace, když sem v prosinci 1879 přišli bratři Earpové. Bylo jich celkem pět, ale v naší story figurují jen tři: Virgil, Wyatt a Morgan. Virgil se hned rok na to stal deputy marshal (pomocník), později dokonce marshal (něco jako šerif, ale federální) a Wyatt, ten už měl za sebou šerifskou službu v notorické Dodge City v Kansasu. Proto se také hned ucházel o místo šerifa i v Tombstone, ale to dostal jakýsi John Behan, o kterém ještě uslyšíme. Wyatt zatím tedy dělal nějakou dobu střelce (riding shotgun) pro Wells Fargo, tj. střelce, co sedí na kozlíku vedle muže, co řídí dostavník, v ruce má krátkou brokovnici a pod sedadlem trezor. Tuto práci po něm později převzal jeho bratr Morgan, který byl ovšem také dobrý střelec. S bratry přišel do města i nerozlučný Wyattův přítel Doc Holliday, promovaný dentista, povoláním gambler, zručný ve hře s kartami i kolťáky.

Trouble na sebe nenechaly dlouho čekat: po přepadení místního dostavníku, kdy byly zabity hned dvě osoby, dopadla pátrací parta (posse), ve které byli také Earpovci, jednoho z lupičů. Ten jim také vyzradil jména svých tří kumpánů, kteří se ovšem schovávali buhví kde. A tehdy dostal Wyatt nápad, který mu měl získat vytoužené místo šerifa a nejen to: pak by spolu s Virgilem, který byl, jak už jsem uvedl, federální maršál, oni dva jediní reprezentovali ve městě zákon. Nabídl tedy tajně jednomu z desperádů, byl to mladý Ike Clanton (syn starého Clantona, jak jinak?), že mu dá celou peněžní odměnu za chycení lupičů, když mu ten vyzradí místo, kde se skrývají. Tato dohoda ale bohužel přestala být tajemstvím a z toho vypuklo nepřátelství mezi oběma muži a tím pádem i mezi jejich klany.

Onoho osudného dne, 26 října 1881, tedy stáli proti sobě v místě zvaném O.K. Corral čtyři na čtyři: Virgil, Wyatt, Morgan a Doc Holliday proti dvěma bratřím Clantonům (Ikovi a Billymu) a bratřím Mc Lauryům (Frankovi a Tomovi). Zaznělo asi dvacet výstřelů (přesně se to neví), trvalo to necelou minutu a bylo po všem. Tři mrtví (Bill, Frank a Tom) a dva postřelení (Virgil a Morgan), to byla konečná bilance souboje. I Doc dostal zásah, naštěstí jen do pouzdra jeho pistole. Jediný Wyatt neobdržel ani škrábnutí, a stejné štěstí měl v životě i mnohokrát později. Ovšem také Ike Clanton unikl zranění - doslova, protože se spasil útěkem.

(pokračování)