AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
ZAKÁZANÁ ARCHEOLOGIE.
Ačkoliv měl pan Däniken své předchůdce ( např. Velikovského, Bergera) , přesto mu nelze upřít to, že to byla právě jeho kniha Vzpomínky na budoucnost, která zažehla oheň v srdcích mnoha jeho následovníků. I když obsahovala řadu chyb, které autor vysvětloval mladickou nevědomostí a v pozdějších vydáních je vypouštěl nebo opravoval, mnoho lidí oslovila právě pro svou prostou horoucnost..
Náhle, jakoby odnikud se vyrojily celé zástupy laických badatelů a začaly zdánlivě jistou a utříděnou vědu obracet naruby. Není divu, že vážení vědci se tomu začali bránit a reagovali podrážděné jako vosy, kterým někdo rozbíjí pracně vybudované hnízdo.
Vypočítávat všechny ty nálezy a artefakty, které se zjevně nehodí do doby z které mají pocházet nelze-byl by to předlouhý seznam. Stejně tak jako je po celém světě rozeseto mnoho staveb s jejichž účelem či způsobem stavby se to nezdá být zcela v pořádku. I mnohé kresby a sochy dávají tušit jakousi spíše technickou než náboženskou povahu.
Těchto indicií je tedy mnoho, ale přesto to oficiální historiky nechává v klidu a tak vlastně vznikla paraelní archeologie a historie. Ta předpokládá kdesi v dávné historii lidstva
1/ návštěvu lidem podobných mimozemšťanů ( Däniken, Stichin)
2/ existenci dávné vyspělé a později zničené civilizace (Farkas, Donnatelly,)
3/ civilizaci značně vyspělejší žijící s námi v paraelní dimenzi
( A.Hruška)
4/případně míchající tyto teorie ve více či méně chutný koktail (Wiesner)
Nečekejte, že se k některé teorii přikloním - každá totiž má své slabiny
o nichž autoři cudně mlčí a „nevhodná fakta“ buď zcela opomíjejí, nebo tvořivě upravují a opracovávají.
V tom právě vidím jeden z důvodů, proč zatím jednotný šik klasiků tak lehce odolává i když jejich vysvětlení bývá mnohdy ještě bizarnější než názor laiků.
Celý spor tak dostává nechtě komický podtón i když je v podstatě tragédií. Myslím si totiž, že teprve poznání pravé minulosti lidstva nám pomůže zcela otevřít dveře do budoucnosti. Jsou to spojité nádoby, kde na jedné straně je zatím velký dluh.
Co dělat?
Když pan Däniken psal svou první knihu v polovině šedesátých let m.s. oslovoval i oficiální vědce a doufal v jejich pomoc. V posledních knihách pak už jen zklamaně konstatuje, že k posunu v myšlení dojde snad až tehdy, kdy současná generace vědců vymře a nahradí ji nová-jinak smýšlející. Vzhledem k tomu, že v posledních letech začíná mít lidstvo zcela jiné starosti, vypadá to na dlouhodobý a truchlivý pat.
Záhadologické literatury je tolik, že i ten nejstručnější výčet by zabral mnoho místa. Krom zde zmíněných autorů jistě v každé knihovně najdete spoustu titulů, které stojí za přečtení.