back AUTOR : ©Karel Šlajsna
NÁZEV : PODVRŽENÉ RUKOPISY (1díl, dokončení příště)





Ačkoliv se dnes učíme o tom, že rukopis Zelenohorský a Královédvorský jsou zfalšované podvrhy básníka Václava Hanky, není to tak docela pravda. I o pravosti rukopisů se vedly dlouhých sto padesát let spory, které nebyly jednoznačně rozhodnuty. Celá historie s nimi související je docela hezky zamotaná a dá se rozdělit na čtyři období.



Období první: nálezy.
V r. 1816 nalézá Hankův přítel Linda v deskách staré knihy rukopis nazvaný později Píseň Vyšehradská (PV). J Dobrovský rukopis studuje a nejprve ho považuje za pravý,ale pak názor mění.
Jen o rok později nalézá Hanka údajně v kostelním sklípku ve Dvoře Králové dvanáct pergamenových stránek a dva proužky, které mají být 25. a 26. kapitolou třetí knihy- tedy pozůstatek jakéhosi rozsáhlého díla. Zde též nalézá i další pergameny, z nich jako nejdůležitější se později ukáže tzv. astronomický rukopis.
Je zajímavé, že Dobrovský, který v otázce PV byl nerozhodný přijme rukopis ihned jako pravý. Byl nazván podle místa nálezu Královédvorský( RKD)
K dalšímu nálezu došlo v r. 1818. Tehdy hraběti z Kolovrat přišel dopis s pergamenovými stránkami a anonymním přípisem ve kterém je napsáno,že pergameny byly objeveny(opět) v knize na zámku Zelená Hora. Později se podařilo zjistit, že dopis napsal a poslal důchodce Josef Kovář a rukopis dostal název Zelenohorský( RZ).
Dostal se opět do rukou J.Dobrovského, ten ho ovšem nedokázal rozluštit a tak se mu Hanka nabídl, že to zkusí.
A skutečně- netrvalo to dlouho a měl překlad. Dobrovskému byla rychlost překladu nápadná a prohlásil RZ za podvod Hanky a Jungmanna.
Poslední rukopis nalézá bibiliotékář W.Zimermannn- přítel Lindy opět vevázaný do desek knihy. Byl nazván Milostná píseň krále Václava.
(MPKV). Na tomto nálezu bylo nejzajímavější to, že na rubu byla napsána báseň Jelen, která byla též i na RKD. Oba rukopisy si tím v podstatě prokazovali pravost.
Hanka a jeho přátelé prohlašovali všechny čtyři rukopisy za pravé a opakovaně je knižně vydávali, zatímco lidé okolo se netajili pochybnostmi, ale pak přišlo
Období druhé: romantické.
Palacký, Šafařík, Neruda, Zajer,Vrchlický, Smetana, Dvořák, Aleš, Mánes a nespočet dalších umělců uvěřili v pravost památek, a čerpali z nich četné náměty. Události v nich popsané dále rozvíjeli a dotvářeli. Vzniklo tak na tomto základě celé samostatné umění, které naši minulost ještě více zidealizovalo.
Ti, kteří se pokusili ukázat na historické nebo jazykové nesrovnalosti byli rázně umlčeni.
Období třetí:kritické.
Toto období započal profesor a pozdější president T.G.Masaryk. Spolu se skupinou vědců do jejichž čela se postavil profesor Jan Gebauer, začali všechny čtyři památky podrobně studovat a také oni nacházeli jazykové, písemné, stylové i dějepisné chyby.
To už nebyl jen jedinec, ale tým erudovaných vědců a nad jejich argumenty se nedalo jen tak mávnout rukou,
Ale stále ještě existovala naděje, že rukopisy jsou pravé. Bylo proto rozhodnuto provést chemické zkoušky a dva významní chemici došli nezávisle na sobě k názoru, že dokumenty jsou pravé!
Protože se v té době celý spor změnil z vědeckého v politický, byly zprávy o výsledku záměrně potlačeny. Pak se prudce změnila situace v Evropě, lidé začali mít zcela jiné starosti neboť tam, kde řinčí zbraně, mlčí múzy a celý spor byl odsunut do pozadí.
Období čtvrté- badatelské.
V r. 1967 se o problém rukopisů začal zajímat známý spisovatel literatury faktů Miroslav Ivanov, který měl v té době velmi výsadní postavení( což mu bylo po r. 1989 nejednou vyčítáno. Na jeho obranu nutno napsat, že jeho historické studie, jsou psány s maximální pečlivostí a i když jsou vzhledem k době nezbytně mírně tendenční, jsou pro jeho následovníky stále prvotním zdrojem informací), díky kterému se mu podařilo prosadit rozsáhlý výzkum všech čtyř rukopisů v Kriminalistickém ústavu v Praze, těmi nejmodernějšími prostředky.
Hlavním argumentem s kterým operovali zastánci rukopisů, byl ten, že Hanka a Linda byli dobří spisovatelé a básnici, ale po technické stránce by nebyli schopni vytvořit taková falza
Ivanov nejprve důkladným studiem historických materiálů zjistil, že dalším Hankovým přítelem byl František Horčička, malíř, restaurátor a nadšený obrozenec. Při restaurování obrazů a rukopisů se snažil především objevit původní receptury a dělal pak velké množství pokusů. Dokonce chodil v Praze i na chemickou katedru na přednášky. Mimo jiné pracoval i na Zelené Hoře, kde byl nalezen jeden z rukopisů.
Ivanov fabuluje takto:
Nebylo to náhodou tak, že o slovesnou stránku se postaral Linda a Hanka a o technickou Horčička? Slávu z objevů si pak měli rozdělí rovným dílem- PV našel Linda, Hanka RKD. Nebylo dohodnuto, že RZ najde Horčička, aby se o slávu rozdělili rovným dílem? Patrně jen náhodou rukopis připravený v knize objevil důchodní Kovář a Horčička musel mlčet. Pravdu se již nikdy nedozvíme, ale právě podrobný výzkum ukázal, že tomu tak s velkou pravděpodobností bylo.
Jako první byla zkoumána Píseň Vyšehradská. Zde bylo zjištěno, že rukopis byl nejprve napsán roztokem nějakého rostlinného barviva a poté byla písmena obtažena světle-zelenou měďnatou suspenzí, která jim dodala zdání starobylosti a pravosti. Ačkoliv takto napsáno se to zdá být jednoduché, bylo k prokázání této skutečnosti zapotřebí mnoha zkoušek a použití té tehdy nejmodernější techniky.
Druhá přišla na řadu Milostná píseň krále Václava.
U ní bylo již dříve prokázáno, že jde o palimpsest(= pergamen z něhož je původní text vyškrábán a přes něj napsán nový, což se dříve, kdy byl pergamen vzácný, běžně dělávalo). Nové zkoušky však prokázaly,že autor při psaní postupoval asi takto: Naše vhodný pergamen, přistřihl ho tak aby z původního textu napsaného ve třech sloupcích zůstal jen střední a z okrajových pak jen nečitelné části. Tím chtěl vzbudit dojem, že jde o část širšího textu. Poté střední sloupec vyškrábal, napsal tam svůj text a okrajová písmena obtáhl též suspenzí sazí a lepidla, aby všechna písmena měla stejnou barvu. ale spodní text je nesporně mladší ( patrně z 15. stol),zatímco vrchní se "tváří" jakoby byl ze století 13-tého.
Tím bylo prokázáno, že MPKV i báseň Jelen je falzum, což zpochybňuje i RKD.

(dokončení příště)