AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
PODVRŽENÉ RUKOPISY ( 2 díl, dokončení)
Třetím zkoumaným rukopisem byl Zelenohorský. Text je na pergamenu 22 x 16 cm a má čtyři listy, kde jsou čtyři velké iniciály A,C,V,D, a dalších 14 velkých písmen umístěných bez nějakého pravidla. To vedlo badatele k bližšímu průzkumu. Ukázalo se, že tato písmena patří k původnímu vyškrábanému textu, ale falzátor je tam úmyslně nechal a včlenil je do nového textu, aby tím zvýšil dojem pravosti. Potvrdily to i textové anomálie, vyskytující se právě v okolí těchto iniciál. Někde bylo písmo roztahováno, aby nevznikla mezera, jinde naopak stlačováno, tak by nový text mohl začínat iniciálou již na pergamenu existující.
Byla objevena i další vyškrábaná iniciála, kterou už padělatel z nějakého důvodu do textu nevčlenil.
Povedlo se zrekonstruovat původní text, který však by napsán jednoznačně mnohem později( patrně ve stol. 13- tém), zatímco falzum má navodit dojem, že bylo napsáno ve století desátém.
Jako poslední byl zkoumán rukopis Královédvorský. I tady byly nápadné velké zlacené iniciály. U písmene N ve slově Neklan, bylo zjištěno, že pod zlacením se nachází další vrstvy barev a mezi nimi i tzv. berlínská modř. Ta však byla objevena až po r. 1700. Ke zlacení tedy muselo dojít později a nikoliv ve století 14-tém.
To samo o sobě svědčilo o tom, že i tento rukopis je podvržený, ale výzkum pokračoval dál.
Rukopis tvoří pět dvoulistů a dva proužky cca 2 cm široké. Ty zaujaly již i dřívější badatele, kteří poukazovali na to, že na střihu je jen málo přepůlených písmen.
To se podařilo prokázat i mikroskopickým zkoumáním. Některá písmena jsou jasně nedopsána. Padělatel tedy pergamen nejprve přistřihl a pak na něj napsal text. Aby okraj nevypadal nově odstřižený, přetáhl ho klihovým roztokem, ale barva některých písmenek mu přes tento okraj přetekla.
Autor tím, že použil i proužky chtěl opět naznačit, že jde o rozsáhlé literární dílo, které se dochovalo jen v v troskách.
Svědčí o tom i násilně vecpaný nadpis, že se jedná o 25. kapitolu třetí knihy. To,že jde o falzum prokazuje i četnost tzv. majuskulí( =Zvláště psaných velkých písmen), které se na začátku textu objevují v hojném počtu, ale pak jejich četnost valem ubývá, jak byl ke konci pisatel líný je vřazovat. Text tedy vždy začínal tam, kde dnes a není útržkem kdysi delší práce.
Tento rukopis byl dlouho považován za pravý, protože se předpokládalo, že byl napsán na čistý předtím nepopsaný pergamen.
Ale nová technika ukázala,že i v tomto případě se jedná a palimpsest, který byl původně součásti tzv. Astronomického rukopisu,( z něj pocházejí i proužky, což dokazují přehyby, které ve všech případech na sebe navazují.) Ten je ovšem mladší minimálně o 300 let.
Dnes tedy již je jednoznačně potvrzeno to, že všechny čtyři rukopisy vyrobili vlastenečtí nadšenci Linda,Hanka a Horčička ( a možná další pomocnici) ve snaze dodat našemu národu starobylé písemné památky, kterých ( podle jejich mínění) bylo zapotřebí,aby byla prokázána starobylost české kulturní tradice.
Tento dobře míněný podvod, jistě opravdu ve své době posloužil svému účelu a opravdu inspiroval následné generace a pomohl posílit významně národní cítění a je tedy na místě otázka nakolik je jejich jednání odsouzeníhodné. Též je třeba přiznat, že všechny čtyři rukopisy byly vytvořeny velmi dobře.
Když jsem četl o tom jaká péče byla výzkumu, který trval čtyři roky, věnována, nemohl jsem si nepostesknout, že jiný rukopis zvaný dnes "Voynichův", podle objevitele, leží dnes v Beineckeho knihovně a ani bohatá Yalská univerzita není schopna zřídit jeho podrobné probádání. Nebo nemá zájem?
Ale o spolupráci nemá zájem ani Národní museum nebo další české instituce, ačkoliv rukopis s velkou pravděpodobností je součástí našich dějin.
(konec)