Autor :
Jan B. Hurych
Název :
TRIALOGY
Kapitola:
TRIALOG O POKROKU <9>
TRIALOG O POKROKU.
MARTIN: Když řeknu "pokrok", co vám to říká?
DAVID: To byl ten český vládce, co přišel po Krokovi? Ale to přece byla Libuše, ne? Teda než si vzpomněla, že kdysi chodila s Přemyslem - pamatujete, jak ten kůň do těch Stadic tak dobře trefil?
HELENA: No vidíš ho, on si ze všeho dělá legraci a pokrok je přece docela vážná věc! Pokrok je přece když se něco zlepší, ne?
MARTIN: (žertovně) Myslíš jako třeba počasí? Ale to přece není žádný pokrok, vždyť zítra bude zase pršet.
DAVID: No pokrok je, když se něco dlouho nehýbá a pak se to najednou rozběhne.
HELENA: (posmívá se) Jako třeba tady David.
MARTIN: Pokrok není jen pohyb nebo vývoj. Dítě se vyvíjí v dospělého, ale to je jen vývoj - pokrok je třeba když se naučí číst. Nebo to vezměte jinak: každý uzná, že televize je proti radiu pokrok - ale proč?
DAVID: Protože využili vše, co se vědělo o radiu a vylepšili to?
MARTIN: Ne tak docela: pokrok byl v tom, co vymysleli něco úplně nového. Nejdřív ovšem museli jaksi negovat - tj. popřít - to co už tu bylo, totiž to
rádio a přiznat si, že takhle to nepůjde. A tak vymysleli rozmítání obrazu a podobně.
HELENA: Takže pokrok je vlastně v tom popření?
MARTIN: No popření samo o sobě nestačí - ale je to ten nutný začátek.
DAVID: No jistě, každé popření přece ještě není pokrok!
MARTIN: Ano, je to podmínka nutná, ale nikoliv postačující - to přece známe ještě z matiky, ne?
DAVID: A teď taková blbá otázka: co je teda ještě potřeba?
HELENA: Máš pravdu, to je blbá otázka! Musí se to přece vyvíjet dál!
DAVID: A jak, ty chytrá, když není z čeho? Vždyť musíme vlastně začít úplně od začátku!
MARTIN: Oba se mýlíte a oba máte částečně pravdu: od začátku nezačínáme a vyvíjet to staré tu také nestačí. Pravdu máte v tom, že toho zpočátku moc nemáme. Někdy musíme začít skoro od nuly, ale většinou se vracíme k nějaké starší, dávno opuštěné myšlence - a tu pak vyvíjíme.
DAVID: Pořád nechápu, jak vyvíjíme to popření!
HELENA: (směje se) No třeba takhle: já tě odmítnu a když budeš na mě naléhat, dám ti pohlavek.
DAVID: (otráveně) Ty jsi teda nějaká domýšlivá!
MARTIN: Nehádejte se, vždyť Helena jen tak žertuje. My přece vyvíjíme tu myšlenku, která pak vzešla z toho popření - popření samo se opravdu nedá vyvíjet.
DAVID: Ale říkal jsi, že se vracíme k nějaké starší myšlence!
MARTIN: Zdroj té "novosti" pochopitelně není ve vylepšení nějaké staré myšlenky, ale vyvíjet ji jinak, nově. Nebo je tu jen určitá podobnost: tak například žhavené elektronky byly nahrazeny tranzistory, které mají princip - ovšem jen vzdáleně - podobný tomu u stařičké "krystalky".
HELENA: Jenže tranzistorová radia jsou nepoměrně lepší než elektronková a značně víc, než krystalková - s těmi už se to vůbec nedá srovnávat. Takže my se vlastně nevracíme.
MARTIN: Ano, to je jen zdánlivé vracení - je to spíše jako u spirály: uděláme jakoby kruh, ale nedoistaneme se na stejné místo: jsme totiž o kus dál ve třetí dimenzi.
DAVID: No jo, něco takového říkali už věrozvěstové marxizmu, svatý Kárl a Fritz neboli Béďa.
HELENA: Ne, tohle je jen dialektika, kterou si oni přivlastnili od Hegela. Ještě mi budeš tvrdit, že Marx vynalez' spirálu!
DAVID: No tu ne, ale šroubovici asi jo! (směje se vlastnímu vtipu)
MARTIN: Když už jste u té politiky, tak mi řekněte, zda to, co vymysleli, byl taky pokrok?
DAVID: No popření to bylo a vyvíjeli to dál taky, tak asi jo, ne?
HELENA: Jo, a proč to šlo pak všechno s kopce? Proč to nevydrželo?
MARTIN:Protože tomu chyběla ta třetí složka: ono to musí navíc ještě také pracovat. Oni uměli bourat, ale neuměli stavět. Nedokázali rozdělovat ani podle zásluh, natož podle potřeb, jak naslibovali. Práce sice šlechtila, ale nebyla správně odměňována. I když si odmyslíme jejich zkorumpované vedení a partajníky i tu jejich "diktaturu proletariátu" -
DAVID:(přeruší ho) - myslíš jako: komu, čemu? Proletariátu!
MARTIN: (zasměje se) Jo. (pokračuje) - i tak byl byl prostě celý jejich systém od počátku určen k záhubě. Hlavně proto, že to bylo založeno na mylné filozofii, takže to ani nemohlo pracovat. Prostě to nebyl opravdový pokrok, to je vše!