Autor :
Jan B. Hurych
Název :
TRIALOGY
Kapitola:
TRIALOG O DOBRÉ VŮLI <3>
TRIALOG O DOBRÉ VŮLI.
MARTIN: To jsi mi, Heleno, poslala hezkou kartu k Vánocům - trochu předčasně, ale abych parafrázoval staré přísloví: lepší dříve, než nikdy. Hlavně mě tam zaujalo to přání: Pokoj lidem dobré vůle. Co je to vlastně ta dobrá vůle?
DAVID: Samička od dobrého vola? (směje se vlastnímu vtipu, ale hned to radši převede na sebe) Teda třeba takového, jako jsem já?
HELENA: No dobrý moc nejsi, ale s tím ostatním souhlasím.
MARTIN: Nehádejte se - když už, tak alespoň odborně. Co je to teda ta dobrá vůle?
DAVID: No to je to, co třeba tady Helena vůbec nemá! Já už ji delší dobu zvu na večeři a ona pořád odmítá!
HELENA: Protože vím, co tím sleduješ!
DAVID: No tak to teda víš víc, než já! Podezřívat hned někoho předem, to není dobrá vůle.
MARTIN: Tady ale musím souhlasit s Helenou, Davide. Tak daleko, jak ty bys chtěl, přece dobrá vůle nemůže jít. Pokud si ona opravdu myslí, že máš nekalé úmysly, je pro ni lepší hned tu večeři odmítnout, než ti dávat marné naděje. Ovšem to, že se hádáte, to opravdu není projev dobré vůle. Můžete mi uvést nějaký jiný příklad?
DAVID: Lidé, co se vůbec nechtějí dohodnout, nemají dobrou vůli.
MARTIN: Správně, někdy přece stačí málo, aby se lidé dohodli. A co ty myslíš, Heleno?
HELENA: Dobrou vůli nemají lidé, co dělají druhým zlomyslnosti, pořád se hádají, mají zlou krev, jsou nepřístupní, nenávistní, žárliví, musí každou ránu oplatit dvakrát -
MARTIN: (směje se) Stačí, stačí, to bychom tu byli do večera. Tu hlavní věc jsem už zjistili, že totiž -
DAVID: (honem mu skočí do řeči, protože ho zrovna něco napadlo) - že je snadnější definovat, co dobrá vůle není, než naopak.
MARTIN: Přesně tak. Dobrá vůle je - řekli bychom poněkud nepřesně - vlastně civilizované, slušné chování k druhým, prostě tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám. Je to ochota vyslechnout, pochopit, případně i uznat názory toho druhého, prostě dohovořit se, někdy i trochu ustoupit.
DAVID: Prostě chovat se jako gentleman, ne?
HELENA: - nebo gentlewoman!
DAVID: Kde jsi prosím tě ten termín sebrala?
HELENA: (odsekne) V anglosaské literatuře, tam už je totiž emancipace, ty šovinisto. To jsou právě ty ženy, ke kterým se gentlemani chovají slušně -
DAVID:- což gentlewoman naopak dělat nemusí -
MARTIN: (Směje se) No to jste brzy vyčerpali tu vaši dobrou vůli! Přiznám se, že já mám radši ten starý termín "lady", ale to je jen síla zvyku. Zatím jsme si teda hlavně popsali věci, které jsou jen ta "špatná vůle". Na druhé staně jsou věci, kterou také nejsou dobrá vůle, ale jsou naopak ještě poněkud víc: udělat někomu laskavost, poradit, pomoct - i když třeba víme, že za to nic nebude a podobně.
DAVID: Nebo se nám to i vymstí, jako tomu dobrému volovi!
MARTIN: No řekl jsi to dost lapidárně, ale v podstatě máš pravdu. Vymstit se to může. Máloco se dá tak zneužívat, jako dobrá vůle.
HELENA: Na druhé straně ale, kdyby nebylo dobré vůle, tak by se lidé pořád jen prali, podváděli a válčili spolu. Ale dobrá vůle jen z jedné strany přece také nestačí.
MARTIN: Rozhodně ne, ale je to dobrý začátek, který by měl vyvolat dobrou vůli u těch druhých.
DAVID: Ale co s těmi, u kterých ji nevyvolá?
MARTIN: Přemýšlej sám, snad na něco přijdeš. Jistě to není poprvé, co jsi se s takovým případem potkal.
DAVID: Dát jim přes - chci říci: jít na ně silou!
HELENA: No já myslím, že je lepší mu nejdřív vysvětlit -
DAVID: (doplňuje) - nebo jí, nezapomeň na ženy!
HELENA: (pokračuje, aniž by se rozčilovala) - vysvětlit mu nebo jí, že místo, abychom se hádali a zdůrazňovali naše rozdíly, bude daleko lepší se dohodnout.
MARTIN: Ano, tím se získá rozhodně víc než zbytečnými hádkami či bojem, kde nakonec obě strany ztrácí. V marketingu se tomu říká
"win-win" strategie. Prostě že oba vyhrávají.
DAVID: Takže ta dobrá vůle je vlastně hrozně chytrá věc, ne?
MARTIN: Ty's to uhodl! Ještě tak kdyby na to přišli i ti ostatní.
DAVID: No, třeba tady Helena, kdyby si uvědomila, že by to se mnou vlastně mohla vyhrát -
HELENA: To sotva. Na tebe platí asi jenom ta ven-ven strategie!