back ©Jan Hurych
Název : TESLOVY ZÁHADY (Díl 1, Úvod)






V prvním našem seriálu, NIKOLA TESLA A JEHO DENÍKY, jsme se věnovali opravdu existujícím, ověřeným dokumentům o Teslovi, řekli bychom "literatuře faktu". Už tam jsme ale museli být opatrni: Tesla popisuje své objevy spíše jakožto zjevení, ačkoliv víme, že si vše předem spočítal a strávil nesmírně hodin v laboratoři, aby dosáhl kýžených výsledků. Také jeho deník z Koloráda nenaznačuje, zda tam šlo o úspěch či nikoliv a rovnice samy by potřebovaly celou knihu k vysvětlení, abychom jim porozuměli.. Nu a složka FBI? Už na začátku jsme tušili, že šlo o manipulaci veřejného mínění, utajení, jak to vlastně bylo a patrně i zamaskování, že šlo o zpackanou akci FBI.
Upozornění: Teslovy deníky vyšly v lednu jako samostatná kniha a ano, je ke stažení zdarma, z naší knihovny KNIHY OFF-LINE.



ÚVODEM.

Otázka ztracených Teslových deníků se vynořila už brzo po válce a to zcela logicky. Tesla si opravdu pracovní deníky psal a zcela určitě jeden je (případně i jich může být i víc) v jeho muzeu v Bělehradě, kam část pozůstalosti po Teslovi věnoval jeho vzdálený příbuzný Sava Kosanovič. Profesor Marinčič deník upravil a vydal jako kinu (POZNÁMKY Z COLORADO SPRINGS (1899-1900), © Colorado Springs Notes, vydalo NOLIT, Beograd, 1978, pod záštitou Muzea Nikoly Tesly v Bělehradě), více v našem prvním seriálu o Teslovi, Teslovy deníky

Jak už také víme, FBI nejprve popíralo, že by jeho zástupci otevřeli Teslův trezor a navíc se tam prý nic nenašlo :-). Také existovalo pár beden s dokumenty, které byly uloženy jinde. Ty byly namátkou prozkoumány a vyšetřeny odborníky, kteří suverénně prohlásili, že tam nebylo nic, co by mohlo pomoci USA či nepříteli. To bylo v roce 1943, stále ještě trvala druhá světová válka a nepřítelem byli vlastně míněni jen Němci a Japonci.

A tak po válce putují dokumenty do Jugoslávie a hle, najednou se tam objevil i Teslův deník, zřejmě autentický. Přitom se nikdo předtím o žádných denících nikde ani nezmínil. A ten "nevinný" deník z Kolorada"? V témže fajlu FBI najdeme kopii článku z časopisu Design news, popisujícím "Projekt Tesla", ve kterém po válce zkoumali američtí vědci Robert A. Colka a Dr. Robert W. Bass tzv. fusion energy (energie nukleární fůze) na kulových blescích, vyráběných podle dosud "nezveřejněných poznámek Nikoly Tesly".

Zřejmě se nejedná o poznámky z bělehradského koloradského deníku, tam už sice kulové blesky Teslu obtěžovaly, ale své úsilí věnoval hlavně jejich zamezení, protože to byly nežádoucí jevy. "Projekt Tesla" měl úkol opačný a čirou náhodou se konal ve stejném hangáru, kde byla sestavena první atomová bomba. Později se Tesla totiž ke kulovým bleskům vrátil, tentokrát ale k jejich použití jako účinné zbraně a jeho poznámky budou teda jistě z pozdějšího deníku, který v Bělehradě uložen nebyl!

Tak to vidíte: už tu máme dva a ještě v době, kdy Teslova pozůstalost cestovala do Jugoslávie, se o žádném deníku ani nemluvilo! Je možné, že je odborníci ve skladišti APC přehlédli? V seznamu, který jsme uvedli v prvním seriálu, není totiž žádný deník jmenován ani studován, zkoumali jen jednoduché, spolu nesouvisící dokumenty! Abychom si rozuměli: nepodezříváme ony odborníky z nedbalosti, jen z jistého zatajení - byla přece válka :-).



Abychom pochopili, proč si Tesla deníky psal, musíme si nejprve říci něco o tom, jak vlastně pracoval. Existují dvě žertovné definice vynálezce. Ta první říká, že "vynálezce je člověk, který neví, že to nejde udělat a tak to vynalezne", což se hodí spíše na Edisona. Ten neměl technické vzdělání - on si jen nepřipustil, že některé problémy jsou neřešitelné :-). Jak je vidět, měl svou pravdu. Jeho metoda pak byla čistě praktická: tak například aby našel správný druh bambusu pro své vlákno do žárovky, udělal stovky neúspěšných pokusů s různými bambusy. Jeho vytrvalost se vyplatila - a i když nelze říci, že zahájil období světla (tehdy už existovaly plynové a obloukové lampy), rozhodně tím posunul lidstvo o pěkný kus kupředu.

Na Teslu spíše platí definice druhá, tj. že "vynálezce je inženýr, který nebere své vzdělání příliš vážně". Ano, Tesla vystudoval inženýrství na univerzitě (rok v Praze, zbytek v Budapešti), ale právě tím, že šel už ve studiích ještě dál, posunul hranice vědy v elektrotechnice i v jiných oborech. Ovšem i on jako Edison musel pro svoje vynálezy stavěl modely, než si je dal patentovat. Na rozdíl od Edisona ale jednou daroval většinu svých patentů zdarma Westinghousovi (když Westinghouse málem zkrachoval) a do konce života pak pracně musel shánět peníze na svoje pokusy. Náš český vynálezce, Křižík, byl naopak prospěšným biznysmenem - jeho nejznámější patent byl právě regulátor na už zmíněnou uhlíkovou obloukovku, který mu vynesl dost peněz. Křižík měl navíc svoji firmu (podobně jako Edison), stavěl pražské tramvaje a podobně jako tehdy každý vynálezce-výrobce, kreslil výkresy křídou na zem. Jak jiné je to dnes, kdy výroba výkresů trvá déle než běží samotná výroba produktů, která se brzo musí vylepšovat a k tomu jsou třeba nové výkresy :-).

Tesla šel dál než Edison: u něj byl nejprve teorie a pak teprve pokusný model. Často mu pracoval model hned napoprvé a zbytek bylo jen vylepšování. U něj byl na počátku vždy nápad, proto toho tolik dokázal. Není divu, že o své nápaditosti mluví nejvíc, on měl opravdu myšlení geniuse. Způsob jeho práce popisuje jeho známý: jednou Tesla na procházce v pařížském Buloňském lesíku začal píchat holí do písku a vykřikovat: "To je ono, takhle to bude pracovat!". Přišel totiž tehdy na metodu točivého pole, základ elektrického motoru na střídavý proud. To ovšem vyžadovalo vícefázový systém a Tesla správně dokázal, že teprve tři fáze vytvářejí něco, co by nahrazovalo - v hrubé představě - kruh s určitým počtem opačně orientovaných magnetů. Nu a střídavý motor pak nahradil stejnosměrný motor, který měl značně omezené použití a životnost (ohořívání kartáčků). A motor s velkou životností právě potřebovaly továrny i zemědělci; a zbytek je už jen historie.

Dnes už nemusíme studovat Edisona, protože vše, co vymyslel, bylo použito v praxi a je už dávno překonáno. U Tesly tomu tak není: jeho hlavní zásluhou jsou právě jeho teorie, na kterých se pořád ještě dá budovat, obzvláště proto, že mnohé ještě nebyly dál propracovány. Na to právě Tesla potřeboval peníze a ty už neměl. Pravda, některé teorie se nám zdají opravdu nemožné, ale nezapomínejme, že se kdysi také tvrdilo, že třífázové sítě nemají budoucnost, že jeho dálkově řízená torpeda jsou nesmysl, že jeho neonové trubice nikdy nenahradí žárovky atd. Dnes, kdy se technologie vyvíjí nebývalým tempem, se stává leccos "nemožné" najednou možným.

Ovšem hlavní problém není v tom, jak tyto teorie ocenit, prostudovat a vyzkoušet - hlavní problem je vůbec je najít. První otázku, že skutečně existovalo víc deníků, jsme vlastně už zodpověděli. Je téměř jisté, že existovalo, už proto, že jeden se našel. A protože nebyl určen k publikaci, lze se domnívat, že Tesla skutečně měl zvyk si je psát pro každý projekt. Výše uvedený, tj. druhý deník z Kolorada - pokud to není novinářská kachna - může také naznačovat, že třeba byla část z prvního deníku oddělena - ať už Teslou či někým jiným - a uschována. Totéž se ovšem mohlo stát i s dalšími deníky. Možností je mnoho.

A v tom je právě ten zakopaný pes: pokud deníky existovaly, je třeba zjistit, zda dosud existují a kde jsou. Probereme si tu zde většinu toho, co bylo dosud o tom napsáno a posoudíme, co může být pravda a co je jen fikce. A z toho se budeme snažit najít naši odpověď . . .