back ©Jan Hurych
Název : TESLOVY ZÁHADY (Díl 8 - KVAZIDENÍKY 3., Tesla a ozon.)



V roce 1896 si Nikola Tesla dal patentovat první generátor ozonu v USA.



Teslův generátor ozonu
Svědčí o Teslově genialitě, že zatímco ozon (triatomická molekula kyslíku, O3) byl vlastně vedlejší, tj. nežádaný produkt v jeho vysokonapěťových aplikacích, náš vynálezce byl i muž praktický. Nedalo mu asi velkou práci, aby zjistil, že při vysokonapěťových výbojích vzniká také ozon a hned najít nějakou užitečnou aplikaci ozonu. Pak už stačilo jen přizpůsobit jeho vysokonapěťový obvod, aby se stal efektivním generátorem ozonu.

Aplikací bylo mnoho, jedna přímo "zázračná". Léčba ozonem totiž začala v USA už před rokem 1885, kdy Florida Medical Association vydala knihu "Ozon", jejímž autorem byl Dr. Charles J. Kenworthy, M. D.

Nás toho moc o ozonu ve škole neučili: jen to, že je to velmi agresivní plyn, nestálý, protože rychle reaguje s jinými prvky, kde se většinou mění na nějaké sloučeniny a kyslík O2. A také to, že ho používají zcela nevědomky hospodyně, když na louce polévají (plajchují) prádlo, které pak ozon, vznikající dopadem ultrafialových paprsků, krásně vybělí. Teprve později jsme se dozvěděli, že se ozon také produkuje - nechtěně - např. při výrobě modrotiskovýcch a ozalitových kopií výkresů (technologie dávno zastaralá). Asi by udivilo pana G. na naší fakultě - který dělal denně množství kopií a bylo to tam u mašiny značně cítit ozonem - kdyby se dozvěděl, že dlouhodobé vystavování ozonem může způsobit dočasnou či trvalou impotenci :-). Obsluha prvních vojenských radarů (kde se vyskytovlao vysoké napětí a ozon) bývala také periodicky vyměňována a mnozí byli z vojenské služby propuštěni právě pro toto poškození na zdraví (dnes počítám už je to lepší, myslím ochrana proti ozonu).

Byl jsem tedy totálně překvapen, když jsem se dozvěděl, že ozon může mít i léčivé účinky. Ano, např. v USA byla léčba ozonem legální od roku 1906. Už v roce 1898 začali ozon používat k tomu účelu Němci a říkali tomu "kyslíková terapie". Londýnská encyklopedie z té doby tvrdí, že ozon může léčit anemii, kašel, rakovinu, diabetes, chřipku a otravu morfínem či strychninem. Dokonce se tehdy prodával olivový olej saturovaný ozonem, pod názvem Glycozone.

V roce 1910 se už prodával Teslův generátor ozonu, "Violet Ray", všude po USA pod různými jmény. ještě dnes se dá koupit takový generátor, dokonce s aparátem, který umožňuje dýchání silné koncentrace ozonu, probublávajícího skrze olej a to hlavně v obchodech s kosmetikou či homeopatií.

Jinde doporučovali ozon pro léčení tuberkulózy, anemie, chronickou hluchotu středního ucha, astma, bronchitidu, sennou rýmu, nespavost, zánět plic, podagru, nervové poruchy a dokonce i syfilis. Skutečných důkazů bylo nemnoho, jen snad v případě tuberkulozy. kde se ale jen snížil počet bacilů v hlenu. To, že ozon je zřejmě zabíjí, se ovšem dalo čekat. Největší úspěch se zřejmě vyskytoval tam, kde se jednalo o záněty, zahlenování a nemoci dýchacích cest vůbec.

V třicátých letech se navíc objevila prohlášení, že ozon může léčit i koronární trombózu a později dostal dr. Otto Warburg Nobelovu cenu za objev, že příčinou rakoviny je nedostatek kyslíku v tělesných buňkách. Byla zde ovšem možnost, že si spletl následky s příčinami a proto raději pracoval na projektu dále, až svůj objev konečně dokázal v praxi. Na druhé straně je zajímavé, že dnes se moderní léčení rakaoviny specializuje na zabránění přístupu potravy do nádoru (podvázáním, zataverním tepen laserem aj.)
Po druhé zvětové válce se světová ozoniáda rozjela plným proudem. Vyrábělo se nespočetně generátorů dolarů, pardon, ozonu :-). Něco se ale dělo v pozadí, protože v roce 1960 se objevuje článek, kde autoři tvrdí, že za posledních 80 let aplikace ozonu ani v jednom případě nebyl ozon příčinou lidské smrti. Zda měl nějaké jiné škodlivé účinky, to už chytře neřekli. A tak najdeme různé "ozonové" a "kyslíkové" lékařské instituty, které rafinovaně maskují neúčinnost ozonu výsledky způsobenými léčbou kyslíkem. A počet nemocí, na které měl ozon blahodárně zapůsobit, roste až do nebe.

Konečně v roce 1976 prohlásilo americké FDA (Food and Drug Aministration, které rozhoduje, které léčebné metody jsou povolené a kteréí ne) že "ozon je toxický plyn, který nemá žádné léčebné použití". Pochopitelně se zastánci ozonu ozvali: jediné, co prý ozon způsobuje, je slabé podráždění. Zůstává pořád ale velká "ozonová díra" mezi podrážděním a smrtí, která nikde není vyplněna fakty.

Navzdory všemu už v roce 1979 byl ozon dokonce použit k léčbě AIDS. Rektální aplikace ozonu prý vyléčila všechny lesions (léze, otevřené rány). Vysvětlení? Rakovinné buňky jsou ozonem ničeny víc než normální buňky. Důvod? Nemají prý takovou obranu jako ty druhé. To ovšem jen potvrzuje jen to, že ozon škodlivý je, i když jen pro některé buňky :-) .

V roce 1980 se počala v Německu studie s názvem "Škodlivé účinky a komplikace při ozonové léčbě". tak tedy negativní efekty jsoua ne že ne. "ozonisté " tedy vymysleli nové vysvětlení: prý to bylo vinou neškolených techniků, kteří nevěděli kolik a jaké dávky dávat. A zatím se vesele "léčilo" dál: Italové vyléčili herpes, v americké Filadelfii vyléčili následky mrtvice - což opakované laboratorní pokusy pochopitelně nepotvrdily (poškození nervů je totiž většinou finální, nejdou regenerovat). Ozon prý také odstraňuje virusy a bakterie z krve, léčí leukémii, vředy, ekzém a problémy s prostatou. Jedním slovem: léčí všecko (snad kromě mozkové demence - což typický příznak některých aplikátorů :-).

Jak asi musí zajásat nemocní AIDS, když se dozví, že celých pět (!) případů AIDS bylo vyléčeno ozonem! Ale z kolika případů prosím, to se nedovíme (žádná léčba totiž není stoprocentní). Nu ovšem, ale zato je léčba AIDS nová "zlatá žíla" pro podnikavé "takyléčitele".

Ale vážně: jako vše, jistě i ozon má při jistém dávkování pozitivní efekt na různé léčby. Co se ovšem neříká je to, že mnohdy ho lze stejně či lépe nahradit něčím jiným - navíc i to, že se často aplikuje rektálně, je jistě nepříjemné (jak pro koho :-). Co nás ovšem zajímá, je použití ozonu tam, kde nic jiného nezabírá. A právě to jsem se z dlouhého výčtu na Netu nedozvěděl, asi proto, že ozon prostě není nic extra. Nelze ho zaměňovat s účinky kyslíku, který je všeobecně neškodný a naopak v mnoha případech velmi užitečný a často i jediný prostředek, jak zachránit pacienta (například, když nemůže dýchat).

Jako vše, ozon má své plus a mínus. Vyskytuje se v horní atmosféře, kde brání škodlivému ultrafilaovému záření proniknout k zemi (to je plus), ale i v dolní atmosféře, kde je vlastně polutant (tedy minus, poškozuje dýchací ústrojí zvířat a spaluje některé citlivé rostliny) .



Medikální zneužití neměl jistě Tesla na mysli - uvádím to tu ostatně jen proto, že všechny dobré nápadu lze finančně zneužít a zde se opět vytvořila jedna legenda v souvislosti s Teslovými vynálezy. Ozonový generátor Nikoly Tesly navíc ovšem opravdu pracuje a jeho průmyslové použití je též nesporné (farmakologie, lubrikanty, organické sloučeniny, čištění pitné vody, kde po čase zmizí beze stopy, dezinfekce, odstranění zápachu, bělidlo, zabíjení hmyzu a mnoho jiných). Všude tam se uplatňují generátory na Teslově principu.