back ©Jan Hurych
Název : TESLOVY ZÁHADY (Díl 10 - KVAZIDENÍKY 5., Kniha "Ztracené deníky", 2.)



Už předtím jsem tady napsal, že jiný vynálezce by musel žít několik životů, než by objevil a vynalezl tolik, co Tesla. Dnes bych to doplnil přidáním " . . . ale i Tesla by musel žít několik životů, aby vynalezl všechno to, co se mu dnes na Netu přisuzuje". Uvedená kniha není výjimkou, i když, pravda, se víc zabývá současným výzkumem, než samotnými ztracenými Teslovými deníky, ale podívejme se na to zblízka . . .



Kapitola čtvrtá: Extraodinary experiences (Mimořádné zážitky)

Přijímání SETI signálů
Hodně se mluvilo o úžasné schopnosti Tesly vizualizovat obrazy v jeho mysli. Tento talent prý se projevoval většinou neplánovaně a často i v nevhodných okamžicích. "Tuto teorii jsem si formuloval tak," říká, "že obrazy byly výsledkem reflexní projekce z mozku na sítnici. Jistě to nebyly nějaké halucinace, byl jsem jinak ve zcela normálním stavu."
Pak připomíná onu scénu, kdy se s přítelem procházeli Buloňským lesíkem u Paříže, kde recitoval Fausta, kterého znal celého zpaměti. A najednou, bác, tajemství střídavého motoru bylo objeveno! I když se nám chce věřit Teslovi, nesmíme zapomínat, že to byl i veliký showman, který vedl pro efekt elektrický proud svým tělem, aby napájel zářivky nebo sedával ve Faradayově kleci, do které bily desetisíci-voltové vysokonapěťové výboje.

Přes jeho neobvyklé schopnosti, Tesla měl zprvu dost malou trpělivost s těmi, kteří věřili v nadpřirozené schopnosti. Později, kdy byl přesvědčen o reálnosti mimozemské inteligence, částečně změnil svůj názor. Jednou ho navštívili nějací lidé, o kterých si myslel, že jsou zákazníci pro jeho turbinu. Když přerušili jeho vychvalování turbiny prohlášením, že chtějí vyšetřovat psychické jevy, jednoduše je vyhodil.

Povoláním a odborností vědec a inženýr, Tesla rozhodně musel projít konfliktem, který nás každého v životě čeká: jak posoudit náhodné a nevysvětlitelné jevy, které jsou všude kolem nás - oproti známým a vysvětlitelným případům, kterým zcela rozumíme. Když byl mladší, měl Tesla obavy, zda sám netrpí nějakým druhem šílenství, teprve později si uvědomil, že jeho vize jsou reálné a vedou k překvapivě senzačním vynálezům. Na rozdíl od Edisona, který vyzkoušel stovky vláken, než našel jedno, které se stalo podstatou naší žárovky (tj. šel od praxe k teorii) , Tesla postupoval obráceně, od teorie k praxi.

V době kdy jeho matka umírala, jak tvrdí, zjevil se mu její obraz jako předzvěst její smrti. Po tom se stal víc přístupný myšlence, že existuje duše, která pokračuje v životě po smrti. Dokonce prý obvinil Edisona, že mu chce ukrást jeho objev a postavit přístroj, kterým se může mluvit s mrtvými a který se on sám - alespoň podle některých svědků - snažil postavit.

Tesla v roce 1925 napsal, že " . . .slyším v podivných přenosech hlasy v angličtině, francouzštině a němčině. Domníval jsem se, že jsem poslouchal lidi někde ve světě, jak mluví jeden s druhým." Později zjistil, že signály pocházejí z prostoru mimo Zemi.

Rádioví nadšenci v roce 1920 objevil jev, který nazvali LDE (Long delayed Echo - tj. Zpožděné ozvěny). Zdálo se totiž, jakoby některé signály oblétly několikrát Zeměkouli a byly zachyceny o nějakou dobu později. V několika málo případech to zpoždění trvalo i dny, měsíce, dokonce i roky. Mladý skotský astronom jménem Lunan přezkoumal LDE záznamy z roku 1920 a pomocí grafu, kde zmapoval místa, odkud mohly přijít, zjistil že signály pocházejí ze souhvězdí Bootes (Pastýř).

V roce 1955 zase dva fyzici z Cornell University vydali návrh, jak by mohlo být možno používat mikrovlnné rádiové komunikace pro spojení mezi hvězdami. Tím, že radioteleskop ukáže signál v okolí hvězd, které by mohly být planety, astronomové by byli schopni detekovat rádiové vlny generované inteligentním životem. Od roku 1960 také existuje organizace pro Hledání Extra-Terrestrial Intelligence (SETI, o které jsem se zmínil minule). Domnívám se, že v této oblasti tedy leží opravdové možnosti, jak pokračovat v Teslově práci. Komunikace bude dobrá i s těmi místy, kam naše technologie nikdy nedovolí člověka doletět, alespoň ne v době, která přesahuje délku života kosmonauta.

Kapitola pátá: Tesla and Electronic Voice Phenomena (Tesla a pokusy s EVL)

Ohledně komunikace s mrtvými - tam je třeba především předpokládat, že existuje život po smrti, dále že mrtví mají zájem o kontakt s námi a že mají prostředky, jak nás kontaktovat.

Tajemné signály, které Tesla přijímal, by mohly souviset s tím, co je nyní známo jako Electronic Voice Phenomena (EVP, jev elektronického hlasu). Tesla byl jeden z prvních, který s ním experimentoval. Edison sám, i když kritizoval Teslu, věřil, že Tesla už sestavil přístroj na takovou komunikaci. Dnes se tomu zasmějeme, ale v tehdejší době vynálezců se pídili po všech možných novinkách. V roce 1967 západoněmecký jasnovidec údajně mluvil s Edisonem (posmrtně, pochopitelně :-) o jeho úsilí tento přístroj vyvinout. Proč na to potřeboval tesla přístroj, když to pak říkal jasnovidci normálně, je nad moje chápání :-). Jiní vynálezci dokonce mluv ili tím přístrojem s jedním mrtým papežem, což asi také bylo první historické spojení s nebem :-).

Podobně jako Tesla, skupina Instrumental Transcommunication (ITC) tvrdí, že dostali "zprávy z druhé strany" a to přes radio, TV, magnetofony, videorekordéry, telefony a poslední dobou přes počítače (laser kupodivu nejmenovali, ač ten je nejrychlejší ). Podobně jako u ESP, jedná se ovšem o pokusy, které jsou neopakovatelné a chybí jim tedy to hlavní: potvrzení, že k nim skutečně dochází. A když už došlo, zda se skutečně jednalo o hlasy mrtvých či duchů . . .

Má poznámka: OUIJA desku k tomu nepočítám - zatím jsem její elektronickou verzi neviděl. Dělal jsem s ní často pokusy a při vedení vodicí destičky s jehlou jsem schválně švindloval (jen z vědeckých důvodů :-), ale pravověrci mě vždy při tom chytili, tka nevím, duchy nikdy nechytli. Na druhé straně jsem byl svědkem mnoha případů, kdy OUIJA prohlásila něco, co věděl alespoň jeden člověk ze skupiny kolem, čili mohlo jít jen o telepatii. Staly se ovšem případy přesného předvídání do budoucna. Jeden z nich mohu dosvědčit osobně: jednou nám OUIJA nám předvěděla, že se syn našich přátel ožení s Japonkou. To rodinu i jejich syna - ti se jen dívali! - dokonale zmátlo, nemohli "takové hlouposti" uvěřit. On studoval doma v Montrealu, ale za rok na to odejel na stipendium studovat do Japonska a tam se seznámil s japonskou dívkou, kterou si pak vzal. Pochybuji, že to udělal jen proto, aby dokázal,. že má OUIJA pravdu :-).

U EVP jde ale o něco jiného: hlasy je zřetelně slyšet přes amplion na radiových linkách, nejsou zakódované, ale ovšem ani nic nevěští. Zdá se, že Edison s jeho asistentem, Dr. Miller Hutchinsonem, se opravdu vážně zabývali konstrukcí přístroje, kterým se dá mluvit s duchy (oni jim sice neodpovidali, jak říká jeden starý vtip, ale mluvit k nim mohli, to ano :-). Zdá se, že objev radiového přenosu s sebou přinesl mnoho aplikací, které by bez něj nebyly ani představitelné. Kdo by tehdy například uvěřil, že se s nimi dá i vařit, třeba v mikrovlnce? V roce 1967 Colin Smythe, z Anglie, publikoval knihu Průlom, (Úžasný experiment elektronické komunikace s mrtvými) a takových se pak objevila ještě celá řada.
Spiricom
Jeden z těch přístrojů prý byl dokončením Teslova návrhu, který nikdy nebyl patentován. Jakýsi O'Neil dokonce prý postavil přístroj Spiricom (zkratka patrně mínící "spiritistickou komunikaci", ne "spirituální komunisty" :-).

Zde bych mohl připomenout zjev zvaný "Kirlianova fotografie", kde se promítají na fotopapír (dnes už teda přímo na obrazovku) i "neexistující poloviny přestřižených listů" či "aura" lidí při různé náladě. Je tedy potvrzeno, že onen efekt existuje, ale co ukazuje anebo jak to pracuje se zatím nepodařilo vysvětlit. Někdo tehdy mluvil o napěťové koroně, ale ta se při takmay malém napětí nevyskytuje.

S příchodem počítačů se zároveň roztrhl pytel s nadpřirozenými objevy i v kompjůtrové doméně. Je to o to podivnější, že počítače jsou normálně velmi paličaté, neochotné např. uznat čárku jako tečku, jak mi mnohý uživatel jistě potvrdí. Na druhé straně se jimi dají lehce simulovat různé věci. Sám jsem známého jednou přesvědčil, že jeho počítač je náladový a že se zasekává, když píše moc rychle. Nevěřil mi, ale nakonec uposlechl mé rady, aby ho teda odprosil, co mu také zbývalo. Když vyťukal větu, kterou jsme mu poradil, totiž " I am sorry", počítač se opět rozběhl. Známý dodnes neví, že to byla jen chyba v softvéru, kterou bylo možno opravit vyťukáním komandy "I" - to ostatní už bylo jen částí žertu . .

V roce 1998, Alice Cromley tvrdil, že navázal kontakt s duchem zvaným Elsa prostřednictvím elektronické metody, podobné té Teslově. Bohužel nám už neřekl, jak se k té technologii dostal právě ona, technický diletant. A nejen to, paní Cromley také obdržela informaci o Teslově pokračující existenci "na druhé straně". Tesla jí prý měl též říci: "Budoucnost ukáže, že to, co dnes nazýváme okultní nebo nadpřirozené je založeno na vědě dosud nevyvinuté." Pochybuji, že to platí i na podvody, kterých je v okultismu až habaděj . . .

Kapitola šestá: UFOs and Electrogravity Propulsion (UFO a elektrogravitační pohon)

Má podtitulek: "Objevil Tesla tajemství antigravitace?" Je opravdu možné, že se Tesla také věnoval výzkumu letu a antigravitace. Ve skutečnosti, jeho poslední patent v roce 1928 (# 6555114) byl pro létající stroj, který se podobal částečně vrtulníku a částečně letadlu. Než zemřel, Tesla údajně dokončil i plány na kosmickou loď, buď poháněnou anti-elektromagnetickým polem či antigravitací. William R. Lyne píše v Occult Aether Physics, že se v přednášce pro Ústav sociální péče pro přistěhovalce (May. 12, 1938), Tesla zabýval jeho dynamickou teorie gravitace. Tesla řekl ve své přednášce, že to byl: "jeden ze dvou dalekosáhlých objevů, které jsem zpracoval do všech detailu v letech 1893 a 1894." To řekl až po více než 40 letech? A proč s tím za tu dobu nic neudělal?

Bohužel toto prohlášení už spadá do období posledních letech jeho života, kdy už jeho vize , jak známo z jiných případů, příliš nepracovala nebo nevedla k praktickému využití.

Dynamická teorie gravitace - tak se jmenovala jeho teorie, kde převzal silové pole, ale bez zakřivení prostoru (ve které právě věřil Einstein). Je založena na termínu "éter", tedy "hmoty, která existuje i ve vakuu" a která má prý vliv na univerzální gravitaci, setrvačnost a pohyb nebeských těles. Zatím se éter nepodařilo najít, a rozhodně si to nepléťme s oním uspávacím plynem :-).
Člověk prý může spojit tyto procesy jako nějaké sloučeniny látek z éteru. Vytvořit novou energii a ovládat i počasí. |Jeho mysl byla zřejmě orientována k útoku na Einsteinovu teorii relativity: "Pracoval jsem dynamickou teorii gravitace do všech detailu, " prohlásil. Dost odvážné tvrzení, když si s gravitací ani Einstein nevěděl rady :-).

Nikdy ale Tesla nevysvětlil tuto svoji teorii gravitace. Snad to souviselo i s jeho nápadem, postavit létající talíř (pokud vůbec ten nápad měl, důkazy na to nejsou) . Pak ovšem chápeme, proč to na veřejnosti dál nerozebíral. Tvrdil prý, že elektrostatický náboj bude proudit přes povrch vodič, jako u Faradayovy klece nebo jako u člověka jen přes kůži. Jak ale "proud náboje", což je náš "elektrický proud" odstraní gravitaci, to už autoři legendy neřekli. Podle "očitých svědků", co viděli vnitřek reálného UFA z kosmu ( ne toho Teslova, to nikdy nepostavil a je zajímavé, že to ani tito svědci netvrdí :-) je uprostřed kruhový sloupec neboli vertikální kanál s vysokým napětím o vysoké frekvencí (termín okopírovaný z Tesly), na principu rezonančního transformátoru (opět Tesla, ale rezonanční transformátor už na to nepoužíváme, stačí polovodičový invertor), Na některých UFech jsou v tom sloupci umístěny turbiny generátoru (turbina tedy pohání generátor a ten je k čemu? A co pohání tu turbínu?) Pochybuji, že by to takhle Tesla skutečně řekl . . .

Dr. T. Townsend Brown z Electrogravitics si prý všiml, že když on měl dva talíre s vysokým napětím stejnosměrného proudu (?) odděleny dielektrikem, záporná elektroda se "stěhovala" směrem ke kladnému talíři. (Poznámka: na to ovšem doktorát nepotřeboval, učí se to už na obecné škole :-). Brown také objevil, že je možné vytvořit umělou gravitaci nabíjením elektrických kondenzátorů vysokým napětím. Postavil prý speciální kondenzátor, s vysokým dielektrickým faktorem a zjistil, že při 300.000 voltech ztratil tento jedno procento své váhy. Jenže aby ještě navíc létal,potřeboval by ztratit 100 procent. Ano, statická síla je totiž dána dielektrickou konstantou, která je asi tisíckrát menší než ta magnetická. O ztrátě váhy ovšem zde nemůže být ani slovo, to už bychom dávno měli aplikaci.

Kingův a Brownův model létajícího stroje
Tento nesmysl je dále v knize rozváděn do detailu a dokonce už v roce 1957 se tvrdilo, že díky tomu bude za 50 let raketa pro kosmické cestování zastaralá. Takže už máme už 3 roky rakety zcela zastaralé, jak to, že o tom NASA neví? Nedávné objevy prý ukazují, že kosmická loď budoucnosti může být napájena anti-gravitačním zařízením. Gravitační síla bude používána "sama o sobě", stejně prý jako letadlo používá vzduch, aby mohlo létat.

Zde tedy je vidět, že šiřitelé toho nesmyslu vůbec neznají fyziku: v prostoru dále od Země už totiž není prakticky žádná tíže, tj. gravitace, kterou by bylo nutno překonávat. Je potřeba dodávat energii na dopředný pohyb, a rakety se pohybují na principu akce a reakce, ale to by asi naši papíroví vynálezci nepochopili. S gravitační kosmickou lodí (snad antigravitační, ne?) prý můžeme cestovat na Měsíc za méně než hodinu, k planetám za méně než jeden den nebo na vzdálené hvězdy jen měsíc. Za jak dlouho s ní asi můžeme cestovat do nejbližšího blázince?

V roce 1950 několik výzkumných pracovníků v Evropě tvrdilo, že Tesla a Marconi meli tajně postavena a testována provozní antigravitacní letadla. Proč zrovna Marconi, to nikdo neví, ale Tesla by na to určitě neměl peníze :-). Použití elektrogravitačního pohonua experimentálních letadel je prý dokumentováno, "vylétávají z tajného místa v Antarktidě". Nacistické Německo prý dostalo do rukou tyto technologie a vy produkovalo několik antigravitačních létajících talířů (viz naše série článků Začalo to v Praze, v knize Enigma2009, která je ke stažení v naší knihovně). K tomu už se nebudu vyjadřovat, jenom bych se opakoval. Jednou možná ještě připíši knihu o létajících mísách, hrncích a případně i půllitrech . . .

Další UFO legendy obsahují přistání Marťanů v Novém Mexiku. V roce 1996, pozdní noční rozhlasový moderátor Art Bell získal balíček obsahující kousky kovu, o kterých odesílatel tvrdil, že byly převzaty z havarovaných UF v blízkosti města Roswell (v roce 1947). Autor "deníků" přidává, že se to zdálo témeř příliš dobré, aby to byla pravda a tak Bell byl nejprve skeptický. Ale kov prý měl tendenci bočnímu pohybu, patrně to byl antigravitační materiál. Nu vida, jeden by si myslel, že takový materiál se bude spíše vznášet a on místo toho cestuje do strany :-) . Projížděl jsem kdysi Roswellem a stavil jsem se tam na pivo - jedete tam dlouhou pouští Nového Mexika a tak se nedivte, že jsěm měl žízeň. Udělal jsem jich tam několik a věřte si nebo ne, něco mě tam pak také nadnášelo. Přespal jsem tedy raději v místním motelu, ale ráno už ten nadnášecí jev jako zázrakem zmizel . . .

Nyní zaniklá UFO skupina v Anglii tvrdila, že jeden z jejich členů prováděl experimenty s podobnými kovy, ale používal jen mědi a zinku. Disky byly vedeny velmi blízko u sebe a otáčely se v opačném směru. Ten horní pak navíc levitoval. Pánové Otis T. Carr, Bruce DePalma a Dr. Harold Aspden, poukazují na anomální inerciální nebo gravitační účinky spojené s rotující hmotou. Uvádí se pokus o "nehmotném Jeepu", kde majitel demonstroval, že po zapnutí jakési energetické baterie ho (rozuměj ten Jeep) nebylo možno roztlačit. Ovšem to nejde ani normálně. Ale ihned po stisknutí přepínače, který byl instalován pod palubní deskou, byl svědek požádán, aby zkusil roztlačit Jeep znovu a tentokrát to šlo lehkým tlakem jedné ruky. Tak nevím, možná, že to bylo tím, že majitel zapnul zapalování a motor se rozběhl? :-)-

Také Teslova "atomická energie" byla prý ve skutečnosti výsledkem životní energie vyzařované z kosmu a vyrobena z radioaktivních látek. K tomu už opravdu není co dodat, snad jen to honem říct obyvatelům Černobylu, kterým to jistě dodá optimismus.

Tesla a projekt Rainbow. Al Bielek a Preston Nichols oznámili, že se Tesla podílel na jednom z nejvíce sporných tajemství druhé světové války, tzv. Philadefijském Experimentu, jinak známém jako Projekt Rainbow. Byl to údajně pokus US Navy vytvořit loď, která by nemohla být zjištěná radarem a která by nepřitahovala magnetické miny. Výsledky však byly daleko odlišné a mnohem nebezpečnejší, než kdy vůbec námořnictvo očekávalo. V časných třicátých letech, Universita v Chicagu zkoumala možnost neviditelnosti pomocí elektřiny. Tento projekt se později přestěhoval do Princetonského ústavu vyšších studií, kde byl pojmenován Rainbow Duha).

Nicola Tesla prý byl jmenován ředitelem projektu a byly to . bitevní lodě, na nichž měly být pokusy otestovány. První test neviditelnosti v roce 1940 byl označen jako úplný úspěch. Loď ale byla bez posádky a zmizela pozorovatelům kompletně. Měla dvě sady Teslových cívek (snad elektromagnetů, ne?) na každé straně lodi. Jejich magnetická síla prý byla tak silná, že navíc i deformovala gravitaci.

Al Bielek tvrdí, že Tesla začal mít pochybnosti o bezpečnosti experimentu. Řekl, že byl v kontaktu s mimozemštany, a že ET tvrdila, že tam může být problém. Tesla to chtěl vyšetřit, ale námořnictvo řeklo, že ne, že jde o obranu během možné války a tak chtěli pokus hned. Tesla pak v roce 1942 od projektu odstoupil.

V červenci 1943, destroyer (torpédoborec) USS Eldridge vyplul do Delaware Bay. O tom, co se na Eldridge dělo, se už napsalo mnoho knih - zelená mlha, částečné či úplné zmizení osob, neviditelná loď se " přenesla " jinam, jakoby vzdychem či "demateralizací", atd.

Jak je vidět, z původního tvrzení "neviditelnosti na radaru" se časem stala "neviditelnost okem" :-). Jak k tomu došlo, inu to první jde udělat a to druhé ne, ale je to zajímavější :-).
Ale ruku na srdce: nestály by takové výsledky za použití, právě námořnictvem? Buď pro fyzické zmizení vlastních lodí nebo na rozpad lodí nepřátel? To mizení z radaru už ostatně máme: nejen pro letadla (Stealth), ale dnes už i pro bojové lodi, zatím tedy menších. Tehdy se asi také něco povedlo, ale použitá energie byla tak veliká, že by loď musela s sebou pořád vozit celou elektrárnu . . .