back ©Jan Hurych
Název : KNIHA "MOJE VYNÁLEZY"





Než se pustíme do těch deníků, zopakujme si, co víme určitě, že Tesla napsal: svůj životopis ( Moje vynálezy, s podtitulkem Autobiografie Nikoly Tesly), dále deníky z Colorada (Colorado Springs Notes, 1899-1900, vyšly tiskem v Amazonu) a řadu patentových popisů. Že si psal i další deníky, nejen v Coloradu, to je jasné, kam ale přišly, nevíme. některé jsou v muzeu v Srbsku (kde o ně projevili zájem Rusové), zbytek si rozebralo FBI a některé se dokonce "našly" i jinde. O nich je také bude tato série článků . . .



Nejprve si zde rozebereme jeho životopis. Pravda, nejsou tam detailní technické údaje, ale pochopíme z něho, jak Tesla přemýšlel, jak docházel k některým nápadům a jak na nich pracoval. Mnohé z nich nedokončil a jsou dnes inspirací pro jeho pokračovatele.

MÉ VYNÁLEZY (Autobiografie Nikoly Tesly)

V originále : My Inventions (Autobiography of Nicola Tesla) - kniha vyšla už v roce 1919 a je ji možno také zakoupit v Netové knižnici Amazon, jinak je ale též zdarma ke stažení na Netu (obojí jen v angličtině) Kniha má šest kapitol, které si zde rozebereme podrobněji.

1. Mládí (Early Life)

To jsou víceméně Teslovy vzpomínky na jeho mladá léta. Například to, že už od mládí chtěl studovat na inženýra, ale jeho otec to nechtěl dovolit. Zde také Tesla vypráví, jaks e mu už od mládí zjevovaly různé obrazy z minulosti, ale doprovázené záblesky světel, které působily dost rušivě. Později se ty obrazy začaly měnit a viděl i situace, které předtím nikdy nezažil a někdy byly tak reálné, že je nedovedl rozlišit od skutečnosti. Nepovažoval je ovšem za halucinace, ale jen jako reflexní akce na mozkovou činnost. Později se i domníval, že mozek dokáže promítat obrazy zpět na sítnici oka.

Dnes ovšem víme, že v té části mozku, která je věnována vidění, je jakýsi malý počítač, který elektrické impulzy z oka zpracovává. Ne ovšem vždy dobře (viz známé zrakové triky), ale zatím ani nevíme, jak ty obrazy formátuje tak, že je opravdu "vidíme". Teslovy obrazy musely teda vznikat právě tam a ne v oku. Ještě později se Tesla naučil tyto obrazy sám vytvářet, ta na příklad vizuální modely strojů, které později postavil. Tímto způsobem prý své stroje i předem otestoval, dokonce ještě než je postavil, takže pak vyráběl už "stroje takto předzkoušené".

(Poznámka: Jak dalece je jeho prohlášení seriózní, to je těžko říci: autor dělal několik let na zkušebně a také i na počítačových modelech, ale nikdy neměl to štěstí, aby mu takto pracovaly "přímo v hlavě", protože bylo vždy třeba nastavit plno parametrů a opravovat je, aby model pracoval dobře. Pravda, mnohá - i nečekaná - chování modelů často předvídal, i když také neví jak :-):

V této kapitole také Tesla tvrdí, že si už od mládí cvičil své schopnosti pozorování, takže jeho nápady vlastně později už jaksi automaticky nastartovány z jeho pozorování. Toho pak také využil, když začal navrhovat různá automata, která se chovala "jako kdyby měla rozum". Jak dalece se Tesla zabýval automatikou a kybernetikou, to už se asi nikdy nedovíme. Tesla se také naučil ovládat své vášně - v mládí býval vášnivým hráčem a kávovým adiktem. To vše se mu podařilo silou vůle překonat.

2. Výjimečné zkušenosti (Extraordinary Experiences)

Projevy takových výjimečných schopností Tesla zažil většinou při různých nemocech. Polovina kapitoly je věnována popisu toho, jak se dostával z různých trablů: tak například byl řekou odnesen k vodnímu splavu u mlýna a zcela určitě by byl stažen vodním proudem ze srázu (patrně pod kola mlýna). Cosi mu ale říkalo, co má udělat a nakonec se zachránil, i když sis trhl velkou část kůže na těle, jak o proud otloukal o zdi hráze. Co přesně chtěl Tesla touto kapitolou říci, to nevím.

3. Rotační magnetické pole (The Rotary Magnetic Field)

Zde Tesla vysvětluje, že už od mládí měl vlohy pro matematiku a zvládal výpočty velice rychle. Jeho první pokusy - například perpetuum mobile poháněné vakuem, které pochopitelně nepracovalo - mu daly na vědomí, že jeho znalosti fyziky ale tak dobré nejsou. To bylo ještě na gymnáziu, kde ho jeho profesor fyziky zainteresoval v elektřině a naštěstí byl sám také trochu vynálezcem. Ještě před maturitou ale Tesla onemocněl cholerou a jeho otec, který se bál o jeho život, mu konečně slíbil, že ho teda nechá studovat inženýrství.

Později ale hoch zjistil, že jeho vidiny různých vynálezů pracovaly jen v jeho vizi - chyběly mu totiž pořád ještě znalosti různých principů. Tak například vymyslel potrubní poštu, ne poháněnou proudem vzduchu, ale vodou. Vše měl dokonce i spočítáno, ale kupodivu v praxi nemohl dosáhnout velkých rychlostí vody - zapomněl totiž na hydraulický odpor potrubí! Jiný jeho nápad z té doby byl využít rotační energii otáčející se Země. Jak je vidět, už tehdy měl Tesla velké, téměř kosmické ambice, které se neomezovaly jen na tuto Zemi. Mnohé z nich se téměř splnily (například laserové paprsky, které by osvětlovaly na Měsíci kruh velikosti pomeranče), ale jiné ne: jeho létající strj poháněný jeho superrychlou, bezlopatkovou turbinou, dosud ještě nikdo nepostavil.

Bylo to na Polytechnice v Gratzi, ve štýrském Rakousku, kde poprvé uviděl Grammovo dynamo (tehdy ještě se statorem podkovitého tvaru.) Podle jedné legendy někdo v Paříži omylem k němu připojil baterii a dynamo se samo rozběhlo jako motor. Tak vlastně prý vznikl a idea elektrických motorů vůbec. Ovšem byl to motor stejnosměrný a když ho pak Tesla zkoušel, zjistil i jeho nevýhody: motor měl komutátor s kartáčky, které jiskřily, opotřebovávaly se a dlouho nevydržely. Už tehdy přišel na to, že proud uvnitř motoru je vlastně střídavý - komutátor je vlastně střídač - a že by se mohl místo dynama dodávat motoru přímo proud střídavý a tím by se komutátor stal zbytečným. Byl to nápad, který také později relaizoval.

V roce 1880 odešel Tesla do Prahy na univerzitu, na přání jeho otce, který se dozvěděl, že je to jedna z nejlepších univerzit. Tam jeho výzkum střídavého motoru pokročil značně dál, to když se snažil oddělit komutátor z rotoru a umístit ho přímo mimo stroj. Tím vlastně dostal střídavý generátor. Snad tehdy i navštěvoval přednášky výborného znalce mechaniky, prof. Macha (viz Machovo číslo), který tam tehdy byl profesorem, od roku 1867 až do 1895.

4. Teslova cívka a transformátor (Tesla Coil and Transformer)

Poté odešel do Budapešti, kde pracoval pro Central Telegraph Office, hlavně na telefonních centrálách. Tam se také seznámil s panem Bachelorem který byl přítelem Edisona a několika jinými Američany. V roce 1883 odešel do Štrasburku, kde měli velké problémy - jeden velký zkrat se jim povedl přímo v přítomnosti císaře Viléma! Za rok na to, když vše vyřešil a měl dostat odměnu, najednou i ta se nějak zadrhla :-). Na radu Bachelora odplouvá pak do Ameriky, s doporučujícím dopisem pro Edisona.

U něj si opravdu zapracoval: celý rok tam dělal každý den od rána od půl jedenácté do pěti hodin do rána. Za tu dobu navrhl Edisonovi 24 nových motorů, za což měl od něj dostat padesát tisíc dolarů. Když si je přišel vybrat, Edison se mu vysmál. A tak ho opustil a v roce 1889 založil v New Yorku svou laboratoř na Grand Street, kde se věnoval návrhu vysokofrekvenčních generátorů. Tam také vynalezl Teslovu cívku, kterou později zdokonalil v Teslův transformátor. Ten už nepotřeboval jiskřiště a přenos energie byl téměř bezeztrátový. Tesla už také v této laboratoři zkoumal vysokonapěťové výboje, což pak vedlo k jeho pokusům v Coloradu.

5. Síly, které vytvářejí náš osud. (The Influences That Shape Our Destiny)

Ještě předtím se ale Tesla začal věnovat rezonanci, nejen elektrické, ale i mechanické. Většina publika si prý myslí - píše - že on dal světu hlavně indukční motor a to ostatní už nemělo moc praktického použití, což je ovšem hrozný omyl. Jistě, přenos elektrické energie střídavým napětím přišel v době, která to zrovna potřebovala. Bohužel ale třeba jeho vysokorychlostní turbina se pořád nemůže prosadit ani dnes (myslím, že na to v té době nebyly vhodné materiály, pozn. j.h. ). Na rozdíl od prof. Scotta, který byl turbinou nadšen a tvrdil, že díky ní půjdou ostatní turbiny do šrotu. Přesto - anebo právě proto - se nenašel nikdo, kdo by se jí ujal. Zde totiž Tesla nadhazuje, že konkurence byla proti tomu, neboť by ztratila byznys. "Každý můj vynález," říká Tesla, "byl v jistém směru krok dopředu." V roce 1890 se podažilo Teslovi jako prvnímu rozsvítit zářivku ve vysokofrekvenčním poli, aniž by ji musel připojovat dráty ke zdroji. Přesto se tehdy neonové trubice používaly jen na nízké napětí i frekvenci - a mlei pravdu, protože bezdrátově to bylo jistě výhodné, ael zároveŇ VF neergie můlže být nebezpečná člověku. Dnes má ale Teslův vynález mnoho použití v rozmezí menších výkonů , například hodně síťových zdrojů malého stejnosměrného napětí dnes používá vysokofrekvenční střídač a tudíž enormně malé, ferritové transformátory.

Tesla také dělal pokusy s velmi vysokým napětím, i více než 100 miliónů Voltů, což ho přivedlo k přesunutí svého výzkumu do Colorada. Už tehdy měl totiž na mysli vysílání energie (ať už pro komunikaci nebo i pro spotřebiče)a to bezdrátově a na velkou vzdálenost. Dimenze jeho antény odhadoval na 10 metrů v průměru. Tesla říká, že toto vysokofrekvenční vlnění kvalitou převyšuje tehdy užívané nízkofrekvenční "Hertzovy" vlny a tudíž může nést i daleko vyšší energii a levněji. Tesla se domníval, že tak nasytí věčný "hlad" lidstva po energii. Jeho "Světový systém" měl používat Teslův transfromátor, Teslův zesilovač, Teslův bezdrátový systém a stacionární vlny, naladěné na rezonanční frekvenci Země.

Tesla se zde také zmiňuje o systému, který by sledovala polohu ponorek a ten byl pak také s úspěchem použit později v prvním radaru a v dnes už i v populárních navigačních systémech GPS pro určování pozice (pro automobily i pro práci v terénu). Z Colorada odchází Tesla na Long Island, kde staví ve Wardenclyffe 60m vysokou věž pro radiovou komunikaci s Evropu. Tesla také popírá fámu, že by věž zbořila vláda USA, protože se blížila válka a věž by mohla být zneužita. Také popírá možnost, že jeho hlavní sponzor, J.P.Morgan, ho zradil (zdá se, že byl Tesla ve věcech byznysu opravdu naivní - Morganovi šlo patrně jen o to, aby nikdo jiný nemohl patent od Tesly koupit, ale využít ho sám, to asi neměl v úmyslu.

6. Zesilovací vysílač (The Magnifying Transmitter )

Tento projekt prý zabral největší část Teslova úsilí. Mluví zde o situaci, kdy pracoval na přenosu energie s uzemněným vysílačem a najednou ztratil svou schopnost vizualizace - teda kromě několika obrazů z dětství. Na druhé straně se prý ale zvětšila jeho schopnost pamatovat si různá data a detaily. Právě proto se Tesla domnívá, že právě tento vynález bude jedním z jeho největších, který ovšem ocení správně až budoucnost.

A zde si dovoluje Tesla i věštit: v té době už budou lidé cestovat v létajících strojích, poháněných Teslovou turbinou (že by UFA?), sluneční energie bude pomáhat vytvářet jezera tam, kde je dnes poušť a učiní z ní úrodnou krajinu, atd. Tesla také mluví o omezení šumu v telefonii, i když neříká jak (což nám dnes spolehlivě umožnila digitální telefonie). Také se zmiňuje o sbírání elektřiny z atmosféry a pro bezdrátový přenos energie na dálku předvídá účinnost až 90 procent (podle fámy to byli nedávno právě Rusové, kteří tak chtěli přenášet elektřinu přes Ural). Jako hlavní důvod, proč byli tehdy vlády proti radiovému spojení Tesla uvádí, že se bály, že takové vyslání by bylo slyšet na celém světě, tedy i nepřítelem. Že se ten malý nedostatek dá odstranit šifrováním, to už Tesla neříká, ač o tom jistě vědět musel. Jendo je jisté: radiová komunikace a díky jí i informační revoluce změnila hodně i charakter dnešního lidstva (a nejen k dobrému, ale i jinak :-).

Ke konci kapitoly se Tesla věnuje světové politice a kde věří, že spojení národů "skrze rozum" by mohlo vytvářet silnější spojenectví a tím i upevňovat mír ve světě. Připomíná nám to výrok vynálezce kulometu, Dr. Gattlinga (ano, byl to doktor medicíny :-), který se domníval, že jeho vynález způsobí, že už nebude potřeba tolik vojáíků a tedy to ušetří mnoho životů. Přicházející první světová válka dosvědčila ovšem pravý opak). Tesla se také zmiňuje o svých létajících strojích, které "nebudou potřebovat křídlal, vrtule, výškovky a směrovky, ani jiná přídavná zařízení a budou schopny enormních rychlostí" a opět věří, že budou zárukou míru. Nuže ani ta "pomalá" letadla se zárukou míru nestala - o tom se mohl Tesla přesvědčit i sám osobně ( zemřel v roce 1943).



Celkem vzato, tato kniha nám o Teslových metodách práce moc nepoví, ale zmiňuje se už o vynálezech, které vlastně nikdy Tesla nerealizoval a které jsou možná popsány v jeho denících. Jak vypadal ten jediný, co se zachoval a byl zpřístupněn veřejnosti, je v další kapitole.