Zde si povíme něco o složce FBI na Nikolu Teslu, kterou je možno získat na Netu, a to jen proto, že byla v roce 1980 či později odtajněna. Protože je poměrně tlustá - a hodně zajímavá - probereme si ji zde po částech, s naším komentářem.
FBI SLOŽKA O TESLOVI
Titulní stránka složky FBI
Složka má celkem 252 stránek. Jsou to kopie různých dopisů i memorand, převážně se týkajících Teslovy posmrtné pozůstalosti, jeho dokumentace, přístrojů a výzkumů.
Encyklopedie Wikipedia o tom píše:
"V době těsně před smrtí Tesla pracoval na tzv. Teleforce , síle, které bude pohánět jeho zbraň, tzv. "paprsky smrti", kterou se marně snažil prodat ministerstvu války USA. Jednalo se o odvětví výzkumu kulového blesku (plazma) a měl používat paprsky s elementárními (blíže neurčenými: elektrony, neutrony, gamma?) částicemi. Osobní pozůstalost byla na základě poradců, hlavně šéfa FBI Hoovera, označena jako přísně tajná a byla zabavena. . . . Teslova rodina a jugoslávké velvyslanectví se se snažilo materiály získat zpět. To se nakonec podařilo panu Kosanovičovi a materiály jsou uloženy v Teslově muzeu v Bělehradu."
Ač Wikipedie nejmenuje FBI přímo jako konfiskátora, různí autoři knih o Teslovi si nebrali servítky a tvrdili, že materiály zabralo FBI. Jak to ale tehdy vlastně bylo?
Tesla, jak známo zemřel 7 ledna 1943 (pohřben byl v New Yorku 12 ledna 1943), ale složka obsahuje už i dopisy starší. Většina dokumentů byla uvolněna (deklasifikována) kolem 7 února 1980.
Tak například hned první dopis, s razítkem z 2. září 1940, byl adresovaný přímo šéfovi FBI, J. Edgar Hooverovi (vládl tam od 1926 až1972!), a upozorňoval na článek v New York Times z 22 září 1940 o Teslovi. Dopis byl zaslán
neznámo kým a pojednává o tom, že pokud se Teslovi podařilo zvládnout "telesílu", je tedy možno, že nepřítel, vedený "bláznivým diktátorem", by se mohl třeba snažit unášet obyvatele USA a mučit je, aby získal toto tajemství.
Jakkoliv zní tento dopis příliš alarmující, tyto a jiné obavy, hlavně pro ochranu dosud neznámých vynálezů proti zcizení, byly zřejmě hlavním důvodem, aby byla Teslova pozůstalost zabavena. Je zde ovšem asi někde chyba v datu: jak by mohl dopis z 2. září poukazovat na článek z 22 září?
Následuje kopie onoho článku, nazvaného "Paprsek smrti proti aeroplánům", podle něhož Tesla údajně prohlásil, že jeho "telesíla" bude schopna roztavit motory letadel na vzdálenost 250 mil (400 km), ale pokud by vláda USA jeho návrh na postavení zbraně přijala, nechce být ve své práci rušen různými "experty". Paprsek by měl průřez asi jednu stomiliontinu čtverečního centimetru a byl by k němu potřeba zdroj 50 MegaVolt (milionů Volt). Postavit takovou stanici by trvalo jen tři měsíce a stála by kolem 2 milionů dolarů (tehdejších).
Proti paprsku by nebyla ochrana, protože proniká všude a zapaloval by i výbušniny na palubě letadel. Paprsek by se skládal z "mikroskopických elektrických partiklů", které by, pronikaly prostorem. Taková ochrana by se například hodila pro Panamský kanál, kde sebevražedná letka několika bombardérů by dokázala zničit konstrukci průplavu a tak ochromit válečné dodávky do Pacifiku. Autor článku dále tvrdí, že Teslu zná mnoho let, že je pořád mentálně svěží (Teslovi bylo tehdy 84 let!) a celý projekt by stál za to riziko. V srpnu 1939 podepsali Němci s Rusy Ribbentropův pakt, 1. září 1939 napadlo Německo Polsko - zrovna teď to bylo 70 let! - a rozdělilo se o Polsko s Ruskem, Litevskem a Slovenskem. Tím začala druhá světová válka.
Víme, že ač anglické expediční jednotky už byly v Evropě už na počátku roku 1940 , první přestřelky tam začaly až v dubnu 1940. Američané vyhlásili válku Japonsku 8. prosince 1941 po napadení Pearl Harboru, ale technicky byly USA ve válce s Německem už od července 1941, kdy Roosevelt nařídil vojenskému námořnictvu, aby ničilo německé ponorky, které torpédovaly americké lodi, dovážející Spojencům zásoby do Evropy (a to už od listopadu 1940).
Článek tedy vyšel v době, kdy už Hitler zabral Rakousko, Československo, Polsko, Dánsko a Norsko a 22 června 1940 porazil Francii. Přesto tehdy ještě mnoho Američanů věřilo, že se jich to netýká. Není divu, že článek, který jistě vyvolal zájem, nenašel ještě patřičný zájem a praktické uplatnění. Nebudeme zde ještě posuzovat, zda byl Tesla opravdu schopen takovou zbraň vyrobit, jen je jisté, že jako obvykle, přišel Tesla s nápadem dříve, než byla veřejnost pro něj dostatečně zralá.
Následuje dopis od Hooovera z 1. října 1940, kde děkuje za upozornění, popsané výše. Další dokument vypadá jako telegram či print z teletiskárny a je určen direktorovi FBI v New Yorku. Je z prvního prosince 1943 ( tedy víc než měsíc před Teslovou smrtí?) a oznamuje, že Teslův pokoj obsahující "zařízení, experimenty a výzkum" byly navštíveny den po Teslově smrti (8. ledna) a zabrány na ochranu "proti špionáži" , a to panem Savou Kosanovičem (o něm ještě více později), George Clarkem a Kenneth Sweeleym (správně má být psán Swezey, jak se podepisuje v jeho dopise.někteří autoři píší i Sweezey) a navíc zámečníkem. Kosanovič později prohlásil, že otevřeli trezor, aby našli Teslovu poslední vůli, za přítomnosti tří pomocných manažerů hotelu New Yorker. Přítomni byli prý i reprezentanti jugoslávského konzulátu.
V sejfu byly dokumenty k oslavě Teslových 75 let a Kosanovič si vzal tři fotografie Tesly - dvě byly jen zvětšeniny z novin. Nic jiného prý nebylo z pokoje či trezoru odebráno. Trezor byl pak nastaven na novou kombinaci, kterou znal jen Kosanovič. Teprve 9-ho on a reprezentanti úřadu "Allien property control" (APC, Úřad pro cizinecký majetek) sebrali zbytek, tj. asi dva náklaďáky materiálů, zapečetili všechny věci a uložili je u Manhattan Storage and Warehouse Company. Na to ovšem APC neměl právo, Tesla byl už dávno americký občan a ne cizinec. Snad se předpokládalo, že Kosanovič, jako příbuzmý, vše zdědí a jelikož ten byl asi pořád ještě cizinec, nakonec by to spadlo pod APC stejně.
Ve skladišti už ostatně bylo asi 19 sudů a balíků, které zde Tesla uložil v roce 1936 a ty byly také zapečetěny. APC dodává, že ač jeho pravomoci jsou zde možná pochybné, jen oni byli schopni dostat se k majetku během dvou dnů po Teslově smrti. Na okraji dopisu je plno razítek a poznámek, dokument asi prošel mnoha rukama. Navrhuje se také, aby se věci ujal veřejný administrátor majetku. "Infromátor Fitzgerald" prý naznačil, že Tesla měl nějaký pracovní model s trezoru hotelu Guvernér Clinton , jako zástavu za neplacení 400 dolarů nájemného v roce 1932. Hotel prý záruku nevydá, dokud nebude účet zaplacen, ale je ochoten informovat FBI, když to někdo zaplatí.
Podle manažera hotelu už byl tehdy Tesla hodně excentrický a téměř mentálně nestabilní, takže pochybuje, zda tam bude něco hodnotného. Pokud prý něco vytvořil, bylo to asi dříve. Dopis také obsahuje informaci o Kosanovičovi. Byl to synovec Tesly, prý se tituloval jako bývalý "jugoslávský minister". V současné době byl prý "prezident východní a centrální plánovací komise pro Jugoslavii, Československo, Polsko a Řecko". Swezey byl spisovatel pro časopis Popular Mechanics, který chtěl napsat Teslův životopis a tudíž prý potřeboval Teslovy poznámky pro svou knihu (?!). Clark byl zaměstnanec radiové firmy RCA a zařídil by prý uložení věcí pro účel napsání Teslovy biografie (?!). Tesla prý jednou také pracoval pro jugoslávskou vládu v exilu (?!). Pisatel potřebuje od vedení FBI rychle vědět, zda mají zájem o pozůstalost, která může být technické povahy a měla by být prozkoumána vědeckým odborníkem. Podepsán Foxworth.
Další dopis opět upozorňuje na to, aby se dokumenty nedostaly do rukou nepříteli. Také jmenuje jakéhosi pana jménem Spanel (možná Španěl?), vzdáleného příbuzného Tesly, že se Kosanovič, kterého Tesla nenáviděl, snaží získat Teslův majetek sám, aby ho vydal nepříteli. I jiná osoba, která byla dlouho ve styku s Teslou, upozorňuje na podobnou možnost. Dále podotýká, že se mu Tesla svěřil , že jeho výzkum na bezdrátovém přenosu energie byl dokončen. Také upozorňuje, že Tesla navrhl řízené torpédo, které dosud žádný národ nemá a výsledky jeho výzkumu o paprscích smrti jsou také patrně v jeho pozůstalosti. Pisatel se dožaduje rychlé odpovědi; dole pak jsou ručně psané poznámky z 11 ledna a razítko z 18 ledna 1943. Podepsán opět Foxworth s poznámkou, že Fotzgerald má být správně Fitzgearld (?).
Z tohoto dokumentu vyplývá, že Sova Kosanovič patrně otevřel trezor nelegálně - nikde se nepíše, že by byl vykonavatelem poslední Teslovy vůle (která byla navíc zavřena v trezoru) a pro zdání legality jen sebral reprezentanty APC, jednoho novináře a reprezentanta firmy RCA. A to vše pro ochraně proti špionům a případně i pro tři fotografie?
Další dopis, s úřední hlavičkou, jmenuje Spanela a Fitzgeralda, že upozorňují na nebezpečí, že Teslova dokumentace není pořádně ochráněna proti zcizení. Spanel hned také informoval Ministerstvo spravedlnosti a Oddělení vojenské špionáže USA. Bylo mu ale řečeno, že považují Teslovy dokumenty za "životně důležité". Datum je 12. ledna a razítko 26. ledna.
Další dokument doporučuje dát Kosanoviče do vazby, informovat státního prokurátora a hlavně postupovat utajeně, podepsán D.I. Ladd, patrně z FBI.
Hned vedle je memorandum pro Mr. Ladda, z 12. ledna, s hlavičkou FBI. Do hry vstupuje L.M.C. Smith, který oznamuje, že o dokumenty se zajímá ministerstvo války a jedná s APC . Podepsaný E.A. Tann doporučuje nedělat nic, když už Mr. Smith začal jednat s APC.
Následuje dopis od studenta z Milwaukee, který by se rád dozvěděl, co je v denících, aby si mohl lépe připravit report pro svou skupinu studentů (?!), zajímajících se o Nikolu Teslu. (jméno začerněno).
A tak to jde dál, dokument za dokumentem. Hned po Teslově smrti si zřejmě plno lidí uvědomilo jeho senzační prohlášení z roku 1940 a snažilo se dokumenty získat, Němce jistě nevyjímaje. Není divu, že vzniklo něco jako nová zlatá horečka. O to nepochopitelnější je - jak se dovíme později - že Američané ani dokumenty moc neprostudovali. To Rusové byli zvědavější: ještě v sedmdesátých letech navštívili tajně Montreal, kde mě dožívat jeden z Teslových asistentů, aby získali Teslovo tajemství, údajně prý pro bezdrátový přenos elektrické energie přes Ural.
O řadu dál je dokument ze 17. dubna 1950 (!), udávající svědectví ze 17. října 1945 a to hlídače ze skladu v Manhattanu, pana Kinga, že pamatuje jednu návštěvu (údajně jednu jedinou návštěvu! ) odborníků a to 26 a 27 ledna 1943, kteří si prohlíželi pozůstalost a udělali plno fotek. Hodně prý jich mělo uniformy námořnictva USA a civilisté měli označení jako "federální autority"tedy ne FBI. Manažer skladu prý prohlásil, že se o pozůstalost po Teslovi zatím nikdo nehlásil (bylo to v roce 1950), Bylo mu sděleno, že FBI žádnou návštěvu nepodnikla a o té jediné byla uvědoměna až dopisem ze 17 října 1945, dopisem s titulem NEZNÁMÝ SUBJEKT, SAVA KOSANOVIČ, EXPERIMENTY A VÝZKUM NIKOLY TESLY (zemřelého), ŠPIONÁŽ. Dokument je bez podpisu, s doporučením, aby byl případ uzavřen.
Pak je tam opět jeden dopis od studujícího, tentokrát v Minnesotě, ze srpna 1952, jméno začerněno, který sebral řadu dokumentace o Teslovi, ale nemůže se nic dozvědět o dokumentech "zabraných FBI". Ani státní prokuratura, ani námořnictvo, dokonce ani státní knihovna prý nic nemají. Dotyčný se tedy ptá, komu byla dokumentace svěřena. Jako odpověď mu Hoover osobně píše, že FBI nic nezabavila a dává mu adresu na jiného asistenta státního prokurátora :-).
Dále se dovídáme jméno onoho chlapíka z Minnesoty (Mr. Leland Anderson), který se zřejmě dotazoval i jinde. Pan G.H Scherff z New Rochelle, bývalý asistent Nikoly Tesly (i jeho otec byl nějakou dobu sekretářem Tesly), totiž píše, že ač Lelanda nezná, ten už mu poslal dva dopisy, které Scherff připojuje. Zároveň upozorňuje, že má nějakou Teslovu dokumentaci a ptá se, zda má FBI o ni zájem, protože nechce, aby přišla do rukou a cizinců (o Scherffovi ještě více později). Dopis je z října 1954 a kopir obou dopisů jsou přiloženy. To už Anderson založil společnost TESLA INTERNATIONAL a žurnál "k poctě Tesly. Jaké informace asi chtěl získat od Scharffa? Ten to zřejmě dobře pochopil a raději to nahlásil nahoru. O úmyslech pana Andersona, to už asi moc nedovíme, ale je pravda, že navíc udělal hodně pro Teslovu slávu, která po válce už upadala.
Následující dopis je jahůdka na náš dort: Mr.Kenneth M. Swezey píše Hooverovi 25 června 1956 toto: Je pravda, že formu ACP navšívilo spolu s Kosanovičem (který se po válce stal ministrem v Bělehradu) a se mnou hned po Teslově smrti, ale podle právníka P. Wittenberga, (který zastupoval Teslovu pozůstalost), mu prý 15 března 1955 ACP napsalo, ACP že už nic z pozůstalosti nemá. Zároveň Swezey zjistil, že s blížícím se stým výročím Teslova narození zmizela i zlatá Edisonova medaile, kterou tam tehdy ještě viděl!!!
Trezor prý byl podruhé otevřen až po příjezdu zásilky do Bělehradu, kde je Teslův majetek teď uložen v muzeu a to panem Kosanovičem. Jeho sekretář teď stvrzuje, že tam už medaile nebyla. Kosanovič prý objednal ze Států její kopii a na potřebných 400 dolarů se v Jugoslávii dělá sbírka. Závěrem žádá Swezey - celkem oprávněně - že sice ví, že FBI medaili nesebralo, ale protože dali volnou ruku ACP, snad si alespoň vzpomenou na detaily a jak s Teslovým majetkem ACP zacházela.
Následují kopie z časopisů Power Magazine a Amerikanskij Srbobran, zde ale uděláme pauzu a budeme pokračovat v rozboru v další kapitole.