back ©Jan Hurych
Název : TESLŮV ŽIVOTOPIS





Nikola Tesla byl osobností, kterou není nikdy možno přecenit - stále a stále se dovídáme nové věci, které kdysi předvídal a teprve moderní technologie je pomohla uskutečnit. Jeho genius se vyrovnal Edisonovi a v mnohém jej ještě předčil. Tesla totiž studoval elektrické inženýrství a mnohé své objevy založil právě na teoretickém, předběžném výpočtu, zatímco Edison dostal nějaký nápad a nedal své skupině inženýrů pokoj, dokud mu nepřinesli řešení. Oba byli ovšem vynikající v tom, že dovedli předvídat, což je n2co, co dnešní době hrozně chybí - my umíme většinou už jen aplikovat známé věci. Teprve až když se s aplikací už dál nedostaneme, začínáme přemýšlet o novém způsobu či nové technologii. Jistě, pokrok potřebuje i skvělé aplikanty, ale stejně tak potřebuje novátorství a Tesla i Edison byli především originální myslitelé.



Už Teslův život je velice zajímavý. Ač se narodil v Chorvatsku (10 července 1856) , byl vlastně Srb. Jeho otec byl kněz, matka dcera kněze, ale jablko se odkutálelo daleko od stromu - Nikola sám měl už od mládí nadání pro technické věci. Odešel studovat do Grazu na rakouskou Polytechniku, údajně prý použití střídavého proudu. To se zdá poněkud přehnané, protože před Teslou vlastně žádné použítí nebylo: transformátor a motor na střídavý prous totiž vynalezl až Tesla. Po třech letech, aniž studia dokonřil, odešel do Slovinska a později do Prahy, na tehdejší Karl-Ferdinand Univerzitu, vzniklou v sedmnáctém století (spojením starodávné Karlovy Univerzity s poměrně mladým Jezuitským Klementinem - Karolinum se zase oddělilo až v roce 1918). I Prahu opustil už po roce - asi zjistil, že současné školství nevyhovuje jeho vynalézavému duchu.

Tesla měl ovšem ještě něco: jak vypráví ve svých pamětech, už od mládí trpěl podivnými záblesky světla, kdy viděl svoje vynálezy už předem přímo před očima, ještě než začal stavět nějaké modely. Tato vizualizace odpovídá prý jakémusi grafickému myšlení, dokonce prý měl i záblesky různých situací z minulosti. Ač se to zdá podivné, i když jedná se o určitý druh fyzické abnormality, souvisí to více s tím, jak jeho mozek pracoval spíše než s něčím supernaturálním.

Z Prahy odešel do Maďarska, tam dělal u telefonní firmy, kde se brzo stal hlavním elektrotechnikem a později i inženýrem prvního maďarského telefonního systému. Česká firma Tesla je ovšem zkratka pro "TEchniku SLAboproudou", ale zároveň i hříčka na Teslovo jméno, i když s firmou neměl nikdy nic společného. V Maďarsku také vynalezl něco, co podle jedněch měl být telefonní zesilovač, podle jiných jen tlampač, reproduktor.

Po dvou letech odchází Tesla do Paříže (1882), kde dělá pro Continental Edison Company a v té době právě také už vynalezl indukční motor a jiné přístroje s točivým magnetickým polem, na které dostal později i patent. A opět, po dvou letech Tesla odchází, tentokrát do Ameriky (1884) , s doporučujícím dopisem pro Edisona. U něj pak pracoval na různých elektrických problémech a předělával Edisonovy poměrně neúčinné generátory stejnosměrného napětí.

Zde je potřeba odbočit: zatímco Edison vsadil vše na stejnosměrný proud, nemohl překonat jeden velký problém: vedení na velké vzdálenosti trpělo i velkou ztrátou napětí ve vodičích. Tesla mu tedy vymyslel několik patentů, za což mu Edison nic nezaplatil a dokonce mu ani nechtěl přidat na jeho poměrně ubohém platu. Na Teslovo naléhání, aby přešli na střídavé napětí (které lze zvýšit poměrně levně transformátorem a snížit tak kvadraticky ztráty ve vedení) odpovídal Edison negativně - patrně tomu Teslovu třífázovému systému ani moc nerozuměl. Ovšem nesmíme Edisona podceňovat - on to byl, který vymyslel paralelní zapojení spotřebičů, kteroužto věc kupodivu nevydumali ani fundovaní inženýři. Také se poslední dobou uskutečňuje stejnosměrný přenos velmi vysokého napětí, který je efektivní a navíc ušetří měď - nejsou potřeba tři fáze a nulák (to právě umožnily až polovodičové invertory, které Edison neměl).

Tesla tedy odešel a založil si svou vlastní firmu, ale investoři nevěřili jeho nadšení pro střídavý proud a firmu od něj odkoupili pro jiné účely. Nějakou dobu Tesla vylepšoval svůj třífázový motor, teď už bez kartáčků, který předvedl Americkému Institutu Electrických Inženýrů (dnešní IEEE, také jsem v jejich Transactions kdysi publikoval jeden článek, j.h. :- ) a to v roce 1888. V témže roce vynalezl i Teslovu cívku (vlastně transformátor na vysoké napětí) a začal dělat v Albany pro Jiřího Westinghouse. V té době také už vylepšoval vakuové diody a lampy na rentgenové záření, napájené vysokým napětí právě z Teslovy cívky, ale bez pomocné elektrody. Tím dostával paprsky X o vysoké energii. Tesla tvrdil, že se jedná o transverzní, longtitudální vlnění, což také později vědci potvrdili. On to také byl, ktd první uvažoval o bezdrátovém přenosu energie a ač mu to bylo dlouho upíráno, byla mu později uznána i priorita objevu radiových vln a radarového přenosu, dokonce i před Marconim.

Jeho pokusy s neonovými trubicemi, kdy vedl proud k jejich napájení přes vlastní tělo nebo když umístěn ve Faradayově kleci si klidně četl, zatímco kolem práskaly vysokonapěťové výboje, to vše nejsou žádné legndy. Tesla také používal tento showmanship, ale jen k získání investorů a peněz pro své pokusy.

Bylo mu pětatřicet, když si v New Yoku otevřel laboratoř, která se stala proslulou jeho pokusy. Tehdy totiž Tesla pracoval na různých aplikacích rezonance, hlavně tedy postupného narůstání energie (asi jako u houpačky, když vás nějaký dobrodinec rozhoupává výš a výš :-). V oblasti mechanické rezonance vymyslel malý přístroj, který prý byl schopen zbořit most (podobně jako to dokáže rota vojáků, když jim velitel zapomene dát před mostem rozkaz "Zrušit krok!"). Je dokumentována historka, kdy jeho přístroj málem zboural blízkou policejní stanici. Když policajti zjistili příčiny vibrací, přiběhli k němu do laboratoře, ale viděli už jen Teslu, jak přístroj rozbíjí velkým kladivem (protože jej jinak nemohl zastavit :-).

Bylo mu 36, když dostal patent na třífázový (dokonce i vícefázový) systém a na přístroje využívající střídavé, případně i rotující pole a by lto on, který vlastně postavil první elektrárnu na střídavý proud na světě, a to na Niagáře. (Ta se bude mimochodem teď rozšiřovat, ale jen o tolik, kolik dovolí ochranáři a turistika -elektrárna je sice celá ve skále, ale užírá vodopádu vodu :-).

Světová výstava v Chicagu už nebyla ve znamení Edisona, ale Tesly. Celé výstaviště bylo osvětleno střídavým napětím, systémem dodaným Westinghousem, ale navrženým Teslou. Tam tak Tesla i demonstroval vysokofrekvenční efekty: neonové trubice bez drátů se samy rozsvítily ve střídavém poli. Díky bezkartáčovému střídavému motoru to vyhrál třífázový systém na plné čáře. Tím si ovšem naštvali starého Tomáše Alvu Edisona, který jim ovšem vyhlásil válku. Peníze na to měl, zatímco Westinghouse to téměř zruinovalo finančně a aby mu pomohl, Tesla mu předal zdarma svoje patenty, takže už z nich nemohl pobírat poplatky, což ho defakto ožebračilo. Když se firma zvedla, Westinghouse bohužel zemřel a jeho následníci patenty přebrali, aniž by Teslovi něčím přispěli. Od té doby se také datuje Teslův nedostatek financí pro jeho projekty. Jak se říká, žádný dobrý čin nezůstane nepotrestán :-(.

Také dnešní zapalovací svíčka pro benzinové métory je vlastně Teslův patent. V roce 1897 si Tesla podal patent na rádiově řízený člun, případně použitelný jako torpédo - blížila se válka. Dokonce přemýšlel i o radiovém použití v robotice. (Poznámka: za druhé světové války se o vývoj radiově řízených torpéd zasloužila i filmová herečka Heddy Lamarr, nám známá spíše jako Heddy Kiesler z Machatého filmu Extáze. Kdo jste film viděli, pochopíte, proč asi si změnila jméno :-). Kdo by tehdy tušil, že byla i technicky nadaná?

O dva roky později si Tesla otvírá vysokonapěťovou laboratoř v Colorado Springs, údajně pro bezdrátový přenos do Paříže. Pravdě ovšem odpovídá spíše to, že opět pracoval na rezonanci - vysílal totiž elektromagnetické vlny do země, kde cestovaly až na druhou stranu zeměkoule, tam sec odrážely a vracely se zpět, aby zesílily původní vlnění. Získával tím napětí několika milionů voltů a jednou to dokonce spálilo transformátor v blízké elektrárně, odkud Tesla čerpal svou budící energii. Tehdy se Tesla žertem chlubil, že vyrobil větší blesk než pánbůh :-). Tam vlastně také poprvé zaregistroval jakési podivné signály z kosmu. Jeho pokusy s nízkými frekvencemi jsou dnes základem vysílače HAARP, tzv. "ohřívače" ionosféry na Aljašce, o kterém jsme tu už kdysi také psali.

V roce 1900, po debaklu v Coloradu ( prostě ho tam s jeho blesky nechtěl :-), Tesla vymyslel zcela nový projekt: radiovou vysílačku pro komunikaci Amerika- Evropa, ve Wardenclyffe, blízko Long Island Sound. Také tento projekt selhal - zda pro nedostatek peněz, to nelze říci - věž, postavená celá ze dřeva, byla nakonec prodána na materiál.
Nobelova cena pro rok 1915 byla udělena společně Edisonovi a Teslovi. Tesla, který nemohl zapomenout, že ho Edison ošidil o některé patenty, cenu odmítl. Edison patrně zase nemohl Teslovi odpustit jeho vítězství díky střídavého proudu a tak jí pak nedostal žádný z nich, a to ani v pozdějších letech.

Tesla pak postavil novou vysílačku na Long Island pro Telefunken, která už pracovala daleko lépe než ta ve Wanderclyffe. Po první světové válce se dostává Tesla ještě do větších potíží. Tehdy už pracoval hodně na projektech, které nenašly finanční podporu a tak zůstaly nedokončené. Některých se chytli jiní vynálezci - např. myšlenky radaru - jiné zapadly a zbytek je zdrojem legend, jako například jeho teorie gravitace. Nu a pak tu ještě máme záhadné Teslovy deníky, ale o tom si řekneme v další kapitole.