©Jan Hurych
Název :
FBI SLOŽKA O TESLOVI (2)
FBI SLOŽKA O TESLOVI, 2. pokračování.
Časopis Power ve článku Strange Genius ("Podivný genius") vlastně jen popisuje Teslovy zásluhy, zatímco ten druhý, Amerikanskij Srbobran, navrhuje, aby přicházející 100 leté výročí Teslova narození (1956) bylo oslaveno specialni výroční poštovní známkou. Známka byla opravdu vydána a sbírka na medaili byla také úspěšná.
Další je ve složce interní memorandum FBI, kde A.H Belmont píše L.V. Boardmanovi (29.června 1955) kde cituje dopis od Swezeyho, že byl přítomen původnímu otevření trezoru a viděl tam tehdy onu medaili, zatímco později, v Bělehradě, už medaile (podle Kosanoviče) nebyla. Sweezey prý se doslechl, že FBI navštívila OAP sklady (Office for Allied Property, tehdejší APC= Allied Property Control, asi tedy jen změna názvu, dále už se cituje jen OAP ) a žádá FBI, aby mu pomohla medaili najít.
 |
Ukázka ze složky
|
Cituje přitom knihu O'Neilla (Prodigal Genius tj. Marnotratný Genius), kde se měla FBI údajně dostat do Teslova sejfu už ten den, co Tesla zemřel (uvádí datum 8 ledna 1943). Jenže podle Wikipedie Tesla zemřel 7 ledna !!! Jde tu o úmyslnou dezinformaci či překlep? Sweezey vysvětluje, že ví, že s nimi tehdy nebylo FBI, ale že slyšel, že FBI navštívila sejf později. Co je ale pravděpodobnější, podle mého názoru, že naopak FBI je předběhla a přišla už 7ho! Nebo se jen O'Neil mýlí? Toto tvrzení O'Neila ostatně uvádí i A.H. Sinks a určitě ho nedostal od FBI, protože jeho dopis je ve složce i s odpovědí FBI, že jejich mikrofilmy nejsou pro publikaci :-).
Rozhodnutí FBI, že se nebude zabývat Teslovou pozůstalostí přišlo ale až později, to když se dozvěděli, že OAP už trezor odstěhovalo do svých skladů. Co udělalo OAP či FBI předtím, o tom se nikde nic neříká. Také to, kdo to tehdy byl na návštěvě v OAP skladu 26 a 27. ledna 1943 - tedy ještě ten měsíc, co Tesla zemřel - se ze složky FBI ovšem nedovíme. Od koho měli povolení a k čemu ty námořnické uniformy? A OAP také mlčí . . . Cožpak nemají záznam o té návštěvě, seznam toho, co měli uloženo a případně i záznam, co si ta návštěva odnesla?
Je to vůbec divné: existovalo nějaké spojení mezi FBI a OAP? Vždyť OAP patřila pod ministerstvo spravedlnosti! Následují stereotypní odpovědi Swezeymu a ještě jiným, dokonce i jednomu - také začerněnému - senátorovi, který se o to parně zajímal. Ne, napsali, FBI sejf nenavštívila, ani se později nezabývala Teslovým dědictvím. Je ale zajímavé, že dopisy maji subtitulek "špionáž " a podobně, tedy něco, čím se FBI zabývat podle svého statutu naopak musela.
Rovněž je zajímavé, že u externích pisatelů dopisů jsou uvedeny poznámky jako "pisatel u nás nemá záznam", že tedy FBI vyšetřovala jejich pozadí. Vzhledem k tomu, že sám Tesla tvrdil, že jeho poslední výzkum má vojenský charakter, je nasnadě, že zájemců, kteří by se chtěli zmocnit jeho poznámek bylo dost, ať už z osobních či jiných a nepochybně i špionážních důvodů. Je pravda, že ovšem jen speciální odborníci by byli bývali schopni z poznámek něco vyčís, ale o nich se nikde nemluví.
Na většinu dopisů odpovídal tehdejší direktor FBI J. Edgar Hoover, snad nejkontraverznější direktor vůbec. Kdysi bojovník proti Mafii za prohibice, později ale naopak odmítal proti ní zasahovat. Podle Wikipedie se ho postupně snažili odvolat už Truman, Kennedy i Johnson, ale nechali to, protože - podle Wikipedie - "politická cena by byla příliš vysoká". Po česku řečeno, měl o nich asi také záznamy :-). Ironií osudu je, že právě on vedl vyšetřování Kennedyho vraždy a zcela odmítal možnost spiknutí. Zemřel 2. května 1972.
Ale ještě než zemřel, jedno velké překvapení nás čekalo: jiný, také začerněný, pisatel mu píše, že napsal na OAP a místní funkcionář Henry G. Hilken mu odepsal, že oni "Never had custody nor had vested any property of Nikola Tesla" ("Nikdy neměli v opatrování čí legální úschově žádný majetek Nikoly Tesly"). Jak by tedy vysvětlil - zde předbíháme - že právě odtamtud dostal Kosanovič trezor? A co na to Hoover? Nic, jen stereotypní odpověď, že FBI s tím nic nemělo společného.
Po smrti Hovera byl nějakou dobu dočasným direktorem W.D. Ruckelhaus. Jemu přichází dopis z Aljašky, žádající zveřejnění Teslových poznámek. Ruckelhaus odpovídá zase stereotypně, jen s tím rozdílem, že dokumenty "zabavila" OAP. Tak tedy ne úschova, ale přímo zabavení? Ale, ale! A pod tím úřední poznámka - ne teda už pro adresáta - že Teslova pozůstalost byla nebezpečná z ohledu na bezpečnost USA. To ale nikde "úschovna" OAP naopak netvrdila a Kosanovič tam prý šel jen hledat závěť. A měla OAP vůbec právo vojensky tajný materiál zabavovat nebo dokonce jen uskladňovat?
7 června 1973, tedy rok po jeho smrti Hoovera jmenoval Nixon direktorem FBI C. M. Kelleyho. Měsíc na to se objevuje ve složce dopis (podpis jako u mnoho jiných začerněný), žádající povolení nahlédnout do Teslových dokumentů. Kelley mu odepisuje už stereotypní odpověď, že "trezor neotevřeli a majetkovou pozůstalost měl na starosti OAP". Celkem zbytečně dodává, že ale o návštěvě trezoru Kosanovičem a jiným FBI vědělo - byl to přece jeden z prvních dokumentů ve složce. Otázku, zda existovala ještě jiná, super-tajná složka, už nám ovšem Hoover neodpoví, i kdyby chtěl :-).
Zatím se ve světě znovu objevuje zájem o Teslu a jeho "ztracené" deníky. Není divu, je studená válka s velmi ožehavými strategickými problémy. Nukleární zbraně jsou na pochodu, běží i ozbrojovací závody s Ruskem. Hned měsíc po předešlém dopise přichází jiný, kde pisatel tvrdí, že se dozvěděl, že FBI otevřela 7 ledna (teda už v den smrti Tesly !! !) jeho sejf a zabavila dokumenty. Podle Swezeyho tam ovšem 8ho - kdy tam byl on - žádné důležité dokumenty nebyly a deníky už vůbec ne. Byly snad v oněch dvou náklaďácích materiálu, co si odvezla 9ho ledna APC? Sotva, vždyť tam by je pak už ani sám Tesla nenašel!
A co víc: pisatel chce vědět, kdo k zabavení dal rozkaz, jakož i proč a kde jsou tedy dokumenty teď. Naivně asi předpokládal, že mu to řeknou :-). Muselo to být ovšem velice lehké pro FBI přijít už v den smrti, otevřít sejf, sebrat co chtěli a nařídit personálu, aby se o tom nikomu nezmiňoval. USA už totiž bylo už přes rok ve válce a hrozba vyzrazení vojenského tajemství jistě stačila zastrašit každého. Ostatně nebezpečí špionáže opravdu hrozilo, nevěřili patrně ani Kosanovičovi - ba je dokonce možné, že mu oni sami poradili, aby se obrátil na APC a tak přišel už s křížkem po funuse. To je ovšem jen náš dohad.
Ještě jedno je zarážející, ale to opět předbíháme: jak je možné, že FBI nechalo později Kosanovičovi poslat trezor i s obsahem a deníky, mezi nimiž byl i ten z Kolorada - aniž by je předtím vyhodnotitili vědci a techničtí experti? Pravda, bylo to už hodně pozdě po válce, ale nebezpečí, že by se Teslových tajných zbraní mohli zmocnit Rusové, zde pořád ještě hrozilo. Srbové navíc sympatizovali s Rusy, byli částí ruského východoevropského "protektorátu" a jistě tam bylo i plno ruských špionů. I když bychom uznali, že Tesla nic použitelného v denících neměl, regule jsou regule. I zde se spíše zdá, že Srbům dali jen to nepoužitelné, např. z Kolorada bezdrátový rozvod energie po celé zeměkouli, případně technologicky zastaralou komunikaci z věže ve Wardenclyffe.
A Kelley opět opakuje starou zaklínací formuli s tím, že dopis předává Státnímu prokurátorovi, pardon, jen jeho asistentu. Nu jde přece o ztrátu medaile, ne? Je zajímavé, že Kasanovič si nikde nestěžuje, že mu neposlali všechny deníky. Inu jak by mohl, v trezoru je už neviděl, ty asi byly předem schované už 7ho ledna . . .
V dopise z 13 listopadu 1973 se tentýž pisatel rozčiluje, že vůbec nedostal odpověď na to, na co se ptá. Také poukazuje na Freedom of Information Act (zákon o přístupu k informacím) a vyhrožuje, že odpověď FBI zveřejní v tisku.
To ovšem nechalo Kelleyho chladným a znovu tvrdí, že dokumenty zabralo OAP. A tak pisatel nelení, píše v říjnu Státnímu prokurátorovi a odvolává se tam na onen zákon. Chce vědět jen tři body:
1) Má FBI pořád ony dokumenty?
2) Mají-li je, co je třeba udělat, aby je mohl vidět?
3) Nemají-li je, kdo je tedy má?
Další je dopis od jiného pisatele, z června 1956, žádající přístup k Teslovým poznámkám, protože autor se zajímá o bezdrátový přenos elektrické energie. Zato další záznam obsahuje něco nového. Je z 25 července 1957 a cituje agenta FBI Mastrowiche, že jistý pan a paní Stormovi vydávají buletin, který obsahuje informaci o létajících talířích a meziplanetárních letech. Nu nic protistátního, že? Proč tedy s tím na FBI? Autor se domnívá, že dotyčná paní zneužívá popularity a úspěchů Nikoly Tesly. K čemu asi, to dopis neříká :-). Agent pokračuje výpisem, co Tesla dokázal, zmínkou o jeho "paprscích smrti" a to, že by mohly ubránit Spojené Státy proti nepříteli. Tesla prý se zmínil panu Lawrencovi (autorovi onoho článku v Times z roku 1940), že by tajemství vyzradil vládě USA, ale že nechce být rušen v práci žádnými jinými vědci. Uvedený Bulletin také tvrdí, že Teslova vysílačka byla dokončena a uvedena v provoz až po jeho smrti a že "Teslovi inženýři" s její pomocí navázali spojení s kosmickými loďmi. Proč se zrovna tohle dostalo do složky, to nikdo neví: ufácká manie sice byla už v plném proudu, ale takové akce přece nebyly ilegální, obzvláště když vláda tvrdila, že UFA neexistují :-).
A opět další dopisy žádající zveřejnění dokumentů, které FBI "zabavila". Zde se už objevuje i další informace: ve své odpovědi FBI potvrzuje, že jejich složka indikuje, že materiály zabavila OAP a že oni udělali přehled pozůstalosti včetně jeho písemností (ale už neříká, kde je :-). Nikde také neuvádí, co se s pozůstalostí a dokumenty stalo (dopis je z roku 1960).
O'Neilova kniha tedy způsobila FBI hodně trápení, ale nikde jsem se nedozvěděl, že byl za to také popotahován. Proč asi? A dopisy přicházely, každý pečlivě a stejně zodpovězen. Nic posatelům nepomohlo, když někteří tvrdili, že mají "security clearance" (tj. že jsou bezúhonní, případně že mohou pracovat se státně tajnými dokumenty), ani to, že to chtěli pro studium či (jen?) proto, že jim to zákon o přístupu k informaci dovoloval. Většinou se jednalo o lidi, kteří nebyli realisty: pokud by FBI dokumenty mělo a byly bezcenné, bylo by jim je už dávno otevřelo a pokud naopak byly tajné, otevřít je nemohli a dokonce ani nesměli.
Co vlastně O'Neil napsal ve své knize? Citujeme:
"Operatives from the FBI came to Tesla's hotel room shortly after his death and opened the safe in his room. They took the papers that it contained, in order to examine them for a reported secret invention§s possible use in the war." V češtině: "Zmocněnci FBI přišli do Teslova hotelového pokoje krátce po jeho smrti a otevřeli sejf v jeho pokoji. Sebrali papíry, které obsahoval, aby přešetřili, zda neobsahují reportovaný vynález, který by bylo možno použít ve válce". Slovo "reportovaný" jasně naznačuje, že to někdo FBI oznámil a tudíž FBI mělo povinnost to vyšetřit. A přesto tam - podle jejich tvrzení - ani nešli?
Patrně nebyl Kosanovič první a zdá se logické, že někdo musel papíry prostudovat, už vzhledem k udání. Kdo to vyšetřoval,O'Neil neuvádí, dokonce ani ne zdroj jeho informace. Také se nelze domnívat, že by se tolik mýlil - jistě své informace pečlivě studoval, když o Teslovi napsal celou knihu, kterou pak mohl kdekdo kritizovat pro nepřesnost.
Jak už jsem napsal, nějaké deniky dostal daleko později sám Kosanovič, patrně až po jejich podrobném prostudování. Jiné se prostě "ztratily", patrně ty, které se týkaly zbraní, protože nesměly za železnou oponu. Z toho důvodu se také nezdá, že to bylo FBI, co později navštívilo sklad v OAP: Tesla by sotva schovával svoje nejcennější a nejčerstvější vynálezy do sudů či do balíků. Jak nám Kosanovičova zpráva o návštěvě říká, v sejfu byly jen fotografie, nepříliš cenné papíry a ona medaile, o kterou patrně FBI nemělo zájem. Samotný důvod, proč FBI šlo v době války po vynálezech, která sám Tesla označoval jako zbraně, je logický. Také to, že se to utajovalo, bylo dáno situací. Ale co když FBI mluví pravdu a s Teslovou pozůstalostí opravdu nemělo nic společného?
Pak ovšem bylo chování tajné služby nezodpovědné a přímo kriminální. Jejich výmluva mluví za ně: je to totiž zřejmě jen napůl pravda. Některé materiály opravdu zabavila OAP - ty nebyly nebezpečné a tak je opravdu přesunula do svých skladů. Všimněme si také, že OAP netvrdil, že je zabavil, ale jen vzal do úschovy. O'Neil naopak už mluví o "zabavení" a to přímo agenty FBI. O tom ale nic ve složce není, jen soustavné popírání.
Jedna věc je jistá: nikdo by se nevymlouval, že vykonával svou práci špatně a nechal vojensky tajné materiály skladovat u civilní OAP. Z dokumentů je navíc jasné, že FBI bylo už v roce 1940 upozorněno, že Tesla se v novinách vyjádřil o tom, že vymýšlí hrozivé zbraně. To pochopitelně mohlo získat zájem špionů a povinností FBI bylo chytat špióny a zabránit jim v činnosti.
A vidíte: oni nechají vše odvést oddělením ministerstva spravedlnosti a ani se nezajímají, co tam je . . . To by určitě někoho stálo job, možná i nějaký trest na svobodě, když byla USA ve válce! Ne, FBI to vše zařídilo, jak se od něj očekávalo - tiše a ochotně ( jako purpura na plotně, pan Suchý promine :-) . Proto se nemuseli bát trestu, že jednali nezodpovědně a klidně se na to vymlouvat. Výmluva na OAP byla asi jen předem dohodnutá pro veřejnost, navíc jakožto velmi opatrně formulovaná polopravda: OAP opravdu něco uskladnil, ale nikde není řečeno, že vše.
Uvidíme, zda si ještě něco ze složky FBI přečteme mezi řádky . . .