koffl next back Autor : Jan B. Hurych
Název : SAYONARA
Kapitola: ÚTOK NA PEARL HARBOR   



Příloha 1: Útok na Pearl Harbor.

Útok na Pearl Harbor
V roce 1991 jsme byli u známých v Quebeku a viděli jsme tam v TV prezidenta Bushe (seniora), jak měl projev z memoriálu postaveném nad potopenou lodí U.S.S. Arizona, jedné z mnoha lodí, které šly tehdy při nečekaném japonském útoku 7 prosince 1941 ke dnu. Protože jsme se na cestu na Havaj už dlouho připravovali, prohlásil jsem tehdy - ovšem jako vtip - že jednou budu na Bushově místě. Poslal jsem pak odtamtud také hned přátelům pohlednici, aby viděli, že jsem si netřepil ústa a vyvrátil tak jejich doměnky, že jsem se asi zbláznil a že chci být americkým prezidentem.

Ta oslava totiž bylo padesátileté výročí napadení Pearl Harboru japonskou flotilou a to "místo" byl memoriál, postavený nad potopenou lodí USS Arizona. Bush měl tehdy dobrý důvod tam být - sám se osobně zůčastnil války v Pacifiku, která byla tím napadením Pearl Harboru vlastně odstartována. Už roku 1940 vytvořili totiž Japonci spolu s Němci a Italy tak zvanou spojeneckou Osu a Američané vyhlásili embargo nad vývozem surovin a nafty do Japonska. Situace se postupně zhoršovala. Špionážní válka ovšem začala dávno předtím a tak bylo jen otázkou, kdo začne dřív. Jenže Američanům se do války nechtělo. Japonci se ovšem domnívali, že když tvrdě zasáhnou hned na začátku války, že tím získají náskok.

Plán útoku vymyslel japonský admirál Yamamoto a vedením flotily pověřil víceadmirála Nagumo. Vyrazil 26 listopadu a 7 prosince 1941 už byli asi dvěstě mil od ostrova Oahu, kde tehdy byla soustředěna většina amerického vojenského loďstva - celkem 90 lodí, z toho 8 křižníků přímo v "Pearlu" a 7 poblíž ostrova. Byli tam prostě, jak říká anglické úsloví, jako sitting ducks (sedící kachny, jinak řečeno: dobrý terč). Nagumo měl 6 letadlových lodí a první útok začal už v osm hodin ráno. Američané ten samý den sice potopili u ostrova jednu japonskou ponorku, ale nevěnovali tomu nijak zvláštní pozornost. Podobně, když jejich radarová stanice ohlásila "nějakou leteckou formaci", velitelé to odbyli tím, že je to určitě americká letka, co se vrací zpět na ostrov Oahu.

Nečekaný útok.

Mauzoleum
První vlna 180 letadel se sice částečně vrhla na několik letišť na ostrově, ale většina zaútočila přímo na americké lodi. Po ní následovala vlna dalších 170 letadel a za dvě hodiny byl konec. Celkem bylo zničeno 180 amerických letadel (a poškozeno 159), zatímco Japonci neztratili ani 10 procent svých letadel (jen 29). Co bylo ovšem horší, bylo to, že většina amerických lodí (21) byla potopena nebo silně poškozena. USS Nevada, ač zasažena, se snažila uniknout ze zálivu, ale stala se terčem Japonců, kteří ji chtěli potopit právě u ústí zálivu a tak zablokovat únik ostatních lodí. Zoufalý kapitán nakonec radši najel na mělčinu, jen aby se útočníkům jejich úmysl nepodařil. Celkem bylo zabito 2403 a zraněno 1178 Američanů.

Japoncům se ale nepodařilo poškodit žádnou americkou letadlovou loď, protože ty byly všechny zrovna daleko od přístavu (tento detail je zajímavý - že by přece jen někdo na maerické straně o útoku předem věděl?). A později, v bitvě o Midway, to právě tyto lodi vrátily Japoncům i s úroky. Japonci sice považovali útok na Pearl za velmi úspěšný, ale nepočítali s americkou technologií: všechny potopené lodi byly brzo znovu vyzvednuty na hladinu - až na dvě, co už za to nestály - a všechny se pak zúčastnily dalšího boje, až na jednu, co byla příliš zastaralá. Jedna z těch dvou lodí, co tam zůstaly na dně, je právě USS Arizona, která byla pro další operace příliš poškozena - Japonci totiž zasáhli část lodi, kde byla munice. Morální účinek útoku byl ovšem zcela opačný než Japonci čekali: místo aby Američany zastrašili, brutální útok na Pearl Harbor je naopak sjednotil. Tak se potvrdila věštba samotného Yamamota, který, zatímco jeho důstojníci jásali, skepticky prohlásil: "Bojím se, že jsme probudili spícího obra."

Pak teprve vyhlášení války.

Útok byl o to barbaštější, že předcházel i samotné vyhlášení války. Pravda, tento dokument měl být doručen Američanům včas, ale japonští překladatelé ho neměli ještě přeložen, takže přišel pozdě. Později se spekulovalo, že to Japonci udělali schválně, dokonce se dávala vina i prezidentovi Rooseveltovi, že prý měl o útoku informaci předem, ale že ji utajil. Bylo by opravdu podivné, že se flotila plavila od Kurilských ostrovů na Havaj celých 12 dní a nikdo by o ni ani nevěděl. Robert B. Stinnett ve své knize"Day of Deceit" (vydal Amazon, k dostání na Netu) tvrdí, že japonská flotila během své cesty používala vysílačky a mnohé jejich zprávy byly zachyceny a dekódovány - ovšem tam se nemluvilo otevřeně o cíli útoku, ten byl až do momentu útoku tajný. Americká kontrašpionáž potvrdila, že zprávy měli, ale než je dokázali dekódovat, bylo pozdě.

Je také pravda, že známý ruský špión v Japonsku, Sorge, poslal Stalinovi už 15 října poměrně přesné datum napadení USA (uvedl 6 prosince, spletl se tedy jen o den). Sorge také Rusy ještě daleko předtím upozornil, že Japonci vůbec nenapadnou Sibiř - ačkoliv to původně slíbili Němcům a dodnes se neví, proč slib nedodrželi - ale zato že určitě napadnou Spojené Státy. Jisté je, že Stalin na základě této informace pak přesunul dva milióny vojáků, které držel proti Japonsku, na západní frontu; zda ale Američany varoval o japonském napadení, to už jaksi známo není.

Muzeum a memoriál.

USS Arizona
Protože jsme museli čekat na člun, který nás měl dopravit k memoriálu, navštívili jsme nejprve Visitor's Center, takové malé muzeum, kde uvidíte filmy, různé rekvizity z potopených lodí a také japonské turisty, kteří se tam sklánějí nad modelem přístavu. Spatřil jsem šikmookého otce, který na maketě hrdě ukazoval synovi, co všecko kde tehdy potopili. Američany tahle věc právem rozčiluje, ale samotní Havajané to už přecházejí s vtipem.

Říkal nám ho už předtím řidič našeho autobusu, s kterým jsme objížděli ostrov: prý měli tehdy Japonci ještě plán na pozemní invazi, ale jeden chytrý generál prý prohlásil: "Ba ne, hoši, tohle nebudeme dělat, proč si to ničit, když nám to jednou bude patřit!" Ten vtip je ovšem smutná narážka na to, že na Havaji už Japonci skoupili vše, co mohli. A co je horšího, bez nějaké války a nikdo jim to už nemůže sebrat. Vedle Centra je také místo, kde má každá americká ponorka, potopená ve válce v Pacifiku, svůj pomníček. Najdete zde i venku vystavemé různé námořní zbraně a dokonce i japonské torpedo v podobě ponorky pro jednoho muže, neboli kamikaze navigátora. A pak už jsme nasedli do člunu, který nás odvezl k potopené USS Arizoně.

Memoriál nad Arizonou je vlastně platforma s dómem, postavená přímo nad lodí, ve které zahynulo 1177 námořníků a mariňáků (polovička všech ztrát v Pearl Harboru). Je to tedy jakési mauzoleum a my tam stáli tiše a s úctou ve svatyni, kde jsou na mramorové desce vyryta jména všech těch, kteří jsou ještě pořád tam dole, v lodi, kterou už nestačili opustit. Najednou nás z toho ticha vyrušila právě přijechavší skupina mladých Japonců, kteří se tam pak vesele nahlas smáli, aniž by dávali nějakou úctu těm, které tady možná právě jejich otcové zákeřně zabili. Někteří japončíci měli na hlavě sportovní čepičky s nápisem "Arizona", které se daly koupit v přístavu a pochopitelně nebyly původně míněny k oslavě Japonského útoku, ale jen jako suvenýry. Bylo mi jasné, že tihle mladí primitivové by to udělali zas, kdyby jim to nařídili. Nacionalizmus - mladší sestra nacizmu - je totiž příšerná věc: vyvolává v lidech ty nejhorší pudy. Řekl bych, že na rozdíl od vlastence, který "je ochoten za svou zem zemřít", je nacionalista člověk, který "je ochoten pro svou vlast zabíjet". Jenže někdy se to těžko rozpozná.

Potopená loď je z té platformy pod vodou velmi dobře vidět a tak jsme pozorovali část paluby, nad kterou si hráli pestrobarevné havajské rybky. K hladině ještě dnes pořád stoupají z lodi kapky oleje, jediné slzy, které jsou ještě dnes prolévány za ty, kterým tehdy nedali ani pořádnou možnost se bránit. Přesto jejich oběť nebyla zbytečná: vyburcovala americký národ, který pak osvobodil nejen Pacifik, ale i Evropu. Druhá světová válka by totiž bez americké pomoci skončila úplně jinak a tak ti hoši tam vlastně padli i za nás.