back Autor : ©Jan B. Hurych
Název : ANALÝZA MOŽNÝCH AUTORŮ RUKOPISU VM





Při hledání autora VM jsme už v minulém článku ( "Kolik rukou psalo VM?") došli k názoru, že všechny "různé" rukopisy ve VM jsou vlastně v rozmezí variant rukopisu jednoho jediného autora, rozdíly jsou způsobeny pouze osobními změnami (věk, zdraví, nálada, okolí) nebo mechanických vlivů (různé nebo opotřebované pero, různý inkoust či hrubost pergamenu). I když na VM mohlo spolupracovat více autorů - jak nám tvrdí statistika, ale už ne text, který není ještě dekodován), rukopis sám byl psán jen jednou rukou. V následující analýze zahrneme pochopitelně i ty malé variace a to z více vzorků a použijeme podobnou tabulku jako v předchozím článku.



Především chci poukázat na rozdíl mezi pravou grafogií (zahrnující paleografií, kaligrafii, soudní analýzu, atd.) a analýzou rukopisu což může být buď grafická analýza písma (podobná té soudní analýze, kterou použijeme zde) a osobní profilování, často chybně nazývané "grafologie" nebo "rukopisná analýza", která určuje pro různé aspekty písma autora jeho osobní a pyschologické vlastnosti.

Zatímco ty první disciplíny jsou považovány za opravdu vědecké, osobní profilování není a ani to o sobě netvrdí. Nejedná se ale ani o "pseudovědu": výsledky byly mnohokrát potvrzeny statisticky a kupodivu různí experti v profilování velmi dobře spolu souhlasí na základních pravidlech a hodnocení. Jejich kriteria tvaru písma jsou podobná těm v soudní analýze, kde se liší je ve vysvětlování, co znamenají.

Všichni víme, jak je rukopis jedince důležitý, obzvláště, když podepisujeme šek :-) . Víme také, že rukopis se u lidí liší stejně jako hlas či otisk prstu. Ne všuichni si ale uvědomujeme, že při psaní myslíme hlavně na to, CO píšeme než JAK píšeme, takže se náš rukopis stává jakýmsi naším trademarkem a vyzrazuje o naší osobě často více, než jsme si vědomi. To už je ale spíše předmět profilování.

Profilování samotné ovšem v mnoha lidech vyvolává námitky, často oprávněné, někdy už méně. Morálně je rozhodně nesprávné hodnotit člověka jen podle písma, ale to tito "grafologové" obchází tvrzením, že jen "popisují fiktivní osobu, která má stejný rukopis jako profilovaný člověk." :-), tedy nikoho konkétního. Přitom je ale zajímavé, že velké firmy toto profilování používají při najímání zaměstnanců, což je patrně i nezákonné a navíc to dělají tak, že jejich oběť to ani neví. Podobně i u detektoru lži, který vlastně nedělá nic jinéhé, než měří odpor pokožky místo aby "měřil lež" , také raději změnili název na nic neříkající "polygraf". Podobně jako u profilování, vše závisí na interpretaci odborníkem a na jeho zručnosti. My zd e ovšem profilování lidí podezřelých z autorství VM dělat nebudeme - jednak proto, že jejich osobní vlastnosti dobře neznáme a pak, rukopis mohl být jen kopií, psanou neznámým písařem. Co ale udělat můžeme, je srovnání rukopisu "podezřelých" osob s rukopisem VM.

Srovnání, které zde uvádím, je vlastně vůbec první, které kdo kdy dělal. Je celkem jen přibližné, protože nejsem profesionální expert a vím, že i pro něj by to bylo poměrně těžké. Už fakt, že písmo ve VM je buď umělé anebo už dlouho zapomenuté a že není jiný exemplář tohoto písma, nás značně omezuje, protože nemůžeme srovnat , jak se písmo změnilo od člověka ke člověku. Kromě toho neznáme, jak přesně bylo písmo definováno, například zda má být písmo vertikální, my víme jenv našem exempláři JE vertikální. Pak je těžké posuzovat, jak dalece se pisatel liší od normálu. Navíc je abeceda a písmo zcela odlišné od našeho a dnešní pravidla pro něj nemusí platit - tak například dálka spojek mezi písmeny jsou pro nás dnes zvláštní charakteristika, zde ale ji nemůže měřit, protože prostě neexistují, písmo je oddělené písmo, tj. písmena nejsou mezi sebou propojena.

Uvádím zde analýzu jen pro některé možné autory, většinou spojené nějak s historií VM a na štěstí máme dost dlouhé vzorky rukopisu od všech. Jsou to dopisy Marciho, Kirchera, Bareše (jeden jeho dopis se našel v Kircherově muzeu) a vzorek Horčického rukopisu, který objevil pan Karel Šlajsna v mělnickém archivu (viz můj článek "Co skrývá VM?" zde v sekci VM). Vzorky zde uvedené jsou ovšem pouze malé výseky, analýza byla dělána na základě celých textů.



Marci: - Použil sjem jeho dopis z roku 1658, s jeho podpisem, kdy měl ještě dobrý zrak - jeho dva poslední dopisy jsou patrně už psány písařem (Marci byl úplně slepý, když umíral). Dopis je uložen v Archivu "Pontifical Gregorian University" v Římě.

Marci Kircherovi (1658)

Kircher: Následující vzorek je z "Herzog August Bibliothek" and byl určen přímo vévodovi Augustovi.

Kircher vávodovi Augustovi (1665

Bareš: Existuje jeho jediný dopis (je to i jediný vzorek jeho rukopisu vůbec) a je v Archivech "Pontifical Gregorian University" v Římě.

Bareš Kircherovi (1639)

Marci ho ve své knize nazývá Barschius (polatinštěně) zatímco v dopise se sám podepisuje jako Baresch. Zajímavý je také záhadný text pod podpisem, tehejší "sine" tedy něco jako naše "v.r." (vlastní rukou). Protože se nedopuručuje použat analýzu podpisu, který je obvykle víc "úřední" než normální písmo, nedělali jsme to ani tady.

Horčický: Nedávno jsme opět něco objevil - se vzorkem podpsiu z Mělnika jsme obdrželi i dvě řádky textu, které jsem původně považoval za napsané jen písařem (jedná se pouze o oficiální titul Horčického). Bližší rozbor ale ukázal, že se jedná o stejnou ruku jako u podpisu; všimněte si charakteristického "k" a "p" (označené červeně). I když text byl celkem krátký pro spolehlivou analýzu, má všechny typické znaky Horčického rukopisu. A opět, nedělali jsem rozbor podpisu, už pro výše uvedený důvod.

Horčický (1617, ze Státního okresního archivu Mělník).

Rukopis VM: Zde je ukázka vzorku z jednoho typického folia (skeny z Beinecke Library), pro srovnání jsme jich ovšem použili více.

Voyničův rukopis (folio f2r, Beinecke Library scan)


Srovnávali jsme výše uvedené rukopisy podle stejných kriterií jako v předešlém článku a výsledky jsou zde:

Kritéria Marci Kircher Bareš Horčický VM
Sklon (stupňů) 50-60 70 95-90 ~90 skoro 90
Tlak PR PR V PR N
Úprava. PR V LO V dobrá
Rytmus N V PR PR PR
Okraje a mezery V V nep N/A nep
Změny v rukopise žádné žádné N N/A malé
Pokles řádku V žádný N žádný nep
Grafiké zóny PR PR V V N/A
Změna rozkmitu N N N N/A malá
Roztřesená ruka trochu ne LO ne nepatrně
Velká písmena PR N PR V N/A
Horní smyčky žádný žádný široké široké široké
Lower loops PR PR široké PR N/A
Dolní smyčky malé malé V PR V
Písmena * * * * N/A
Ostatní N/A N/A N/A N/A N/A


NOTE: Pro * viz bod 15 níže

Vysvětlivky:

V - vysoké, PR - průměrné, N - nízké hodnoty
1) Sklon - Marci má proměnný sklon, asi díky vysokému věku. Kircher má perfektních 70 stupňů, změny nelze vidět, Bareš kolísá mezi 95 a 90 (tj většinou záporný sklon) a Horčický je blízko 90 stupňům a to konstantně.
2) Tlak - Pouze Bareš má těžkou ruku a navíc široké, těžší pero.
3) Úprava - Kircher má úpravný, skoro jakoby tištěný rukopis, ktrerý se vůbec nemění. Horčický také, ale náš vzorek byl na ceremoniálním, úředním dokumentu. Marci už tak úpravný není, písmo je jednoduché, ale ruka unavená, což potvrzuje i pokles linek. Bareš není úpravný vůbec, ale jeho ruka je zručná, rychle píšící.
4) Rytmus - Jedině Kircher má krásně plynoucí skript, Horčického písmena jsou seřazena skoro jako vojenský pochod, Bareš píše rychle, ale impulzivně a Marci je příliš skromný na to, aby měl nějaké komplikované písmo.
5) Okraje a mezery - Marci a Kircher mají široké okraje, obzvláště na levé straně, Barešův levý okraj je velmi nepravidelný a zdá se, že je mu to jedno. Horčického vzorek byl příliš krátky na toto kritérium. Jen Marci má široké mezery mezi slovy.
6) Změny v rukopise - Kircher má fixní rukopis, téměř jako tištěný, a i Marci má stabilní skript. Bareš, navzdory na první pohled dezorganizovaný, má ale také solidní, neměnný skript. Horczičkého vzorek je příliš ceremoniální, ale i on má typická písmena, která píše pořád stejně (viz "k" and "p"), dokonce i v podpise.
7) Pokles řádku - opět, Kircherův řádek prakticky vůbec neklesá, jen na začátcích, kdy jde trochu nahoru a zbytek řádku je perfektně horiontální (asi díky tráninku, jak ale mohl psát tak vodorovně bez pomocných linek?) Barešův řádek jde lehce nahoru nebo obloukem nahoru a zase dolu. Marciho pokles řádku je největší ze všech - v tomto dopise více než v jiných, ukazující tak únavu a stáří. Dopisy před 1653 měly řádky horizonální a dokonce i trochu na konci stoupaly. Dopis z 1659 ukazuje některé linky klesající, jiné stoupající a v jeho posledním dopise opět linky většinou stoupají.
8) Grafiké zóny - horní a dolní zóny jsou normální výšky u Kirchera and Marciho, daleko větší u Bareše and enormě vysoké u Horčického.
9) Změna rozkmitu - všichni pisatelé mají velmi stabilní ropzkmit. Horčického vzorek byl příliš krátký na pozorování nějakých změn.
10) Roztřesená ruka - žádná roztřesení u Kirchera či Horčického, velmi malé u Bareše, mírné u Marciho - asi věkem, ale má více roztřesený řádek než samotná písmena.
11) Velká písmena - Pouze Marci je má poměrně nízká, zatímco Horčick7 značně vysoká, až k přehánění.
12) Horní smyčky - Marci a Kircher je má úzké, Bareš a Horčický široké.
13) Dolní smyčky - totéž co pro horní.
14) Stínování - Marci a Kircher velmi lehké, Horčický silnější, Bareš extra široké, ale opět, také i silnější pero.
15) Písmena - Marci má jednoduché písmo, nic zvláštního, ale dobře se čte, Kircher velmi upravené, pedantské, ukazující, že mu nan čtenáři záleží (to chápeme, věvoda byl jeho dobrodinec :-). Horčického úřední titul ukazuje, že chtěl zdůraznit svoji důležitost jakožto hejtman Mělníka, ale to uakzuje i jeho normální písmo (například v jeho exlibrisech a navíc je písmo nejvíc zdobené). Bareš je záhada: zatímco ve svém dopise defakto prosí o laskavost, nestojí mu Kircher za to, aby alespoň psal čitelně a s úpravou? Zajímavé je, že jedině Marci má písmena částečně oddělená, podobně jako psával Komenský a jak je to i ve VM.

Úmyslně jsem nevyhodnocoval pokrytí stránky, protože u VM je nepravidelné, díly obrázkům, zatímco dopisy mají svoje pevná pravidla na pokrytí stránky a mezery. Také vliv per a inkoustu nelze srovnávat - doipisy jsou na papíře, VM na pergamenu. Z tabulky máme dojem, že žádný z "podezřelých" nenapsal VM, díky tomu, že se jejich rukopis příliš liší od toho ve VM. .

Můžeme ale tuto možnost totálně eliminovat? Sotva, protože i neznámé písmo je zcela jiné než v dopisech a zdá se, jako by bylovíc "nakresleno" než napsáno, tj. pečlivě, skoro kaligraficky nanášeno. Tyto chytré, jednoduché symboly ovšem také vyžadovaly od pisatele změnu jeho normálních zvyklostí, skoro až k jejich potlačení. Tyto změny se děly postupně: první folie jsou napsané pomalu, velmi pečlivě a později už rychleji a rychlost roste, to jak si pisatel zvyká na ono mísmo a ukazuje to i časem i určitou nedbalost. Podobně i u dopisů, napsaných v rozmezí 50 let, jsou rozdíly veliké. To potrvzuje i můj názor, že je nesmyslné určovat datum rukopisu jen podle písma. protože jediné, co asi pisatel mohl vědomě změnit byl pokles řádků či pokrytí stránky. Naneštěstí právě tyto faktory jsou u VM krajně nepravidelné a také ostatní faktory, které jsem raději nepoužili, jsou nanejvýš sporné.

Nejpravděpodobnější závěr tedy je, že žádný ze jmenovaných sám ručně nenapsal VM, protože k tomu nemáme dostatek grafologických fakt a patrně ho nekoncipoval a pak nechal kopírovat - myslím si, že u VM nejde o kopii, profesionální písaři bývali daleko úpravnější a pečlivější. VM používá umělé písmo, vykonstruované tak, aby se dobře psalo, dobře četlo a bylo jedndoduché (má rozhodně nejjednodušší abecedu co znám). To ovšem by bylo nutné hlavně pro manuskript, který by používal sám autor pro denní potřebu s možností utajení. Ovšem přesto je jinak VM psán velmi čitelně, jen v několika místech si nejsme jisti některými písmeny. A navíc, VM nemá přepisy - proč? Písaři, kteří neznali umělé písmo, by rozhodně chyby dělali a našli bychom místa s mazáním. Na první dojem vyadá toto písmo elegantíě a esteticky vyvážen, ztoho také usuzuji, že jd eo písmo umělé, úsopěšěn vykonstruované.

ZÁVĚR: Jako obvykle, VM výzkum přináší víc otázek než odpovědí. Jedno je jisté: ač nám grafologie asi sotva sama najde jeho autora, může na druhé straně mnohé kandidáty eliminovat . Potože neznáme stáří VM a dále protože rukopis mohl být psán někým jiným než autorem, je celkem zbytečné autora usilovně hledat, už proto, že samotná hisotrie VM je plna neurčitostí a možná i bájek, hlavně kolem Rudolfa II a Johna Dee. Naším prvním a halvním úkolem by mělo být rozluštění textu.



Jedna osoba, kterou jsme zde nesrovnávali, je Dr. Rafael Mnišovský - Soběhrd. Přestože nemáme k disposici skeny jeho knihy, použijem kopii dvoustránkyz archvu v Uppsale, kde je kniha uložena. Ta byla objevena panem Rafalem Prinkem z Polska, ale protože celkem nikdo Mnišovského nepodezíral z autorství, nijak se o ni moc nezjímali. Až nedávno jsem něco našel v české Vikipédii zde toto: "Právník Rafael Sobehrd-Mnišovský, přítel Jana Marka Marciho, v roce 1618 tvrdil, že objevil nerozluštitelnou šifru, což může vést k domněnce, že Rafael Mnišovský napsal Voynichův manuskript jako názorný příklad své šifry. Pro tuto teorii není žádný důkaz, nicméně některé skutečnosti mohou naznačovat, že Mnišovského z podvrhu podezříval již Marci." "

Na Wiki stránce jsou některé nepřesnosti: tak například Bareš nikdy nepodezříval Muellera. To byl ten, co si jednou udělal legraci z Kirchera a poslal mu vymyšlené hieroglyfy. Důvěřivý Kircher je pak "rozluštil" a Mueller se mu veřejně vysmál. Také je třeba říci, že se zachoval jen jeden dopis Bareše (ne dva) a Marci nikde netvrdil, že Mnišovský je jeho přítel, znali se patrně jen od dvora, kde Marci byl vrchní lékař Českého království a Mnišovský zase vysoký soudní činitel. Výše citovaná informace však byla pro mě nová i napsal jsem na českou Wikipedii, kde mi odpověděli, že to opsali z anglické verze. A opravdu, anglická Wikipedia trvdí: "Raphael Mnishovsky, the friend of Marci who was the reputed source of Bacon's story, was himself a cryptographer (among many other things), and apparently invented a cipher which he claimed was unbreakable (ca. 1618)" . V češtině to je: " Rafael Mnišovský, přítel Marciho, který byl zdrojem historky o Baconovi, byl sám kryptograf (mimo jiné) a zřejmě objevil šifru, o které tvrdil, že je nerozluštitelná (asi roku 1618)." Ovšem ani tam nenajdeme zdroj oné zprávy a budeme tedy čekat, až se někdo ozve. Pro úplnost zde ale přikládám vzorek Mnišovského písma. Mimochodem, "Missowski" nebo též "Mischowsky" na jeho rytém portrátu je rozhodně překlep (patrně už od abbé Dobrovského) a proto používám jen jeho správnou, českou verzi, Rafael Soběhrd-Mnišovský (anglická verze je teda "Mnishowsky" ).

Mnišovský (z jeho knihy ve švédské Uppsale)

Je zajímavé, že psal kurzivou, která je velice zjednodušená, téměř moderní a vypadá podobně jako ta, použitá v "podpisu" Horčického ve VM. Čímž se dostáváme k teorii, že Bareš skutečně mohl dost rukopis od Mnišovského, ne třeba jako autora, ale jako předešlého najitele VM. Zda se to dá dokázat, to si řeknem příště.