back Autor : ©Jan B. Hurych
Název : JEŠTĚ O DR. RAFAELOVI.






V minulém článku, "ZÁHADNÝ DR. RAFAEL" jsem se snažil shromáždit více informace osobě, která prý "znala" historii původu VM. Zde půjdeme ještě dál, . . .



Role, kterou Dr. Mnišovský hraje v historii původu rukopisu VM, je kritická. Jak Marci nepřímo přiznává, informace, kterou od něj dostal jsou pravděpodobně jen dvorní klepy a Marci se osobně za ně nezaručuje. Je to divné, protože na druhé straně se neváhal ve svých jiných dopisech zaručit za Barešovu osobu, ale to byl člověk, kterého znal vemi dobře. Ve své knize "!Philosophia vetus restituta" dokonce prohlašuje, že Bareš byl jeho přítel a z posledního dopisu je cítit jeho sympatie s člověkem, který strávil poslední léta svého života řešením VM, leč marně. Marci ve svom dopise také uvádí, že spolu s rukopisem posílá i poznámky od Bareše. Zatím tomu nikdoz výzlkumníků nevěnoval pzoornost. Co se s nimi asi stalo, pane Voynich?:-) Pokud si teda Kircher uschoval i dopis, proč ne poznámky?

Co se týká Mnišovského, Marci ho uvádí spíše jako známého a radí Kircherovi, aby se "sám rozhodl, čemu věřit". Pokud si teda Marci ještě 22 let po Mnišovského smti pamatoval tu informaci dobře, máme zde stále ještě dva problémy:

1) Byla Mnišovského informace založena na faktech nebo ne?
2) Řekl Mnišovský Marcimu celou pravdu?


Tímto si i rozdělíme hlavní otázku na dvě, hlavně proto, že někteří výzkumníci tvrdí, že tyto klpey jednu dobu kolovaly u císařského Dvora (kupodivu ale o tom nikde jinde zprávu nenalezneme) a že tedy Mnišovský opakoval jen to, co slyšel, ale sám nezažil. Druzí se domnívají, že měl nějakou soukromou, tajnou informaci, kterou znalo jen pár lidí. A jiní dokonce tvrdí, že si to vše Mnišovský jen vymyslel.

1) Předpokládejme tedy nejprve, že Mnišovský opakoval přesně a že dvorská šeptanda byla založena jen na faktech - ale pak bychom ovšem za posledních sto let intenzivního hledání museli někde najít o ní ještě nějakou zmínku. Nic z toho se nestalo, ani Dee ani Sendivogius či jiný pražský alchymista, astronom nebo historik, nikdo z nich se VM ani nezmiňuje! Pouze prof. Newbold, 300 let později, si zopakoval Mnišovského dohad o Baconově autorství a vyrobil kolem něho celé "řešení". Tím tomu ale udělal špatnou službu, protože po Newboldově smrti se zjistilo, že celé jeho řešení je nesmysl, který nelze ani ověřit. Pravda, Mnišovského historka o 600 dukátech se nápadně podobá té o 630 dukátech v jeho deníku, ale tam vůbec neříká nic o prodeji, darování nebo dokonce jak vlastně k penězům přišel. Jinak puntičkářský John Dee prostě nedává žádná jiné detaily, ani to, jak k této sumě vůbec přišel. Navíc měl u sebe celou řadu rukopisů a sotva by se rozloučil zrovna s VM, který byl jistě ten nejzáhadnější a nejzajímavější.

Jestliže teda Mnišovského historka nebyla nikde dokázána, můžeme tvrdit, že neplatí? Ne tak rychle, víme jen, že jsme prostě v mrtvém bodě. Podobně ani nevíme nic o Horčického vlastnictví, vyjma jeho jména ve VM, které se kdysi "zázračně" objevilo Voynichovi, jméno, které není ani psáno jeho rukou (Viz můj článek "NÁŠ OBJEV PODPISU"). Jméno, které za za posledních sto let zase pomalu mizí, díky nešťastné a nesmyslné Voynichově aplikaci neznámých chemikálií.

2) Druhá otázka je ještě složitější: nevíme, zda Mnišovský lhal anebo ne. Dvorní klep mohl existovat přesně tak, jak ho vypověděl Marcimu, ale na to máme jedině slovo Mnišovského, a jak víme, byl také povoláním právník :-). Ovšem pokud je historka pravdivá (tj.otázku č1 byla zodpovězena kladně), máme ještě pořád jen jeho verzi. Marci neříká, že to slyšel ještě někde jinde a proto se asi také nechtěl za historku zaručit.

Zkusme to tedy z druhého konce: řekl to Mnišovský i ještě někomu jinému? Zatím o nikom takovén nevíme, Marci se o nikom nezmiňuje a Bareš dokonce ani o té historce nepíše. Takže jsme i zde opět v mrtvém bodě. Mohli bychom si ovšem položit další řadu otázek. Například zda to Mnišovský řekl Marcimu jen tak mimochodem mezi řečí nebo to naopak byl Marci, který se na to Mnišovského sám tázal? Oba byli členové císařského dvora, oba měli vysoké funkce (Marci byl hlavní lékař českého království) a dá se očekávat, že koridory pražského hradu se jen hemžily různými dvořany, kteří neměli nic lepšího na práci než si říkat drby. Ale pokud se ho Marci sám ptal, jak vlastně přišel na to, že má ptát právě jeho? Zřejmě věděli o svých kryptografických zájmech: Marci jednou s Kircherem řešil tajnou šifru švédského generála Bannera a Mnišovský - jak teď víme - dokonce napsal učebnici tajného písma,

Je možné, že někdo Marciho k Mnišovskému poslal, aby se ho zeptal, zda o tom něco neví? Ano, uhodli jste, mohl to být sám Bareš. V tom případě ale asi také i on musel vědět o Mnišovského zájmech či o jeho knize. Zde je ovšem velký prostor pro spekulaci a Wikipedia dokonce tvrdí, že Bareš dostal VM přímo od Mnišovského. Navíc ještě tvrdí, že VM napsal sám Mnišovský jakožto podvrh. Ovšem Bareš zřejmě neřekl Marcimu, odkud VM má, jiank by to ten určitě napsal Kircherovi, alespoň v dopise, který mu poslal s VM.

Zatím se ale věnujme jen faktům. Když Mnišovský dává Marcimu historku jaksi "k dobru", měl už tehdy Bareš VM ve vlastnictví? Ve své knize, vytisknuté roku 1662, Marci tvrdí, že už zná Bareše 40 let. Podle René Zandbergena, Marci znal Bareše patrně už od dříve, před rokem 1622, možná od roku 1618, kdy začal studovat v Praze, ale tehdy ještě nebyli přátelé. Také Horčický byl tehdy ještě na živu (zemřel 1622) a je možné, že vlastnil VM až do své smrti. Pokud vůbec kdy VM měl, zatím máme jen jeho jméno ve VM - které někdo vymazal patrně ještě před Barešem, dřív, protože si ho nevšimli ani Bareš ani Marci. Ovšem Horčický byl uvězn2n v roce 1618 Direktoriem, později vyměněn za Dr. Jesenia ( kterého věznili císařští) a poslán do exilu. Po bitvě na Bílé hoře se vrací, aby za rok na to zemřel. Podle Pavla Skály ze Zhoře, v jeho knize Historie česká(napsaná 1626), byli domy katolických exulantů vydrancovány, což by naznačovalo, že pokud VM s sebou nevzal do vyhnanství, VM se "ztratil" právě tehdy. V roce 1625 Marci promoval na doktora mediciny a hned v roce 1626 byl jmenován Hlavním lékařem českého království, patrně proto, že byl jeden z prvních lékařů, které vyprodukovala nová fakulta lékařství Karlovy univerzity a díky jisté protekci (jeho známí byli hrabě Lobkowitz a arcibiskup Harrach); tím se stal automaticky i členem císařského Dvora. Později se stal i osobním lékařem Ferdinanda III and Leopolda I. Mnišovský byl ovšem členem Dvora od roku 1618.

Bareš napsal první dopis Kircherovi v roce 1637 a poslal jej po páteru Moretovi, který zrovna cestovala do Říma - to znamená, že nejen VM v té době vlastnil (poslal s ním i vzorky z VM), ale pravděpodobně ho získal ještě dříve, uvážíme-li, žejistě váhal, nejprve zkusil řešení sám, pak se ptal známých a možná i Marci mu už v té době pomáhal VM řešit. Podle dohadu některých výzkumníků jej k zaslání inspirovala Kircherova kniha Prodomus Coptus (1636), kde Kircher luštil neznámá písma. V roce 1638 dokonce Marci sám cestoval do Říma a potkal se s Kircherem, ovšem ne kvůli VM. Ve stejné době už sice věděl, že Bareš má VM, ale nevíme, zda o tom s Kircherem mluvil. Tak či tak Kircher na první dopis Bareše neodpověděl - to víme z jeho druhého dopisu, který mu v roce 1639 píše Bareš a který se zachoval. Takže Bareš získal VM asi někdy mezi 1622 ( kdy Horčický umírá) a 1637 ( kdy píše Kircherovi první dopis). V celé té době se už znali s Marcim velmi dobře. Zdá se, že Bareš patrně nedostal rukopis o mnoho dříve, než se Marci stal členem dvora (1626), kdy to bylo asi poprvé, kde se Marci a Mnišovský setkali u Dvora amohl se ho zeptat) a nejpozději asi 11 let později, 1637 (kdy jak už víme, rozhodně VM měl) . Ovšem soudě podle toho, že Bareš byl asi desperátní, aby řešení získal, nečekal by celých 15 let, než by zkontaktoval Kirchera.

Marci tvrdí, že informaci dostal od Mnišovského osobně (píše "řekl mi"). Předpokládaje, že se ho Marci na to přímo otázal - patrně na naléhání Bareše. Ta konverzace se mohla dít mezi 1626 (Marci prvně u Dvora) a 1644 (kdy Mnišovský umírá) . Řekněme teda, že Bareš dostal VM v roce 1626 a když se nic víc nedozvěděl od Mnišovského, napsal Kircherovi první dopis ( 1637). To by ale stále ještě čekal 11 let, i když věděl, že Marci Kirchera zná . Od kdy ale vlastně Marci Kirchera znal? Podle dopisů Kircherovi v Museo Kircheriano, první dopis Kircherovi je datován z roku 1640, ten samý rok, co uviděl Kirchera v Římě. V něm zve Kirchera k pražskému Dvoru a ještě stejný rok mu už doporučuje Bareše (patrně aby mu nenápadně připomněl, že Barešovi neodpověděl ani na druhý dopis , z roku 1639). Anebo odpovídá na dotaz od Kirchera, který už měl druhý dopis od Bareše a chtěl vědět, zda se nejedná o podvrh. Vzbudil v něm snad druhý dopis větší zájem nebo to psal Marci zase jen na naléhání od Bareše? V té době asi měl Bareš pořád ještě velké naděje, že rukopis rozluští, takže to bylo asi nějak brzo po získání rukopisu než později, i když to - podle Marciho - nikdy nevzdal. Pokud tedy Bareš dostal VM někdy kolem roku 1635 či později, chybí nám fakta o době mezi 1622 (smrt Horčického) a 1635, teda nejméně 13 let . . .

Odborník na Kircehrovu tvorbu, J. Fletcher se zmiňuje o tom, že Bareš byl jednou sám byl v Italii, aby navštívil Kirchera. Bohužel tato informace není potvrzena, jedná se patrně o Marciho, nebo o to, že Bareš v Italii studoval, ale to bylo daleko dříve, než tam vůbec přišel Kircher z Německa učit. Může také to to být důvod, proč se Marci v dopise Kircherovi nezmiňuje o Barešovi jménem? Asi ne, v dopise Kircherovi naznačuje, že mu už Bareš předtím psal. Můžeme usoudit, že pokud se Kircher zajímal o VM - a to asi ano, jako řešitel tajných písem - že se snažil, ignorovat kopie od Bareše a místo toho chtěl do rukou originál. Bylo by to logické, protože individuální vzorky by mu moc neřekly a také byl nepochybně podezíravý, že jde o podvrh ( už jednou předtím Kirchera někdo napálil). Bareš, mu ovšem zřejmě nechtěl rukopisu přímo předat, chtěl si uchovat obsah, ono tajemství, jen pro sebe, patrně kvůli finančnímu zisku. jenže bez celé knihy neměl Kircher šanci a tak viděl, že ho chce Bareš zneužít a odmítal sloužit takovému účelu. Bareš si patrně ani nepřál, aby po jeho smrti Marci VM poslal Kircherovi, jinak by mu rukopis poslal už sám. Zdá se, že i Marci váhal (možná až čtyři roky!), než VM Kircherovi poslal, protože Bareš patrně umřel už před rokem 1662. .

Ale vraťme se k Mnišovskému. Svou knihu o kryptografii dokončil v roce 1628 - z toho asi plyne omyl ve Wiki, že se v roce 1618(!) chlubil, že vynalezl neřešitelnou cifru. To totiž, jak jsem zjistil, sám prohlásil právě v předmluvě k této knize . Nehledě na to, že šifra v knize není neřešitelná :-), je rok 1628 jen o dva roky později, než s ním mohl Marci vůbec mluvit u Dvora. V té době by asi také - nejpravděpodobněji - Bareš knihu získal. Druhá možnost, že ji Bareš dostal hned po smrti Horčického by znamenala, že by musel Marci ještě 4 roky čekat, než by mohl mluvit u Dvora s Mnišovským, pokud se teda neznali od dříve - ale jak, když Marci byl do té doby jen obyčejný student. A navíc by Bareš musel napsat svůj dopis Kircherovi až po 17 letech od získání VM. Nezdá sep ravděpodobné, že by vydržel tak dlouho čekat, soudě podle toho, jak si usilovně přál řešení najit ajak zřejmě pořád na Marci tlačil, aby ot u Kirchera urgoval!! Jenže dostal -li knihu později, kdo ji měl celou tu dobu po Horčického smrti? Možná Jezuité, kterým Jacobus téměř vše ve své závěti odkázal, ale jak by ji od nich Bareš získal? Pravda, považovali by asi VM za jednu ze zakázaných knih, tzv. Libri prohibiti. Oni ovšem pálili jen laciné výtisky knih, zabrané u obyvatel, ty cennější nepálili, ale schovávali a zamykali do archivů :-).

Nejpravděpodobněji dostal Bareš knihu prostě od někoho jiného než od Jezuitů. Ano, mohl ji dostat od Mnišovskébo, proč ne? Ten ji mohl mít nějakou dobu u sebe, ale od koho ji dostal on? Pravda, oba byli s Horčickým zavilí katolíci , ale Jacobus byl tak přímo vychován Jezuity, kterým jako chudý chlapec vděčil za vše, zatímco Rafael si jen vylepšoval kariéru . I na epitafu, který si sám předem napsal, netvrdí, že sloužil Bohu, ale císaři. Kromě toho, jeho kariéra začala vlastně až v roce 1622, nemohl už teda znát ani Horčického ani Bareše nějak moc dobře. Jedno je jisté: ani Mnišovský, ani Bareš neřekli Marcimu plnou pravdu, pro nám dosud neznámé důvody. Tak např. Bareš se mu nevěřil, odkud VM má, jinak by to Marci Kircherovi napsal - ve svých dopisech mu vždy upřímně píše vše, co ví. Navíc z Barešova dopisu Kircherovi cítíme jistou neupřímnost - sotva lze věřit,. že chtěl VM vyluštit je pro "blaho lidstva" a dobře víme, že neříká pravdu, když tvrdí, že mu kniha "jen zabírá na regále místo a hromadí se na ní prach", zatímco Marci popisuje, s jakou vášní se Bareš VM věnoval. Mnišovský zase Marcimu neřekl, odkud ví, že Rudolf II vlastnil právě tento rukopis. Je tu ovšem ještě jedna možnost, proč Mnišovský neřekl vše . . .

Ocitujme z anglické Wikipedie: Mnišovský..."přítel Marciho, který je údajným zdroje historky o Baconvi, byl sám kryptograf (mimo jiné) a zřejmě vymyslel šifru, o které tvrdil, že je nerozluštitelná (asi 1618). To vede k teorii, že on sám vyrobil VM jako praktickou ukázku jeho šifry - a z Bareše si udělal pokusné morče. Když Kircher publikoval svoji knihu "Prodomus Coptus", Mnišovský si možná pomyslel, že jej bude cennější pokořit Kirchera než Bareše a přesvědčil ho, aby požádal Kirchera o pomoc. K tomu si vymyslel historku o Baconovi, aby Bareše motivoval. Marci ve svém dopise naznačuje, že historce nevěří. Ovšem nemáme žádný důkaz pro tuto teorii (konec citátu, zdroj informace neuveden, j.h.)

Snažil sjem se něajkou dobu najít autora citátu, ale marně. Kdokoliv to ale byl, měl uvést, že neprvě se o této domněnce sminěje Jorge Stolfi, ve VM Listu, msg00052.html, 27 Dec 2000.nneéí to přesně totéž co ve Wikipedii, ale už také odezřívá Mnišovského z podvrhu. Nebudeme se zde snažit ověřovat či popírat uvedené tvrzení, protože citát sám jasně mluví jen o teorii a nedostatku důkazů. V poslední době jsem si však ověřilk tři nová fakta, která dělají z uvedené teorie opravdovou možnost.

První objev

je fakt, že Mnišovského kniha "Construction sive strues Trithemiana" (1628) není žádná učebnice čaštiny, ajak se dosud tvrdilo, ale opravová kódovací kniha ve stylu Trithemia, jak sám autor přiznává. Díky známému českému kryptologovi Mgr. P. Vondruškovi můžeme teď s jistotou říci, že se jedná o šifru, kterou Mnišovský sám vynalezl (viz můj předešlý článek "ZÁHADNÝ DR. RAFAEL". Šifra je ve stylu "Ave Maria" (známé šifry od Thrithemia), ale používá hned dvě verze kódu, českou a latinskou. Nahrazuje sice jako Ave Maria každé písmeno originálního textu jedním celám slovem, ale s 24 variantami. Zašifrovaný text pak vypadá jako neviuný dopis v češtině (či latině). Zatímco Trithemius používá jen slova z modliteb, Mnišovský vybírá slova z denního života a rozděluje je podle gramatického klíče. Tak např. písmeno A je nahrazeno vždy jen přídavným jménem. (Poznámka: používám zde slovo kód a šifra zcela volně, ne tedy zrovna přesně podle definice. Ale kódu "Ave Maria" se například všude říká šifra a přesto vyloženě používá slova z kódovacího seznamu :-)

Abych si potvrdil mé podezření, hledal jsem dále a dostal jsem velice cennou informaci od skvělého slovenského kryptografa Mgr. Jozef Krajčoviče, PhD., který mi laskavě dodal citáty z knihy Kašpar, J.: Soubor statí o novověkém písmu (The Compendium of Articles about the Modern History Writings, Praha, Karolinum 1993. ISBN 80-7066-679-X. pages 188-190, Kapitola 6., The Secret Writings in Modern History. (Tajná písma z moderní historie). Můj překlad nebude asi zcela přesný, je to z angličtiny zpět do češtiny, ale doufám, že jsem zachoval podstatu:

"První česká učebnice kryptologie je ručně psaná kniha Constructio sive Strues Trithemiana, napsaná v roce 1628 českým právníkem a vysokým císařským úředníkem Rafaelem Soběhrdem- Mnišovským ze Sebuzína a Horštejna, založená na stejném principu jako je Trithemiova Polygraphia. Liší se ve dvou bodech: je dvojjazyčná, tj. česko-latinská a podle autorových slov v úvodu má sloužit nejen jako kryptologická učebnice, ale i jako pomůcka pro překlad mezi těmito dvěma jazyky a zapamatování slov v uvedeném slovníku .
Poznámka 17: Hypotéza, že Mnišovský napsal knihu jako učebnici češtiny pro svého žáka Ferdinanda, zmíněná v literatuře, je zřejmě nesprávná. Ferdinand se stal žákem Mnišovského v roce 1619, ale kniha byla napsána roku 1628, v době, kdy byl Mnišovský už sekretářem císařské kanceláře. Její formát je takový, že by se z ní Ferdinand česky nenaučil a navíc už v roce 1627, rok před napsáním knihy, mluvil Ferdinand česky plynně. Také pokud by ji psal Mnišovský pro následníka trůnu, jistěe by v ůvodu uvedl věnovaní."
Poznámka 18: Rukopis je už zmíněn v katalogu královny Kristýny z roku 1649, viz: C. Davidsson, c.p. s. 148. "
(konec citátů, j.h.)

Není třeba říkat, že citáty jsou z knihy vydané Karlovou univerzitou v Praze, tedy výsledkem seriózního vědeckého výzkumu. Z toho pak můžeme navíc udělat několik závěrů:

a) Kniha tedy nejen není učebnice češtiny, ale nebyla dokonce ani psána pro následníka trůnu (škoda, mohla by někde být i druhá kopie :-). Sám Mnišovský uvádí lingvistické použití knihy jakožto sekundární, ne jako hlavní účel.

b) Kniha nemá věnování, což je na tu dobu neobvyklé. Neměla snad být nikdy určena pro tisk? A kterému jinému účelu měla sloužit? Zde můžeme jenom hádat. Je zajímavé, že VM také nemá žádnou druhou kopii.

c) Pokud tedy Mnišovský VM napsal, musel ho napsat až po této své knize. Proč? Pouze po studii materiálu v této knize by poznal, jak je jeho šifra nedostačující a vymyslel by lepší šifru (a celý podvrh). Na to by ale potřeboval pergamen, jeho "Constructio" je psáno na papíře. A co je důležité, kódování ve VM je zřejmě daleko rafinovanější než šifra v jeho knize . Takže VM by se mohl objevit až po roce 1628, ale ještě před rokem 1637 (kdy už o VM píše Bareš ve svém dopise Kircherovi). Také datum z Wikipedie, tj. objevu nové šifry je zřejmě mylné - v roce 1618 ještě Mnišovský neměl ani jednoduchou verzi Ave Maria. Pokud by přece jen tehdy měl něco lepšího, proč by se deset let po tom se vracel k něčemu daleko primitivnějšímu? Zřejmě se ve Wikipedii jedná o překlep - namísto 1628, někdo to opsal jako 1618. Ten rok byl navíc rokem pražské defenestrace a Mnišovského kancelář ve Vídni měla jiné starosti, než vymýšlet šifry. Horčický už tehdy byl ve vězení a ostatní katolíci se různě schovávali. Komu by se o té šifře teda chlubil? Navíc jsem také našel v jeho knize, že se "vytahoval", Říká totiž v předmluvě ještě toto:"Occultus occulti scribendi modus quem nemo mortalium queat penetrareo" (Metoda tajného písma, které žádný smrtelník nemůže rozluštit).

d) Víme zatím o třech chybách v minulosti: první je od Dobrovského, který popsal knihu jako učebnici (asi neměl ve Švédsku moc času si ji prohlédnout - jako češtinář by to jinak poznal hned) a pak Dudík, který nesprávně usoudil, že zkrácený podpis (Rafaël Mnisch., napsáno na konci knihy ) znamení někoho jiného, jakéhosi Mniše. Třetí chyba byla přisouzení knihy jako učebnice pro Ferdinanda III,

e) Zatímco Mnišovského kniha pobývala v Čechách asi 20 let, odvezli ji do Švédska až při drancování Prahy, 4 roky po jeho smrti. Protože se ale nikdy nedostali přes Karlův most do Starého města (díky studentské mušketýrské milici, mezi nim byl i profesor Marci; za to pak dostal šlechtický titul z Kronlandu), by patrně kniha uložena na pražském hradě. V té době (1648) už ale měl Bareš VM u sebe nejméně 11 let . . . (

Druhý objev.

Objevil jsem kdesi poznámku, myslím, že to bylo v knize "Making of Habsburg Monarchy", od R.J.W. Evanse, že prý Mnišovský tvrdil, že studoval 30 let alchymii a sháněl pro Rudolfa II rukopisy z různých klášterů. Jmenoval prý Braunau (to je v Rakousku, kde se později narodil Hitler, ne, vážně!) a Kremsmunster (v Horních Rakousích, kde je klášter a městečko samo bylo založeno v roce 777, je tedy dost staré, aby tam nějaký stary rukopis nalezen byl :-)). Maně si vzpomeneme na poznámku v knize prof. Newbolda, že mu Voynich řekl, že našel VM v jednom zámku v Rakousku, ale to je jistě jen náhoda. Ovšem, proč by zrovna nemohl Mnišovský najít VM sám a to přímo v Rakousku?

Ovšem mohlo to být naopak právě tam, kde dostal nápad udělat podvrh. Proč by vlastně nemohl VM napsat on? Víme, že byl odborník na kryptologii své doby, takový, že dokonce mohl o tom psát knihy. To nám také zodpoví, kde by mohl někdo jako Mnišovský sehnat tolik listů pergamenu. Víme, že se také zajímal o alchymii. Ale co jeho písmo? Už z ukázky jeho knihy vidíme, že bylo netypické, nikdo jiný, kterého jsme zkoumali, měl tolik oddělené písmo (prakticky každé písmeno bylo psané zvlášť, bez spojení s jeho sousedními písmeny. Ano, přesně tak, jako ve VM. Věty ve VM totiž nemají tečky ani čárky a odstavce, které bereme dnes jako věty, jsou v průměru 30 až 70 "slov". Jsou tedy trochu delší než třeba české či jiné věty, ale to se zatím žádnému výzkumníkovi nezdálo podezřelé :-).

Na druhé straně, pro Ave Maria by "věty" byly příliš krátké (jedno slovo=jedno písmeno), takže šifra z Mnišovského knihy asi nebyla použita ve VM . To ovšem neeliminuje Mnišovského coby autora, ale ani ne Trithemiuse, protože oba byli schopni přijít ještě s něčím jiným, než co napsali. Mnišovský navíc ještě vylepšil Trithemia, což se málokomu v té době podařilo. Kromě Bacona a Johna Dee, Mnišovský je vlastně jediný znalec kryptografie, jmenovaný v Marciho dopise. A co víc: musel znát práce Trithemia velmi dobře, dokonce ho jmenuje v úvodu své knihy. Zřejmě se také od něj hodně naučil. A kdyby byl býval opravdu napsal náš VM, mohl by se opravdu chlubit ím, že vymyslel nerozluštitelnou šifru :-)

Třetí objev.

Nedávno jsem objevil ještě něco: nápaditou podobnost Mnišovského rukopisu s rukou, která napsala jméno Horčického do VM. Zde je ukázka slova Tepenec s proloženými písmeny z Mnišovského knihy:


Je to zřejmě nejblíže ze všech rukopisů autorů (rozuměj jejich rukou), co jsem studovali. To neznamená, že jsem zcela uspokojen tou podobností, ale asi už lepší "ruku" nenajdeme. To samo ovšem ještě neznamená, že napsal i celý VM, ale stačí to jako důkaz, že možná jednou měl VM ve vlastnictví. Koneckonců jsme už dokázali, že to nebyl Horčický, co se tam podepsal (viz můj článek "NOVÝ PODPIS HORČICKÉHO). Ovšem proč by tam Mnišovský napsal právě Horčického jméno a jak mohl vědět, že Horčický jednou knihu vlastnil, to se můžeme jen dohadovat. Přidejme k tomu, že Mnišovský se "zapomněl" o svém vlastnictví VM zmínit Marcimu, když ten se ho ptal a můžeme znovu zapochybovat o celé té historce. Ovšem to by zatřáslo základy staré, stále opakované historky o císaři-sběrateli, anglickém mágovi a středověkém mnichu Baconovi. . . .