back Autor : ©Jan B. Hurych
Název : ÚVODEM







Když jsem se před deseti lety začal zajímat o Vojničův rukopis (dále jen VM) , nevěděl jsem ještě, že to bude zájem, kterého se už asi nezbavím. Napsal jsem o něm postupně několik článků, založil pro něj i zvláštní internetovou stránku, zůčastnil se mezinárodního výzkumu a dokonce se mnou udělali i jedno interview pro EUROPAN WEEKLY. Čím víc jsem se ale věnoval výzkumu a odpovídal si na různé otázky, tím více nových otázek každá odpověd přivolávala. Nemohl jsme prostě přestat a tento začarovaný kruh stále trvá, nejen pro mě ale i pro ostatní výzkumníky VM na světě. Vím to, jsem s nimi v internetovém styku a vyměňujeme si nejen svoje zkušenosti a objevy, ale sdělujeme si i svoje problémy.

Posuďte sami: za celou dobu exitence VM (tj. někde mezi 300 až 500 lety) se dosud nepodařilo spolehlivě rozluštit jeho písmo ani jazyk a co víc, neznáme ani autora. Jméno antikváře Vojniče dostal rukopis jen proto, že ho tento koupil a zveřejnil. Protože se rukopis - podle dokumentů - historicky nejprve objevil právě v Praze, dal jsem tedy do titulu jméno, které mu po zásluze patří; jinak ale v knize ponechávám jméno
Vojničův rukopis (Voynich manuscript), které se už natolik zaběhlo, že ho nemá cenu měnit.

Zde bych chtěl také poděkovat mému dlouholetému spolupracovníku a příteli Karlovi Šlajsnovi, jehož spolupráce a výzkumu si vážím nejen já, ale i celá mezinárodní vojničovská komunita (například objevil pravý podpis Jakuba Horčického, popsaný v této knize).

Vydejte se tedy se mnou na tu dobrodružnou cestu - už proto, že to vypadá, jako když to hlavní překvapení na nás pořád ještě čeká . . .


Jan B. Hurych,
V Kincardinu, srpen 2008.

Poznámka: Jednotlivé články vznikaly různě v časovém období deseti let; některé jsem neprve napsal do anglických časopisů a pak je teprve přeložil do češtiny. Takže pokud se někde opakuji, předem se omlouvám. Proškrtávání by totiž vedlo u článků ke ztrátě jejich souvislosti a to by bylo horší. Články jsou seřazeny časově, takže když najednou zjistíte, že někde něco nesouhlasí s tím, co bylo uvedeno předtím, je to proto, že jsme získali novou, přesnější informaci. Také tyto nesrovnalosti jsem neopravoval, ukazují, že ve výzkumu nejde o opakování nějakých dogmat, ale o vývoj dopředu.
Pokud se vám bude tato kniha líbit, navštivte i naši VM stránku, je na adrese: http://hurontaria.baf.cz/enigma/, sekce Záhadný VM - protože jak už jsem tu řekl, dobrodružství pořád pokračuje.