Autor : JAN B.HURYCH
Název : UMÍME DOBŘE POZOROVAT?
O ČEM JE TATO KNIHA
Na rozdíl od ostatních činností je pozorování asi ten nejrozmanitější a nejobsáhlejší obor. Snad proto je tak těžké napsat nějaký univerzální recept a ani my se o to tady nepokusíme. Spíše
uvedeme příklady z různých oborů a to tak, abychom ukázali, jakou cestou je možno jít, co přitom použít a čemu se vyhnout. Skladba této knihy tedy bude trochu jiná než těch druhých - techniky i nástroje pozorování se liší obor od oboru a ani aplikace pozorovaného a zpracování informace pak není stejné.
Zzde jsou názvy jednotlivých kapitol:
Začíná to v dětství. "Dítě školou povinné, dovede to, co my ne" zpívá Jiří Suchý a i když on myslí spíše dětskou fantazii, musíme mu dát za pravdu. Děti si prostě umí všímat - a co je zajímavé, hned se
také ptají, proč to tak je. A i když neznají odpovědi, jsou to mistři v kladení otázek.
Pokračuje to ve škole. Škola by nám také měla mnoho těch otázek zodpovědět. Jak tomu je ve skutečnosti, to si tu trochu rozebereme. Každé
začátky jsou těžké, ale my už od doby Komenského pořád ještě jenom začínáme :-)
Koncentrace. Tuto otázku mi doporučil k diskuzi jeden čtenář. I když koncentrace je nutná ke všemu, myslím, že ta kapitola se hodí asi nejvíc právě sem.
Univerzitní studie . Pro ty, co studují, je otázka pozorování kritická - pokud student nepozná důležitost toho kterého jevu, pravidla a často dokonce i ojedinělého slova, bude mít proti těm, co to umí rozpoznat, značnou nevýhodu.
- Poslouchání přednášek. Hodně jsme o tom napsali v jiných knihách, zde tedy jen z hlediska pozorování a věřte, není toho málo.
Odborná literatura I zde je nebezpečí, že se budeme opakovat - naštěstí se dá kolem toho vypozorovat tolik, že k tomu můžeme ještě hodně dodat.
V zaměstnání. Tam jde spíše o jiné druhy pozorování, ne jen to odborné. Věnujeme tedy tuto kapitolu pozorování společenskému a vstřebávání "firemní filozofie" (málem jsem napsal byrokracie).
Odborné obory. Pro ty je pozorování nejen nezbytné, ale přímo životně nutné. Různé
technologie se totiž vyvíjí enormně rychle a s nim i metody pozorování.
Jiné obory. Ty to nemají o nic lehčí; už proto ne, že metody pozorování tam nejsou přesně definovány, málokdo je teoreticky studuje a literatura o nich je opravdu sporá.
Výzkum a objevy. Ačkoliv práce v týmu je už běžně propagována, záleží pořád
hlavně na jednotlivcích, aby se dosáhlo opravdových úspěchů. Snad i proto, že
to vyžaduje určitý "insight", tj. náhled, inspiraci a v neposlední řadě i sebeobětování. A to každý neumí.
Výzkum - příklad. Výzkum je vlastně vrchol pozorování: je řízený,
testovaný, a směřuje k objevu.
Pozorování v běžném životě. To je jistě nejvíc zanedbávaný obor a zcela neprávem.
Příloha: BODY LANGUAGE ( tzv. Neverbální komunikace). Naše tvář, gesta a vůbec celé naše tělo předává kolem signály o tom, co si vlastně myslíme, často v rozporu s tím, co říkáme :-). Zde to uvádíme hlavně jako důkaz, že lze pozorovat i to zdánlivě "nepozorovatelné", totiž lidské myšlenky.