koffl next back Autor : Jan B. Hurych
Název : POHLEDY A NÁZORY
Esej: VÁNOCE S ADAMEM   <6>


Vánoce s Adamem.


Pane Čulíku,

chtěl bych vám poděkovat za Vaši vzpomínku na Adama Václava Michnu z Otradovic, jehož vánoční hudbou pravidelně oslavujeme v naší rodině tento svátek. Je to jedna z prvních vpravdě českých kompozic - mnohé z jich i znárodněly - stará třistapadesát let a přesto tak blízká české duši a mentalitě, českému folkloru. Skladba, složená člověkem, který byl, cituji z obálky staré gramofonové desky: "vladyckého rodu, varhaník, starší literátského bratrstva, majitel prosperujícího vinného šenku, básník a skladatel". Přitom zřejmě člověk lidový - jako bychom v duchu viděli všechny ty prosté figurky českého života, které tu jako v pravé vánoční hře představují nejen postavy z Betléma a křesťanského nebe, ale hlavně samy sebe.

A Michna by nebyl básník, kdyby ve svých písních nezachytil i kus lidové filozofie a té pravé vánoční pohody. Byl ovšem i skladatelem několika mší a "vážnější" hudby, která je na reportoáru dodnes. Pravda, v cizině možná není tak znám jako jiní barokní čeští skladatelé, ale to se dá při trocše dobré vůle dohnat.

Michna vystudoval u jezuitů - v té době to jinak ani dost dobře nešlo - stal se u nich varhaníkem a také tam učil hudbu. Je smutné, že jsme už tradičně tuto dobu kvalifikovali v našich dějinách jen jako dobu temna - dala nám přece také skvělé osobnosti jako Bohuslava Balbína, rektora Karlovy univerzity profesora Marciho (byl význačný vědec, dopisoval si i s Galileem), Pavla Josefa Vejvanovského, arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna a velkou řadu umělců, skladatelů a hudebníků, kteří byli tak či jinak spojeni s jezuitskou školou.

Evropa se tehdy vzpamatovávala z hrůz třicetileté války. A zatímco Anglie se ze své občanské války vzpamatovala poměrně rychle (díky prozíravému, "dobrému králi Karlovi"), u nás to šlo pomaleji, náboženská nesvoboda totiž trvala dál. Právě proto jsou tyto osobnosti českého "temna" o to vzácnější - byly to ony, které připravovaly cestu osvícenství. Podobně jako v Kanadě i jinde, i v Čechách nebyl jenom Koniáš, ale byli tam i jezuité a kněží, kteří udělali kus dobré, vlastenecké práce. Myslím, že je potřeba tuto dobu našimi historiky dohodnotit, případně i přehodnotit.

P.S. Ještě perlička: Před nějakou dobou jsem sháněl v Čechách nahrávku Vejvanovského skladby "Nebeští kavalérové", ale marně. Teprve později jsem se dověděl, že ji nenapsal on, ale právě Michna z Otradovic.