back AUTOR : ©Karel Šlajsna
NÁZEV : LAWRENCE Z ARÁBIE






Pokud bychom hledali předobraz svérázného profesora Jonese s nezbytným širákem a bičem, jistě by neměl chybět i Thomas Edwar Lawrence (1888-1935). Ačkoliv ho nedávno prestižní časopis Epocha zařadil mezi 33 nejslavnějších špiónů, on byl především dobrodruh v pravém slova smyslu. Vystudoval v Oxfordu archeologii a byl fascinován Arábii a její kulturou. Účastnil se vykopávek v Sýrii, Palestině a dalších místech. Neseděl v depozitáři, ale cestoval a navštěvoval v převlečení i místa, kam se předtím ještě žádný Evropan nedostal.



Když vypukla I. Světová válka, nebyl pro svou výšku ( 164 cm) přijat do vojska, ale byl osloven ( nebo se sám nabídl), aby poté co do války vstoupilo i Turecko( respektive tehdy Osmanská říše) odcestoval na Arabský poloostrov a podněcoval  místní kmeny k boji proti  Turkům.

A Lawrence znalý místních zvyků i jazyka, opravdu má úspěch- objíždí náčelníky, získává jejich důvěru a slibuje, že se po válce Británie zasadí o zřízení nezávislého arabského státu, v jehož čele má stát emír Fajsál inb Adob al Azír (1883-1933). Britové dodávají zbraně, střelivo a výbušniny a Lawrence, jezdí sem a tam, organizuje různé vojenské operace, především útoky na strategicky důležitou železniční trať z Meduny do Damašku.

Své zážitky z té doby popisuje v knize Sedm sloupů moudrosti.
Odvážným přechodem přes poušť též napadne a dobude v červenci 1917 přístav Akaba v Rudém moři. Na jeho dopadení je vypsána vysoká odměna. Je poznán ( nebo udán) a zatčen. Během výslechů je krutě mučen. Má štěstí, protože město Derba, kde ve věznění je  brzy dobito.

Válka končí a všechno je náhle jinak. Obdivovaný a velebený hrdina se stává pro Británii přítěží.
Je dodnes otázkou, zda doopravdy, když Fajsala a další přesvědčoval, věřil tomu, že budou tyto sliby dodrženy.

Již rok po válce se totiž Anglie a Francie dohodnou na rozdělení zemí a o samostatném arabském státě nechtějí ani slyšet. Dávají přednost Ibn Saudovi ovládajícímu vnitrozemí Arabského poloostrova, který by vládl pod britským dohledem.

Lawrence je při těchto jednáních tlumočníkem Fajsala na mírové konferenci.
Pak dostává nabídku, aby byl poradcem na ministerstvu kolonií, ale pro jeho dobrodružnou povahu, to není to pravé a tak odchází a znova cestuje po Arábii a Indii jako civilní zaměstnanec RAF. Tvrdí se, že to byla jen zástěrka pro další špionážní činnost, ale neexistují pro to žádné důkazy.

V únoru 1935 se vrací do Anglie, ale krátce nato umírá při nehodě.
Konspirátoři ovšem míní, že to nebyla žádná nehoda. Podle nich jistý svobodník z nedaleké vojenské posádky viděl černé auto jedoucí prostředkem silnice, kterému se Lawrence nestačil vyhnout. Také policejní vyšetřování bylo podezřele rychle uzavřeno.
Možné tedy je i to, že Lawrence toho věděl až příliš moc a stal se též nepohodlným pro svou kritiku politiky vůči Fajsalovi.

Další možností, o které se spekuluje, je Lawrencova sympatie k tehdy nastupujícím německým fašistům. Dokonce prý i Adolf Hitler projevil zájem se s ním setkat a pár dní před svou smrtí Lawrence měl dostat telegram s pozvánkou do vůdcova hlavního stanu. Možná tu tedy byla obava, aby tento stále populární muž neovlivnil lidi v jejich názorech.
Mě osobně se ale tato teorie jeví jako nepravděpodobná.

Četl jsem, že Lawrence na silné motorce rád jezdíval hodně rychle a zabil se na úseku silnice, kde je to samá zatáčka.
Jak to bylo doopravdy už se asi nedozvíme.
V šedesátých letech m.s. byl Lawrencův příběh zfilmován a i když některé stránky jeho činnosti byly potlačeny nebo zcela zamlčeny, jeho četná dobrodružství se však zakládají na pravdě. Zcela nakonec si nemohu odpustit malou odbočku: Majitel tzv. Voynichova rukopisu byl také nějaký čas v cizině a sotva se vrátil, umřel krátce nato při podivné nehodě. Tehdy ovšem nebyly motorky, a tak údajně spadl z koně. Jak se tak zabývám historií, zjišťuji, že se některé události jakoby odrazem vrací zas a znova ve stejné nebo jen mírně pozměněné podobě, někdy i v pravidelných časových odstupech, ale o tom zas někdy jindy….