back AUTOR : ©Karel Šlajsna
NÁZEV :  DOKUMENTY MAJESTIC GROUP.




 
 Každý, kdo se začal zajímat o UFO se musí nutně setkat s problémem dokumentů MJ-12.  Jsou spjaty s Billem Moorem, který se už od mládí o UFO  přečetl kde co a sháněl informace ve snaze dozvědět se co nejvíce. Spolu s Charlesem Berlitzem sepsal knihu Roswellský incident. Kniha se sice dobře prodávala, ale jinak sklidila po zásluze drtivou kritiku, protože  to byla mizerná slátanina faktů, polopravd a výmyslů.



Údajný dokument podle časopisu
Wired, podepsán Truman
 Moore si uvědomil, že takto se dál pracovat nedá a ti dva se rozešli. Berlitz se pustil do psaní knihy o Bermudském trojúhelníku. Jen tak na okraj- tahle kniha není o nic lepší a měla by být zařazena někam mezi SF, ač se tváří jako literatura faktů.

 Moore se mezitím znova se svým přítelem jaderným fyzikem Statonem Friedmannem pustil znova do prošetřování roswellského případu. Souhlasil i se spoluprácí s tajnou službou, kterou byl kontaktován a pověřen, aby podával dezinformace dalšímu ze známých aktivistů Paulu Bennewitzovi, jen proto aby získal jejich důvěru a dostal se k tajným informacím.

Jaim Shandera naopak neměl nic s UFO společného krom toho, že byl Moorovým přítelem, ale byl to  právě on, kdo podle toho co později vyprávěl, dostal v prosinci 1984 velkou hnědou obálku, důkladně přelepenou  páskou. V ní byla další obálka a v ní ještě jedna a teprve uvnitř našel kazetu s exponovaným kinofilmem.

Zavolal Moorovi a společně film vyvolali. Na fotkách byli tajné vládní dokumenty týkající se Majestic Group 12.( dále jen MJ-12)

Dokumenty jsou datovány z r. 1952 a pojednávají o ustanovení skupiny dvanácti význačných osobností, které mají za úkol koordinovat výzkum UFO ve všech složkách armády i bezpečnostních složek, soustředit tyto poznatky a v pravidelných intervalech o nich předávat souhrnné zprávy presidentovi.

  V prvé řadě bylo zapotřebí zodpovědět otázku, zda jsou dokumenty pravé. Zabývali se tím téměř dva roky, ale nakonec s nimi seznámili ostatní s tím, že jejich pravost je pochybná.

 Pochybnosti vyslovil především nezávislý novinář a amatérský detektiv Phil Klass. Především- proč film přišel právě Shanderovi? Jak mohl odesilatel vědět, že je Moorovi předá?

Na druhé straně Friedmann nezaujal tak odmítavé stanovisko a vycházel z předpokladu, že dokumenty jsou pravé a položil si jinou otázku: je možné  ověřit jejich pravost?

Pokud by se totiž podařilo prokázat pravost, potvrdila by se tím zároveň i reálná existence UFO jako mimozemských dopravních prostředků.

Oba se začali věnovat horečné práci, kdy Klas hledal důkazy prokazující falzum a Friedmann naopak jejich pravost.

Napadlo ho podívat se do tehdy nedávno odtajněných vládních dokumentů do archivu v Maylandu. Moore a Shandera se tam vypravili a skutečně se jim po úmorném hledání podařilo najít pozvánku z 14.7. 1954 týkající se plánované, ale později odložené schůzky MJ-12 u presidenta.

 Zdálo by se,že je tím vše vyřešeno, ale nebylo. Klass totiž ihned kontroval s protiargumentem, že všechny doklady mají svá inventární čísla, ale tento  ho nemá. A že ho tedy buď vyrobil sám Moore nebo ho do archivu někdo vpašoval, aby tím upevnil přesvědčení o pravosti MJ-12.

Věnovat se všem dalším jednotlivostem, by zabralo příliš mnoho místa a tak vás odkáži na mnohočetnou literaturu či internetové stránky, protože tato pře trvá dodnes. Jedni dokumenty přijímají bez připomínek, jiní je zatracují.

Je tu jistá podobnost se známým filmem o pitvě mimozemšťana- i v tomto případě se k němu dostal někdo, kdo k UFO zdánlivě neměl žádný vztah. I tady je mnoho podivných náhod a sporných bodů, které nechávají prostor pro dohady. Obojí  je spojeno s roswellským případem a jakoby se vzájemně doplňovalo.

Je zajímavé, že si dosud nikdo nepoložil otázku, že pokud by byly dokumenty pravé, jistě by se dalo zpětně vysledovat, kdo k nim měl  přístup a mohl by  pořídit kopie- vždyť pokud někdy dojde k úniku tajných materiálů, je to vždy důvodem k poplachu a k důkladnému vyšetřování. Jak to že ten, kdo teoreticky pořídil kopie se nebál, že bude při takovém šetření dopaden?

 Okruh osob, které k tajným materálům mají přístup je vždy velmi úzký.

Na druhou stranu, ten, kdo by dokumenty chtěl padělat by musel mít rozsáhlé znalosti  jak mají vypadat, kde mají být umístěna razítka atd.

Osobně si myslím, že stejně jako v případě filmu s pitvou, i tady byly dokumenty vytvořeny tak, aby vypadaly téměř pravé. Zkrátka, aby vyvolávaly pochyby, nejistotu a rozpory. A úplně nakonec jedna myšlenka pro milovníky obzvlášť divokých konspiračních teorií: Co když dokumenty jsou sice falešné ,ale obsah pravý? Vždyť platí, že pravda se nejlépe schová mezi dvě lži. :-)