back AUTOR : ©Karel Šlajsna
NÁZEV : LŽI VE FANTASY LITERATUŘE A POHÁDKÁCH. Díl 2. (Převzato z časopisu Praktický černý mág.)





  Souboje.


Dnes bych se chtěl zaměřit na situace, s kterými se v této oblasti často setkáváme, a to je boj.
V mnoha knížkách se můžete dočíst zhruba v polovině poslední kapitoly toto:
"Krásný princ udělal bleskový výpad svým kouzleným mečem a provedl podélný řez zúženou částí mezi hlavou a trupem zlého Shi-Nena. Z jeho těla se vyvalil teplý proud smrduté krve. Pod jeho trupem se otevřela zem, chlupaté ruce příšer z podzemních prostor po něm chtivě sáhly a strhly ho sebou do zatracení….."




Nikde se nedočtete, že: Průměrně pohledný muž provedl svým kouzelným mečem nešikovný výpad, kterému se Shi-Nen hbitě vyhnul. Mladík prudkostí svého výpadu ztratil rovnováhu, upadl na zem, rozbil si h…ehm….. ústa, vyrazil dva řezáky a jeden špičák vpravo nahoře.
 Dobrotivý Shi-Nen mu pomohl na nohy. Jemně otřeseného muže vzal pod  paždí a s : „Pojď semnou mládenče, ošetřím tvá zranění ve své laboratoři,“ ho odváděl do svého nezodpovědna.

Všimněte si jaký je mezi jednotlivými epizodami radikální rozdíl a jak v prvém případě autor zjevně nadržuje pubertálnímu adoscelentovi.

Ačkoliv i o průběhu druhé názorné ukázky můžete mít pochyby, mohu vám přísahat, že je pravdivá, protože jsem ji sám prožil.
Obdobně zkreslený a tendenční obraz poskytují autoři o soubojích s draky. Typický příklad za všechny:
Krásný princ (opět!) se rozmáchl a jedním mocným úderem srazil drakovi hlavu. Jeho druhá hlava však na něj vzápětí vychrlila oheň. Princ ji okamžitě nastavil svůj azbestový štít a ihned zaútočil znova. Další hlava mu padla k nohám… atd.
Tato, v podstatě hnusná řezničina, je tu popsána, jakoby to bylo kdovíjaké hrdinství. Připouštím, že se občas najde dostatečně hloupý mladý muž, který se rozhodne na draka zaútočit, ale pak situace vypadá podle mých znalostí zhruba takto:

Drak seděl pohodlně ve své jeskyni a v poklidu si četl Večerní plamen a při tom tak trochu klimbal. Princ došel před jeskyni a tam se zastavil a nekontrolovatelně se roztřásl. Brnění na něm začalo chřestit.
( Princové a rytíři si draky představují jako trochu přerostlé ještěrky a tak když dorazí  na místo a uvidí mnohatunového tvora se sadou špičáků připomínajících mohutné ledovce, poněkud znejistí a přestanou jim fungovat svěrače)

Když nepříjemný rušivý zvuk neustával, drakovi došla trpělivost, vylezl ven a do prince ( rytíře) ztuhlého strachem lehce cvrnknul drápem a poslal ho parabolickým obloukem do hluboké rokle k předešlým pitomcům, kteří rušili jeho siestu. Než se vrátil dovnitř, neopomněl na skalní stěnu vyrýt další rýhu….

Originální nezkrácený zápis této a podobných situací můžete najít v Dračích letopisech svazek MCCXV strana 815 a následující.
V knihách tedy zásadně vyhrávají autorem protěžovaní a hýčkaní hrdinové,  a to i v případě, že k tomu nemají potřebné dispozice.

Statistika pravděpodobností je však zcela jednoznačně usvědčuje ze lži. Tolik knih a žádný kladný hrdina neumře?  To je jakoby v kasinu v ruletě padaly samá kladná čísla….

A ještě: zatímco jeden kuje plány a tvoří, druhý tzv. kladný mu je hatí. Jde tedy v podstatě o destruktivní staromilský typ, který brání novotám a svobodnému podnikání.
Můžeme si to tedy zde říci naplno: jsou to kazisvěti a škůdci!
Ale to jsem odbočil- zpět k soubojům.

Probrali jsme souboj typu hrdina- kouzelník, hrdina- drak, pojďme se podívat  jak v knihách vypadá takový duel dvou rytířů. Bývá zařazen zhruba někde uprostřed knihy, aby oživil děj a hrdina dostal společníka, kterého může neustále poučovat, respektive zachraňovat    ( ojediněle být jim zachráněn)a kterého může autor s klidem profesionálního zabijáka nechat umřít posléze nějakou velmi krutou smrtí.

Krasomil vytasil meč, Blonďák poodstoupil a i on tasil, pozdravil soupeře tradičním pozdravem a postavil se do střehu. Oba se napjatě chvíli pozorovali, pak se však jejich zbraně zaleskly a s třeskem se střetly. Oba poodstoupili a kryjíce se štíty prudce oddychovali.

Pak napjatý výraz na Krasomilově tváři povolil, on se usmál a pravil obdivně: „U Croma! Ty ale umíš bojovat!“
„Ani ty jsis nevedl nejhůře,“ zubil se na něj Blonďák…
Tato krátká ukázka jasně ukazuje, jací jsou hrdinové pápěry, když nevydrží více než jeden výpad a autor to maskuje předstíranými kamarádskými kecy. Přitom takový souboj poskytuje velké dramatické možnosti.  K jeho drsnému popisu však nalezne odvahu jen málokterý spisovatel-třeba R.E. Howard,

Jeho hrdinové do sebe řežou, krev stříká, vzduchem létají uťaté končetiny- ano tak nějak by to mělo být a ne tato sterilní selanka!
Zcela nakonec, zejména pohádek čteme:
..měli slavnou svatbu a pak žili šťastně a spokojeně až do smrti…

Nuže ten, kdo tohle napsal, nemohl být nikdy ženat, stejně jako ten, kdo si myslí naivně, že manželství nepatří do stati „souboje“…..



O autorovi: Profesor MgTM. Shinen je absolvent CMU v Balíkově. Po ukončení studií byl v angažmá několika černých mágů, kde sbíral své první zkušenosti. Později se osamostatnil a začal přednášet na četných čarconech. Za studii O neuchopitelnosti,  mu byla udělaná čestná profesura a de Bilosova cena za nejzbytečnější práci roku. V současnosti je stálým spolupracovníkem našeho časopisu Praktický černý mág ( k dostání v každé čarodějné chaloupce, předplatné tamtéž) a v tisku se jeho monumentální desetisvazkové dílo Začínající mág - rady a pokyny.