AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
LAWRENCE Z ARÁBIE
Pokud
bychom hledali předobraz svérázného profesora Jonese s nezbytným
širákem a bičem, jistě by neměl chybět i Thomas Edwar
Lawrence (1888-1935).
Ačkoliv
ho nedávno prestižní časopis Epocha zařadil mezi 33 nejslavnějších
špiónů, on byl především dobrodruh v pravém slova smyslu.
Vystudoval v Oxfordu archeologii a byl fascinován Arábii a její kulturou.
Účastnil se vykopávek v Sýrii, Palestině a dalších místech.
Neseděl v depozitáři, ale cestoval a navštěvoval v převlečení
i místa, kam se předtím ještě žádný Evropan nedostal.
Když
vypukla I. Světová válka, nebyl pro svou výšku ( 164 cm) přijat do
vojska, ale byl osloven ( nebo se sám nabídl), aby poté co do války vstoupilo i
Turecko( respektive tehdy Osmanská říše) odcestoval na Arabský poloostrov
a podněcoval místní kmeny
k boji proti Turkům.
A
Lawrence znalý místních zvyků i jazyka, opravdu má úspěch- objíždí
náčelníky, získává jejich důvěru a slibuje, že se po válce
Británie zasadí o zřízení nezávislého arabského státu, v jehož
čele má stát emír Fajsál inb Adob al Azír (1883-1933).
Britové
dodávají zbraně, střelivo a výbušniny a Lawrence, jezdí sem a tam,
organizuje různé vojenské operace, především útoky na strategicky
důležitou železniční trať z Meduny do Damašku.
Své
zážitky z té doby popisuje v knize Sedm sloupů moudrosti.
Odvážným
přechodem přes poušť též napadne a dobude v červenci
1917 přístav Akaba v Rudém moři. Na jeho dopadení je vypsána
vysoká odměna. Je poznán ( nebo udán) a zatčen. Během
výslechů je krutě mučen. Má štěstí, protože město
Derba, kde ve věznění je brzy
dobito.
Válka
končí a všechno je náhle jinak. Obdivovaný a velebený hrdina se stává pro
Británii přítěží.
Je
dodnes otázkou, zda doopravdy, když Fajsala a další
přesvědčoval, věřil tomu, že budou tyto sliby
dodrženy.
Již
rok po válce se totiž Anglie a Francie dohodnou na rozdělení zemí a o
samostatném arabském státě nechtějí ani slyšet. Dávají přednost
Ibn Saudovi ovládajícímu vnitrozemí Arabského poloostrova, který by vládl pod
britským dohledem.
Lawrence
je při těchto jednáních tlumočníkem Fajsala na mírové
konferenci.
Pak
dostává nabídku, aby byl poradcem na ministerstvu kolonií, ale pro jeho
dobrodružnou povahu, to není to pravé a tak odchází a znova cestuje po Arábii a
Indii jako civilní zaměstnanec RAF. Tvrdí se, že to byla jen zástěrka
pro další špionážní činnost, ale neexistují pro to žádné důkazy.
V únoru
1935 se vrací do Anglie, ale krátce nato umírá při nehodě.
Konspirátoři
ovšem míní, že to nebyla žádná nehoda. Podle nich jistý svobodník
z nedaleké vojenské posádky viděl černé auto jedoucí
prostředkem silnice, kterému se Lawrence nestačil vyhnout. Také
policejní vyšetřování bylo podezřele rychle uzavřeno.
Možné
tedy je i to, že Lawrence toho věděl až příliš moc a stal se též
nepohodlným pro svou kritiku politiky vůči Fajsalovi.
Další
možností, o které se spekuluje, je Lawrencova sympatie k tehdy
nastupujícím německým fašistům. Dokonce prý i Adolf Hitler projevil
zájem se s ním setkat a pár dní před svou smrtí Lawrence měl
dostat telegram s pozvánkou do vůdcova hlavního stanu. Možná tu tedy
byla obava, aby tento stále populární muž neovlivnil lidi v jejich
názorech.
Mě
osobně se ale tato teorie jeví jako nepravděpodobná.
Četl
jsem, že Lawrence na silné motorce rád jezdíval hodně rychle a zabil se na
úseku silnice, kde je to samá zatáčka.
Jak
to bylo doopravdy už se asi nedozvíme.
V šedesátých
letech m.s. byl Lawrencův příběh zfilmován a i když některé
stránky jeho činnosti byly potlačeny nebo zcela zamlčeny, jeho
četná dobrodružství se však zakládají na pravdě.
Zcela
nakonec si nemohu odpustit malou odbočku:
Majitel
tzv. Voynichova rukopisu byl také nějaký čas v cizině a
sotva se vrátil, umřel krátce nato při podivné nehodě. Tehdy
ovšem nebyly motorky, a tak údajně spadl z koně.
Jak
se tak zabývám historií, zjišťuji, že se některé události jakoby
odrazem vrací zas a znova ve stejné nebo jen mírně pozměněné
podobě, někdy i v pravidelných časových odstupech, ale o
tom zas někdy jindy….