AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
LŽI VE FANTASY
LITERATUŘE A POHÁDKÁCH. Díl 2. (Převzato
z časopisu Praktický černý mág.)
Souboje.
Dnes
bych se chtěl zaměřit na situace, s kterými se v této
oblasti často setkáváme, a to je boj.
V mnoha
knížkách se můžete dočíst zhruba v polovině poslední
kapitoly toto:
"Krásný princ udělal
bleskový výpad svým kouzleným mečem a provedl podélný řez zúženou
částí mezi hlavou a trupem zlého Shi-Nena. Z jeho těla se
vyvalil teplý proud smrduté krve. Pod jeho trupem se otevřela zem,
chlupaté ruce příšer z podzemních prostor po něm chtivě
sáhly a strhly ho sebou do zatracení….."
Nikde
se nedočtete, že: Průměrně
pohledný muž provedl svým kouzelným mečem nešikovný výpad, kterému se
Shi-Nen hbitě vyhnul. Mladík prudkostí svého výpadu ztratil rovnováhu,
upadl na zem, rozbil si h…ehm….. ústa, vyrazil dva řezáky a jeden
špičák vpravo nahoře.
Dobrotivý Shi-Nen mu pomohl na nohy.
Jemně otřeseného muže vzal pod paždí a s : „Pojď semnou mládenče, ošetřím tvá
zranění ve své laboratoři,“ ho odváděl do svého
nezodpovědna.
Všimněte
si jaký je mezi jednotlivými epizodami radikální rozdíl a jak v prvém
případě autor zjevně nadržuje pubertálnímu adoscelentovi.
Ačkoliv
i o průběhu druhé názorné ukázky můžete mít pochyby, mohu vám
přísahat, že je pravdivá, protože jsem ji sám prožil.
Obdobně
zkreslený a tendenční obraz poskytují autoři o soubojích
s draky. Typický příklad za všechny:
Krásný princ
(opět!) se rozmáchl a jedním mocným úderem srazil drakovi hlavu. Jeho
druhá hlava však na něj vzápětí vychrlila oheň. Princ ji
okamžitě nastavil svůj azbestový štít a ihned zaútočil znova.
Další hlava mu padla k nohám… atd.
Tato,
v podstatě hnusná řezničina, je tu popsána, jakoby to bylo
kdovíjaké hrdinství. Připouštím, že se občas najde
dostatečně hloupý mladý muž, který se rozhodne na draka
zaútočit, ale pak situace vypadá podle mých znalostí zhruba takto:
Drak seděl
pohodlně ve své jeskyni a v poklidu si četl Večerní plamen
a při tom tak trochu klimbal. Princ došel před jeskyni a tam se
zastavil a nekontrolovatelně se roztřásl. Brnění na něm
začalo chřestit.
( Princové a rytíři
si draky představují jako trochu přerostlé ještěrky a tak když
dorazí na místo a uvidí mnohatunového
tvora se sadou špičáků připomínajících mohutné ledovce,
poněkud znejistí a přestanou jim fungovat svěrače)
Když nepříjemný
rušivý zvuk neustával, drakovi došla trpělivost, vylezl ven a do prince (
rytíře) ztuhlého strachem lehce cvrnknul drápem a poslal ho parabolickým
obloukem do hluboké rokle k předešlým pitomcům, kteří
rušili jeho siestu. Než se vrátil dovnitř, neopomněl na skalní
stěnu vyrýt další rýhu….
Originální
nezkrácený zápis této a podobných situací můžete najít v Dračích
letopisech svazek MCCXV strana 815 a následující.
V knihách
tedy zásadně vyhrávají autorem protěžovaní a hýčkaní
hrdinové, a to i
v případě, že k tomu nemají potřebné dispozice.
Statistika
pravděpodobností je však zcela jednoznačně usvědčuje
ze lži. Tolik knih a žádný kladný hrdina neumře? To je jakoby v kasinu v ruletě padaly samá kladná
čísla….
A
ještě: zatímco jeden kuje plány a tvoří, druhý tzv. kladný mu je
hatí. Jde tedy v podstatě o destruktivní staromilský typ, který brání
novotám a svobodnému podnikání.
Můžeme
si to tedy zde říci naplno: jsou to kazisvěti a škůdci!
Ale
to jsem odbočil- zpět k soubojům.
Probrali
jsme souboj typu hrdina- kouzelník, hrdina- drak, pojďme se podívat jak v knihách vypadá takový duel dvou
rytířů. Bývá zařazen zhruba někde uprostřed knihy, aby
oživil děj a hrdina dostal společníka, kterého může neustále
poučovat, respektive zachraňovat
( ojediněle být jim zachráněn)a kterého může autor
s klidem profesionálního zabijáka nechat umřít posléze nějakou
velmi krutou smrtí.
Krasomil vytasil
meč, Blonďák poodstoupil a i on tasil, pozdravil soupeře
tradičním pozdravem a postavil se do střehu. Oba se napjatě
chvíli pozorovali, pak se však jejich zbraně zaleskly a
s třeskem se střetly. Oba poodstoupili a kryjíce se štíty prudce
oddychovali.
Pak napjatý výraz na
Krasomilově tváři povolil, on se usmál a pravil obdivně: „U
Croma! Ty ale umíš bojovat!“
„Ani ty jsis nevedl
nejhůře,“ zubil se na něj Blonďák…
Tato
krátká ukázka jasně ukazuje, jací jsou hrdinové pápěry, když nevydrží
více než jeden výpad a autor to maskuje předstíranými kamarádskými kecy.
Přitom takový souboj poskytuje velké dramatické možnosti. K jeho drsnému popisu však nalezne
odvahu jen málokterý spisovatel-třeba R.E. Howard,
Jeho
hrdinové do sebe řežou, krev stříká, vzduchem létají uťaté
končetiny- ano tak nějak by to mělo být a ne tato sterilní
selanka!
Zcela
nakonec, zejména pohádek čteme:
..měli slavnou
svatbu a pak žili šťastně a spokojeně až do smrti…
Nuže
ten, kdo tohle napsal, nemohl být nikdy ženat, stejně jako ten, kdo si
myslí naivně, že manželství nepatří do stati „souboje“…..
O autorovi: Profesor MgTM. Shinen je
absolvent CMU v Balíkově. Po ukončení studií byl v angažmá
několika černých mágů, kde sbíral své první zkušenosti.
Později se osamostatnil a začal přednášet na četných
čarconech. Za studii O neuchopitelnosti,
mu byla udělaná čestná profesura a de Bilosova cena za
nejzbytečnější práci roku. V současnosti je stálým
spolupracovníkem našeho časopisu Praktický černý mág ( k dostání
v každé čarodějné chaloupce, předplatné tamtéž) a
v tisku se jeho monumentální desetisvazkové dílo Začínající mág - rady
a pokyny.