Každý, kdo se začal zajímat o UFO se musí nutně setkat
s problémem dokumentů MJ-12. Jsou spjaty
s Billem Moorem, který se už od mládí o UFO přečetl kde co a sháněl informace ve snaze
dozvědět se co nejvíce. Spolu s Charlesem Berlitzem sepsal knihu
Roswellský incident. Kniha se sice dobře prodávala, ale jinak sklidila po
zásluze drtivou kritiku, protože to
byla mizerná slátanina faktů, polopravd a výmyslů.
Údajný dokument podle časopisu Wired, podepsán Truman
Moore si
uvědomil, že takto se dál pracovat nedá a ti dva se rozešli. Berlitz se
pustil do psaní knihy o Bermudském trojúhelníku. Jen tak na okraj- tahle kniha
není o nic lepší a měla by být zařazena někam mezi SF, ač
se tváří jako literatura faktů.
Moore se mezitím
znova se svým přítelem jaderným fyzikem Statonem Friedmannem pustil znova
do prošetřování roswellského případu. Souhlasil i se spoluprácí
s tajnou službou, kterou byl kontaktován a pověřen, aby podával
dezinformace dalšímu ze známých aktivistů Paulu Bennewitzovi, jen proto
aby získal jejich důvěru a dostal se k tajným informacím.
Jaim Shandera naopak neměl nic s UFO
společného krom toho, že byl Moorovým přítelem, ale byl to právě on, kdo podle toho co
později vyprávěl, dostal v prosinci 1984 velkou hnědou
obálku, důkladně přelepenou
páskou. V ní byla další obálka a v ní ještě jedna a
teprve uvnitř našel kazetu s exponovaným kinofilmem.
Zavolal Moorovi a společně film vyvolali. Na
fotkách byli tajné vládní dokumenty týkající se Majestic Group 12.( dále jen
MJ-12)
Dokumenty jsou datovány z r. 1952 a pojednávají o
ustanovení skupiny dvanácti význačných osobností, které mají za úkol
koordinovat výzkum UFO ve všech složkách armády i bezpečnostních složek,
soustředit tyto poznatky a v pravidelných intervalech o nich
předávat souhrnné zprávy presidentovi.
V prvé řadě bylo zapotřebí
zodpovědět otázku, zda jsou dokumenty pravé. Zabývali se tím
téměř dva roky, ale nakonec s nimi seznámili ostatní s tím,
že jejich pravost je pochybná.
Pochybnosti vyslovil
především nezávislý novinář a amatérský detektiv Phil Klass.
Především- proč film přišel právě Shanderovi? Jak mohl
odesilatel vědět, že je Moorovi předá?
Na druhé straně Friedmann nezaujal tak odmítavé
stanovisko a vycházel z předpokladu, že dokumenty jsou pravé a
položil si jinou otázku: je možné
ověřit jejich pravost?
Pokud by se totiž podařilo prokázat pravost, potvrdila
by se tím zároveň i reálná existence UFO jako mimozemských dopravních
prostředků.
Oba se začali věnovat horečné práci, kdy Klas
hledal důkazy prokazující falzum a Friedmann naopak jejich pravost.
Napadlo ho podívat se do tehdy nedávno odtajněných
vládních dokumentů do archivu v Maylandu. Moore a Shandera se tam
vypravili a skutečně se jim po úmorném hledání podařilo najít
pozvánku z 14.7. 1954 týkající se plánované, ale později odložené
schůzky MJ-12 u presidenta.
Zdálo by se,že je
tím vše vyřešeno, ale nebylo. Klass totiž ihned kontroval
s protiargumentem, že všechny doklady mají svá inventární čísla, ale
tento ho nemá. A že ho tedy buď
vyrobil sám Moore nebo ho do archivu někdo vpašoval, aby tím upevnil
přesvědčení o pravosti MJ-12.
Věnovat se všem dalším jednotlivostem, by zabralo
příliš mnoho místa a tak vás odkáži na mnohočetnou literaturu či
internetové stránky, protože tato pře trvá dodnes. Jedni dokumenty
přijímají bez připomínek, jiní je zatracují.
Je tu jistá podobnost se známým filmem o pitvě
mimozemšťana- i v tomto případě se k němu dostal
někdo, kdo k UFO zdánlivě neměl žádný vztah. I tady je
mnoho podivných náhod a sporných bodů, které nechávají prostor pro dohady.
Obojí je spojeno s roswellským
případem a jakoby se vzájemně doplňovalo.
Je zajímavé, že si dosud nikdo nepoložil otázku, že pokud by
byly dokumenty pravé, jistě by se dalo zpětně vysledovat, kdo
k nim měl přístup a mohl
by pořídit kopie- vždyť pokud
někdy dojde k úniku tajných materiálů, je to vždy důvodem
k poplachu a k důkladnému vyšetřování. Jak to že ten, kdo
teoreticky pořídil kopie se nebál, že bude při takovém šetření
dopaden?
Okruh osob, které
k tajným materálům mají přístup je vždy velmi úzký.
Na druhou stranu, ten, kdo by dokumenty chtěl
padělat by musel mít rozsáhlé znalosti
jak mají vypadat, kde mají být umístěna razítka atd.
Osobně si myslím, že stejně jako
v případě filmu s pitvou, i tady byly dokumenty
vytvořeny tak, aby vypadaly téměř pravé. Zkrátka,
aby vyvolávaly pochyby, nejistotu a rozpory.
A úplně nakonec jedna myšlenka pro milovníky
obzvlášť divokých konspiračních teorií: Co když dokumenty jsou sice
falešné ,ale obsah pravý? Vždyť platí, že pravda se nejlépe schová mezi
dvě lži. :-)