Autor :
Jan B. Hurych
Název :
PALL MALL
1999 - Zima
1999 - ZIMA
Číslo 1999/10
Zase je tu podzim. Vzpomínám, jak jsem ho už jako chlapec měl rád, jeho barvy a krásu, která kompenzovala tu smůlu, že jsem zase musel začít chodit do školy. Můj otec, který se mnou v tom nesouhlasil, neměl podzim vůbec rád - pořád mu nějak připomínal přicházející zimu. Mně se ale líbila ta důstojnost, s jakou se příroda poddává svému osudu a připravuje se na dlouhý spánek. Ještě si přitom zahýří barvami, jako b y chtěl říci: "Dobrou noc!". Jakoby to věděla, že po zimě přijde jaro a pak teprve uvidíte tu pravou krásu. Z toho důvodu zde také nebudu brojit proti klišé, které říká, že život člověka je podobný ročním cyklům - hlavně proto, že podle mě je podzim doba nejkrásnější ze všech a také já už jsem jaksi už v podzimu mého života.
A tak listí nejen na severu, ale i u nás už padá, prohánějí se tu větry ze západu i severu, na Huronu jsou vlny a indiánské léto prý letos ani nepřijde. Skládám dříví do krbu - teda ne přímo do krbu, měl bych správně říci "pro krb" a občas se ještě vydám na houby, kterých je letos nějak málo. Počátkem září jsme navštívili Toronto, asi abychom si uvědomili, že nám to velkoměsto už vůbec nechybí. A kdyby ano, je to jen tři hodiny jízdy autem - dostatečně blízko i daleko, ať už to berete jak chcete.
UPOZORNĚNÍ: Někdy se stane, že některý náš mirror - z důvodů, které nemáme pod kontrolou - nepracuje, z kteréhož důvodu tam ještě 11ho v měsíci není nové číslo. Buďte ujištěni, že datum nového vydání dodržujeme - stačí tedy ťuknout na další adresu z našich pěti. Kromě toho můžete využít naší bezplatné služby: pošleme vám Hurontarii domů e-mailovou poštou, pravda, bez obrázků, ale zato rychle (netrvá to ani minutu) a ve vyhledávači (browseru) bude vypadat úplně stejně jako na netu - ovšem musíte si nám o to napsat.
Nová příloha Hurontarie - vlastně už vůbec ne nová - nazvaná příhodně PŘÍLOŽNÍK - už vyšla po deváté. Je to enzin čtenářů Hurontarie, kde podle hesla: "Vy si to píšete, vy si to čtěte!" :-) najdete články, obrázky, reportáže i legraci. Stále hledáme autory kratších textů - vy, kteří rádi píšete - nebo se rádi čtete - tam máte možnost získat slávu téměř nesmrtelnou.
Vydavatelství PC-GURU hledá autory pro své knihy v digitální, elektronické podobě. NONLIBRI je pokus o novou cestu šíření literatury pomocí internetu. Detaily najdete na jejich stránce http://www.neknihy.cz
Další esej pro českou uměleckou galerii
ArtForum je v anglické časti tohoto čísla Hurontarie. Pro srpnovou výstavu pojednává o umělci prof. Vladimíru Kopeckém a nazývá se Umění bojovat . Pan Kopecký už vystavoval po celém světě (třikrát na Expo) a jeho internetová pražská výstava je na adrese: http://www.gallery.cz/ Je tam i český překlad mé eseje a fotografie jeho krásných výrobků.
Další frývér: Firma FerretSoft nabízí nyní celý balík užitečných utilit v jednom. Hledáte nějakou webstránku? Užijte Webferret , ten používá hned devět hledaček najednou (Altavista, atd.), mám už jej skoro rok a nedám bez něj ani ránu. Potřebujete prohledat netové databáze? Použijte InfoFerret . Hledáte e-mailovou adresu? Na to je tu EmailFerret. Hledáte soubory na netu? Není nad FileFerret ! Chcete si chatova (čatovat), t.j. pokecat v netové kavárně? Naládujte si IRCFerret . PhoneFerret vám zase najde telefonní čísla. Hledáte
newsgoups? Použijte NewsFerret ! To vše v jednom balíčku nebo i jednotlivě a věřte si nebo ne - je to vše zadarmo,
tj. free. Jen pro zajímavost: ferret je - ano, česky fretka. Ale co bych vás lákal, podívejte se na to sami, na:
http://www.ferretsoft.com/netferret/index.html
V tomto čísle máme úvahu NEBESKÉ HARFY (díl 1.) , reportáž PRAVÝ JURASIC PARK (díl 1.), povídku OZVĚNA Z HOR , v sekci Pohledy článek TRIALOG O PŘESNOSTI a báseň KARNEVAL.
Číslo 1999/11
Konečně máme vlastní internetovou doménu, tj. naše jméno
"Hurontaria" přímo v adrese - je to na tom serveru v Praze, který je také rychlejší než dřív. Znamená to ovšem, že pokud používáte českou adresu na Hurontarii, změnila se tato na:
http://hurontaria.baf.cz (tato adresa je dnes uz jen link na nase KNIHY OFF-LINE).
Přišla vleklá bouře, stromy popadaly a svou vahou potrhaly elektrické vedení v jižním Ontariu. Nebylo to tak zlé, jako předtím v Montrealu, ale přesto jsme byli celou noc bez proudu. Člověk si už neuvědomuje, za co všecko vděčí - lépe řečeno nevděčí, ale měl by - elektřině. Televize nepremávala, počítač nepočítal a ani to radio nerádiovalo (vytáhl jsem ale naštěstí starý tranzistorák s baterkami), přehrávač CDček nepřehrával, vařič nevařil, světlo nesvítilo a elektrické topení netopilo.
Jako správný zálesák jsem delší dobu hledal ve sklepě tu butanovou lampu, co jsme s ní jezdili kempovat a když jsem ji našel, ejhle - v bombě plynu nebylo. Ani zarezlý vařič - také butanový - nešel, a tak byla prostě snídaně studená. Naštěstí jsme mohli topit celou tu dobu v krbu - máme, díky Atě, která si to prosadila, v krbu insert, něco jako kovový box s izolací - což je topení efektivní a levné (pokud dosti dřeva jest) - a bylo mi dovoleno spát přímo u krbu na medvědí kožišině, kterou si u nás schoval náš syn Aleš. Ani voda nešla, naše předměstí má totiž rezervoár na kopci, ale tak malý, že se tam voda čerpá stále pumpami a vypnou-li proud, voda
"tiež nie je", ale prozřetelně jsme si hned po vypnutí ještě natočili něco pitné vody. A tak to teplo domova bylo vlastně to jediné, co pracovalo.
Druhý den v deset ráno ohlásili rádiem, že proud ještě v poledne všude nebude, protože na některá místa musí opraváři pěšmo. Zajel jsem tedy do obchodu koupit nový vařič, naplnil bomby a pyšně si to hasím domů. Namísto pochvaly mě přivítala
At'a nářkem: omylem jsem nechal otevřený kohoutek v koupelně u umyvadla, které bylo - ano, proč si to přátelé nepřiznat - zašpuntované. Jenže zatím, navzdory pesimistickým předpovědím,zapnuli proud a tím začala i voda téct. A tekla a tekla, tak jak to umí, pořád dolů a dolů, až do jejího šicího pokoje. Naštěstí promáčela hlavně koberec a ne ten zlatý důl plný vln, které si tam
At'a jako pilný syslík nashromáždila. Voda začala téci zrovna tehdy, když jsem na obchodní
plaze plnil kanistr pitnou vodou, abychom jí měli dost. Vody bylo dost, jak se ukázalo, i na podlaze. A poučení? To nechám na Vás, kterým se nic takového nestalo (teda ještě nestalo :-).
Další esej pro českou uměleckou galerii
ArtForum je v anglické části tohoto čísla Hurontarie. Pro listopadovou výstavu pojednává o práci prof. Jiřího Harcuby a nazývá se Tváří v tvář . Profesor Harcuba už vystavoval svá díla po celém světě a jeho internetová pražská výstava je na adrese ArtFora a je tam i český překlad mé eseje a fotografie jeho krásných portrétů ve skle.
Další frývér: Nám už dobře známý Jans z Holandska nám opět udělal radost. Tentokrát je to program Capiche , ktery vám vyřízne a sejme kus obrazovky - ne nebojte se, nejde o sklo, ale jen o obrázek. Objeví se vám totiž přitom na obrazovce transparentni rámeček, jehož rozměry můžete měnit tak, jak potřebujete. Pak ťuknete na X a voilá (to je francouzky: "to mě podrž!"), už je to uloženo. Při otevření dalšího grafického programu (třeba zde dříve už zmiňovaného Irfanview, ale i kteréhokoliv jiného grafického programu ( i Jans jich tam má hromadu, všechny zadarmo) si pak do jeho okénka můžete vložit, doslova přeloženo "vlepit" vyříznutou kopii.
Co prosím? Aha, adresu - málem bych zapomněl:
http://www.jansfreeware.com/jftools.htm
Ano, je to také zadarmo, t.j. freebee. Jans tam dokonce má svůj password (heslo), které si zapište, protože se vás na něj při rozbalení programu bude ptát (jen jednou, pak už ne). To je totiž jeho specialitka - pro každou verzi programu jiné heslo (poznámka: dnes už je většina bez hesel). Nebudu nadsazovat, když vám řeknu, že Jans je prostě král krátkých programů - tam, kde "Majk Rosoft"
(poznali jste?) potřebuje 30 meg, stačí Jansovi jeden. Pravda, dělá to jen 90 procent toho, co ten za peníze, ale to už mu odpustíme, vždyť ten druhý dělá stejně většinu věcí zbytečně.
V tomto čísle máme úvahu PSÍ CHOLOGIE, reportáž PRAVÝ JURRASIC PARK (díl 2.), povídku STYX, V.R., v sekci Pohledy článek TRIALOG O VDĚČNOSTI a báseň ZÁVIDÍM BOHŮM.
Číslo 1999/12
A zase tu máme konec století :-).. Teda pro nás, pro většinu to není "zase", ale pro lidstvo - které je tady už déle - je to ovšem jen "zase". Když ještě lidé neuměli počítat, byl pro ně rok jako rok. Dneska ne; slyšíme přece pořád: tenhle rok bude novej prezident, tenhle rok půjdu na dietu, tenhle rok přiletí ufoni, tenhle rok budou vyšší daně. A všechno to zůstane tak jak je, teda až na ty daně, tam se nikdy nespletete. Vlastně ani to není pravda, u nás v Ontariu se daně snižují. Jaký to nesmysl - křičí okolní provincie - a v duchu si říkají: jak to, že Ontario umí hospodařit a oni ne? I federálové přece zvyšují daně a půjde-li to takhle dál, tak v roce 2015 budeme každý platit 105% daň z příjmu. Ano, čtete dobře, dostanete výplatu, pošlete ji na berňák a ještě přidáte pět procent navrch :-).
Tak jsme se krásně politicky dostal pryč od toho roku dva tisíce, o kterém ještě vůbec nic nevím. Není to krásné? Ne, nemyslím "nevědět" to, ale to "přiznat" to, že nevím. Slyšel jsem, že se tu bude na Silvestrovský večer - myslím v zábavném podniku - platit až 400 dolarů za lístek na osobu. Děti a ti, co řídí auto, budou platit asi jen polovic, alespoň předpokládám. Ještě víc ušetří ti, co tam nepůjdou vůbec - nakonec co tam budou oslavovat - ty tři nuly v letopočtu?
Ale neberte mě vážně: je to velký krok do budoucnosti, lépe řečeno do neznáma. Možná i na Mars, ledaže by to zase bouchlo (i když tam tentokrát přidali pro jistotu i tu metrickou kalkulačku za dvacet korun). Nějaký
haker také pro potěšení připravil vánoční mail-virus Prilissa. Mimochodem, ti z vás, co nás vydavatele Hurontarie ještě neznají, se mohou dozvědět víc (na vlastní nebezpečí!) z našeho Vánočníku , adresa je na Titulní stránce.
Tentokrát vám žádný frývér nedodám, nebudu se přece plést Santa Clausovi do biznysu. Ale dárek (zdarma, jak jinak?) pro vás samozřejmě mám - je to kniha HURONTARIA 1999 , celý tento ročník Hurontarie zazipovaný v jednom
fajlu, stáhnete ho z titulní stránky Hurontarie, v posledním řádce tabulky, nazvané ZIP 99. (poznámka: česká kniha je na http://members.tripod.com/~Hurontaria/knihy/bol374.zip
a anglická na http://members.tripod.com/~Hurontaria/knihy/bol373.zip. Ti, co to neradi odzipovávají
(buď že to neumí, nebo jen tak, ze slušnosti :-), ať mi napíšou, pošlu jim to emajlem (když napíší, který díl
chtí), takže se to jim to pak odzipne samo. Odzipněte to do specielní složky, direktory, nazvané třeba
"Hurontaria99", tam si otevřete titulní stránku (nazvanou např. indexb.htm ), odkud se pak dostanete na jednotlivá čísla jako normálně.
POSLEDNÍ ESEJ v tomto roce pro českou uměleckou galerii ArtForum je v anglické části tohoto čísla Hurontarie (český překlad je v Příložníku). Pro prosincovou výstavu pojednává o práci Petra Novotného
, který už vystavoval po celém světě a nazývá se Umění živého skla .
V tomto čísle máme úvahu NEBESKÉ HARFY (dokončení) , reportáž PRAVÝ JURRASIC PARK , povídku PROTRŽENÁ PŘEHRADA, v sekci Pohledy článek TRIALOG O DOBRÉ VŮLI a báseň NERÝMOVANÁ.
Milí přátelé,
věříme, že nám i v dalším
miléniu zachováte vaši přízeň a případně nás ještě doporučíte svým přátelům a vy, co nás rádi nemáte, zase svým nepřátelům. Vaše dopisy jsou nám milé - získali jsme mnoho nových přátel, kteří věří jako my, že Net by měl především sloužit k výměně zajímavých myšlenek a dobré zábavě. Doufáme, že se s vámi setkáme i v příštím miléniu. Zatím tedy Vám a Vaší rodině přejeme, teda já a
j@ns@n,
HEZKÉ SVÁTKY A PŘÍJEMNÝ NOVÝ ROK 2000