Autor :
Jan B. Hurych
Název :
PALL MALL
1999 - Podzim
1999 - PODZIM
Číslo 1999/7
Hakeři - nestačím se divit, kolik mentální energie se ztratí na malicherných exhibicionistických výtvorech některých jinak chytrých - ale přitom tak blbých - lidí. Oni si neuvědomují, že i kdyby se jim podařilo zničit vše, jejich úspěchy budou pouze destruktivní a "zabít" práci druhých nedá nikomu uspokojení na moc dlouho. Protože to už je tak v lidské nátuře, že můžeme být spokojeni, jen když uděláme něco užitečného. Destruktor, ničitel, se bude vždycky cítit podřadnější člověk než ten, který dělá věci dobré a krásné.
Už jste někdy viděli šťastného vraha? On ví, že to, co udělal, je špatné - on si to může i sám pro sebe zdůvodnit, přejít to poměrně lehce, ale pořád to bude mít na mysli, protože mu to nenechá na to zapomenout. A co víc, jednoho dne toho bude litovat, ať už pro jakékoliv důvody a bude si přát, aby to býval neudělal. Bude se cítit inferiorní a tak bude si muset lhát do konce svého života, což ho učiní ještě více inferiorním. Nuže proč na to nemyslet dříve, dokud je čas?
Tvůrce virusů ovšem není vrah - on je "masový gauner". Počítá své oběti na miliony. Ať už to jsou soubory či programy, databáze, léta práce všech nás, nevinných obětí žertu, který se stal nebezpečným. Protože virus si nevybírá, může vymazat data v nemocnici, napadnout navigační počítače na letištích,
automatické řízení vlaků, prostě kterýkoliv počítač - doplňte si sami. A pak budeme mít skutečné oběti na životech, skutečné zabíjení.
Ale zatím tu existuje obor, který pracuje s podobnými prostředky, ale k zcela jiným cílům: nazývá se Artificial Life , umělý život. Už jsem zde o tom psal a vyjádřil jsem svůj názor, že jednoho dne to může značně vylepšit naše chápání světa, výzkum našeho mozku a možná i vymyslet nové způsoby myšlení. To by byl skutečně dobrý cíl pro naše hakery, namísto
navrhování virusů, ale obávám se, že by na to nestačili. Jediné, co za tím dovedou, je využívání chyb, které v systémových programech zanechali nezodpovědní návrháři jiných - a k tomu je zapotřebí asi tolik inteligence jako k bodnutí někoho do zad.
Nová příloha HURONTARIE - PŘÍLOŽNÍK - už vyšla po třetí (každé číslo je po šesti týdnech vymazáno).
Další esej pro českou uměleckou galerii
ArtForum je v anglické časti tohoto čísla Hurontarie. Pro červencovou výstavu pojednává o další dvojici umělců-manželů Miluše Roubíčkové - Kytkové a René Roubíčka a nazývá se CHVÁLA ZAOBLENÍ. Oba umělci vystavovali po celém světě na mnoha místech ve světě a jsou neoddělitelnou součástí tradice českého sklářského umění.
Další frývér jsou mluvící hodiny Multilingual Speaking Clock . Řeknou vám čas, třeba každou čtvrt hodiny a pochopitelně si můžete nastavit i extra alarm. Zatím jsou jen v angličtině a v několika evropských jazycích, ale čeština se už připravuje. Je to výborná pomůcka pro ty, kteří jsou schopni přehlédnout pouhý vizuální alarm (ten je v nich ovšem také). Od té doby, co jsem si je nainstaloval, si teprve uvědomuji, jak mi čas utíká. Autorem je
Leif Porsklev, najdete to na http://www.lux-aeterna.com/clock/ a potřebujete k tomu jen zvukovou kartu a reproduktor. Jiný výborný frývér pro zkoušení (a učení) je diskutován v anglické polovici dnešní Hurontarie v exkluzivním interview s jeho autory.
V tomto čísle máme úvahu JAK JSEM MOHL ZACHRÁNIT NAŠI PLANETU, reportáž PRVNÍ PŘES SEVEROAMERICKÝ KONTINENT, povídku ZRCADLENÍ (dokončení), v sekci Pohledy článek CO SE JEDEN NAUČÍ ZA 37 LET a báseň HROB PROKLETÉHO BÁSNÍKA.
Číslo 1999/8
Myslím, že rybám hodně křivdíme - myslíme si totiž, že jenom delfíni jsou na jakési výši inteligence a ryby obyčejné, tu stařičkou větev Darwinova stromu vývoje, jaksi podceňujeme. Ano, delfíni v kalifornském
Marinelandu vyskakovali nad hladinu betonového bazénu, aby mě, stojícího venku, viděli lépe - tak byli zvědaví. A když jsem se potápěl na
Hanaimo pláži na Hawaii, připlula ke mně jedna rybka a protože jsem neměl nic v ruce - ryby tam můžete krmit a také si na to už zvykly - tak mi nejdřív jemně oždibovala prsty a pak se mi nějak vyčítavě dívala do očí. Ovšem to byly ryby zvyklé na člověka. Co se mi ale stalo vloni na Huronu, lépe řečeno v Huronu, to mi asi nikdo neuvěří . . .
U našeho předměstí městečka Kincardinu je dno jezera kamenité a specielně kameny pod vodou jsou velké a zrádné - však tu také v přístavu máme pět vraků ještě ze začátku tohoto století. Ty jsou dokonce blízko majáku; tam, kde bydlíme, jsou jen ty kameny a když si chcete zaplavat, musíte pěkný kus mezi nimi projít, než se dostanete do hlubší vody. Je to cesta poněkud nepříjemná, chytá vám to kotníky mezi kameny a tak jsem tam chvíli stál a odpočíval, po prsa ve vodě, když jsem najednou uviděl v té čisté, průzračné vodě nějaký stín. Přibližoval se, až jsem s údivem rozeznal, že se jedná o lososa. Odhadoval bych ho asi na padesát centimetrů a pomalu se ke mně přiblížil, až na dva metry. Zastavil se a koukal na mě zcela bezostyšně po několik vteřin a pak zase klidně odplul. Předpokládám, že mi to nevěříte a vůbec se vám nedivím; kdybych to nezažil, nevěřil bych tomu také. Navíc nejsem rybář, takže nemám důvod, abych vám lhal . . .
Další esej pro českou uměleckou galerii
ArtForum je v anglické časti tohoto čísla Hurontarie. Pro srpnovou výstavu pojednává o umělci Václavu Ciglerovi a nazývá se PROSTOR K ZAMYŠLENÍ (český překlad je Příložníku). Pan
Cígler už vystavoval po celém světě a jeho internetová pražská výstava ArtFora.
Další frývér: INFO RAPID "Search and Replace" je super-rychlý hledač na disku, tak např. najde na 1 Gigabytovém disku všechny soubory, kde se vyskytuje daný výraz už za pár vteřin. A nejen to: zobrazí vám všechny věty, kde se výraz
vyskytuje a dokáže ještě víc: můžete ty věty - jednu nebo i víc - hned bez použití
worsprocesoru změnit. Umí i různé konverze, čte téměř všechny formáty wordprocesorů a uhodli jste - je pro soukromé použití zcela zadarmo. Navrhl ho Ingo Straub a můžete si ho stáhnou na http://www.inforapid.de/html/srdownload.htm
V tomto čísle máme úvahu PSÍ CHOLOGIE, reportáž ZKÁZA LODI EDMUND FITZGERALD, Díl 1., povídku O ZLÉM VIRUSOVI (sci-fi pohádka), v sekci Pohledy článek POHLEDY - ALE ODKUD A KAM? a báseň SUDIČKY.
Číslo 1999/9
Onehdy jsem slyšel zajímavou diskuzi v rádiu. Kritici se tam pouštěli do jednoho nebohého autora, no skoro nic z něj nezbylo. Najednou jeden z kritiků povídá: "No jo, ale ta kniha přece nebyla napsána proto, aby potěšila každého!" - a mně se Vám tolik líbil, ten jediný rozumný hlas na poušti. Vždyť o to vlastně jde, umění tu není, aby vyhovovalo každému, to dělá jen kýč, že se podbízí. Umění má nejen uspokojovat, ale i burcovat lidi, aby přemýšleli. Je to teda něco, o co se snažilo náboženství, ale jaksi neuspělo - lidé se sice modlí, ale nepřemýšlí. A pán Bůh si říká: do koho jsem to rozum vrazil?
Nové číslo přílohy Hurontarie - PŘÍLOŽNÍKU - opět vyšlo, ale první čtyři už ale nenajdete (každé číslo je po šesti týdnech vymazáno). Hledáme autory kratších textů a obrázků, najdete nás na adresách Příložníku. Tam se také v článku "Jak nám psát" dovíte přesně to, co název slibuje.
Elektronická kniha Waking the Dead o českých emigrantech z minulého století od
Glorie McMillan, která je také čtenářkou Hurontarie, je na http://www.neleth.com/gloria/
Kniha je v angličtině a výzkum materiálů na knihu trval osm let.
Více o autorce je na:
http://www.u.arizona.edu/~gmcmilla/vita.html
Další naše čtenářka, Eva Lewitus, vystavuje na své stránce Galerias de Fotos http://WWW.interaccess.com.pe/infotunel/artevia/eva/ velice zajímavé fotografie z Peru. Eva je profesionální fotografka tamtéž a v archivu anglické Hurontarie 1998 můžete také najít jeden její článek.
Vyšel nový netový časopis Czech Express Country Homepage, který je na http://cech.cesnet.cz/ Najdete tam vše o české kultuře a vychází denně. Napsala nám o něm jejich redaktorka Klára a jak jsme do něj nakoukli, stojí to opravdu za to.( Link nepracuje, nejbližší je: http://www.cesnet.cz/, dál jsem nesledoval).
Další frývér: Už jsem tu mluvil o mluvících hodinách Multilingual Speaking Clock . Tehdy jsem řekl, že čeština se připravuje - nuže, už je tady. Zásluhou krajana Michala Málka a jeho paní Aničky, která hodinám propůjčila svůj hlas, jsem teď informován o čase - případně alarmu - přímo česky. Asi mi to nebudete věřit, ale i ta anglická hlášení jsem jaksi ignoroval a občas i přeslechl, zatímco české prostě nemohu a to je dobře. Snad je to podvědomím, možná i tím, že je to v mém rodném jazyce - prostě pracuje to. Nemusím Vám jistě říkat, že je to - jako většina programů, co zde uvádím - zadarmo, na adrese: http://www.lux-aeterna.com/clock/ (dnes už bohužel bez češiny).
V tomto čísle máme úvahu ZROVNA TEĎ NIC , reportáž ZKÁZA LODI EDMUND FITZGERALD (dokončení), povídku NÁVŠTĚVA, v sekci Pohledy článek SEVEROZÁPADNÍ CESTOU a báseň BŘEHY, KTERÉ OPOUŠTÍŠ.