Jedna taková pověst vypráví o Donaldu Sinclairovi, původně ze skotského
ostrova Skye, který tu v roce 1856 cestoval se svou rodinou do
přístavu v Kincardinu (indiánsky Penetangore) a jehož loď zastihla bouře. Udělala se taková tma, že nebylo na krok vidět. Ani ten známý maják tu
tehdy ještě nestál a tak Donald začal v zoufalství hrát různé
lamenty na své dudy. A tu se mu z dálky začaly ozývat jiné dudy, z pobřeží. Sledoval jejich zvuk a šťastně přistál, což se mnohdy jiným nepodařilo ani za bílého dne, jak ostatně dodnes dosvědčuje pět vraků u kincardinského přístavu ; jeden z nich dokonce ještě dnes vyčnívá zčásti nad hladinou. Jmenuje se
"Erie Belle", Irská kráska, a nejlépe ji uvidíte z místního majáku.
Odtamtud také k potěše turistů a na počest neznámého dudáka - kterého mimochodem nikdy nenašli - v létě hraje každý večer místní dudák onu melodii, která sem přivedla šťastného Donalda.
"Huron" má plochu 60 tisíc čtverečních kilometrů a je třetím největším
jezerem na světě, když nepočítáme Kaspické a Aralské - která
jsou ovšem už moře. Je pojmenován po indiánském kmenu Huronů - Wendotů a původně to byly čtyři různé národy; celkem jich bylo asi 30 tisíc. Jejich počet byl nejprve zredukován neštovicovou epidemií (1625) a později byli téměř vyhubeni nepřátelskými Irokézy (1648). Jejich zbytek se rozptýlil po Severní Americe a dnes žije v Kanadě už jen asi 1500 Huronů. Ač jejich jméno může vyvolávat různé představy, byl to naopak národ mírumilovný; jeden z mála, co už znali zemědělství a jeden z prvních, co přijali křesťanství, protože prostě odpovídalo jejich povaze.
Jezero svou velikostí předčí i leckterá malá moře a má také největší sladkovodní ostrov na světě (Manitoulin Island, téměř 3 tisíce čtverečních kilometrů). Zrádné skály pod vodou jsou tu po celém pobřeží a bouře jsou tu kruté a stejně nebezpečné jako ony proslulé - a proklínané - bouře v Severním Atlantiku. Šestimetrové vlny tu nejsou žádnou výjimkou, podobně jako v jezeře Hořejším, kde dokázaly potopit i takovou dvěstěmetrovou dopravní loď, jako byl "Edmund Fitzgerald" a to i s její 29ti člennou posádkou. Proto je také kolem dokola našeho poloostrova Bruce asi dvacet majáků a většina z nich dosud pracuje.
Ale zase jsou tu doby, kdy je jezero tiché, hladina se ani nepohne a voda je tu teplá jako někde na jihu; máme také nejlepší sladkovodní pláže v severní Americe. A aby byla idyla ještě větší, létají sem poslední dobou i kormoráni a jiní mořští ptáci - lákají je sem totiž jezerní lososi a pstruzi.
Povídky od Huronu vyšly jednotlivě v různých časopisech a novinách: v Kanadských Listech, v pražském Telegrafu, v Zélosu, v Natuře, v Neviditelném psovi, v Hurontárii i jinde a ještě byly znovu otištěny na dalších místech, která si už dnes bohužel ani nepamatuji.
V Kincardinu, 10 listopadu 2002.