Ano, dnes už běžně seženete počítače (dále jen PCčka), které mají
tzv. CD - R/RW drive, (read-write), který nejen umí CDčka číst, ale i nahrávat (neboli vypalovat laserem), většinou pro obojí, audio i digitální záznam, např. s vypalovacím programem Easy CD Creator od Adapteku
( - ten dodávají zdarma přímo
s vypalovačkou) nebo novější Nero. Pokud ten drajv nemáte, dá se koupit a snadno nainstalovat
(normální PC má soket pro dva CD drajvy a také jedno prázdné okénko vpředu
navíc ). A víc a víc lidí si CDčka dokonce i nahrává, ať už pro své PC nebo audio-přehrávačku
(CD player). Našel jsem na mém PC opravdu výborné použití pro CD disky - nejen, že si na ně píšu zálohovací
programy, o které bych mohl někdy nedopatřením přijít, ale dokonce si každý večer udělám kopii toho, co jsem ten den vytvořil (tzv.
backup) - co kdyby mi virus smazal celý hard-disk? Nejsou to ovšem jen texty a dopisy, ale i různé spreadsheety nebo simulační modely, grafy, kopie fotografií, oskanované dokumenty atd. Proč ne? Jedno CDčko stojí dolar a vejde se tam 650 megadat, takže si mohu každý den vesele kopírovat a vystačí mi to stejně na pár týdnů. A to ještě nemám na svém PC ani DVD drajv (který se už dá také běžně sehnat), to bych si teprve užil . . .
Jenže ani to není všecko - ale začnu raději od začátku. DVD (Digital Video Disc) jsem tu už popsal před rokem (tj. 2001) , cituji:
" Technické parametry vypadají lákavě:
- na jeden disk (12cm průměr, jako normální CD) se vejde 17 gigabajtů dat - pokud vám to nic neříká, je to 9 hodin kvalitního filmu (studiová kvalita) se zvukem. Jinými slovy: čtyři dvouhodinové filmy více než se vejde na jednu video kazetu (která má navíc jen analogový záznam). Nebo 30 hodin kvalitní hudby. DVD je možno nahrávat ve dvou vrstvách a na obou stranách disku, tím vznikne oněch 9 hodin. Nebo spíše - to bude asi levnější a praktičtější - jen v jedné vrstvě a na jedné straně což bohatě pokryje jeden dvouhodinový film (až 135 minut)
- digitální záznam dovoluje zlepšený přenos, kvalitu, fyzicky menší disk (než bývaly ty původní) a spolupráci s jinými digitálními systémy a počítači. Jistě znáte problémy dnešních videomašin: šum, čáry, potřeba dolaďování, míněno: rychlostní synchronizace
(tracking) a i jinak nekvalitní obraz.
- ač je disk stejně veliký jako ten pro normální CDčko, nahraje se na něj až 26 krát více dat.
- bude možno nahrávat i širokoúhlé filmy - normální filmy (které mají poměr stran 20 ku 9) se dobře nevejdou na dnešní televizor, který má nesmyslné rozměry (poměr 4 ku 3). Pochopitelně to bude vyžadovat i DVD obrazovku v tomto poměru, ale zato nebude obraz ořezaný.
DVD drajvů už tu je dost hojně - ale na PCčku ho ještě nemám (stejně bych nemohl nahrávat v DVD, díky tajnému zakódování, které je chráněno zákonem).
Ale to ještě není vše.Na ty disky si dokonce můžete nahrát zvukovéí záznamy ve formátu MP3. To je kompresovaný formát zvuku, tak zkompresovaný, že zatímco normální audio CD potřebuje 10 mega na minutu hudebního záznamu, MP3 potřebuje desetkrát méně, ano, jen 1 meg. Vzniklo to někde v Německu, mají na to i copyright, ovšem asi jen na ten jejich program - dnes se už totiž tento formát rozšířil natolik, že hudbu a zvuk v " MP3" formátu najdete na netu všude, nejen na Napsteru, nechvalně proslaveném svým komunistickým postojem k autorským právům - teda těch jiných, že ano :-). Ale vážně: nikdo dnes nemusí hudbu pirátovat: na netu jsou ukázky celých skladeb, které jsou zdarma, případně hudba uvolněná pro běžnou reprodukci, amatérské přehrávky a dokonce i slovo mluvené, např. interview BBC s českými politiky na "českém" BBC - půlhodinka řeči tam zabere jen asi 7 meg (ano, mluvené slovo se dá zkompresovat daleko víc než hudba!) a ještě se s chutí zasmějete, když pochopíte, že ti čeští politici myslí to, co říkají, zcela vážně :-). To vše v MP3, které zrevolucionizovalo záznamy zvuku a navíc i bez DVD formátu.
Jenže abyste ta slova či hudbu, která je na disku zpresovaná (zkomprimovaná, zkompresovaná nebo slangově řečeno zazipovaná) do MP3 mohli slyšet, musíte si to odzipnout. Na to mají počítače specielní softvérové drajvery (ne nechanické drajvy, ale softvérové moduly) a jim odpovídající programy. Dáte tam prostě disk, kde máte nahranou hudbu v MP3 a on už si s tím poradí během přehrávání a z reproduktoru se vám line normální, nezkompresovaná hudba. A pochopitelně si to můžete předtím na svém PCčku nahrát na to CDčko (ještě jsem vás těmi zkratkami nepopletl?) sami, na panensky čistý optický disk - pokud tím ovšem nenarušíte něčí práva, což bych vám pochopitelně neradil.
Teď totiž už jsou přehrávačky, které umí všechny tři zde zm íněné formáty. Zkusil jsem si takovou přehrávačku: audio CD hrálo, no prosím, to jsem čekal, i DVD šlapalo - vypůjčil jsem si
na to jeden DVD film v půjčovně, jen jsem vybral špatný film (dělají
totiž dva druhy DVD - na normální TGV monitor a pak na ten širokoúhlý - a tak se mi kázaly nahoře a dole černé pásy, ale to už příště budu vědět. Umí to dokonce i
zoom (měnění zvětšení nebo úhlu záběru, dokonce prý to hraje DVD různých systémů, např. PAL i americký NTSC.
Nakonec jsem už jen s napětím čekal na těch pár (legálních!) MP3 skladeb, co jsem si z počítače nahrál na jeden takový panenský "duhový talířek". Pracuje to totiž
tak, že si musíte zapojit výstup z té krabicové přehrávačky (zde tedy nemyslím přehrávání v počítači!) na svůj TV přístroj, tedy
ten, co může pracovat jako monitor a má tři vstupy - dva na audio a jeden video.
Video mi dalo na obrazovce celkové menu, tj. direktory, po které jsem dálkovým ovládáním skákal a volil skladby. Audio mi hrálo z reproduktorů mého stereofonního TV. Nu a i to MP3 chodilo, tak jsem pak ještě nahrál na to samé CD pár dalších MP3 skladeb a přestalo to chodit. Aha, řekl jsem si, konečně jsem je chytil!
Ale i to se vysvětlilo: přihrajete-li totiž něco později na CD, smaže se původní directory a napíše se nejen jiná, ale také jinam. PC vám to najde OK, ale moje přehrávačka na tenhle zmatek není stavěná. Nu co, musím tedy příště nahrát MP3 na celé CD najednou, pak je to OK (Poznámka: nynější přístroje už tu nepříjemnost nemají). A má to i svoje výhody: celé si to pěkně nahrajete "na nečisto", pak to
přehrajete na PCčku, něco vymažete, něco necháte, přešoupnete do různých složek (directory) a když jste spokojeni, nahrajete si nové CD jen to, co se vám líbi a seřadíte to podle gusta. No a to "pomocné" CD vám pořád ještě může posloužit jako rezerva, když se to nové poškrábe nebo se vám ohne na sluníčku :-).
Jenže já jsem člověk nespokojený a tak mi napadlo, kolik by se mi asi vešlo normálních audio CDček na tohle jedno jediné, kompresované ve formátu MP3. Ano, spočítal jsem to a uhodli jste, vejde se jich tam asi 10. "No nekup to!" jak říká můj přítel Michal. Jenže ony musí být nahrány - ano, ve formátu MP3! To už je horší: kde sehnat nějaký kompresující program a hlavně
zadarmo?
Žádný problém, máme přece Internet! A hned poprvé jsme narazil na poklad: je to program CDEX,
najdete ho na http://www.cdex.n3.net/
Pracuje výborně - je to tzv. ripping přímo z audio CD na MP3, pochopitelně zvýšenou
rychlostí. Jako řada jiných ripperů je zadarmo a nastavovat nemusíte nic.
Nuže to vše bylo výborné, měl bych býval být spokojen (vidíte, dobrá staročeština!). Ale nebyl jsem - máme totiž doma jednu audiopásku, kde jsme před lety nazpívali jakési trampské písně za doprovodu švagra (teda doprovodu kytarou, dokonce na ni tuším i hrál :-) a ta páska už jaksi dodělává.
Co teď? Potřeboval jsem nahrát zvuk přímo do fajlu, zdigitalizovaný - ale to už bylo horší: ty různé programy, zvané recorders, vám zvuk přehrají na formát "WAV" - ano, to je ten,
co je na normálních CD (říkají mu pro změnu CDA) - který navíc spotřebuje 10 meg na minutu! Hodinová magnetofonová páska tedy zabere 600meg! Navíc chceme ještě oddělit skladby od sebe, abychom to někde mohli zastavit a pak zase jet dál, ne už od začátku; audio CD to umí a říkají tomu stopy (tracks). Zde to ovšem nejdříve musíme nahrát do počítače a při omezené paměti počítače máme tedy volbu: buď nahrávat jen jednotlivé tracks a
pak je spojit anebo to dělat "on-the-fly", tedy přímo na harddisk,
bez zastavení. Tak či tak na to zase potřebujeme zvláštní editor, to abychom to slepili či rozsekali. A teprve pak bychom to měli nahrát jako audio CD tracks, pořád ještě bez komprese, tedy 1 hodina na jedno CD (a nezapomeňte si dát vypalovačku na modus "audio"!) Já to vyřešil tak, že jsem prostě to nahrávání v pauzách mezi skladbami zastavil a každou sekci nahrál jako zvláštní fajl (soubor) - je to sice pracné, ale hudební editory jsou dnes drahé anebo ty sharewarové vám buď dovolí nahrát jen několik minut anebo se za tři týdny použití úmyslně zablokují, když si je nezaregistrujete ( rozuměj nezaplatíte :-).
První problém byl ovšem program-recorder, i ty jsou většinou za peníze. Našel
jsem ale jeden, co je zdarma: jmenuje se Silent Bob, najdete ho na : http://www.silent-bob.de/en/
a pracuje dobře. Já mám audio-kazeťák zabudovaný přímo v audio-zesilovači (ale jde to i přímo, jen z kazeťáku a bez zesilovače, jeden zesilovač je totiž i ve zvukové kartě PC), z jeho výstupu to pak
šlo na in-line vstup (někde psáno "line-in") - to je soket zvukové karty ve vašem PC - a spustil jsem "Boba". Musíte
si ovšem otevřít na svém PC menu pro VOLUME CONTROL (to je ta malá ikona
vpravo dole na obrazovce, co vypadá jako reproduktor, pak ťuknout na OPTIONS,
PROPERTIES, RECORDER a tam si nastavit správně hlasitost (tedy zesílení na zesilovači, na Line-In, aby to nezkreslovalo - to když to moc skáče do červené oblasti - nebo zase jen nešeptalo :-). To už ale znám a
tak to pracovalo - po nějakém vylepšení - také fajn. A tak už mám doma audio CD rodinných trampských písní, "made in doma", a nazpívané
"autorem a spol.".