next back Autor : Jan B. Hurych
Název : UMÍME DOBŘE NASLOUCHAT?
Příloha: Lipreading



LIPREADING.

Říkají tomu všelijak: lipreading, speechreading, auditory-visual processing, visual speech recognition - česky pak čtení ze rtů nebo poněkud legračně "odezírání ze rtů" či fešácky vizuální rozpoznávání řeči. O co vlastně jde: při řeči se, jak známo, naše rty pohybují - což je možno vidět, i když dotyčnou osobu neslyšíme, například jsme-li neslyšící (dříve se říkalo "hluší") nebo je-li mluvící od nás vzdálen či za skleněnou stěnou. Už dávno také někoho napadlo, že by se s tím dalo něco dělat . . ."

Ne, nemyslím tím používat mikrofony, zesilovače či špionské snímání zvuku z vibrací oken (pomocí laserů), ale zdánlivě jednoduchou techniku "čtení ze rtů", tedy lipreading. Nejvíce by to jistě pomohlo neslyšícím, už proto, že jiné pomůcky mají zase jiné nevýhody - tak například "prstová" abeceda je pomalá, zatímco "symbolická" abeceda (pohyby prsty či celou rukou, pro celá slova) nám vyplní pořádný slovník na zapamatování. Také elektronika se zapojila, nejprve v televizi, prostým "dabováním" normálními titulky či dokonce s osobou, která "překládá" přímo do znakové řeči, je tu poznávání slov pomocí počítačových rozpoznávacích programů či dokonce simulace sluchu pomocí kochleárních či jiných implantátů. Majitelé počítačů mobilů si dnes už ale halvně mohou "psát" na displeje a tak se ukazuje, že ta naše, normální abeceda je pořád ještě dobrý vynález. Pochopitelně to chce trochu "obětavosti" i od nás, kdo jsme "slyšící", abychom se přizpůsobili tomuto způsobu, ale zato je ta přesnost přenosu při psaní na klávesnici - až na překlepy - zcela stoprocentní, což se u "čtení ze rtů" nedá říci.

Čtení ze rtů.

Kromě neslyšících se čtením ze rtů zabývají i kouzelníci, zloději a špióni a to vesměs pro účely nekalé. Pochopitelně má lipreading použití i pro nás, slyšící - nejenom když přednášejícího pořádně neslyšíme nebo když chceme vědět, co si naši soupeři při diskuzi mezi sebou špitají, ale například i při učení se cizím jazykům Zkuste si na chvíli vypnout obraz v televizi (třeba značným snížením jasu) a nechat jen zvuk. Pokud jste jako většina lidí, jistě vám to chápání cizí řeči značně ztíží. To proto, že jakýsi "lipreading" už nám předtím pomáhal. Zkuste si nyní opačný pokus: nechte obraz a ztlumte či vypněte zvuk. Tentokrát budou obtíže ještě daleko větší, protože většina z nás ze rtů prostě číst neumí. Navíc je ta "zvuková" abeceda přece jen trochu různá pro různé jazyky (např. angličtina má jisté zvuky navíc, které čeština nemá - ale zase nemá naše ř, ď, ť, ň, atd.)

Správná artikulace.

Pochopitelně se daleko lépe čte ze rtů, když mluvčí správně artikuluje, tj. vyslovuje. Ani Angličané, kteří znají lipreading, vám nepřečtou z vašich rtů to, co zrovna říkáte anglicky, když to vyslovujete nesprávně - zvuky a tím i pozice rtů bude prostě nesprávná. Podobně zkresluje mimiku rtů i křik, pohled ze strany, žvýkání, dotýkání se úst, špatné osvětlení, rychlá řeč, zpěv, a ještě jiné faktory. Mimika rtů a tváře navíc často doplňuje i znakovou řeč - všimněte si, že "překladatelé" pro neslyšící používají nejen ruce, ale že i pohybují rty.
Pokud někomu pasivně nasloucháme, snažíme se hned pochopit smysl celé věty - i když se, pochopitelně, jako u normálního poslouchání, soustředíme hlavně na důležitá slova. Mluvícího nepřerušujeme uprostřed věty, kterou bychom pak nemohli celou správně pochopit. Jisté je, že často "neuslyšíme" ze rtů vše anebo ne zcela přesně - některé zvuky mají mimiku rtů podobnou, někdy i stejnou - takže si leccos musíme domyslet. K tomu nám právě pomáhají i grimasy mluvícího a jeho "body language" - většinou neúmyslné, podvědomé pohyby těla. Soustavné pozorování rtů druhého člověka také unaví naše oči, je třeba často zaměřit oči do dálky a nechat je odpočinout.

Jak už jsem naznačil, chápání (přímo hlavou, jak říká můj známý) je tu často důležitější než samotné vnímání (smysly). Je vždy dobré znát hlavní body - témata - řeči a vůbec se na lipreading i jinak předem připravit. Pokud ovšem neslyšíte jen proto, že sedíte vzadu, řekněte přednášejícímu, aby mluvil hlasitěji nebo si přesedněte blíže, dá to menší námahu :-).

Základní pozice rtů.

Bohužel jsem nestudoval český lipreading, jen anglický, takže seznam, který zde uvedu, nebude úplný. I tak ale zahrnuje většinu zvuků a je na vás, chcete-li se tím více zabývat, zda si vezmete nějaký kurz či učebnici českého lipreadingu (žádné takové české knihy jsem ale na Internetu neobjevil, jen kurzy) anebo jen chcete pokračovat vlastním výzkumem. Na rozdíl od angličtiny, česká fonetika je téměř podobná psanému textu, naštěstí.

Anglický systém má 18 skupin zvuků, které tu přepisuji, tak jak znějí v češtině. Je třeba si uvědomit, že tvar ženských a mužských úst se pro stejný zvuk poněkud liší, navíc i proto, že vous (u mužů) či namalování rtů rtěnkou (u žen) může tvar rtů i částečně zakrývat. Obráceně to jistě platí také :-). Také přízvuk na dané slabice hraje roli, i když ne už tak velkou.

Pozice rtů jsou:
  1. Í - tzv. úzká pozice", dlouhé í
  2. F + V - přičemž se rty dotknou
  3. P + B + M - přičemž se rty sevřou a rozevřou ( "m" na konci slova se trochu liší)
  4. Ú + Ů - tzv. "našpulené" rty, všimněte si, že zvuky "ú" a "hů" vypadají na rtech stejně, H se totiž nedá rozpoznat
  5. U - tzv. " méně našpulené rty", tzv. ovál, zvuk je jen krátký, rty mírně našpulené
  6. Á - tzv. "široká pozice, nejvíce otevřená, jazyk více vzadu
  7. "AE" - jen v angličtině, otevřené "e", ústa jsou jakoby měla vyslovit "a", ale vysloví "e", eliptický tvar úst
  8. R - rty poněkud dopředu, mírně našpulené
  9. I + J - krátké i, " i bez přízvuku", "j" je více našpulené
  10. "TH" - jen angličtině, ve slovech jako thin a then, kdy je špička jazyka viditelná mezi rty
  11. T + D + N - jazyk se dotýká horního patra ( "n" na konci slova se trochu liší), rty jsou eliptické
  12. L - jazyk se dotýká horního patra, případně se io něj tře
  13. O + Ó - tzv. otevřená pozice, rty vysunuty dopředu, do kruhu
  14. S + Z - sykavá, úzká pozice
  15. A - přízvučné, krátké "a", rty v oválu
  16. Š + Č+ Ž ( + DŽ, ale jen v angličtině) - rty poněkud vepředu, v oválu
  17. E + É (též neznělé "e", ale jen v angličtině) - rty v koutcích jsou více od sebe než u "u",
  18. K + G ( též nosovky NK +NG, ale jen v angličtině ) - tato pozice je silně ovlivněna následující samohláskou
  19. ZBÝVAJÍCÍ ZVUKY, české - ty zde nepopisuji (c, ř, ď, ť, ň či dvojhlásky, ale jistě si je už doplníte sami)

Není účelem této přílohy naučit vás čtení ze rtů, ale jen zhruba popsat jeho metodologii - technika sama totiž není tak snadná ke zvládnutí. Nebudu zde tedy ony zvuky či pozice rtů rozebírat podrobněji - na to jsou tu odborníci a navíc věřím, že samotná teorie zde mnoho nepomůže - chce to praxi a zase praxi. Jak vidíte, zvuky v dané skupině mají stejnou polohu úst a přesto může jít o jiný zvuk (např. b, p, v) - proto se tolik zdůrazňuje "chápaní slov" spíše než jen "čtení" zvuků. Často nám až teprve celá věta řekne, o co vlastně jde.
Trénink.

Začínáme pochopitelně u sebe: pozorujeme se v zrcadle, jak vyslovujeme jednotlivé zvuky, později i slabiky a nakonec i celá slova. Používáme též vlastní video, kde si zblízka natočíme jednotlivé pozice úst, případně si je i překreslíme do jakési tabulky. V další etapě pak děláme totéž, vyslovujeme, ale zacpeme si uši. Znovu pozorujeme různé pozice rtů, jazyka, zubů, různé vibrace jazyka či rtů a podobně. Je důležité, abychom i v této etapě vyslovovali nahlas, abychom měli správnou pozici rtů, jako když mluvíme! Teprve ve třetí etapě si můžeme dovolit napodobovat zvuky bez jejich vyslovování, ale uvědomme si, že to nebude nikdy přesné - daleko lepší je zkoušet se pomocí vide-opásek, které si - ozvučené - sami natočíte a při přehrávání jednoduše vypnete zvuk. Jako i v jiných našich knihách i zde předpokládáme, že si čtenář sám udělá svůj vlastní program - to povzbuzuje i motivaci a aktivní přístup k věci.

Kurzy

Ne každý ovšem může být zároveň "svým pedagogem". Těm doporučujeme nějaký kurz či alespoň knihu, než s něčím sami začnou. V případě neslyšících jsou na Internetu různé kurzy lipreadingu v češtině, stačí se podívat na http://www.sweb.cz/-postizeni/akce-cko.html nebo na:
http://www.sweb.cz/Jeanie/suki.html nebo na:
http://www.d-centrum.cz/
Anglicky pak na: : http://www.speechreadinglaboratory.com/

To jen ovšem, jestli to budete vůbec potřebovat ve vašem životě. Pro většinu z nás to bude pořád spíše kuriozita. Daleko více užiteční je - skoro pro každého - znát už zmíněný "body language", kde řečník nechtěně svým tělem prozrazuje to, co si myslí, často i úplný opak toho, co říká. Přílohu, která se tím bude zabývat, vydáme ale až v připravované knize o pozorování.