Tuto šifru vynalezl a popsal autor sám a její kód je podobný morseovce, jen místo tečky je užito písmeno
psané typem "a" a místo čárky písmeno psané typem "b". Výhoda
je jasná - pisatel nemusí normální text "upravovat", význam
písmen textu není utajený, "d" je "d", jen
psané trochu jinak Přitom to nedělá
obsah textu podezřelý, jsou to postě jen jiné "fonty", jako
v tiskárně, ovšem daleko mén ě odlišné ( šlo o ručně psaný
text) Bacon tam dokonce přidal i tabulku, jak ta prvá a druhá písmena vypadají. Tam ale také podobnost s morseovkou končí - jak už jsem napsal, každý kód má pět písmen a je zajímavé, že Bacon je už tehdy seřadil
přesně podle binárního ( dvouhodnotového) kódu, používaného v dnešních počítačích. Bereme-li font a=0, font
b=1, pak :
pís. č. binární ---------------------- A 1 00001 B 2 00010 C 3 00011 D 4 00100 E 5 00101 F 6 00110 G 7 00111 H 8 01000 I 9 01001 J 10 01010 K 11 01011 L 12 01100 M 13 01101 N 14 01110 O 15 01111 P 16 10000 Q 17 10001 R 18 10010 S 19 10011 T 20 10100 U 21 10101 V 22 10110 W 23 10111 X 24 11000 Y 25 11001 Z 26 11010(převzato z: http://www.cl.cam.ac.uk/~mgk25/gchq-challenge.html, to je stránka, kde si s touto šifrou hrají :-). Počet kombinací je ovšem 2 na pátou, tedy 32, na abecedu tedy nemusel Bacon použít všechny, ale jen 26. Také nepoužil kombinace 00000 a 11111, neboť by byly podezřelé.
n 01100 e 00101 p 10000 r 10010 i 01001 t 10100 e 00101 l 01100 d 00100 o 01111 r 10010 a 00001 z 11010 i 01001 l 01100Potřebujeme tedy (jakýkoliv) text o minimálně 5x15=75 písmenech, který rozdělíme po pěti písmenech, např.
Ukáza-l se bý-t tak n-adaný- že ho m-ěšťan-é nech-ali st-udova-t v sem-ináři- pro ch-udé st-udent-y a poz-ději ...
Ukázal se být tak nadaný, že ho měšťané nechali studovat v semináři pro chudé studenty a později...Doufám, že rozpoznáte, co je vytištěno normálně a co kurzivou ( nakloněně). Pochopitelně, že to Bacon nepsal kurzívou (to by bylo moc nápadné), ale ta písmena změnil, třeba jen tak, že byla zakončena malým obloučkem, místo rovnou čarou. Protože byl text jinak zcela čitelný a nevinný, nikoho ani nenapadlo, že je v něm zakódována zpráva. Opačný proces pak byl, že si adresát vzal celý text a přepsal si ho ve skupinách po pěti písmenech. Pak si v každé skupině označil jinak napsaná písmena (fontem "b", zde tedy kursivou) třeba podtržením, přepsal si to na kód (třeba skupinu "ukáza" na 01100) a podle tabulky si zjistil písmeno, které dané pětimístné skupině odpovídá, v našem případě "n".
Podle Bacona totiž nejde jen o to text zašifrovat, ale hlavně to udělat tak, aby to bylo nenápadné. Zde přichází v úvahu, zda se Bacon zastavil jen u této poměrně jednoduché, leč prostor zabírající šifry (sám přiznává, že je potřeba pětkrát víc písmen na celou zprávu) nebo jestli šel dále. Jistě měl ještě jinou šifru v zásobě pro své účely, kterou ale už raději nepublikoval :-). Možná, že používal kombinace vyšší, než binární. Tak třeba ternární neboli trojhodnotovou číslicovou soustavu - ta horní byla dvojková :-)). Tam kombinace vyžadují jen třímístný kód a je jich 27 (=3 na třetí), což na abecedu klidně stačí.
pís. dec ternární ------------------------------------ A 1 000 B 2 001 C 3 002 D 4 010 E 5 011 F 6 012 G 7 020 H 8 021 I 9 022 J 10 100 K 11 101 L 12 102 M 13 110 N 14 111 O 15 112 P 16 120 Q 17 121 R 18 122 S 19 200 T 20 201 U 21 202 V 22 210 W 23 211 X 24 212 Y 25 220 Z 26 221Pak by ovšem ale musel mít tři různé abecedy, tedy fonty, ale zato by potřeboval jen třikrát delší dopis než je tajný text. O ternárních kombinacích jsem ale ani u Bacona, ani nikde v literatuře v této spojitosti nenašel zmínku, neboť mě to napadlo zrovna teď. Navíc není tak lehké najít způsob, jak psát každé písmeno trojím - a hlavně nenápadným - způsobem, ačkoliv i to se dá vymyslet. Vážnější námitkou ovšem je, že tři druhy fontů by byly v textu asi víc nápadné :-).
Kdysi jsem provedl malý žertík známému, který mě jednou žádal o kopii mé zprávy, kterou "nutně potřeboval". Už už jsem mu ji málem poslal, když mě napadl malý žertík: přepsal jsem jednu stránku tak, že jsem tam do jednoho paragrafu vložil větu: "Neříkej, že jsi zrovna tohle tak nutně potřeboval.", ovšem normálním fontem a bez uvozovek Přetiskl jsem tu celou stránku na tiskárně, vložil do zprávy na místo té staré, sešil sešívačkou a poslal mu ji. Nikdy se neozval a já neměl to srdce, abych se ho zeptal. Kdybych byl na jeho místě, tak by mi to také ušlo, ačkoliv si každý textu, než ho studuji, přejedu rychle zrakem, abych věděl, co vůbec stojí za to číst. Většinou to bývá asi tak dvacet procent :-).