Autor
:
©Jan Hurych
Název
: UMÍME
LOGICKY MYSLET? ( Alogizmy 7.)
Já vím, teď už si asi říkáte, že je tato série dost nudná a máte pravdu. Pokud si ale myslíte, že je pro vás zbytečná, pak
mě překvapuje, že jste dočetli až sem: já osobně přestávám číst – kteroukoliv knihu - hned tam, kde se mi přestane
líbit. Nejde pochopitelně o to, zda se mi jen povrchově „líbí“, ale zda mě zajímá anebo zda mi říká něco nového :-).
V čem se asi ovšem lišíme, jsou zřejmě kritéria, co se „líbí“ mně a co vám. Mně se osobně líbí vše, co je zajímavé
nebo kde se mohu poučit (nemluvím zde o beletrii, tam je to jiné). Už při čtení si vždy předem kladu otázky, na které v
té knize hledám odpovědi. Pokud je tam nenajdu, hledám knihu, kde je najdu. Postupem času jsem přešel i na jinou
metodu: najdu si správnou odpověď sám a přemýšlím, proč to tam autor nedal, zda mám vůbec pravdu a jak bych tu
knihu asi napsal sám. V případě zrovna této knihy už tuším, že bylo asi daleko zajímavější ji psát, nežli číst :-). Nu už
se stalo: dopíšu ji v tom stylu, jak jsem začal – zbývají už stejně jen dvě, tři pokračování, ale pro konečném vydání ji
asi hodně prostříhám . . .
Řešení:
11) FALEŠNÁ PROHLÁŠENÍ, PŘÍMO S ÚMYSLEM KLAMAT (FALSEHOOD)
11a) Ujištění
Nejpodlejší klam: Řečník vyloženě lže a spoléhá na vaši důvěru. To je oblíbené u všech politiků, bez rozdílu barvy.
Snad proto, že si myslí, že jsme všichni blbí. Důvěra je totiž jen cit, často i naivita. Příklad: Věřte mi, já bych vás
nezradil. Mám na mysli jen vaše blaho. Komunista, to zní hrdě.
Obrana: Ironií – zeptáme se, proč by nás řečník nezradil, když to dělají všichni :-). Nebo ještě příměji: Vy si opravdu
myslíte, že jsme všichni tak naivně důvěřiví? Vyjmenujte nám prosím případy, kdy jste nás nezklamal.
11b) Falešná analogie nebo metafora
Spojení bez vzájemného vztahu. Příklad: Franta je blbec. Karel je jako Franta, Karel je teda také blbec.
Obrana: Upozornit na nespojitost či základní chybu v uvažování.
11c) Falešná příčina
Důkaz se neuvádí, protože neexistuje nebo je jasně klamný. Každopádně se nám zdá, že důkaz existuje a je
nevyvratitelný. Příklad: Chytil jsem na rybách vyrážku.
Obrana: prostou otázkou - Proč si to myslíte? Nebo: To je ovšem jenom váš dojem, kde je důkaz? Nebo ironicky: Od
těch ryb jste ji chytil?
11d) Falešný kompromis
Falešný průměr, střed, spojení nespojitelného. Příklad: Josef má pravdu, a Tonda říká něco jiného, ale má taky
pravdu. Každý má teda trochu pravdu.
Obrana: Anebo se oba mýlí, ne, což se zdá pravděpodobnější. Poznámka: „pravda“ se nedá porcovat – když jen
některá fakta odpovídají, zbytek je tedy omyl, lež, či dokonce úmyslný klam.
11e) Falešný následek
Chceš-li něco vyvrátit, najdi zdánlivou příčinu, která má evidentně nesprávný výsledek. Pak ukážeš, že ona příčina je
špatná. Příklad: Pavel ti řekl, že jsem byl doma? Ty nevíš, že Pavel pořád lže?
Obrana: stejnou demagogií - A co když pořád nelže? Pak se mýlíš ty a on má pravdu. Stačí přimět řečníka, aby přiznal,
že Pavel nemůže pořád lhát, například při zjišťování prezence nemůže sám říct, že tam není. Mluvčí často ani
nepochopí, že ho pobíjíte jeho tupou zbraní :-)
11f) Falešná dvojakost
Viz 11d). Příklad: Buď lže nebo mluví pravdu .
Obrana výsměchem: Anebo obojí? Logikou: Ale nemůže obojí najednou, ne? Realitou: Anebo nelže, ale jen se mýlí
(nelze hned někomu přisuzovat zlý úmysl – ne, že by ho často neměl, ale není to diplomatické :-).
11g) Falešné rozdělení
Viz 11d a f). Příklad: Buď lžu já nebo on.
Obrana ironií: A co takhle že lžete oba? Diplomaticky: Chcete říci, že se mýlíte vy nebo on, ne? Nebo jeden lže a
druhý se jen mýlí? :-)
11h) Falešná otázka
Odvádí od tématu nebo naopak falešně obviňuje. Příklad: Už nejezdíš nad limit?
Obrana: Neodpovídat přímo: pokud řeknete ano, tak se tím přiznáváte, pokud řeknete „ne“, naznačuje to, že jste kdysi
nad limit jezdívali, i když ve skutečnosti třeba ne :-).
11i) Zbožné přání
Převádí pouhé podezření na realitu. Příklad: Že nepije? Jo, tomu bych opravdu chtěla věřit.
Obrana: Námitka je plná skepse a ironie. Je třeba odpovědět stejným způsobem, např. "Dej mu šanci“, prostě reagovat
na emoce.
12) INDUKTIVNÍ, PŘENOSEM ZE SPECIFICKÉHO NA VŠEOBECNÉ (INDUCTIVE)
12a) Kompoziční (skládací)
Dáme dohromady pár fakt a z toho usuzujeme celý komplex. Příklad: Ty zpíváš, já zpívám - asi chodíme do stejného
pěveckého souboru.
Obrana: Ironií - ale asi ty tam chodíš ráno a já večer, protože jsem tě tam ještě neviděl. Lepší příklad: Když v cizině
řeknete, že jste z Prahy, každý se hned ptá, jestli neznáte Frantu Bačkoru, který je také z Prahy :-).
12c) Ukvapený závěr
Závěr z nedostačujících fakt. Příklad: Čekal jsem na ni do deseti. Řekl jsem si: Ta už nepřijde.
Obrana: většinou zrovna tohle ukvapené není, ale pokud jste čekal jen hodinu, počkejte klidně ještě dvě, jeden nikdy
neví :-).
A teď už naše dvě nové kategorie.. Vaším úkolem bude popsat - pro daný příklad - logickou chybu, které se v něm
mluvčí dopustil a příště si to zase zkontrolujeme.
Zadání:
A teď zase nové alogizmy pro dnešní pokračování. Vaším úkolem bude popsat - pro
daný příklad - logickou chybu, které se v něm mluvčí dopustil a příště si to
zkontrolujeme.
13) JAZYKOVÉ (LINGUISTICKÉ)
13a) Důraz -
Nesprávný důraz nebo i indikace z věty může podstatně změnit význam slova či věty. Příklad: To jsou jen historky pro
malé děti. Tzn. nezpochybňuje se zde jen pravdivost, ale přímo i serióznost tvrzení.
13b) Dvojí význam (amfibolie) -
Příklad: "Uvaděč v divadle" zavádí lidi na jejich sedadla, versus "uváděč v televizi" = moderátor Někdy se ani ta
čárka nad „á“ nepoužívá.
13c) Skládání (kompozice) -
Ne vždy je to jasný omyl jako v tomto případě: Kyslík a vodík jsou plyny, tudíž voda je také plyn.
13d) Rozdělení (divize) -
Usuzovaní detailů z celku. Příklad: tento nůž je ocelový, tj. čepel, střenka, knoflík i pouzdro jsou z ocele. (Nu mohou,
ale většinou všechny nejsou, obzvláště pouzdro, to by vážilo víc než nůž:-)
13e) Homonyma -
Slova stejně znějící, ale s jiným významem. Příklad: Ne, není to ani "zdaleka" tak dobré.
14) ZÁVĚR, KTERÝ Z DANÝCH FAKT NEPLYNE (NON-SEQUITUR)
Zde usuzujeme z toho, že následek časově následuje premisu (tj. předpoklad), že je teda premisa i příčinou.
14a) Afirmační (potvrzující) -
Příklad: když řeknu, že bude pršet a ono zaprší, je to důkaz, že umím poručit větru a dešti.
14b) Popírání předpokladu -
Opak 14a). Příklad. když prší, tak z mraků. Když neprší, tak nejsou žádné mraky.
14c)V jistém smyslu (nebo „jednoduše řečeno“) -
Přetahování vlastností jinam. Příklad: Tvoje teta je blázen. Tedy i ty jsi „v jistém smyslu“ blázen.
14d) Logická inkonzistence (nespojitost či přímo protikladná tvrzení) -
Někdy je opravdu těžké zjistit, kde je omyl, jindy ne Příklad. Říkal jsi, že jsi byl u doktora, ale já tam byl a ty jsi tam
nebyl. Tak proč lžeš?
Tak se do toho dejte, výsledky uvedeme příště.