Autor
:
©Jan Hurych
Název
: UMÍME
LOGICKY MYSLET? ( LŽI, ZATRACENÉ LŽI A
STATISTIKA ) )
Možná, že jste si všimli, že obrana je většinou možná ve třech verzích: vysvětlení, ironie anebo
případně i použití jiných alogizmů k obraně - není to čisté, ale cítíte-li, že protivník zúmyslně klame,
není důvod, proč nepoužít proti němu stejnou taktiku, zvláště když on tomu zase tak moc nerozumí :-).
To obzvláště, použijeme-li něco rafinovanějšího, na co on nestačí . . .
Nejprve ale řešení z minulé kapitoly a pak zase o něčem jiném . .
Řešení:
15) NEÚPLNÁ PLATNOST, NEPLATNOST (RELEVANCE)
15a) Odvolání na "všeobecnou víru"
Příklad: Osm z deseti doktorů předepisuje aspirin.
Obrana: A co zbývající statisíce doktorů? :-) Vážněji: A kdo vybral těch deset doktorů? Poznámka:
vyplatí se dělat hloupého - jak říkal jedne náš profesor - tím úplně mluvčího splete. Když řekne, že
výzkum byl dělán na tisíci doktorech, zeptáte se: a mohu mít jejich jména? Já bych se jich totiž rád na
něco zeptal :-)
15b) Odvolání na autoritu
Příklad: On to dělá už dvacet let.
Obrana: A pořád špatně, co? Proč mu teda někdo neporadí? Ironií: No on už je mrtev, on vám
odporovat nebude.
15c) Odvolání na strach
Příklad: Kdo není s námi, je proti nám.
Obrana: Ale on je momentálně na záchodě . .
15d) Odvolání na emoce
Příklad: Když ti to dělá dobře, tak proč ne?
Obrana: Jak to víš, že ti to skutečně dělá dobře? (Např. Kouření cigaret je fajn, ale ty konce!)
15e) Odvolání na soucit
Příklad: Koukněte na ty fotografie dětí. Můžete tedy přispět?
Obrana: Přispět na toho, kdo ty fotky dělal nebo na toho, kdo dělá tu reklamu? (Jak je známo, často jen
30 procent příspěvků jde na ty ubohé děti, zbytek sežere tučná administrativa)
15f) Předpoklad ignorance
Příklad: Někdo ho zastřelil, ale ty přece nemáš pistoli, ne|?
Námitka: Ale mohl jsem si ji půjčit a pak ji vrátit nebo i zahodit . .
15g) Útok na osobu
... místo na naše tvrzení Příklad: Ty jsi přece také jednou udělal podobnou chybu . . .
Obrana: Ano, ale já se poučil a proto to tu říkám, aby se to neopakovalo.
15h) Rána mimo
Závěr z nedostačujících fakt. Příklad: Čekal jsem na ni do deseti. Řekl jsem si: Ta už nepřijde.
Obrana: Takže jste to věděl předem? tak proč jste na ni vůbec čekal?
15i) Styl místo podstaty.
Fakta dávají jeden závěr, on použije opačný. Příklad: Já jsem svobodný, ona je svobodná a přece se
brát nebudeme.
Obrana: Máte ještě nějaký, reálný důvod?
16) SYLOGISTICKÉ (SYLLOGISTIC)
Viz díl 3, , O KATEGORICKÝCH OMYLECH, všechny zde uvedené jsou chybné
16a) Podpoření následku:
Jestliže A, pak B. B je pravda, takže A je také pravda.
Obrana: Je-li k večeru, zpívají ptáci. Teď zrovna zpívají, takže je k večeru? Oni totiž zpívají i ráno.
16b) Popření předběžného:
Je-li A, pak B. A neplatí, tedy B také neplatí.
Obrana: Je-li k večeru, zpívají ptáci. Dobrá, teď je poledne, tak ptáci nezpívají? A jak to, že támhle ten
jeden zpívá?
16c) Čtyři výrazy:
Všechna A jsou B, všechna C jsou D. Takže všechna A jsou D.
Obrana: Všechna jablka jsou v košíku, všechny hrušky jsou v krabici. Z toho nelze nic odvodit,a ni
dnešní datum :-).
16d) Nesprávný majoritní výraz:
Všechna A jsou B, žádné P (které je jen částí Y) neni A. Tudíž žádné P není B.
Obrana: Všechna jablka jsou v košíku, žádná hruška není jablko. Tudíž žádná hruška není v košíku.
Jenže o hruškách se neřeklo, kde jsou.
16e) Nesprávný minoritní výraz:
Všechna A jsou B. Všechna A jsou P. Tudíž všechna P jsou B.
Obrana: Všechna jablka jsou ovoce. Všechna jablka jsou zdravá. Tudíž všechno zdravé musí být
ovoce. No vidíte a mě babička říkala, že zelenina je také zdravá. je zelenina ovoce? :-).
16f) Nerozdělený střední výraz:
Všechna A jsou B, všechna C jsou B. Tudíž všechna C jsou A.
Obrana: Všechna jablka jsou ovoce, všechny hrušky jsou ovoce. Tudíž všchna jablka jsou hrušky. Jen
je trochu zdeformovat, ne? :-)
17) ZASTRAŠOVACÍ (THREAT)
17a) Odvolání na strach
Viz 15 c) Příklad: To by se šéf zlobil . .
.
Obrana: jak to víte, vy jste se ho ptal? Nebo záludněji: Mohu mu říci, že jste mě varoval? :-)
17b) Zesměšnění
Je-li to směšné, lidé tomu nevěří. Protivník tedy zesměšňuje vaše tvrzení. Příklad. Dovol, abych se
zasmál - to ti přece nikdo nebude věřit!
Obrana: To se směješ sobě nebo těm, co mi to nebudou věřit?:-)
17c) Politické korektnost
neboli moderní druh fašismu, často spojený se zastrašováním. Příklad: Ty máš rád znečištěný vzduch?
To musím sdělit našemu referentovi.
Obrana: Ne, já mám rád čistý vzduch, proto nemám rád tebe :-)
18) JEŠTĚ JINÉ ALOGIZMY (OTHERS)
Těch je také řádka, i když nepočítáme kombinace či rafinace už zde uvedených alogizmů. Většinou
jsou to pusté demagogie, propagandy, které mají získat peníze nebo louží politickému oblbování mas
či předstírá vědeckost (např. 2000 vědců podepsalo, že ... - Obrana: to musí být někdo vědec, aby se
uměl podepsat?) Tyhle případy už si ale jistě v praxi objevíte sami. jak jste si všimli výše, tam už ani
ironie nepomůže a je třeba jít do protiútoku.
Někdy stačí položit ironickou otázku, např.: je-li vítr zadarmo, proč teda stojí elektřina z větrníků
desetkát víc než odjinud?
Odpověď vám asi dají tuto: Protože větrníky pracují jen když je vítr, je to tedy elektřina "vzácná" a za
vzácnost se musí platit. A také když náhodou běží a spotřeba v síti klesne, musí se teda odstavovat jiné
elektrárny, právě ty, které tuto chybu nemají. Anebo nám řeknou: Protože musíme ten vítr využít, pokud věje.
Ptáte se, který blb tohle vymyslel? No přece ten, který se na nic jiného nehodil a tak se dal na politiku,
tam se to ztratí . . .
LŽI, ZATRACENÉ LŽI A STATISTIKA
Toto stupňování prý kdysi vymyslel sám Mark Twain. Vtipné, ale vtip to bohužel není: už v našich
alogizmech jsme zjistili, že nejnebepečnější lží je vždy ta, která se na něco jiného odvolává nebo se
snaží vypadat jako logický, neřkuli přímo vědecký závěr. Jednou takovou doménou pro klamy je
matematické modelování - udělal jsem pár takových modelů a řeknu vám jedno: je to užitečný obor, ale
kdo tomu nerozumí, nebude věřit, kolik nesmyslů se z toho často dá "dokázat", viz klimatologické
modely. Jiným takovým oborem je právě statistika. To je věda, která matematicky zpracovává
naměřené údaje a z nich dělá statistické závěry . Pokud se ovšem vyhne těmto chybám:
1) Naměřené hodnoty mohou být správné nebo správné, ale špatně aplikované , například
nesprávným, zaujatým výběrem. Ale i ty úplně správné hodnoty lze špatně interpretovat, tj. použít tak,
aby se došlo ke špatným závěrům. Podívejte se na dva grafy níže. Na první pohled jde o dva zcela jiné
případy. Zatímco první graf ukazuje hodnotu, která klesá jen mírně, druhý má rychlý spád - dokonce se
zdá, že za nějakou dobu skončí na nule :-).

Podívejte se ale na vertikální stupnici: najednou vidíme, že se jedná o stejný graf, kde hodnota za dobu
10 dnů poklesne jen o pět procent. Druhý graf je tzv, graf s "posunutou nulou" - ta v grafu ukázána
vůbec není. Ano, někdy je opravdu potřeba vizuálně "zvětšit" tu výchylku či výchylky, aby byly lépe
vidět malé změny - třeba při zobrazení šumu či malých oscilací. Ale při zobrazování dlouhodobých
trendů malé změny nemusí moc znamenat a autor takto zobrazeného grafu nás prostě - vědomky či
nevědomky - klame, když naznačuje, že jde o drastickou změnu.
Nebo tyto dva grafy níže: řekněme, že jde o teplotu v různých obdobích a červená přímka značí střední
hodnotu vypočtenou pro celou dobu. Který průběh by se vám zdál nebezpečnější pro zemědělství?
Klimatologové tvrdí, že ten vpravo, protože průměrná teplota vzrostla z 24 na 24.5 stupně Celsia.

A přece: ač je průměrná hodnota v obou případech téměř stejná, horní výkmity v levém grafu (na 34
stupňů) mohou vést k obdobím velkého sucha, suchopáru. Obrázek napravo oproti tomu ukazuje
poměrně malé, nepodstatné výkyvy, která sice mají nepatrně větší celkovou průměrnou hodnotu, ale
špičkové hodnoty se od průměrné hodnoty téměř neliší. Dovedete si asi představit, že jak ty všechny
výkmity v grafu nám ta střední hodnota krásně zamaskuje. To se jistě hodí tomu, komu se zrovna
některá ta hodnota nehodí do krámu :-).
2) Chyba prokládání: Naši "klímové" se sice naučili statistické triky, ale ne už opravdovou statistiku.
Představte si křivku složenou z už vypočítaných středních hodnot, která má také výkyvy nahoru i dolů.
Proložit těmi body křivku sice lze, ale ne už předvídat do budoucna. Na to je třeba použít tzv. běžící
průměr (running average), kde se sice dělají průměry, ale vždy za tři poslední roky, např. 2000, 2001 a
2002, další bod bude z let 2001,2002 a 2003. atd. Tím se křivka poněkud vyhladí a je spolehlivější.
Ještě přesnější je, když se dělá průměr za šest let, atd. I tak lze ale pak "prorokovat" do budoucna jen
na řekněme 12 let.
Podobně i samotné zobrazování v procentech může být klamné, podívejme se na jiný případ: dvě firny
propustily každá deset procent zaměstnanců. Co už se ale neřekne je to, že první firma byla daleko
větší, řekněme, že měla deset tisíc zaměstnanců a druhá jen dvacet. Poslala teda první firma na ulici
defakto tisíc zaměstnanců, zatímco druhá jen dva - ano, opravdu, jen dva :-)
3) Použití průměrů na "živé" hodnoty. Kde dochází k velkým výkyvům, je střední hodnota (průměr)
velmi pofidérní číslo, které nám nic neříká. Proto se určuje i statistická úchylka, která vyjádří i velikost
chyby, když na reálnou hodnotu použijeme měření středem. Tak bychom zjistili, že teplota během roku
se měnila 20 plus/mímus 100%. Asi by se vám nelíbilo, kdy vám nahlásili meteorologové: Dnes bude
teplota v průměru 18 stupňů Celsia (ale už nedodali, že s minimální teplotou 0, která během dne
dosáhne až 36 stupňů Celsia¨).
Ekologická ekvilibristika kromě toho, že použila střední hodnoty, které jsou vypočteny jako střed z
takvýchto výkyvů (během roku), šla "vědecky" ještě dál: zjistila, že se průměrná teplota změnila za
posledních x let o celou 0,1 tj. desetinu stupně Celsia. Z toho pak nelineárním kalkulem "zjistili", že za
sto let vzroste tato teplota o celého půl stupně. Proč nelineární kalkul? Zatímco lineární, úměrný kalkul
by nemohl předvídat jimi vymyšlenou katastrofu, zatímco nelineárních kalkulů je mnoho a čím větší
výkmit, tím větší nepřesnost prodloužení křivky do budoucna :-).
4) První chyba tedy bylo použití "průměrné " teploty. Navíc ne na celém glóbu, ale jen v jednom
místě, a zprůměrováno za celý rok. A ta průměrná teplota nám za posledních sto let stoupla o celých
0,1 stupně! jak je pak možné, že na mnoha místech na globu kolísá teplota od -20 až k +20 stupňům a
lidé tam žijí bez problému? Co nám teda to 0,1 stupně říká? Nic, protože už je to navíc velmi blízko
samotné chybě měření (0,1 stupně C je 0,5 procenta při teplotě kolem 20 stupňů).
5) Další chybou byla nelineární aproximace: malé chyba teploty tak způsobí velkou chybu v
aproximaci, tj nahrazení grafu průběhu teploty nějakou matematickou křivkou. K tomu ale potřebují
naměřené hodnoty hodně daleko doazadu. Odvolávají se třeba na to, že v Praze (jako jediné v Evropě)
se měřila teplota v Klementinu už v osmnáctém století. Používal se ovšem ještě rťuťový teploměr.
Byli-li řekněme metr dlouhý, pak běžná teplota 20 stupňů by ukazovala sloupec rtuti řekněme 40 cm
vysoký a 2 cm by představovaly změnu 1 stupeň Celsia. Dva 2 mm by pak bylo ono 0.1 stupně, Při
zakřivení rtuťové hladiny řekněm 1 mm by jen samotná chyba čtení - chyba v procentech změny - byla
50 procent!
6) Největší chybu ale udělali klamatologové (hele překlep, ale vtipný, tak ho nechám!) v odhadu, jaká
teplota bude za sto let. Na rozdíl od interpolace ( tj. výpočtu hodnot mezi dvěma měřeními, který je
poměrně přesný: včera bylo ráno 15 a večer 16, někde mezi tedy muselo být 15,5 stupňů) naši proroci
také extrapolovali, tj odhadovali hodnoty značně vzdálené do budoucna, tj. od dnešní změřené
hodnoty. Jejich odhad bude asi tak legrační jako onoho Američana, který v roce 1860 odhadl. že s
nárůstem osobní dopravy se za padesát let pokryjí ulice do výše kolen koňským hnojem. Vtip je v tom,
že netušil, že situace se změní . . .
Dnes už víme, že naše planeta žije v tepelných cyklech a že nás někdy v budoucnu čeká i doba ledová.
Kdo za ty cykly může? Slunce, naklonění zemské osy a podobně. Ano, hlavně Slunce, ten
nejdůležitější faktor, který klimatologové ležérně zanedbávají a ignorují, protože jinak by se jejich
proroctví slepých mládenců rozpadlo ve švech. je to především Slunce, které ohřívá Zemi a oproti
Slunci je vliv veškerého CO2 ve vzduchu zanedbatelný. Už jen oběh Země kolem Slunce po elipse
(místo po kruhu) způsobuje výkyvy místních teplot až 40 stupňů Celsia, tedy asi 400 krát oněch
mizerných 0,1. A to prosím když bude situace na Slunci stále konstantní!
Opravdu vědecká metoda se skládá ze čtyř částí: 1) měření, 2) hypotéza, 3) testování hypotézy a 4)
případná oprava hypotézy. Naši "vědci" jak je vidět, si to trochu zjednodušili na 1) měření a 2)
hypotézu. Nikde už nepíší o jejím testování, případně opravě, pokud nebyla přesná. Důvod může být
jen jeden: poslední dva body nejsou nutné, když hypotéza selže :-). Ale přírodu neoklameš, ta si to
otestovala sama: průměrná teplota se totiž za posledních pár let vůbec nezvyšovala, asi nečte
ekologickou propagandu.
Dnes musí i naši proroci uznat, že jejich "oteplování" zemské atmosféry pomocí pálení fosilních paliv
je asi tak mocné jako plivání do moře. Jedna malá sopka dokáže svým popelem udělat paseku větší než
hromada ocelářských pecí, nemluvě už o velkých lesních požárech. A tak už naši proroci raději
nemluví o oteplování, ale o "změně klimatu". To je ovšem špatná taktika, "změna" totiž může jít
nahoru i dolu. V případě, že se bude spíše ochlazovat (jak už se to dva roky děje), "ochrana" ovzduší
bude absolutně zbytečná. Přesto všechno se budou tepelné odpustky prodávat dál, vždyť o peníze jde
až v první řadě :-).
Poslední dobou se vynořilo navíc několik skandálů: oni opravdu vybírali jen naměřené hodnoty, které
se jim hodily do krámu a navíc se ještě radili, jak ty ostatní zamlčet. A kdepak je dnes oněch 2000
vědců. kteří ten nesmysl předtím podepsali? Odešli tak, jak přišli - do etheru. Viděli jste snad někde
pod tím prohlášením podepsaná skutečná jména? Ale Nobelova cena? Také dobrý vtip . . .
(konec - ale pozor, ještě je tu příloha!)