Jednou přišla do knihovny mladá, krásná dívka a s Billym se zatočil celý ten
jeho knihomolský svět. Nejprve nevěděl, co se děje - pravou lásku ještě
nepoznal. Najednou se mu hrozně chtělo ji líbat a objímat. Ovládl se a snažil se
pak na ni přes týden zapomenout. Ale v pondělí tam byla dívka znova a i to jeho
chtění se vrátilo. Tentokrát bylo ale daleko těžší to zapudit. A dívka
pravidelně přicházela a Billy pociťoval a zapuzoval, ale to druhé už daleko
méně.
Věděl, že by měl dívku někam pozvat, ale když ji oslovil, zakoktal se tak, že
nemohl ani dokončit větu. Dívka mu se smíchem napovídala a nakonec řekla , že
ano, že tedy přijímá. Když ji zavedl do restaurace, tak se konečně Billy
rozpovídal. "To je zajímavé,"; řekla dívka se smíchem, "myslela jsem, že máte
vadu řeči." A zcela uspokojena, zhltla pak vše, co jim na stůl přinesli. Měla
totiž velký apetit a to nejen na jídlo . . .
A tak spolu začali chodit a později i ležet. Billy byl šťastný jako -, no
prostě moc. Flora - tak se ta dívka jmenovala - měla ovšem velké nároky, nejen
na jídlo, ale i na dárky a na ty už jeho knihovnický plat nestačil. Když se jí s
tím svěřil, pohrozila mu, že mu přestane věnovat svou přízeň. Prosil jí a
sliboval, že určitě na něco přijde, jak vydělat peníze. Chodil pak ještě navíc
do lesa kácet dříví, ale ani to nestačilo. Tak ještě po nocích pracoval na
nějakém patentu, ale pak s hrůzou zjistil, že objevil něco, co už dávno
patentováno bylo.
Pak se stalo, že mu oznámila s pláčem, že její bratr Fred má velký dluh a
když ho do měsíce nesplatí, že mu mafie usekne obě ruce, teda Fredovi, abyste
rozuměli. Billy opět řekl, že na něco přijde, ale to už to Flora tak nenechala.
"Ty bys sotva na něco sám přišel," řekla, "já musím přemýšlet za nás za oba." A
vymyslela plán, jak přijít k penězům - nic zvlášť originálního, prostě vyloupit
banku. Přinesla Billymu masku na obličej, plastickou pistolku z hračkářství a
hlavně brašnu na peníze. A Billy šel. Nebudete tomu věřit, ale loupež se opravdu
povedla. Když ale Billy odcházel, tak po něm hlídač v bance, kterého Billy
zapomněl odzbrojit, střelil a prostřelil mu hrudník.
Billy se dopotácel k autu a odjel za město, kde už na něj čekala Flora s
Fredem, o kterém mu prozradila, že není sice její bratr, ale zato je její
milenec. Sebrali peníze, ale když chtěl Billy jet s nimi, Fred ho srazil k zemi.
Billy, který už teď hodně krvácel, se ještě zeptal, proč s ním tak zacházejí, na
což Flora řekla: "Ty jsi ale hroznej blbec!" A odjeli. Než mu to mohlo dojít,
tak omdlel a než ho lidé našli, tak vykrvácel.
Na úřadě zjistili, odkud vlastně pochází a tak ho chtěli poslat v rakvi domů,
ať si ho pohřbí jeho rodáci. Ti nejprve odmítali, ale když zjistili, že mu
knihovna dluží ještě jeden plat, ochotně souhlasili. Když otevřeli rakev, povídá
mladý hrobník: "A hele, Billy Blb! Tak se nám zase vrátil!" Dali mu jen prostý,
dřevěný kříž, s vyrytým nápisem "BILLY". Nějaký šprýmař tam pak ještě křídou
připsal slovo "BLB". To tam pak zůstalo ještě hodně dlouho, než to podzimní
deště milosrdně smyly . . .