Autor
:
©Jan Hurych
Název :
INTERVIEW Z BLÁZIVCE. (satira ze sbírky Rozhovorky)
Přátelé,
navštívili jsme ústav pro duševně choré ve Cvokovicích nad Průtočnou, abychom se
seznámili s jeho chovanci. A zrovna támhle jeden přichází:
Jansan:
Pane blázen, mohl byste našim čtenářům říci, jak jste se sem
dostal?
Dr. Omezený: :
No dovolte, já nejsem žádný blázen, já
jsem tady vedoucí. Vedoucí toho - jak se to řekne - jo, nějakého ústavu, abyste
věděl.
Jansan:
Máte nějakou identifikaci? To by jinak mohl
říci každý, že je vedoucí, že ano.
Dr. Omezený: :
On to také
tady každý říká! Ale opravdový vedoucí jsem tady jenom já. No schválně, zeptejte
se mi na něco, rád vám to vysvětlím.
Jansan:
Tak dobře: kolik
je dvakrát dvě?
Dr. Omezený: :
Čtyři.
Jansan:
A kolik je třikrát dvě?
Dr. Omezený:
Šest.
Jansan:
A kolik je pět děleno dvěma?
Dr. Omezený:
:
To jste mě doběhl: když řeknu tři, tak je to moc, když řeknu dvě, tak je
to málo. To je jedno, na to tu máme odborníky, těch se pak zeptejte.
Jansan:
Vidím, že jste opravdu vedoucí. A jmenujete se?
Dr. Omezený::
Doktor Omezený. Omezený je příjmení. Doktor jsem
já.
Jansan:
Teda zpět k naší otázce: jak jste sem pane Omezený
doktore dostal?
Dr. Omezený::
Můžete mi říkat jenom doktore, já
si na tituly nepotrpím. Nuže já jsem začínal od píky. Přijali mě tady před
deseti lety jakožto prostého chovance a vlastní pílí jsme se vypracoval. Nejprve
na mladšího blázna, po letech na staršího a když se uvolnilo místo ústavního
paralytika, neudělal jsem sice zkoušku v konkurzu, ale zato jsem vedoucímu
oddělení často předčítal ze slabikáře a místo jsem tím pádem dostal. I vlastní
pokojík a kazajku. Pak už to šlo ráz na ráz: vlastní pílí a protekcí jsem šel
pořád nahoru. A když se ředitel - on byl melancholik - oběsil, nenašli nikoho
lepšího než mě. No a já to vzal - přece nejsem blázen, ne?
Jansan:
Ale to je krásné, pane
doktore, takhle začínalo už hodně vedoucích. A co jiné zásluhy, byly,
byly?
Dr. Omezený::
Samozřejmě: nejprve jsem nechal propustit
všechny hysteriky a nechal jsem v ústavě jen debily. Tím se značně ušetřilo.
Debilové si totiž nechají všechno líbit, víte?
Jansan:
Proto
jsou debilové, že ano. A jiné zásluhy nebyly?
Dr. Omezený::
Ale
ano, to když jsem zase přijal ty hysteriky zpátky, protože bez nich to nešlo. To
víte s debilama se daleko nedostanete: oni jsou sice blbí, ale ne tolik, aby tu
dřeli zadarmo.
Jansan:
A hysterikové ano?
Dr.
Omezený::
Samozřejmě, ti to dělají z radosti z práce. Když to tak
vezmete, tak jsou ještě blbější než debilové, haha. Byl jsem za to pochválen až
z ministerstva.
Jansan:
Ono je dokonce ministerstvo debilů?
Dr. Omezený::
Ale ne, ministerstvo ústavů. Nikomu to neříkejte,
ale tam mám právě namířeno. Kdo by chtěl zůstat tady, přece nejsem blázen,
ne?
Jansan:
Takže ať jste dělal, co dělal, vždycky vás
pochválili - promiňte, ale to se může stát jen v blázninci.
Dr.
Omezený::
No jestli tomu věříte, tak jste taky blázen.
Jansan:
Asi jo. Mluvil jste ale o protekci - jak jste ji
získal?
Dr. Omezený::
To vám neřeknu. Přece nejsem blázen,
ne?
Jansan:
Říkal jste prve, že jste doktor. Kde jste byl
promován?
Dr. Omezený::
V kuchyni. Tam je vždycky něco dobrého
na zub.
Jansan:
No já myslel, kde jste dostal diplom?
Dr. Omezený::
Jaké dostal, já jsem se na něj něco naštudoval,
pane. Pět diplomů jsem si musel vypůjčit, než se mi jeden podařilo pěkně
omalovat - ani barvičkama jsem nešetřil, je v šesti barvách krásně vyvedený. To
byste koukal, jak mi ostatní záviděli. I to, že se umím podepsat.
Jansan:
Vy jste si ho sám podepsal?
Dr.
Omezený::
Samozřejmě, já se za svoje jméno nestydím. Koneckonců
kdybych tam podepsal někoho jiného, tak by to byl podvod, ne? Nejsem přece
blázen, tady si na zákony náhodou potrpíme, pane redaktore.
Jansan:
Jako třeba?
Dr. Omezený::
Třeba zákon zachování té - jo, energie: "Kdo nic
neudělá, ten nic nezkazí."
Jansan:
Ale zákon zachování energie
přece říká, že se energie se nemůže vytvořit ani zničit, jen přeměnit v
jinou?
Dr. Omezený::
Jo? A proč teda říkají, abychom šetřili
energií, když se nemůže ztratit? S tímhle na mě nechoďte, přece nejsem blázen,
ne?
Jansan:
Tohle rčení užíváte nějak moc často - to se musíte
pořád ujištovat, že nejste blázen?
Dr. Omezený::
Ale ne, to je
pro ty druhé, aby tomu věřili.
Jansan:
A oni vám to
baští?
Dr. Omezený::
Samozřejmě, jsem přece vedoucí. A nejen to
- při převzetí úřadu jsem dokonce přísahal, že už nikdy bláznit nebudu.
Jansan:
A to jim stačilo? To jsem teda blázen!
Ulož tuto stránku
Vytiskni tuto stránku