Představte si, že se potkáte s někým, kdo je neslyšící a on se vás dejme tomu zeptá na cestu k nádraží. Jistě, někdy stačí ukázat, jindy je to složitější. A teď si představte, že nemáte papír, ani tužku, abystemu to mohli napsat (ani notebook, samozřejmě!). Pravda, neslyšící mají svoji symbolickou řeč, dorozumívají se prsty, tedy znaky, ale to je často jeden znak pro celé slovo (tedy tolik znaků, že byste se je učili dost dlouho) anebo na to slovo znak ještě nemají jako třeba "DVD disk" :-).
Přesto je lehké se s nimi "dohovořit": existuje totiž tzv. abeceda ASL (American Sign Language), užívaná i když méně, také v České Republice, kde pro každé písmeno je jeden samostatný znak. To už je lehčí, ne? Pravda, původní abeceda nemá háčky a čárky, ale ty prý se naznačují pohybem ruky, buď "do V" nebo "směrem dolů". Já jsem si tu ovšem ty háčky a čárky odpustil (a jeden kroužek nad u :-)). A to je vše, co potřebujete vědět - vlastně pardon, kdo neznáte prstovou abecedu, ťukněte si nejprve na stránce dole.
Přesvědčte se sami, jak je to pro naše neslyšící spoluobčany těžké, dorozumět se jinak než zvukem a budete mít možná i větší pochopení pro jejich úděl. Nemusím tu ani zdůrazňovat, jak mnoho se tu dá využít právě Internet.
1) Nejprve to zkuste normálně, postupně za sebou