next back Autor : Jan B. Hurych
Název : JE ME SOUVIENS
Příloha: Historie Nové Francie.



PŘÍLOHA: HISTORIE NOVÉ FRANCIE.

Je sice známo, že Kolumbus přistál u Ameriky v roce 1492, ale méně už se ví, že už v desátém století navštívili Vikingové New Foundland (část dnešní Kanady), kde také později přistál v roce 1497 John Cabot, tehdy ve službě Angličanů). Zdá se ale, že už tam předtím byli i Baskové nebo Irové, ti první patrně už v šestém století - z Grónska to už totiž není tak daleko.

Quebec zabírá celou šestinu Kanady a je dvakrát větší než největší stát USA, Texas. Kdysi se ovšem Nová Francie rozprostírala od Hudsonova zálivu až dolů k Mexiku a od Atlantiku až ke Skalistým horám na západě. Dnes z ní zbyl jen francouzsky mluvící Quebek a několik francouzsky mluvících menšin v ostatních provinciích.

Anglie oproti tomu začínala s územím daleko menším - dnes ovšem existuje Nová Anglie také jen jako název - je to část na východním pobřeží USA, navíc rozdrobená na několik států Unie. Francouzsky se tam mluví jen dole v Lousianě, kde žijí potomci vyhoštěných Acadianů

DATUM UDÁLOST
1534 Jacques Cartier přistál na poloostrově Gaspé a zabral novou zemi ve jménu svého krále, Francoise I
1605 Samuel Champlain plul dál po řece sv. Vavřince a založil Port Royal ( v místě zvaném Indiány "kébek"), ale původně jen jako trading post, ze kterého vyrostlo v roce 1608 město Québec (tj. Quebec City).
1610 Angličan Henry Hudson objevil Hudsonský záliv
1642 Paul Chomedey, Sieur De Maisonneuve, zakládá Montréal, tehdy ještě jen malou katolickou misii zvanou Ville Marie 
1660-1713 Nová Francie se rozrůstá o Acadii ( nynější Nová Scotia a Nový Brunwick)
1755 Acadiani byli deportováni do dnešní Louisiany v USA
1759 Během sedmileté anglo - francouzské války (1756-1763), poráží britský generál Wolfe armádu markýze de Montcalm. Padlo město Québec ( 13 prosince, ta nešťastná třináctka!) a tím končí vláda Francie v Kanadě. V této bitvě "na pláních Abrahamových" padli oba hlavní velitelé (což je věc zcela neobvyklá :-).
1763 Pařížská smlouva: francouzský král předává svá území v Americe Angličanům. Konec Nové Francie, do které se teď hrnou Angličané, Irové a Skoti. Bylo uzákoněno používat jen anglický zákon - a ovšem úředním jazykem byal angličtina.
1774 Québec Act:  uznává se používání francouzského zákona v Quebeku a je uznána i katolická víra.
1783 Anglo - americká válka skončila, britští loyalistí se stěhují z USA do Kanady.
1791 Kanadská ústava (Constitutional Act), rozděluje původní francouzské državy na Horní (anglicky mluvící) a Dolní (francouzsky mluvící) Kanadu s hlavním městem Quebec City. Dolní Kanada (Quebec a atlantické provincie) bude francouzsky mluvící a bude se spravovat francouzskými zákony. Obě Kanady mají každá svůj parlament a i jinak mají málo společného - zde asi také začaly ony "dvě solitudy", osamělosti. Politicky jsou ovšem obě Kanady pod britským Commonwealthem.
1812-1814 Válka USA s Kanadou. USA ji prohrály :-). 
1837 Rebelie na západě (Toronto, vůdce Mackenzie) - a na východě (Quebec, vůdce Papineau). Jsou obě potlačeny Angličany.
1840 Act of union sjednocuje Horní a Dolní Kanadu. Uznávány jsou jen anglické zákony, angličtina je opět jediný úřední jazyk.
1867 British North American Pact: vytvoření Kanadské konfederace, z kolonie se stává Dominion. Konec britské vlády v Kanadě. Angličané stahují své vojsko ze země, Quebec se dobrovolně připojuje ke Konfederaci. Francouzština je uznána jako úřední jazyk v Quebeku.
1869 Rebelie v Manitobě. Vede je Louis Riel - majitelé půdy vykoupeni, stěhují se na západ. Vznikla provincie Manitoba.
1885 Rebelie v Saskatchewanu, opět Riel, tentokrát to jsou ale povsatlci národa Métis, míšenci indiánů a Evropanů. Poraženi, Riel oběšen.
1931 Westminsterský status: úplná nezávislost Kanady.
1960 Liberálové vyhrávají volby, ovšem s nacionalistickými hesly. To zřejmě některým nestačí.
1963 Front de Libération du Quebec (FLQ) vybuchuje první bomby v montrealském Metru
1967 Světová výstava v Montrealu, Expo 67, která dala Montreal na mapu světa. De Gaulle, pozván na Expo, provolává veřejně "Ať žije svobodný Quebek!" René Levesque opouští Liberály a zakládá svou vlastní, separatistickou stranu PQ (Parti Quebecois)
1970 Tzv. Říjnová krize, vražda ministra Laporta, kanadský premiér Pierre Trudeau vyhlašuje výjimečný stav a povolává armádu do Quebeku. V čele quebecké vlády je totiž Robert Bourassa, liberál, který by sám situaci nezvládl..
1976 Separatistické hnutí vyhrálo volby, slibuje referendum a odtržení. Olympijské hry v Montrealu.
1977 Levesque prosazuje svůj diskriminační jazykový zákon Bill 101.  Návštěva anglických škole je povolena jen dětem, jejichž oba rodiče měli anglické školy. Děti ostatních, včetně  frankofonů, musí do francouzských škol. Dvojjazyčné nápisy povoleny, pokud je francouzský první anebo alespoň větší - později povoleny jen francouzské nápisy. Majitelé anglických nápisů jsou soudně trestáni.
1980 První referendum o odpojení do Kanady, separatisté jasně prohráli (měli jen 40 procent), patrně díky svému nemastno-neslanému návrhu "suverenity - asociace" s Kanadou
1982 Převezení kanadské ústavy do Kanady. Quebec ji nepodepisuje.
1985 Liberálové vyhrávají volby v Quebeku.
1990 Meech Lake Accord, který měl dát Quebeku větší práva s právem veta (na úkor ostatní Kanady) - neprošel..
1992 Charlottetown Accord - balíček konstitučních reforem, je ale odmítnut při celo-kanadském referendu.
1994 Separatisté opět vyhrávají volby v Quebecu a slibují další referendum o separaci.
1995 Druhé referendum o odpojení od Kanady. Opět prohráli, ale teď už jen velmi těsně (49%).