Anglie oproti tomu začínala s územím daleko menším - dnes ovšem existuje Nová Anglie také jen jako název - je to část na východním pobřeží USA, navíc rozdrobená na několik států Unie. Francouzsky se tam mluví jen dole v Lousianě, kde žijí potomci vyhoštěných Acadianů.
DATUM
UDÁLOST
1534
Jacques Cartier přistál na poloostrově Gaspé a zabral novou
zemi ve jménu svého krále, Francoise I
1605
Samuel Champlain plul dál po řece sv. Vavřince a založil Port Royal
( v místě zvaném Indiány "kébek"), ale původně jen jako trading
post, ze kterého vyrostlo v roce 1608 město Québec (tj. Quebec City).
1610
Angličan Henry Hudson objevil Hudsonský záliv
1642
Paul Chomedey, Sieur De Maisonneuve, zakládá Montréal,
tehdy ještě jen malou katolickou misii zvanou Ville Marie
1660-1713
Nová Francie se rozrůstá o Acadii ( nynější Nová Scotia a Nový Brunwick)
1755
Acadiani byli deportováni do dnešní Louisiany v USA
1759
Během sedmileté anglo - francouzské války (1756-1763), poráží
britský generál Wolfe armádu markýze de Montcalm. Padlo
město Québec ( 13 prosince, ta nešťastná třináctka!) a tím
končí vláda Francie v Kanadě. V této bitvě "na pláních
Abrahamových" padli oba hlavní velitelé (což je věc zcela
neobvyklá :-).
1763
Pařížská smlouva: francouzský král předává svá území v Americe Angličanům. Konec Nové Francie, do které se teď hrnou Angličané, Irové a Skoti. Bylo uzákoněno používat jen anglický zákon - a ovšem úředním jazykem byal angličtina.
1774
Québec Act: uznává se používání francouzského zákona v Quebeku a je uznána
i katolická víra.
1783
Anglo - americká válka skončila, britští loyalistí se stěhují z USA do Kanady.
1791
Kanadská ústava (Constitutional Act), rozděluje původní francouzské državy na
Horní (anglicky mluvící) a Dolní (francouzsky mluvící)
Kanadu s hlavním městem Quebec City. Dolní Kanada (Quebec a atlantické provincie) bude francouzsky mluvící a bude se spravovat francouzskými zákony. Obě Kanady mají
každá svůj parlament a i jinak mají málo společného - zde asi také začaly ony "dvě
solitudy", osamělosti. Politicky jsou ovšem obě Kanady pod britským Commonwealthem.
1812-1814
Válka USA s Kanadou. USA ji prohrály :-).
1837
Rebelie na západě (Toronto, vůdce Mackenzie) - a na východě (Quebec, vůdce Papineau). Jsou obě potlačeny Angličany.
1840
Act of union sjednocuje Horní a Dolní Kanadu. Uznávány jsou jen anglické zákony, angličtina je opět jediný úřední jazyk.
1867
British North American Pact: vytvoření Kanadské konfederace, z kolonie se stává
Dominion. Konec britské vlády v Kanadě. Angličané stahují své vojsko ze země, Quebec se dobrovolně připojuje ke Konfederaci. Francouzština je uznána jako úřední jazyk v Quebeku.
1869
Rebelie v Manitobě. Vede je Louis Riel - majitelé půdy vykoupeni, stěhují se na západ.
Vznikla provincie Manitoba.
1885
Rebelie v Saskatchewanu, opět Riel, tentokrát to jsou ale povsatlci národa Métis, míšenci indiánů a Evropanů. Poraženi, Riel oběšen.
1931
Westminsterský status: úplná nezávislost Kanady.
1960
Liberálové vyhrávají volby, ovšem s nacionalistickými hesly. To zřejmě některým nestačí.
1963
Front de Libération du Quebec (FLQ) vybuchuje první bomby v montrealském Metru
1967
Světová výstava v Montrealu, Expo 67, která dala Montreal na mapu světa.
De Gaulle, pozván na Expo, provolává veřejně "Ať žije svobodný Quebek!"
René Levesque opouští Liberály a zakládá svou vlastní, separatistickou stranu PQ
(Parti Quebecois)
1970
Tzv. Říjnová krize, vražda ministra Laporta, kanadský premiér Pierre Trudeau vyhlašuje výjimečný stav a povolává armádu do Quebeku. V čele quebecké vlády je totiž Robert Bourassa, liberál, který by sám situaci nezvládl..
1976
Separatistické hnutí vyhrálo volby, slibuje referendum a odtržení. Olympijské hry v Montrealu.
1977
Levesque prosazuje svůj diskriminační jazykový zákon Bill 101.
Návštěva anglických škole je povolena jen dětem, jejichž oba rodiče
měli anglické školy. Děti ostatních, včetně frankofonů,
musí do francouzských škol. Dvojjazyčné nápisy povoleny, pokud je
francouzský první anebo alespoň větší - později povoleny jen francouzské nápisy.
Majitelé anglických nápisů jsou soudně trestáni.
1980
První referendum o odpojení do Kanady, separatisté jasně prohráli
(měli jen 40 procent), patrně díky svému nemastno-neslanému návrhu "suverenity - asociace" s Kanadou
1982
Převezení kanadské ústavy do Kanady. Quebec ji nepodepisuje.
1985
Liberálové vyhrávají volby v Quebeku.
1990
Meech Lake Accord, který měl dát Quebeku větší práva s právem veta (na úkor ostatní Kanady) - neprošel..
1992
Charlottetown Accord - balíček konstitučních reforem, je ale odmítnut při
celo-kanadském referendu.
1994
Separatisté opět vyhrávají volby v Quebecu a slibují další referendum o separaci.
1995
Druhé referendum o odpojení od Kanady. Opět prohráli, ale teď už jen velmi těsně (49%).