![]() |
to ticho v manéži jen on ve světle stál a s lehkým úsměvem se skláněl k publiku v srdci měl malou, malou vzpomínku a na rtech ještě její slané slzy však jeho oči, oči mlčely pomalým krokem přichází teď k lanu bojím se, bojím, plakala je podivný, je hrozně divný den lano se prohýbá, vine se jako had je podivný, je divný den, zdál se mi, milý, hrozný sen nech mě být, říkal, nech mě být, já musím, musím, musím jít jak tiše jsou dnes ti tam dole nechoď dnes, nechoď, plakala co je to se mnou, cítím klid, jsem klidný, cítím jistotu nohy jsou lehké, lehké, lehké proč dneska pořád mlčí ti tam dole už jenom chvíli malou jenom jen ještě chvíli malou jen zdál se mi sen, zdál se mi sen neplač, já přijdu přijdu zpět prokletá hlava je tak těžká a chce to jenom ještě jeden skok už jdu, už letím, bože, to je let proč jsou tak zticha ti tam dole? |