Přiznám se, že název "Malá filozofie" je poněkud klamný. Pravá - a nakonec i ta levá - filozofie není nikdy malá, alespoň jsem nikde nečetl, že by ji tak někdy filozofové nazývali. Oni totiž řeší jen "velké" problémy. Nadpozemské - možná, nesmrtelné - jistě a nereálné - většinou, ale nikdy ne "malé". Čím více jsem se začítal do filozofických knih, tím více jsem poznával, jak se od sebe jejich autoři liší a kdybychom všechny filozofy brali vážně, museli bychom se asi brzo jít dobrovolně přihlásit do ústavu pro léčení schizofrenie. Ale co to povídám, vždyť schizofrenie je dosud nevyléčitelná . . .

Ne, nechci filozofii zlehčovat, na to stačí už sami filozofové, jen tu volám jako ztracenec na poušti o trochu vody. Živé vody, tou mrtvou mě už polévali dost dlouho. Protože filozofové pořád jen hledají, ale nenalézají. Navíc filozofie ani není exaktní věda - je-li ovšem vůbec vědou. Už Sokrates to přiznal svým tvrzením "Vím, že nic nevím". A jiný zase řekl svému kolegovi: "Kdybys býval mlčel, byl bys zůstal filozofem".

Přitom ale skoro každý cítíme nutnost či alespoň potřebu nějaké životní filozofie, protože život je krátký a přicházíme na něj zcela nevědomí. A tak se učíme za pochodu a vlastně ani nevíme, co hledáme. Pravda, když se něco naučíme, tak abychom zase šli, ale jde o to, vyplnit tu dobu mezi těma dvěma okamžiky alespoň trochu užitečně. Místo toho se snažíme udělat náš život příjemný a příliš si ho nekomplikovat myšlením. Moderní technika opravdu učinila náš život pohodlnější, ale rozhodně ne lepší.

Na cestě z Neandertálu jsme prostě někde zabloudili. Když totiž dáte neandrtálci mobil, dostanete zase jen neandrtálce, jenom víc ukecaného. Dejte mu televizi a uvidíte, že ho nejvíc zaujmou mafiácké seriály. Dejte mu zbraň - ale to už si najděte kdekoliv v denním tisku . . .




Jansan