back Autor : ©Jan Hurych
Název : MALÁ ŠKOLA FILOZOFIE (9. Logika)





Lidé začali filozofovat už od té doby, kdy přemýšleli, zda se mají rozdělit třeba s rodinou švagra o kýtu z jelena a podobně. Filozofovali, ale ještě moc nepřemýšleli, to přišlo, až když se zrodila logika, jinak řečeno věda o správném usuzování. Často používáme výraz "to je logické", ale když se někoho zeptáte "proč?" řekne vám nanejvýš, že "to je přece samozřejmé". Nuže není - vše záleží na okolnostech. Tak například tvrzení, že "všichni ptáci létají" neplatí pro penguiny a rozhodně to neplatí pro ptáky mrtvé :-) . A není to chytání za slovo: naše řeč je často nepřesná anebo třeba příliš všeobecná a špatným vyjádřením se pak dochází i ke špatnému usuzování.

9. LOGIKA

Sylogizmy.
Jen logika nám právě řekne, že když jsou jisté předpoklady pravdivé, je i určitý závěr z nich také pravdivý (teda jen určitý závěr, pochopitelně: když je sníh bílý a husa je bílá, neznamená to, že sníh=husa :-). Tento druh správného uvažování znali už právě staří Řekové a důkladně jej rozpracoval Aristoteles - říkali tomu odvozování "sylogizmy" .

Příčiny a následky.
Jistě chceme vědět, proč se to a to děje (či událo) tak a tak a navíc jen tehdy a tehdy. Ano, to chtějí už vědět i naše děti: jen co se naučí mluvit, unavují nás svou věčnou otázkou "proč?". Oni s eovšem jen snaží - a to mají nějak vrozené - naplnit svou databázi fakty, která si pak hned mohou zařadit, hodnotit, stavět na nich, doplňovat a odvozovat nová. A co je nejdůležitější, také je tím pádem i chápat. Ano, "naučit se něco", to není jen uložit to do paměti, ale také tomu rozumět. Pokud možno, snažíme se tedy zjistit příčiny věcí, tedy proč se to a to stalo. V případě něčeho, co se ještě nestalo, mluvíme spíše o důvodech, proč by se něco mohlo stát. Příčina a důvod mají podobný význam.

Vědět či znát?
Pravda, ta slovesa vlastně znamenají skoro totéž, jenže já bych v tom viděl značný rozdíl, protože je třeba rozlišovat dvě věci: je jiný proces hledat příčiny toho, co už se stalo, než vymýšlet důvody toho, co by se všechno mohlo stát - to druhé chce už značné znalosti. "Vědění" je vlastně jen to, co se naučíme theoreticky, ale "znalost" je vědění utužené praxí. Uvedu příklad: jednou mi jeden ze studentů nemohl cosi vypočítat. Mrknu na to, vidím kde udělal chybu a povídám: "Kolik je logaritmus nuly?"
On na to: " Jedna," teda přesně tak, jak to tam chybně napsal.
Já na to: "A není to náhodou obráceně, že totiž nula je logaritmus jedné?"
"A jo," praštil se do hlavy, "máte pravdu."
"No právě" povídám, "jak vidím, tak vy to už víte, ale pořád to ještě neznáte!" :-).
Ano, po nevím kolika letech, kdy s logaritmy počítal, to pořád ještě neznal (a to bylo ve čtvrtém ročníku univerzity!). Jistě, mohlo jít o přepsání, ale kdyby to znal, tak by si to už při druhém pohledu na vzorec už opravil, takhle pořád jen dumal, proč mu to nevychází, přepis z neznalosti prostě mechanicky přehlédl. Osobně bych dával místo slovesům "vědět" nebo "znát" raději přednost slovesu "umět", to podle mne zahrnuje obojí - vědět i znát - zatímco "rozumět" znamená ještě navíc znát příčiny. Kdyby si totiž onen student řekl podle definice, že logaritmus čísla "0" je vlastně mocnina, na kterou musíme umocnit číslo deset, abychom dostali "0", bylo by mu hned jasné, že deset na prvou asi nula nebude :-).

Důvody.
To slovo pochází patrně od slovesa odvodit, prostě logicky dokázat. Pochopitelně nemůžeme hledat důvody pro všecko - teda můžeme, ale nenajdeme je , to bychom jen ztráceli čas. Jde o to pochopit, co je důležité a soustředit se na to. Věci, které si můžeme sami domyslet, ty se nemusíme učit, ty si odvodíme. Když už jsme u té školy, paměť prostě stačí zatěžovat jen tam, kde se bez ní neobejdeme. Jinak nám stejně dobře pomohou právě pravidla logiky a zákony usuzování.

Co je logické?
Máme celou řadu odvětví logiky: už zde jmenované sylogizmy, tj. Aristotelovu logiku, matematickou logiku (např. logiku výrazů a nerovností), logiku formální (dvouhodnotovou, která nám pomohla postavit první počítače), atd. Každé tvrzení, musí být také "podloženo logicky", to znamená, že vyžaduje důkaz. Ne všechna tvrzení ale důkaz nutně potřebují: například prohlášení "nebude-li pršet, nezmoknem", je opravdu evidentní (pokud definujeme zmoknutí jakožto "promočení přírodním deštěm").

Samotná fakta nám ale ještě věci nedokazují, jenom potvrzují. Jsou to totiž většinou jen následky, ale ne příčiny. No prosím, někdy to stačí, ale není to prostě pravý logický důkaz, je to jen potvrzení realitou, často jen neúplné. Logické je naopak to tvrzení, kde se dá dokázat odvozením, že platí tj. že je to pravdivé tvrzení. Na druhé straně to, co se dá dokázat, že neplatí, je nepravdivé tvrzení. A co se nedá bez výjimky dokázat tak ani tak, to se prostě "nedá dokázat ani vyvrátit", jen je více či méně pravděpodobné - víc tomu skutečně přisuzovat nesmíme, i když to s oblibou často děláme :-).
Už jsme si zde uvedli příklad odvození, že když jsou všichni lidé smrtelní a Sokrates je člověk, že je také smrtelný. Kdyby ale Sokrates nebyl člověk, nemůžeme z toho usoudit, zda je smrtelný či ne. Logika bez myšlení.
Někdy nás ovšem i logika - ale jen zdánlivě - zavede. Tím se dostáváme k logickým paradoxům. Znáte jistě tenhle: jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané jsou lháři. Je tedy také lhář a to, co řekl, je lež. Takže platí, že Kréťané nejsou lháři, čili on také nelže - ale pak je pravda, že všichni jsou lháři, atd. Rozluštění jistě znáte.

Vtip je v tom, že paradoxy v životě sice existují, ale ne ty logické. Ani tento není logickým paradoxem: opakem tvrzení "všichni Kréťané jsou lháři" je totiž že "existuje alespoň jeden Kréťan, který není lhář" a to ovšem může - ale také nemusí - být onen Kréťan. Paradoxy si totiž protiřečí a to v logice nemůže být - ta byla vymyšlena právě proto, aby si nic neprotiřečilo. Chyba paradoxů tedy není v logice, ale někde jinde. Zde například v tom, že použil výraz všichni, když předem nevěděl, zda opravdu jsou všichni lháři.

Bylo by toho ještě hodně, co lze o logice napsat, ale to už jsem napsal ve své knize "UMÍME DISKUTOVAT?" a ještě v jiných ze série UMÍME . . .? Ty jsou ke stažení zdarma z edice KNIHY OFF-LINE. Pochopitelně i logika je vlastně jen nástroj a záleží na tom, jak ho kdo umí používat - a to platí především i pro filozofy :-).