Autor : Jan B. Hurych
Název : ESEJEX




ÚVOD.

Sekce ESEJE byla už od počátku SFingy základní sekcí našeho časopisu. Nebyly tam jen eseje, ale i úvahy, komentáře, povídky, články i scifi. Mělo to svým způsobem nahradit původní sekci Hurontarie (vznikla 1997), kde byly všechny sekce - tj celé číslo - jako jedne fajl. Ten fajl byl kdysi pro jeden megabajt a pohodlně se stáhl a pak mohl číst kterýmkoliv browserem, ale už mimo net. Byl totiž napsán v jazyce HTML tím se obešla nutnost mít ještě jiný program na čtení , např. Word, PDF a podobně.

Ale jak počítačové paměti a rychlost narůstaly, čtenáři chtěli ještě obrázky. S pokrokem přišlo i rozdrobení na podfajly, tj. každý článek měl pak svůj jeden fajl a v čísle tak bylo až 20 fajlů (počítaje i obrázky). A tak vznikl Příložník, později Enigma a nakonec SFinga - a u té jsem už zůstal. Obsah i forma se měnily, stejně tak jako se měnila doba. Program zůstal stejný: byl to časopis, který se věnoval věcem, které Čechy spojují, ne na ty, které je rozdělují, například politika. Náplní tedy měla být kultůra. sofistikovanost a zábava.

Jendotlivé články a povídky jsem dal do archivu a později rozházel, abych je zase spojil podle tématu do jednotlivých knih Tak vznikly knihy povídek, humorných povídek, filozofie a recenzí, cestopisy z Ameriky, Anglie i Japonska a učebnice "UMÍME . . ." (tj. PSÁT, ČÍST, MLUVIT, UČIT SE atd.) kde jsem shrnul moje zkušenosti v pedagogice a nové metody učení za posledních 40 let. Učebnice byly obzvláště populární, používali je studenti i graduanti a někteří pedagogové na nich i dokonce i založili své práce. Ne že by je opsali ale rozvedi je dál, což mě obzvlášť potěšilo. Tato pýcha mě ale nesvedla: odolal jsem návrhům čtenářů, abych je vydal i knižně, , rozuměj vytištěné na papíru.

Zkušenosti mých známých - spisovatelů - totiž byly takové, že s tím bylo hodně práce a nic z toho- jen vám zůstala ve sklepě hromada knih, které jste museli sami prodat, abyste si alespoň uhradili náklady. Celkem vzato elektronická verze navíc umožnila studentům knihy snadno kopírovat a používat, víc než by papírová verze kdy dokázala.

Takže elektonika mi podala pomocnou ruku a moje knihy se sice nikde neprodávají, ale už je četly tisíce lidí. Mnohé byly opirátovány a jak víme, piráti nebudou kopírovat knihy, které nikdo nečte :-). Poslední dobou se publikování mých knih na netu ujaly i některé servery, které umožňují čtení mých knih přímo na netu, třeba na tabletu. Asi jim to dělá dobrou reklamu, protože jinak se moje knihy už předtím daly číst na netu a to ve dvou formátech ( HTML, neboli Web, a PDF, forát Adobe). také oniz toho nic nemají,, když to publikují, ale je to pro ně zřejmě dobrá reklama.


Jiná sekce SFingy, BUX, pojednávala o elektronických knihách a čtečkách. Články z ní jsem už nedávno vydal jako knihu BUX. Byla to reakce na to, že mnozí čtenáři namítali, že články jsou rozházené v našem archivu a chtěli něco jako kompendium všech článků o čtečkách, tabletech, hárdvéru i softvéru. Čtečka či tablet navíc umožňují knihu číst v místech, kam se laptop nevejde či kde se nedá dělat nic jiného, než čekat a číst: v čekárně u lékaře, na úřadě, v tramvaji anebo i v porodnici (ačkoliv pochybuji, že by se zrovna tam mohl čekající otec na jakékoliv čtení vůbec soustředit :-).

Čtečka má nejen výhodu, že je menší než laptop (některé se vejdou i do kapsy), ale je i lehčí (nepotřebuje harddisk ani CD mechaniku a i baterka jí déle vydrží. To samé platí i pro tablety, které navíc umí plno dalších věcí než jen sloužit jako čtečka. Tablety totiž umějí pracovat i jako přehrávačky audio či video klipů, případně se s nimi dá brouzdat na netu i v jiných kalužích, telefonovat a dens už i skypovat.


Po vydání sekce BUX jako samostatnou knihu jsem tedy nyní vydal další sekci, ESEJEX, také jako knihu. V této knize jsou ovšem jen eseje, povídky a quasi-filozofické úvahy pro obyčejný život - a navíc jen z posledních pár let. Je to teda kniha lehká, obsahem i formou. Čtení je totiž především zábava a doufám, že i vás to pobaví, jako bavilo mě to psál. I psaní totiž může být adikce a u mě vždycky bylo. lepší hobby jsme si ani nmeohl přát . . .


Jan B. Hurych, Kincardine, Ontario.
P.S. Naše knihovna knih zdarma je zde