back ©Jan Hurych
Název : BYL DIVOKÝ BILL DIVOKÝ NEBO NEBYL?





Těch divokých Billů bylo víc, ale tomuhle nikdo jinak neřekl než Wild Bill Hickok, tedy Divoký Bill Hickok. Jednu dobu také spolupracoval s jíným Billem, ano, správně s Buffalo Billem, vlastním jménem William Frederick "Buffalo Bill" Cody, který si také občas ještě říkal "colonel".



Vlastním jménem James Butler Hickok - jak vidíte, tak se ani Bill vůbec nejmenoval, ale jen James (t.j. Jim, Bill se říká Williamovi) - se narodil v Troy Grove, stát Illinois (27 května 1837) a už od mládí se zajímal o zbraně jakož i o střelecké umění a brzo byl znám jako výborný střelec. Byl vychován v rodině pravověrných baptistů, ale brzo opustil rodnou farmu a v roce 1855 se stal kočím na stage (dostavníku), s povinnosti nejen držet otěže, ale hlavně uhájit cestující proti banditům přepadajícím téže.

Cestující si velice cenili jeho střeleckých schopností, které i jemu samotnému také ovšem přišly vhod. I on si uvědomil, že mu to může dát slušné živobytí a jeho odvaha při přestřelkách mu nakonec vynesla i jeho přízvisko, Divoký Bill. Podle jiné historky se to stalo kvůli jedné příhodě, kdy ho spícího napadl medvěd, kterého přilákala vůně špeku, kterým byly promaštěny Billovy kožené šaty. Ačkoliv u sebe neměl pistole, medvěda ve velké rvačce zabil nožem a sám také málem skončil na hřbitově. Jeho válečná služba na straně Severu - jakožto špióna mezi vojáky Jihu - se také příliš zveličuje.

Později působil jako konstábl - tedy policista - a zasloužil se o zlikvidování několika přepadových gangů. Jeho historky ovšem zavánějí určitým přeháněním: tak například tvrdil, že v občanské válce zastřelil 50 Jižanů, každého hned první ranou. Později tvrdil novinářům, že za život zabil celkem přes 100 osob, ale o počtu ran se už nezmiňoval. Z čehož je vidět, že hrdinové se nedělají na bojišti, ale hlavně v novinách. Jindy, to už v indiánských válkách, byl se svými 40 muži obklíčen 350 Indiány kmene Kiowa, ale prorazil na koni jejich středem a přivedl pomoc z blízké pevnosti, čímž své muže zachránil.

Brzo ale nechal armádní služby a věnoval se raději karetní hře. Často se dostal i do střeleckého souboje, kde svého protivníka, který tasil první, vždy jednoduše a prostě zastřelil. Toto nebezpečí od těch, kteří prohrávali, vrátilo Billa zpět do služeb zákona. Stal se marshalem (něco jako šerif, ale ve službě federální vlády) v Kansasu. Tam zastával funkci ochránce zákona tak dobře, že se desperádi i falešní hráči odstěhovali a s nimi i potřeba mít tak dobrého policistu. Bill měl opravdu divokou povahu - jednou tam dokonce omylem zastřelil vlastního deputy (pomocníka šerifa). Pak raději město opustil.

Na nějakou dobu se veřejnosti ztratil a novináři začali psát o tom, že asi zemřel. To ho naštvalo natolik, že napsal dopis novinám, aby dokázal, že je na živu. Pak odešel do Deadwoodu, kde sice neuspěl se svým karetním uměním, ale zato se proslavil jako zdatný piják. A tam se také potkal s

Calamity Jane

Vlastním jménem Martha Jane Cannary. Jane byla žena bez skrupulí, však často dělala barmanku i prostitutku, tak jak si to příležitostvyžadovala. Narodila se v Missouri ( 1852) a už od mládí měla divoké manýry. Nosila mužské šaty, hodně pila, jezdila na koni, žvýkala tabák a byla zručná i s pistolí. Kdysi také dělala vojenskou skautku pod Buflalo Billem ( no, no, čistému vše čisté!) a jednou zachránila v boji zraněného kapitána Egana, když pro něj vjela do kruhu Iindiánů, kteří ho obklíčili. Posadila si ho na koně a uháněla zpět. Ten jí pak z vděčnosti dal jméno Calamity Jane. Jindy zachránila cestující v dostavníku, jehož řidič byl zraněn, a to tak, že se chopila opratí uprostřed střelby, čehož se žádný z přítomných mužů neodvážil. Nebylo snad místa od Arizony po Montánu, kde by alespoň nějaký čas nežila. Kdysi nazývaná "bílý ďábel z Yellowstonu", byla naopak v Deadwoodu váženou osobností, snad proto, že se v době morové epidemie pomáhala obětavě místním nemocným.

S Billem si dobře si rozuměli: oba uměli lhát jedna radost a oba měli rádi alkohol. Bill se patrně zamiloval, protože se rozhodl jít cestou počestnosti. A ta se mu naskytla, když se připojil k Wild West Show Buffalo Billa. Jenže alkohol se špatně mísí se střelným prachem a tak byl Bill propuštěn. Marně se pak snažil uchytit jinak: karty mu nešly, jiný job nesehnal a často byl i zatčen pro tuláctví. Bylo mu 39, když byl - v také hodně divokém Deadwoodu v Dakotě - zastřelen (1874) v baru zvaném Silver Dollar Saloon.

Tam ho totiž objevil Jack Mac Call, kterému prý zabil v Kansasu bratra. Vešel dovnitř a postavil se za Billa, jako když je zaujat hrou. Z pod kabátu pak vytáhl pistoli a když hráč naproti trumfoval a všichni byli otočeni tím směrem, střelil Billa zezadu do hlavy. Bill totiž - asi hra osudu - normálně vždy seděl zády ke zdi, jen tento den ne. Na stůl padly zkrvavené Billovy karty: dvě černá esa, dvě černé osmy a kárový kluk - tato kombinace se dodnes nazývá "dead man's hand". Pátá karta se ale cituje různě: jinak v Deadwoodu, jinak v Las Vegas, jinak ve filmy s Gary Cooperem.

Nešťastná Jane, když se to dozvěděla, stíhala vraha po městě a protože neměla u sebe pistoli, ohrožovala ho sekáčkem na maso, pokud nepřišel šerif a nezatkl ho. Jackovi se sice podařilo v noci utéct, ale brzo byl opět chycen a pověšen. Calamity Jane pak dala Billa pohřbít v decentním, drahém hrobě, kolem kterého dali ohrádku a americkou vlaječku, na počest jeho válečné služby. Později se opět nemohla usadit, až se konečně v Texasu vdala a porodila dcerku (1887). Pak s ní opět odešla do Montany, kde koupila si farmu u Miles City, ale po dalších divokých letech cestování se vrátila do Deadwoodu, kde jí uvítali se slávou. Sedmnáct let po Billově smrti zemřela též ona a nechala se pohřbít hned vedle. A je to pravda,, byli jsme tam a viděli jsme oba hroby, viz fotky. Ač se to zdá pochybné, do smrti nepřestala tvrdit, že si ji kdysi vzal za ženu. Ale jak řekla jedna její současnice: "Kdepak manželka! Ten by si ji za ženu nevzal, Bill byl přece gentleman!" Ovšem také to mohla být z její strany - teda té součastnice - jen obyčejná žárlivost . . .