Veřejnost se seznámila s "létajícím talířem", později zvaným nemastně-neslaně UFO - doslova "neidentifikovaný létající předmět" - hlavně v roce 1947, přesněji 8 července toho roku ( před týdnem to bylo 61 let, to to utíká :-), kdy se v Roswellu v Novém Mexiku našlo údajně havarované těleso údajně přiletěvší z vesmíru. Stavil jsem se tam před deseti lety, na své cestě do česky znějícího městečka Karlsbadu, kde jsou obrovské podzemní krápníkové jeskyně. V městě je i "UFO muzeum", ale méně už je známo, že tam v roce 1926 Robert Goddard zkoušel jako první na světě raketu s kapalným palvem. Noviny Roswell Daily Record tehdy oznámily, že US armáda zajala havarovaný "létající talíř", kterýžto kuchyňský termín byl později nahrazen zkratkou UFO. Co už se ale jen šeptalo bylo to, že prý tam byly i mrtvoly mimozemšťanů, údajně zelení mužíčkové z Marsu a já nevím co. Ať už to bylo cokoliv, přízrak extraterestriálních návštěv nás už neopustil . O takových létající vozech "nebeského" původu ovšem mluví už staré legendy, bible i báje o Atlantidě. Málokoho v roce 1947 napadlo, že ty talíře mohou také jen pozemský původ. A skoro nikdo tehdy nevěděl, že to všecko vlastně začalo v Čechách, blízko Prahy . . .
Co se lidé tehdy z novin dověděli, vzbudilo celou záplavu dohadů a vidin, bájí a jiného moderního folklóru. Po padesáti letech byly roce 1997 konečně archivy otevřeny a rosswillská záhada byla oficielně "objasněna". Je zajímavé, že z původního "disku" jak ho popisovala vojenská zpráva roku z 1947 se najednou stal balón, dokonce meteorologický a tedy spřátelený :-). Z Marťanů se staly loutky, zkušební manekýni a z havarie samotné pak pokus, co se stane s lidským tělem ve stratosféře. jenže tohle bylo potřeba přísně tajit celých 50 let? Pak se ale objevilo video pitvy jedné té "loutky" a bylo vidět, že se nejedná o loutku ani o nějakého trpaslíka. To ovšem dál krmilo bujnou fantazii, zatímco na druhé straně se hromadily nesmysly, prezentovanou úřady jakožto "fakta". .
Ale začněme od začátku. Doposud známe a využívíme jen tři způsoby letu v atmosféře a i výše: balony (či vzducholodi lehčí než vzduch), vrtulová či trysková letadla a raketoplány. Vrtulová letadla potřebují vzduch" využívají totiž vztlaku, který se vytvoří pod křídlem a to díky jeho tvaru. Trysková letadla vzlétají též pomocí křídel, ale při letu používají princip akce a reakce, podobně jako raketa v kosmu, která vzduch už nepotřebuje, jen kyslík na spalování paliva a ten si veze s sebou. Nové "létací" technologie to těchto kategorií nepatří: ony ruší gravitaci jinak a k pohybu využívají jinou sílu. Gravitace je mimochodem jediná síla, které ještě vůbec nerozumíme" tj. nevíme jak a proč vzniká. Víme, že klesá se vzdáleností od země a v jisté vzdálenosti už je nepatrná, ještě výše prakticky nulová. To je principem letů do kosmu, jinak by se vesmírná loď nemohla ani dostat z gravitačního pole Země a odlétnout do vesmíru.
Všeobecně se předpokládalo, že gravitaci nelze zrušit, jinak řečeno vypnout. To je zatím ještě pravda, ale už dávno známe vyvolat sílu, která by byla opačná, takže se celkový výsledek ruší. Dnes už na tom principu pracují magnetická ložiska, vznášedla a podobně. Ovšem to jsou pořád jen úspěchy v malém měřítku, ovlivňující jen malá tělesa a na malé vzdálenosti. Je pravda, že se lidstvo snažilo - dříve magií, nyní i technologicky - tento problém vyřešit. Pokud se to povede, je to nová technická revoluce. Nejde jen o výhodné uplatnění ve vojenství, ale i jinde - představte si například, jak by se zjednodušily zvedací jeřáby, výtahy a jiné prostředky přemáhající gravitaci. Ano, zde na Zemi máme různé pomůcky, ale jak je to ve vzduchu nebo dokonce nad ním? Už starý filozof kdysi řekl: "Dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu zeměkoulí." :-).
Nebudeme zde probírat přímo metody, jak by se dala gravitace anulovat, k tomu se možná ještě vrátíme. jde nám o to, zda to už někdo zkoušel a jak to dopadlo. Popud k tomuto článku mi dalo svědectví jednoho známého, který byl za války nasazen na nucených prací a který mi (to bylo asi v roce 1960) svatosvatě tvrdil, že u Němců pracovali nejméně tři vědci na řešení tohoto problému. Dva prý někam utekli, snad před ruskou - či jinou - armádou, třetí byl pověšen an lucerně.
Nechtěl jsem mu to věřit, protože různých takových historek o německých tajných zbraních bylo až až. On to také dále nepromýšlel, ale už tehdy mě napadlo, zda ona různá "UFA", častěji a častěji viděná na nebi, nejsou pozemského původu. Důkazů pro extraterestrialní UFA je vlastně málo,. defakto jen ta "zjevení" a "únosy" pozemšťanů. Ale proč by vlastně ty "talíře" musely být nutně z kosmu? My už dnes máme technologie, o kterých se našim rodičům ani nesnilo. Verneův let na Měsíc se uskutečnil už dávno a Čapkův Krakatit je vlastně až příliš podoben nukleárním zbraním a Továrna na absolutno zase může připomínat nukleární elektrárnu. Němci měli na konci války určitý náskok v letecké technice - i když se jim nedostávala právě ta obyčejná letadla, která tehdy vyhrávala války . . .
Ovšem oficielní verze vypadají, jako když nám pořád něco tají: vymlouvat se na to, že všechna ta pozorovaná UFA neexistují, je asi tak důvěryhodné jako říkat, že všichni, kdo je vidí, jsou blázni. Utajování je ovšem jméno hry a výrobci UF i vlády světa by jistě měly dobré důvody k utajování. Ti porvní proto, aby jim někdo jejich design neukradl, vlády pak ze strachu z paniky. Ano, v roce 1937 Orson Welles vysílal v radiu divadelní hru, zpracovanou podle H.G. Wellsovy knihy Válka světů. Ve hře se jednalo o napadení Země Marťany a on ji zpracoval naneštěstí jako reportáž. Lide, kteří neslyšeli původní oznámení, že se jedná jen o divadelní hru, zmateně prchali z míst, která byla ve hře jmenována, silnice byl přecpány, prostě hrůza.
Idea, že jde o zázračnou technologii, kterou mohou znát jen kosmičtí ufóni je sice svůdná, ale jinak úplně nepodložená. Nemáme totiž vzorky ani těch UF ani ty ufony, zatim žijí jen ve fantazii lidí. Dokonce se zdá, ze to vlády vidí rády, protože i ony jsou jaksi v temnu a kosmičtí turisté jsou přece jen lepší verze než pozemská UFA, dokonce možná ozbrojená. To, zž se UFA vzčala objevovat ae větším měřítku až po druhé světové válce, je jistě zajímavá shoda okolností, ale ještě ne nějaký důkaz: zjevů na obloze bývalo a ještě je mnoho. Ale to, že je předtím neviděli ani ti, kteří pozorují nebe profesionálně, jako třeba hvězdáři anebo piloti, to je sám o sobě také zajímavá.
Víc
dokumentů se také obejvilo po pádu berlinske zdi. Nejde o to, že by snad šlo o utajení UF ze strany Východního Německa, tam prostě byly "zazděny" všechny dokumenty. Vime, že německý výzkum byl asi širší, než dosavadní koumenty ukazovaly a že se už za války snažilo SS dostat výrobu raket a zřejmě ivýzkum nukleárních zbraní pod svou kontrolu. Převzali kde co mohli, do armády i od vědců. V leteckém průmyslu to bylo lehké: Goeringovi zbyla po neúspěchu masových leteckých útoků na Londýn jen ta maršálská hůl a vykrádání evropských uměleckých muzeí - nové rakety a možnáá i superletadla už byly pevně v rukou SS. Také Speerovi byly odebrány některé pravomoci, i když jen díky jeho organizačnímu talentu nedošlo k rozpadu, ale naopak ke zdokonalení vojenské i jiné výroby.
Politika spojenců, totiž masivni bombardovani továren a zbrojniho prumyslu vůbec byla defakto vyvolána německými nálety an Londýn - nešlo jen o odplatu, ale o efektivní a soustavné ničení německé válečné mašinerie, tedy k rychlejšímu ukončení války. Protože se Němcům nedostávalo letadel, nálety na Londýn přestaly a nedostatečný počet stíhaček nemohl ubránit Německo proti "kobercovým" náletům. Jediná obrana byla přestěhovat továrny pod zem. Co už nebylo tak lehké, bylo přestěhovat pod zem i zdroje a suroviny.
I tak se snažili vyrábět "bunu", tj. umělou naftu, umělý kaučuk a jiné suroviny. To ovšem nestačilo - tak například jejich překvapivě rychlá ofenziva v Ardennách se zpomalila a konečně zastavila právě kvůli neodstatku paliv .
Další takovou slabinou byla doprava - co nezničily útoky "kotlářů", to zlikvidovaly sabotáže a podobně. Jistě, vlaky se přesunovaly většinou v noci a ve dne se schovávaly v tunelech, ale železniční stanice, opravářská depa a nakonec i samotné koleje byla nahoře a lehce vystaveny útokům. Tyto, jak se odborně říká logistické problémy (neplást s logickými, ty měli také, ale jinde :-) časem narůstaly, zdroje se vyčerpávaly a ani Speer nemohl Reich zachrínit, i když zaměstnával statisíce otroků. Začínalo být jasnbé, jak to vše skončí.
To se začalo projevovat i ve změně strategie: začaly se víc vyrábět obranné než útočné zbraně (třeba protiletecká děla, flaky) , aby se zabránilo vlnovým náletům, aby se získal čas, než se Reich zase vzchopí k útoku. Ke konci války se začala plánovat i tzv. alspská pevnost , poslední útočiště nacistů, tedy vyoženě obranný projekt. Co budou dělat, až se ubrání, nikoho nezajímalo: většině už bylo jasné (kromě Hitlera :-), že to konec oddálí ale že mu nezabrání. Také jejich dálkové rakety V1 a V2 zklamaly, ostatně nešlo ani tak o útočnou zbraň - rakety byly nepřesné - spíše jen jako psychologické zastrašování, kterému odpomohly pořádné protiletecké kryty.
Celý plán Alpské pevnosti byl vlastně už od začátku pochybný. Důvodů je několik:
1) Prostorově a dopravně to bylo nezvladnutelné - vykutat ve skále tunely, letištní ranveje a odpalovaci rampy byl už úkol nad síly chroptějícího Německa
2) I časově to bylo nemožné - většina nových zbraní byla ještě ve výzkumném stadiu a výzkum, jak víme, jde daleko pomaleji než výroba, je totiž často závislý na mnoha faktorech, často i na inspiraci nebo náhodě. To vysvětluje, že tunely vykutány, ale celkem beze zbraní, prostě že se pevnost nekonala.
3) Hitlerovi bylo zřejmě nalhávano, že vše jde přesně na drátku, tak jak si to přál slyšet. Kdyby mu nelhali, výsledek by byl sice stejný, ale zato by jich dal hodně postřílet a výzkum by šel ještě pomaleji. Nejen ti, co se báli, ale i zavilí Hitlerovi fanatici mu teda vesele lhali dál . . .
4) Navrhované taktické zbraně by účelu nevyhovovaly. Vidíme-li v televizi manévry moderní švýcarské armády, poznáme, že se v horách se používají hlavně lehlé pěchotní a obranné zbraně, právě proti útočící pěchotě. Velké rakety ani letadla se v horách neuplatní (vrtulníky ještě nebyly na světě) a nakonec vždy musí dojít k boji zblízka. Ani jejich "zázračné" zbraně by se tam neuplatnily, o nukleárních ani nemluvě.
5) Z hisrtorie víme, že Japonci měli horu nan Okinavě celou prošpikovanou betonovými bunkry, které Američané nakonec "vyčištili" pomocí plamenometů. Pokud by to nestačilo, několik atomových pum by brzo srovnalo větší část Alp :-). Útočníkům by naopak přišly nukleární zbraně vhod a ty byly už na cestě.
Nové projekty řídila už jen SS - zabrala například celou Škodovku i její pobočky pro své tajné projekty. Jeden z projektů bylo i rotující útočné letadlo
typu UFO (používám zde ten termín velmi volně) . Důkazy se zdají být solidní a o výsledcích si tu povíme časem více.
Našel jsem an Netu knihu Henry Stevense,
"Hitler's Flying Saucers" (Hitlerovu létající talíře), která popisuje autorův výzkum a sebranou dokumenaci v tomto oboru. Tato kniha opravdu vyplňuje mezeru, která chybí v dokumentaci německých tajných zbraní. Cituji zde tedy data z té stránky (jinak to ani nejde, chci-li to komentovat) a u fotografií uvádím jen link - čtenář si je může najít té stránce http://missilegate.com/rfz/chapter1.htm sám .
Stránka také obsahuje zajiíavé obrazky plánovaneé"Alpenfestung", Něco bylo v Černém Lese, něco v Čechách, něco v Polsku a dokonce sahala až do Italie, k Lago di Garda. Autor v knize také jmenuje nám už známé esesáky Kammlera, Dornberga a spol. Na konci války byly některé části už vybudované "festung" vyhozeny do vzduchu, jiné byly zdemolovány spojenci, mnohé se ještě objevují při vykopávkách.
Foo fighters ( viz šipky)
Pochopitelně ten "Hitler" v názvu je nepřesný: nevíme, jak dalece se stroje uplatnily v druhé světové vlce. Určité důkazy zde jsou, ale jen nehmatatelné: pozorování, fotky, filmy. Jedná se o tak zvané německé "foo-fighters". Foo je totiž čínský název pro ony hlídací psy či lvy před čínskými chrámy. Jinde se toto slovo objevuje jako vymyšlené, v groteskách Kačera Donalda. Tento termín právě začali používat spejenečtí letci, kteří pozorovali tajemná světla, někdy dokonce vypadající jako osvětlená tělesa a zdá se, že šlo hlavně o výsměch. Nikdo také neviděl ona "letadla" útočit.
Některé prameny uvádějí, že se jednalo osvětelné rakety v hroznovém seskupení, nebo jakýsi druh vystřelovaného "osvětlení". To ale neodpvídá faktu, že se světla pohybovala náhodně, cukavě a zjevovala se jak na atlantické, tak i pacifické vojenské scéně. Jinde se tvrdí, že mohlo jít o plameny šlehající z německých tryskových letadel, tedy už dokonalý nesmysl, to by bylo vidět i letadla. Už tehdy se uvažovalo, že jde asi o tajné zbraně, ale jejich původ a účel je nejasný dodnes. Také nebyly zjištěny nějaké škody, které by tyto létající objekty způsobily.
Jejich rychlost také nebyla super vysoká (až na jeden případ, 500 mil z ahodinu), i když pravda, dnes pozorujeme i pomalá UFA. Pochopitelěn nejde vyloučit, že se jednalo o extraterestriální UFA, ale proč by se pletli do bojů pozemšťanů? :-),
Tak či tak, foo-fighters nedokazují, že Němci už měli v té době provozu schopná letadla typu UFO. Mohlo jít o letadla, které sloužila jen k pozorování nebo k jinému účelu. Vzpomínám na sešit válečného Rodokapsu, kde byla ponorka s vysunovacími křídly, které mohla vzlétat a přistávat jako letadlo a pochopitleně cestovat i pod vodou. Také jen fikce? To se pokusíme posoudit později, až si řekneme, jaké typy Němci navrhovali.
Na stránce http://missilegate.com/rfz/chapter1.htm jsou fotky prvních foo-fighters a navíc CIA dokument, který má dokázat, že Němci stavěli UFO už v roce 1941. Zde musíme být ale opatrní: nejedná se o tajná pozorování agentů CIA ale jen opis z novin, navíc tureckých, které citují německého inženýra Georga Kelina, pracujícího v Torontě, což může být docela dobře jen novinářskou kachnou. Stejnou zprávu ale uvedly i noviny z Athen, Brazzavilu a Tehránu. Kelin tvrdil, že byl svědkem pokusného letu něměckého UFA v Praze, 14 února 1945 a že odbornící, co UFO navrhovali, jsou teď v Rusku, včetně německých plánů.