Autor :
Jan B. Hurych
Název :
UMÍME BÝT EFEKTIVNÍ ? ( 12. Příloha: Řešení problémů )
PŘÍLOHA: ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ.
Název této přílohy je velmi náročný a původně jsem se dokonce rozmýšlel, zda ji nemám vynechat. Pak jsem si ale uvědomil, že v této knize chybí vlastně ty konkretní návody, jak postupovat, aby byl člověk opravdu efektivní. Ona totiž jen samotná Pareto metoda nám nepomůže, nemáme-li navíc i zručnost v jednotlivých oborech naší činnosti. Na druhé straně zde nemůžeme rozebírat všechny možné případy, ale to už nechávám na inteligenci čtenářů . . .
Napsal jsme řadu dalších knih serie UMÍME...?, kde jsem skoro pro každou popsanou činnost uvedl metody, jak řešit problémy s ní spojené. Uvedu tady tedy název knihy a kapitolu s částečným popisem - a doporučuji čtenářům, aby si detailně přečetli ty, které vzbudí jejich zájem. Linky ke stáhnutí oněch knih jsou stále ještě k zaslání, když si mi o ně napíšete a navíc jsou zatím jsou ještě pořád zadarmo (plánujeme totiž knihy brzo vydat tiskem).
1) UMÍME HOSPODAŘIT S ČASEM? (Příloha: Jak ušetřit čas"). To je patrně to první, co si musíme osvojit - už proto, že nám to pomůže prakticky ve věech problémech. Jednotlivé odstavce jsou:
Techniky šetření. Udělat či neudělat? Delegování, Plánování. Telefonování. Konference a mítinky.
Diskuze a porady. Psaní. Čtení. Pošta, hlavně ta elektronická. Studium. .
2) a) UMÍME SE UČIT? (Kapitola: Jak to vše spojit) Při učení máme zcela specifické problémy a tedy i jejich řešení. Každý student vám potvrdí, jak je důležité být efektivnií, ale málokterý ví, jak na to. Jednotlivé odstavce:
Potíže. Motivace. Paměť. Logika. Problémy. Počítače. Myšlenkové mapy. Psychologie. Laterální myšlení. Inspirace. Levá a pravá půlka mozku. Komunikace. Orginizace práce.
.
2) b) UMÍME SE UČIT? (Kapitola: Problémy a řešení). Tato kapitola není přímo o učení, ale popisuje metody všeobecné analýzy problémů. Jednotlivé odstavce:
Bariérová metoda Změnová analýza. Graf událostí a příčin. Úkolová analýza. Klasifikace. Symptomy. Metoda KepnerTregoe. Rozhodování. Vyšetřování. Diskuze.
3) a) UMÍME DOBŘE POZOROVAT? (Kapitola: Pozorování v běžném životě). Abychom mohli problémy správně popsat, můsíme je umět dobře pozorovat a pochopit. Jednotlivé odstavce:
Naše pozorování se také vyvíjí. Učení. Jak pozorovat. Můžeme se naučit my sami dobře pozorovat?
Jak získat zkušenosti: přímo nebo od experta?
3) b) UMÍME DOBŘE POZOROVAT? (Kapitola: Body language aneb Komunikace beze slov.
Často máme problémy s lidmi. A přece, jejich gesta, která si neuvědomují, nám mohou předem prozradit, co si myslí. Jednotlivé odstavce:
Gesta. Signály očí. Výrazy tváře a pohyby obličeje. Pozice těla. Ruce a nohy. Prostor. Národnostní zvyky. Signály beze slov.
3) c) UMÍME DOBŘE POZOROVAT? (Kapitola: Poslech přednášek)
Zde je opět něco specifického pro studenty. Přednášky se většinou jen poslouchají nebo zapisují. ovšem při přednáškách se dá dokonce i myslet :-) Jednotlivé odstavce:
Začneme od začátku. Nestačí poslouchat, ale naslouchat Co dělat, když něčemu nerozumíme? Poznámky začínají poslechem, ale vyžadují daleko víc. Pozornost se dá vycvičit a použít i jinde. Pozorování je vnímání zaměřené k chápání. Poslech má být aktivní. Soustředění, tedy pozornost, je jen začátek všeho. Příprava na přednášky nám umožní lépe chápat, lépe si všímat a více porozumět Vžít se do role přednášejícího. Každá přednáška má mít. . . Dobrá přednáška má mít i diskuzi. Psaní poznámek. Jak studovat učebnice a skripta. To nejdůležitější: buďte vynalézaví.
4) a) UMÍME DOBŘE ČÍST? (Kapitola: Co číst a co ne)
Abychom problémům porozuměli, musíme je prostudovat. To je nejlepší z knih či časopisů, tam ale také můžeme ztratit spoustu času. Jednotlivé odstavce:
Účelné a neúčelné. Kritéria: a) to nové, b) to důležité, c) to užitečné. Jak to poznat? Je to zajímavé? Musíme číst popořádku?
4) b) UMÍME DOBŘE ČÍST? ( Příloha: Základy rychločtení)
Orychločtení byl mezi našimi čtenáři vždy největší zájem. Metoda, kterou se každý může sám naučit rychločtení, je popsána právě zde, jakož i chyby, kterých se při čtení dopouštíme. Jednotlivé odstavce:
Pohyby očí. Návrat očí zpět neboli regrese. Vokalizace. Koncentrace. Chápání. Scanning a skimming. Trénink a testy. Technika. Pokrok. Jak trénovat rychločtení? Komu to prospěje?
5) UMÍME MLUVIT? (Kapitola: Diskuze a přesvědčování)
Někdy je potřeba pro řešení i umět přesvěčovat - obzvláště u "problémových" lidí. Jednotlivé odstavce:
Prohlášení. Tvrzení. Úhybné manévry. Přesvědčování. Poznámka: Také jsme napsal jednu celou knihu jen o diskuzi ( UMÍME DISKUTOVAT?)
6) UMÍME DOBŘE NASLOUCHAT? (Kapitola: Čemu naslouchat a čemu ne )
Umět naslouchat je těžší než umět mluvit. Je důležité vědět předem, co chceme slyšet a jak tomu máme rozumět. Jednotlivé odstavce:
Vokální přenos informace. Prezence. Vnímání. Chápání. Pozornost a pozorování. Čemu raději nenaslouchat.
7) a) UMÍME PSÁT? (Kapitola: Rapidskript )
Tuto metodu jsem časem vymyslel, abych si zlepšil efektivnost vlastního psaní - a hlavně se nemusel učit těsnopis. Jednotlivé odstavce:
Jiné metody. Metoda Rapidskript. Diakritika. Píšeme buď "psacím" písmem nebo i "tiskacím". Normálně prý při čtení čteme jen první 3 písmena. U Rapidskriptu nepíšeme do poznámek celé věty. Hodně si vypomáháme také jinými zkratkami či znaky. Nejdůležitější je ale nepsat hned vše, co slyšíte. Rapidskript podporuje hlubší pochopení už při poslechu přednášky Čitelnost a grafická úprava je tu víc než nutná. Poznámky ovšem nepíšeme jako paměti pro naše potomky, ale pro nás.
7) b) UMÍME PSÁT? (Kapitola: Co nepsat.)
Někdy píšeme zbytečně mnoho, někdy dokonce bychom neměli psát vůbec - to obzvláště platí pro e-mail. Jednotlivé odstavce:
Proč píšeme? Na co píšeme. a) Co psát musím. b) Co bych psát měl. c) Co psát nemusím.
d) Co psát rozhodně nebudu. Koho se to netýká.
8) MANAŽÉŘI BEZ MANÉŽE
(Kapitola: Řeěení problémů)
Existuje metodA Koepner-Tregoe, která pomůže i neodborníkům. Je to v podstatě eliminace, ale sestavit takové tabulky není lehké. Vím to, pracuji s nimi pořád :-). Jednotlivé odstavce:
Řešení problémů. Kepner-Tregoe. Nejpravděpodobnější hypotéza. Co se mi ale při tom nestalo :-). Root cause. Jiný příklad, tentokrát ne ze semináře, ale přímo ze života.
Závěr: Snažil jsem se zde ukázat, že k efektivnosti je potřeba teorie i praxe. Jak už jsme tu jednou napsal: "Znalost bez zkušenosti je jako auto bez kol. Zkušenost bez znalosti je jako kola bez auta." Tak ať vám i ty vaše projekty dobře jezdí a hlavně hodně efektivně (tj. co nejvíc kilometrů na litr :-)
(konec)