koffl next back Autor : Jan B. Hurych
Název : DIMENZE
Článek: O OVCÍCH A LIDECH


Neříkám, že nedávný úspěch klonovací technologie si nezaslouží chválu: vždyť otvírá cestu mnohým, užitečným aplikacím! Ale už první ohlasy ukázaly, kdo se hlavně o klonovaní ovcí bude zajímat. Novináři se ptali kdekoho: počínajíc Klubem "Přátel dobrého skopového" a konče kanceláří Nejvyššího pastýře v Římě (podobnost titulu je ovšem čistě náhodná). Neptali se jedině snad těch ovcí. Tedy mám na mysli spíše berany: po úspěchu v Roslinu jich už asi vůbec nebude potřeba, Dolly totiž nemá otce ...


Minulý týden jsem dostal zajímavý e-mail: Představte si, že že cestujete na nějakou konferenci do New Orleansu, zabydlíte se v hotelu a jdete si odpočinout dolů do baru. Jakýsi člověk vám nabídne drink a usadí u vás u stolu, kde sedí ještě několik jeho přátel. Probudíte se až ve svém pokoji, ve vaně a po krk v ledu. Na zdi před vámi je velká cedule, žádající vás, abyste okamžitě volal číslo 911 (to je v Severní Americe číslo pohotovosti). Na židli u vany je pro ten účel vhodně položený telefon. Zavoláte a operátor se vás požádá, abyste se přesvědčil, jestli vám ze zad čouhá nějaká trubička a když to potvrdíte, tak vám řekne, že už to znají a abyste se nehýbal, že sanitka už jede. V nemocnici se pak dovíte, že vám byly odoperovány (rozuměj ukradeny) obě ledviny...

Science fiction? Ale ne, to je skutečný případ - podobné věci se podle uvedených svědků udály i v Las Vegas, v Houstonu i jinde. Jedná se o kriminální gangy, které používají professionální chirurgy; ledvin k transplataci je totiž nedostatek a na černém trhu se za ně asi dobře platí. Tolik tedy e-mail a navíc varování, že tyto případy se vyskytují stále častěji.
Potěší nás jistě, že právě klonování by mělo podle Dr. Iana Wilmuta - který je, dalo by se říci, jakýmsi symbolickým otcem bezprizorné ovečky Dolly - pomoci vyprodukovat zvířecí orgány (on jmenuje právě ledviny a játra), které by se daly transplatovat na lidi.

Ovšem když už se klonovala ovce, teď je jistě na řadě člověk a nedělejme si žádné iluze, že k tomu nedojde. Minulý týden jsme se dověděli o lidkském klonu-dvojčeti a prý už se také podařilo klonovat opice, i když jen z embrya.

Zákonodárci mají proti klonování lidí jen stereotypní opatření: udělá se zákon a prostě se to zakáže. Ano, to bude asi tak stejně účinné, jako když se zakázuje, aby se kradlo nebo aby se dělaly kompjútrové viry! Zisk z klonování či už jen pouhé pokušení je totiž příliš veliké a sám Dr.Wilmut prohlásil, že by byl sorry, kdyby se tato technika zneužila při aplikaci na lidech. Ale právě pokus v Roslinu dokázal, že je to v podstatě možné! A to, že nositel Nobelovy ceny Joseph Rotblat (také angličan) svolává komisi na vyšetřování ethických důsledků Roslinského úspěchu, je sice velmi slibné, ale ruku na srdce: kdy se to naposled stalo, že vědci, kteří nás dostali do nějaké šlamastiky, nás z ní také dokázali hned vytáhnout?

Klonování je navíc vlastně jen kopírovací technologie (tím to nechci snižovat, pochopitelně). Podstata genetického inženýrství je ovšem hlavně v tom, že chceme vytvořit nové, pozitivní genetické znaky, a to za účelem jejich praktického využití. Teprve až když se tento nový genetický kód vytvoří, uvažujeme o replikaci, tj. klonování ve velkém.

Samotná klonovací technologie nám ale také nabízí rychlou reprodukci existujících živých (a vsadím se, že jednou i mrtvých) organismů či jedinců, jejíž některé výsledky mohou být užitečné a jiné katastrofální. Jednou z takových nebezpečných aplikací jsou jistě biologické zbraně, kde je navíc "výroba ve velkém" důležitou podmínkou. Ano, věřím, že se bude klonovat všecko možné (pamatujete na doby, kdy přišly do kanceláří první automatické kopírky?) a také tomu se bude říkat výzkum. Jaký výzkum? Výsledek je přece jasný: bude to klon jako klon jako klon. A zatímco bychom měli vyhlásit genetickou válku rakovině nebo AIDS, bude se genetický výzkum ještě navíc tříštit. A jako obvykle, vlády zakazují hlavně tam, kde to není potřeba. Sem patří i nešťastné rozhodnutí britské vlády snížit subvencování Roslinského Institutu na polovinu - zcela jistě motivované publikováním jejich klonovacích výsledků. A zatímco užitečný výzkum bude takto omezen, soukromé laboratoře, finančně zajišťované buhví kým, budou vesele a neomezeně "klohnit" dál...


Ale vy se vůbec nemusíme bát, ujišťují nás titíž zákonodárci: oni sami totiž budou sledovat, co se s těmi všemi objevy děje. Hlavně, když se bude všecko zveřejňovat, že ano! Jenže i v samotném Roslinu byl výzkum, jak sami vědci přiznávají, skvěle utajen. Pravda, PPL Therapeutics, to jest firma, která s vědci spolupracovala a jistě také výzkum financovala, má teď exkluzivní práva na uvedenou technologii. Jenomže sotva bychom spočítali chodníčky, kterými se dá obcházet ta která licence.

Hlavní problém ale vidím v něčem úplně jiném: představme si ve své naivitě, že se bude skutečně všechno zveřejňovat a kontrolovat. Jenže jsme v situaci, která je první svého druhu: kde se v nás vezme ta svrchovaná moudrost, že budeme předem vědět, co bude pro lidstvo dobré a co mu uškodí?


Poznámka: Od té doby, co jsem tento článek napsal, se ledacos změnilo: úspěšné klonování byl opakováno i jinde - na Havaji už také z dospělých buněk a navíc vstřikováním, místo rosslynské fúze a dokonce i Čína už chce klonovat - dnes už téměř vyhynulého medvídka Pandu (na světě jich je jen asi tisíc). Univerzita USC (Jižní Kalifornie) teď sleduje historický vývoj klonů lidské rakoviny - pro léčebné účely, zatímco Torontská univerzita našla gen, který umožní větší toleranci rostlin na slanou vodu, typický to problém našich prérijích farmářů.

A co se děje v Rosslynu? Nově vytvořená firma Geron pracuje ve spolupráci s institutem na diagnoze a léčení rakoviny, příčinách stárnutí a podobně. Pravý otec ovečky Dolly, Ian Wilmut, ve svém novém článku poukazuje na práci s lidskými embryonickými buňkami, jejichž výzkum může pomoci léčit AIDS, Parkinsonovu chorobu a možná i diabetes. Objevují se ale i nové problémy: lékaři si stěžují, že se všechen výzkum děje úplně tajně a to může způsobit zpomalení ostatních výzkumů. Jenže to víte: farmaceutické firmy tuší velké zisky a konkurenční boj je silný. No a zákonodárci pořád ještě přesně neví, kde je mez, co vlastně mohou povolit a co by měli určitě zakázat . . .



<8>