Jan B. Hurych
Název : CO TY NA TO, MÍŠO?
Akt 1., Scéna 9.
No
a představ si, že ten Tomáš vlastně vůbec není špatný
člověk.
FRANTA:
No
dejme tomu, i když si to opravdu dovedu těžko představit. Co
zase provedl?
RUDLA:
Nic
neprovedl, naopak pomohl - pomohl nám, v té věci povinné školní
docházky pro Míšu.
FRANTA:
No
to se divím. A jak ti vlastně pomohl?
RUDLA:
Ale
přišli sem dva páni z ministerstva, nevím už kterého, a ptali
se
Míši několik otázek a zase odešli.
FRANTA:
No
to mi řekni, to mě zajímá, a na co se Míšu ptali?
RUDLA:
Ať
ti to řekne sám, má lepší - totiž větší tu - (pátrá
v paměti) no paměť,
než já. To je dobrý, co? (směje se, ale když se Franta nesměje,
opakuje:). Hahaha, rozumíš, větší paměť, jako
memory, hahaha, chápeš, ne?
FRANTA:
No
jo,
všecky čipy z Míši by se ti vešly do kapsičky u vesty, a i na
tvůj mozek by zbylo.
RUDLA:
Do
kapsičky od vesty, no to je taky dobrej vtip, haha ... (zarazí
se ) Počkej, jak ty's to vlastně myslel s tím mozkem?
FRANTA:
Tak
jak jsem to řekl, ale pokračuj.
RUDLA:
Jo tak to jo, já myslel, že
se mi směješ. Tak se ho
zeptáme: (ke kompjútru) Co ty na to, Míšo? Co ti chtěli ti
pánové?
MÍŠA:
(hlasem pětiletého chlapce) Oni chtěli vědít -
RUDLA:
(přeruší ho) Říká se vědět, ne vědít!
MÍŠA:
Ba
ne, ten pán říkal vědít. Já mu taky nerozuměl, myslel
jsem, že to má něco společného s vědou a dítětem.
Tak on se mi ptal, jestli umím číst a počítat, tak já mu všecko
povědíl, totiž -
FRANTA:
(napovídá)
- pověděl -
MÍŠA:
Jo,
pověděl a on se naklonil k tomu druhému a já slyšel -
FRANTA:
(napovídá)
- slyšíl -
RUDLA:
(k Frantovi)
Hele Franto, nepleť mi ho! Copak jsme Psohlavci?
MÍŠA:
No,
slyšíl jsem, jak mu říká: Pane kolego, ono to opravdu mluví!
RUDLA:
No
to byl nějaký chytrý pán, co?
MÍŠA:
Ani
ne, ten druhý byl chytřejší a ještě si z něj dělal
legraci. On se ho totiž ten první pán ptal: "To je nějaký
magneťák, že jo?"A ten druhý pán říká: "A rafinovaný, pane
kolego, on vám ještě odpovídá na ty vaše vědecké otázky!"
FRANTA:
A
víc už se tě neptali?
MÍŠA:
Ale
jo: ten první pán mi ptal, jestli se těším do školy a já řekl,
že ne, proč bych se měl těšit.
FRANTA:
No
a co?
MÍŠA:
Ten
první pán se rozčilil a ten druhý pán povídá: "No vidíte, pane
kolego, on je nejen rafinovaný, ale i inteligentní." A pak brzo
odešli -
RUDLA:
(vpadne mu do řeči) - noa dneska ti Franto ten druhý pán přišíl
- sakra, už
taky blbnu, přišel - ale sám, a představil se jako doktor Jahoda -
MÍŠA:
(vpadne mu do řeči) - ale ne doktor od práv, ani od medicíny, tenhle byl od přírody -
RUDLA:
(pokračuje) - byl to doktor od toho - já jsem si to
tady napsal - jo od filozofie a
že se rozhodli, že prý si můžeme Míšu nechat doma, ale
že by on
rád sledoval ten náš pokus a občas by se přišel podívat.
MÍŠA:
(navazuje)... A já mu povídám: jaký pokus a on se
jen zasmál a řekl: na to
jsi Míšo ještě moc malý -
RUDLA:
(skočí mu dořeči) - takže
nám zůstavá Míša doma. A pak mi volal Tomáš, že všechno
zařídil a tak jsem mu hned za to poděkoval.
FRANTA:
No
já si myslím, že to spíš zařídil ten doktor Jahoda, ale kdo by
počítal,
že jo?
RUDLA:
Jo. (hrdě:) No
a já teď učím Míšu
kupecké počty.
FRANTA:
(diví se) Ty,
jo?
RUDLA:
(uraženě)
No co, učí to i blbější než jsem já, ne?
FRANTA:
Tak
tohle nekomentuju, to na mě nechtěj.
RUDLA:
To
nemusíš, já na to stačím sám. No a pak pošleme Míšu na
vysokou -
MÍŠA:
(nadšeně) Jé, prima, pojedeme lovit jeleny!
RUDLA:
Ale
ne, půjdeš se učit.
MÍŠA:
A pak půjdu na vysokou?
FRANTA:
(vysvětluje) To se jen tak říká, Míšo, tím se myslí
vysoká škola,
univerzita. Víš přece, co je univerzita?
MÍŠA:
To
je místo, kde trápí študenty a ti proto dělají revoluce. Ve
Filozofské historii například...
FRANTA:
(přeruší ho) Ale
hlavně se tam učí tuhlety, no - vědomosti.
MÍŠA:
A
odkud je berou ti, co to učí?
RUDLA:
Nebuď
impertinentní, nebo ti vymažu z disku celou Británickou Encyklopedii
MÍŠA:
To
můžeš, já už ji znám nazpaměť. Schválně, ptej se mi
na něco!
FRANTA:
(Směje se) Tak mi řekni, jak se rozmnožují velryby.
MÍŠA:
Velryby
se rozmnožují třením.
RUDLA:
Kde
jsi zas tohle prosím tě vzal?
MÍŠA:
No
v encyklopedii. No a zeptej se mi, co je to sexuální orgán, (vybízí
ho) no, zeptej se mi!
RUDLA:
(rychle) Ne,
Franto, neptej se ho! To by nám Líba dala, takhle kazit kluka!
FRANTA:
(zvědavě) No, co to je sexuální orgán?
MÍŠA:
No
to je, čím se rozmnožují velryby, ha, ha.
FRANTA:
Zapomněl
jsi to na tření!
MÍŠA:
Nezapomněl,
ale nerozumím tomu. Co to je, když se ryby vytřou ? To je jako když se vytře
podlaha, ne?
RUDLA:
Nech
si ty šprťouchlata, Míšo. Hele, on se nám už zase vysmívá.
FRANTA:
Buď
rád, Rudlo, že má smysl pro humor, to je přece známka
inteligence.
RUDLA:
To
se teda Franto mýlíš, například o mně se říká, že nemám
smysl o humor -
MÍŠA:
(doplňuje ho a napodobuje jeho hlas) … - a
přece jsem měl dobré
známky. (směje se dětsky potutelně) Ha-ha-ha.
FRANTA:
(odchází)
Tak se tu hádejte, já se jdu dívat na fotbal.
MÍŠA:
(žebroní)
Jé, vezmi mě s sebou!
FRANTA:
Chyť
si to na kanále tři. (odejde)
RUDLA:
(zakazovačně) Ne, žádnej fotbal nebude! Dneska se
budeme učit teorii
nadhodnoty.
MÍŠA:
Podle
Marxe nebo Goldsteina?
RUDLA:
Ale kdepak - podle Rudly Mlynáře! Co ty na to, Míšo?
(PŘESTÁVKA)