Autor :
Jan B. Hurych
Název :
UMÍME DOBŘE ČÍST?
Kapitola:
Hledání informace <10>
HLEDÁNÍ INFORMACE.
Hledání (anglicky "search", zase to prokleté "S"! ) je dvojí: hledání "literatury vůbec" a pak "hledání v literatuře". Už jsme se zmínili, že každá odborná kniha (často i jiné knihy) má kromě obsahu ještě abecední
rejstřík neboli index a případně i slovník odborných výrazů. Také je tam i seznam literatury, kam se vypisují knihy a články a) ze kterých autor vyšel
nebo b) které mohou posloužit dalšímu studiu.
Někteří autoři jsou tak pracovití, že do své knihy někdy opíší celé pasáže z
knihy jiného autora - tu už ale v literatuře jaksi neuvádí :-).
Ale to předbíháme: nejprve totiž musíme onu knihu nějak najít. Jak? Knihovny, ústavy a instituce mají seznamy knih, databáze, ve kterých najdete i krátký obsah, lépe řečeno legendu - prostě krátký popis, o čem kniha je. Knihy jsou v databázi či kartotéce seřazeny podle abecedy a také podle
decimálního indexového čísla (jsou to tedy kartotéky dvě).
Nebudu zde popisovat, jak index používat (to vám řeknou v knihovně), nám stačí, když si řekneme, že se jedná o kategorie a jednotlivá čísla pak vyjadřují jakési "pod-kategorie", atd. Každá kniha tak získá čísla, pod kterými se pak
objeví v databázi.
Není systém jako systém.
Jakkoliv je tento systém mezinárodní a univerzální, má dvě nevýhody: při hledání najdete buď příliš mnoho (zadali-li jste heslo příliš široké)
nebo zase příliš málo či vůbec nic (heslo příliš úzké nebo není v systému). Dnešní věda a technika je příliš rozvětvená a naše problémy příliš specifické, než aby se daly pořádně indexovat.
Uvedu jeden starý příklad (dnes už jistě neplatí, ale v roce 1960 ještě byly silové polovodiče vědou-popelkou). Hledal jsem
tehdy totiž informaci o zkratech na polovodičových řízených usměrňovačích, používaných pro elektrické pohony
(zabržděný motor se totiž chová v obvodě jako zkrat). V technické knihovně jsem našel jen toto: "elektronika - polovodiče - usměrňovače"
nebo "elektrotechnika - motory - pohony" s desítkami knih, z toho většina ovšem byla v angličtině nebo němčině. Silová elektronika byla totiž tedy ještě součástí elektrotechniky, nevím, jak je to dnes. Bohužel jen jedna či dvě knihy pojednávaly o daném problému a to jen povrchně -
v kartotéce časopisů jsem zase našel celé stovky článků, protože
všechny "odpovídaly" daným indexovým číslům. To rozhodně práci
neušetří.
V jednom
výzkumném ústavě tehdy zaváděli zajímavý jejich vlastní systém a měli
tam víc kategorií, navíc i hodně specifických: byly tam i "polovodičové usměrňovače" a dokonce i "zkraty".
Systém pracoval poněkud jinak než decimální indexový systém: každý článek v časopise, od něhož měl ústav kopii, se vyrobila kartička. Panenské kartičky měly
ovšem pro každou kategorii předem "vycvaknutou" dírku
blízko okraje karty. V otvorech kategorií, které se v článku vyskytovaly, se pak
vystřihl zářez až k okraji, takže jehla, která procházela otvorem, kartu nezadržovala a ta mohla
spadnout dolů. Všechny karty seděly - jako blok - v přihrádce a hledalo se v nich tak, že se vpíchly jehly do otvorů pro hledané kategorie.
Jen karty, které obsahovaly všechny hledané kategorie, pak propadly do krabice.
Tam, kde jsem potřeboval prohledat dvě různé domény, jsem pak hledal na dvakrát (logické NEBO) a výsledky
jsem spojil. Výhoda byla zřejmá: našli jste tak opravdu jen to, co jste potřebovali -
a značil se tam i rok, takže jste mohli najít třeba jen nejnovější
literaturu z minulého roku.. Jistě chápete, že jsem právě tam našel, co jsem
hledal. A to aniž bych musel prolistovat desítky knih nebo přečíst
stovky časopisů.
S počítači jde vše lépe.
Dnes, kdy máme počítače, se ono mechanické uspořádání zdá směšné, ale princip zůstává. V moderních databázích se totiž dá hledat právě tak, jako těmi jehlami, tj. můžeme používat různé logické funkce a to daleko rychleji. Hlavní problém ale zůstává: kategorií či hesel je
pořád hrozně málo, takže je výběr příliš široký - a knihovníci
se pak sami hádají, kam to dát. Dá se to ale obejít výběrem, který bych nazval "slovním": hledáme totiž
články podle slov, která se - doufáme - vyskytují v názvu článku, který by nám mohl pomoci. Ale pozor, například v mém případě byla nejdůležitější slova "zkrat" a "usměrňovač", případně "pohony". Kdybyste je spojili funkcí OR, našli byste
zase stovky, možná tisíce článků, většinou ale daleko vzdálených tomu, co
specificky hledáme. Dáme-li naopak AND, nemusí se všechna tři slova vyskytovat v žádném názvu, takže nic nenajdeme :-). Lepší je kombinace "(zkrat AND usměrňovač) OR (usměrňovač AND pohony) OR (zkrat AND pohony)". Pokud takovou kombinaci nelze do databáze zadat, pak prostě hledáme třikrát a výsledky
v závorkách pak shrneme dohromady.
A co Net?
Dnes je nesmírně výhodné používat hledačky (search engines) na Netu - od Altavisty až po Google -
ty jsou nepostradatelnou součástí našeho výzkumu. Ne, že by se tam vždy vyskytovaly články, které hledáme, ale jsou tam reference a linky jinam, kde jsou zase jiné reference, atd. Pracuje to docela dobře i jako encyklopedie, i když třeba ne zrovna
jako Encyclopedia Brittanica :-). Většina heldaček už má i kombinované funkce AND a OR, a
podobně. Kvalita článků na Netu je ovšem zase něco jiného - opravdu dobrou odbornou literaturu tam najdete jen na stránkách
univerzit a ústavů. Jinak bohužel nám hledačky sice dodají stovky nálezů, ale ťukat na všechny by trvalo celé století.
Lepší je použít tak zvanou inteligentní hledačku, která sama článek
najde a přečte si, zda je tam opravdu to, co hledáte. Kde najdete takovou hledačku?
Nu třeba manželku - vy jste mysleli něco elektronického? To jste se spletli,
tato kniha není science-fiction ( i když napsat takový program by jistě šlo
:-)).
Knihy najdete většinou na stránkách Amazonu, netového knihkupectví a dokonce jsou
na Netu i prodejny použitých knih. Ovšem musíte si je koupit a nechat poslat
poštou, -dost zdlouhavé, nemyslíte? Elektronické knihy se zatím "rozjíždějí" pomalu: jsou cenově drahé a potřebují většinou
ještě e-book, elektronický hárdvér velikosti laptopu. navíc lidé ještě pořád
dávají přednost tištěnému textu. Jinak tam v projektu Guttenberg zdarma najdete hlavně staré texty, jako třeba Aristotela - který je výhodně přeložen do angličtiny -
či texty knih Marka Twaina a to ve
formátu TXT, DOC nebo PDF. Nu a pak jsou knihy ve formátu HTML, ty na Netu máme zatím asi jenom my.
Časopisy,
jak už jsem psal, pro výzkum jsou nejhodnotnější články v odborných
časopisech. I na netu jsou, např. Nature, ale jen malé části; pokud jsou celé,
tj. verbatim
(doslova), musíte si je předplatit - ano, i ty na Netu! Kam jít za časopisy? Opět do knihoven, do výzkumáků, za přáteli nebo do ciziny. Málem bych tu zapomněl na to, co je mojí častou pomůckou: mou vlastní databázi. Mám ji napsanou v Excelu a ušetří mi to
tak hodně času, protože tam mohu lehce přidávat data - najdu li nějaký
seznam literatury na netu, okopíruji si ho
(copy and paste) na dva ťuky přímo do spreadsheetu (oficielní český
překlad je "tabulkový kalkulátor" :-). Jistě, existují sofistikovanější
programy (třeba Access), ale tam nám zabere moc času vkládání dat. Vedle názvu
pak do jiného sloupce přidám link na Net či jinam a do dalších sloupců
pak odškrtám různé kategorie. Ne ale vždy, ani není třeba: hledám tma
toiž právě podle slov názvu, použitím dvou skvělých základní funkcí "FIND" a "SORT", tedy (Nalezni a Seřaď). A abych nezapomněl: dobré články je
také dobré si hned uložit, nejlépe
elektronicky, na disk či CDčko.
Ovšem i při nejlepší snaze nebude v databázi vše a tak nezbývá, než jít ještě jinam: ke kamarádům, žádat o pomoc
Technickou knihovnu, ústavní či fakultní knihovnu a podobně, nu jistě to znáte. Jen pro ilustraci: kdysi jsem si opravdu dělal velkou kartotéku
a a v práci za mnou chodili lidé ze všech možných oborů. Měl jsem tehdy známého, který mě často otravoval, ale sám mi nikdy ničím nepřispěl, ovšem, pravda, ani
moc nemohl :-). Ztrácel jsem s ním čas a tak jednou, když
jsem zrovna nebyl v náladě, jsem mu dal na vybranou, zda chce radu za dolar nebo za padesát
dolarů. Naletěl na to a chtěl tu za dolar. Výborně - řekl jsem mu - v prvním patře je firemní knihovna, tam se to dá
najít. Urazil se: nejen že mě už nikdy neobtěžoval, ale ani mi nedal ten dolar :-).
Slovníky a naučné slovníky.
Na mém pracovním stole mám při ruce tyto knihy: Pravidla českého pravopisu, českou gramatiku (to víte, za třicet let člověk leccos zapomene), dále
česko-anglo-český slovník a hlavně anglický thesaurus
(česky: lexikon). Je to naučný slovník, totiž Webster's New Dictionary (má asi 2000 stránek)
a slouží mi též jako
speller (pravopisný slovník), nejsem-li si jistý, jak se co píše. V dobrém thesaurovi
najdete i synonyma - ale na to mám maličký prográmek, bohužel jen pro anglická synonyma (vlastně je
to křížovkářský slovník :-). I dobré word-processory mají svůj thesaurus, ale ten je poněkud "štíhlejší" :-).
Také Microsoft má na Netu svoji Encyklopedii, nevím už kde, můžete si to najít třeba jako domácí úkol ve hledání informace :-).
Sám ji mám už na CDčku, co jsem dostal zdarma s počítačem, a jsou tam i krátké články; opravdu je to
jedna z mála věcí, co se mi od MS líbí.