next back Autor : Jan B. Hurych
Název : UMÍME DOBŘE ČÍST?
Kapitola: Příloha 1: Základy rychločtení. <13>




PŘÍLOHA 1: ZÁKLADY RYCHLOČTENÍ

Lidé se už dávno snažili nějak zrevolucionizovat onu poměrně těžkou práci, jak dostat napsané či vytištěné myšlenky také nějak do našeho mozku. První takovou pomocnou metodou bylo jistě "předčítání někým nahlas"- zvukově se nám totiž daleko lépe vnímají celá slova, zatímco náš zrak - poměrně komplikovaný video-systém, nám vlastně rozpoznává jen písmeno po písmenu. I přišlo se na to, že se dá číst rychleji, ale zase se  snížilo chápání a pamatování. Metody se vyvíjely, i chápání se zvýšilo, ale poměrně nesprávný výraz "rychločtení" (speed-reading) už tomu zůstal. Rychločtení totiž není jen "rychlé čtení", ale hlavně rychlé vnímání (percepcion) a rychlé chápaní (comprehension). A to vše navíc beze ztráty či zkreslení informace.

Jinak řečeno, nečteme jen rychleji, ale hlavně efektněji a to hlavně proto, že se odnaučíme hlavní chyby, které při čtení děláme. Které jsou to chyby? Už jsme o nich částečně mluvili předtím, zde si je detailně rozebereme a ukážeme, jak se dají eliminovat. Chce to ovšem delší trénink - a hlavně pravidelné zkoušení, plus měření našeho pokroku - což je, jako ostatně u každého učení, to nejdůležitější. A ještě něco: techniky zde uvedené jsou jen doplněním metod čtení (viz kapitoly "Jak číst" a "Metody . . ."). Pokud bude špatná naše metoda - nebo výběr literatury - rychločtení nám nijak nepomůže. Poznámka: Mentální mapa pro tuto Přílohu je v kapitole "Psaní poznámek".

Pohyby očí.

Naše oči se nepohybují spojitě, jak by se nám zdálo, ale ve skocích a mezi nimi jen krátce setrvávají v pauzách. Čteme právě jen v těchto pauzách, protože za pohybu bychom viděli vše rozmazané. Napadne nás hned, že pro zrychlení čtení bychom měli zvýšit jen rychlost pohybu očí - jenže tato rychlost je omezena možnostmi očních svalů a poměrně konstantní dobou zaostření při zastavení pohybu. Druhá metoda by zase spočívala ve zkrácení doby, kdy se oči zastaví (tzv. fixace) a čtou text. Zde opět narazíme na omezení - doba rozpoznávání charakterů je také víceméně konstantní a k velkému zlepšení rychlosti prostě nedojde (nemluvě o tom, že si při tom přetěžujeme zrak) .

Co tedy zbývá? Zvýšit objem snímané informace během fixace a to tak, že na "jeden skok" čteme více slov, často až půl řádku. Jak? Rozšířením úhlu pohledu: normální lidé bez tréninku čtou jen jedno až dvě slova na jeden záběr. To se dá postupně zvýšit na pět až deset slov, opravdu. Nejlépe tomu pomůžeme tím, že ze začátku trochu odtáhneme oči od textu, později už to ani nebude třeba.. Navíc ovšem musíme zrychlit také naše chápání, neboť při stejné rychlosti pohybu očí (a stejně dlouhé pauze) teď přijímáme daleko více informace za stejnou dobu. Výhoda také je, že čteme-li víc slov najednou, pak také i lépe chápeme smysl věty, kterou tak čteme rozdělenou třeba jen na dvě fixace, místo na pět!

Návrat očí zpět neboli regrese.

Jeden velký nešvar je, že se naše oči při čtení často vrací - nemyslím tím případ, když nepochopím větu a přečtu si ji celou znova - ne, naše oči jaksi automaticky poskakují zpět. To ovšem nemusí vůbec být, ale ač si to ani neuvědomujeme, statistika je neúprosná: až 80 procent lidí to dělá (toto číslo bylo změřeno právě u studentů) a regresují až 15krát během přečtení 100 slov! Jeden důvod toho je, že - jak bylo také zjištěno - většinou čteme jen první tři písmena u slova a zbytek slova odhadujeme. Pokud tento odhad nedává v mozku smysl, oči se vrátí a dočtou i zbytek slova. Nebo prostě čteme nepozorně, případně ještě před další fixací už zapomeneme, co jsme četli s vrátíme se - to je možné, když čteme slova rozdělená mezi dvě fixace. Někdy jde zase spíše o zvyk, jindy o nejistotu, zvláště čtete-li něco v cizím jazyce, nebo třeba dané slovo neznáte (to chce mít větší slovník). Naštěstí nemusíme tuto chybu příliš sledovat a opravovat přímo - upraví se to samo, když čteme více slov najednou -  naučíme se prostě číst celá slova a navíc při té rychlosti nemají oči na vracení ani čas :-).

Vokalizace.

Lidé si při čtení často nahlas nebo i zcela potichu čtená slova vyslovují. Že to neděláte? Zkuste si položit dva prsty ze strany na ohryzek a něco si čtěte. I když tam žádné chvění nezaregistrujete, stále je ještě možné, že si slova říkáte v duchu. Tento zlozvyk nás při čtení zdržuje (už jsem si říkali, že říkat sloa je pomalejší než je číst) a je ho potřeba se zbavit. Opět, uvedená metoda rychločtení umožňuje také potlačit vokalizaci, ale musíme tomu trochu pomoci sami - nutit se, abychom slova nevyslovovali, ani nepohybovali rty..

Koncentrace.

Zde mám na mysli "krátkodobou" koncentraci, mezi zrakovým vjemem a chápáním psaného slova. Často se stane, že sice zrakově čteme, i písmena  aslova rozpoznáváme, dokonce i vokalizujeme :-), ale přitom pořádně nevíme co čteme. Opět, nemyslím zde dlouhodobou koncentraci, potřebnou ke studiu, jde jen o tu při čtení. Koncentraci si také ze začátku musíme vnucovat, než se nám stane druhým zvykem.

Chápání.

Někdy je text opravdu těžký, takže musíme čtení zpomalit nebo se i zastavit a přemýšlet, co tím chtěl autor říci. I zde nám naše metoda pomůže zrychlit chápání a tím čtení zrychlit, ale ze začátku se musíme snažit hlavně sami.. Už proto, že si - a to nejen studenti - chceme ze čtení také něco zapamatovat a to bez chápání nelze. A vylepšené chápání se nám pochopitelně také hodí při detailním studiu a samozřejmě i u zkoušek :-).

Musíme při čtení chápat vše? To asi ne, rozhodně ne do hloubky, ale musíme se ze čteného snažit pochopit co nejvíc, abychom to nemuseli číst dvakrát ( i když dvakrát rychleji než předtím, pak bychom stejně žádný čas neušetřili :-). Jak se zlepšuje naše čtení, zlepšuje se i koordinace mezi čtením a chápáním, což zase opět urychluje čtení. Jak už jsem řekl, je omyl domnívat se, že s rychlostí musí klesat i procento chápání - většinou je to naopak. Začínáme si totiž více všímat toho, co je v textu důležité a z vět si automaticky vytřídíme jen to podstatné. Tak například věta "Je jasné, že si každý občan republiky musí uvědomit, že musí platit své daně včas" se smrskne na dvě slova: "daně - včas". To, že každý občan musí platit daně, to všichni víme a jestli si to uvědomujeme nebo ne, to je státu celkem jedno, hlavně když platíme :-). Takže nám zbývá jen to "včas", které je pro čtenáře důležité - to aby neplatil pokutu.

Scanning a skimming.

Tyto už dříve popsané metody (viz kapitola "Metody . . .") nejsou vlastně částí tohoto kurzu rychločtení. Proč ne? Nu ony nám sice čtení textu také zrychlí nebo usnadní, ale jsou založeny na jiném principu: totiž že nečteme vše nebo to nečteme do hloubky - nesnažíme se vše pochopit a zahustit. Rychločtení naopak předpokládá, že čteme vše a to tak, že všemu hned také rozumíme (a tím i zatěžujeme naši paměť). Jinak se totiž ani nemůžeme naučit číst rychle a zároveň efektivně. Nejdříve se tedy musíme naučit "rychločtení", které nám pak také vylepší i scanning a skimming tím, že umíme rychleji číst, lépe vnímat a snadněji chápat.

Trénink a testy.

Absolvoval jsme dva kurzy v rychločtení (celkem dost podobné, ale u různých firem) a přečetl o tom několik knih (dobrá je např. od Tony Buzana, "Speed Reading"). Díky tomu jsem přišel k názoru, že se to můžeme naučit i sami - už proto, že ta největší dřina stejně zůstane vždy na nás :-). Co to chce? Dobrý plán a hlavně ho dodržovat. Stačí  jeden měsíc každodenní hodinové práce (tj. 20 dní, dvacet lekcí, víkendy nepočítám), aby se vám rychlost zvětšila až třikrát (i daleko víc) a chápání se zvedlo třeba z padesáti na osmdesát procent (dokonce oproti tomu původnímu při pomalé rychlosti). Udělejme si tedy bilanci: dříve to bylo 50 procent ze sta, tedy 50 jednotek, po kurzu to bude 80 procent ze tří set, tedy 240 jednotek. Výsledek je tedy téměř pětkrát větší!

Trénink se sestává z lekcí - každá na jeden den - ke kterým si ke každé lekci vybereme předem nějaký (ale pokaždé jiný) text ke čtení. Stačí dvě až čtyři stránky textu na lekci (nejlépe ze stejného oboru, stránka je formátu A). Nejlépe je vzít si nějaká ještě nepřečtená skripta, knihu či učebnici, kde není moc obrázků a prostě to brát jeden až dva listy (tj. obě strany listů) za den. Stránky předem nečteme, ani nesmíme už znát, ale zato je přečte někdo jiný a ke každé lekci (listu) nám předem připraví deset průměrně těžkých otázek k testu a odpovědí k nim. Po přečtení nám dá nejprve otázky, které zodpovíme a on je pak vyhodnotí podle svých odpovědí.  Výhodné je, když si to připraví dva studenti, kteří se oba zaváží dělat tento kurz, každý ovšem pro jiná skripta - a nečekejte ale, že se je tak naučíte i ta skripta, to také není účel! Po testu se měří vždy rychlost, tj. počet přečtených slov za minutu a nejlepší metoda je přečíst celý text na daný den a stopnout si celkový čas. Pak hned zodpovědět oněch 10 otázek, nejlépe písemně - a podle výsledků vypočítat celková procenta chápání (10 procent je za jednu správně zodpovězenou otázku). Abychom nemuseli počítat jednotlivá slova, udělejte si předem ze dvou lekcí průměr počtu slov na řádku (tj. celkový počet slov, dělený počtem řádků) a pak  spočítáme jen řádky. Počet řádků vynásobíme touto konstantou a podělíme časem, jak dlouho to trvalo, v minutách. Již zmíněné dvě až čtyři strany by měly obsahovat alespoň 1000 slov, budou s eod sebe ovšem lišit pro tu kterou lekci..

Technika.

Proč čteme celý text a ne třeba po dobu jedné minuty? Kvůli otázkám, abychom je mohli zodpovědět všechny :-). Do sešitu si vždy zapíšeme datum, číslo lekce, rychlost čtení (tj.slov za minutu) a "komprehenzi" (tj. počet celkových procent chápání, tj. správně zodpověděných otázek krát 10). Pochopitelně si označíme nějak barevně počáteční měření, abychom mohli sledovat náš pokrok. Otázky by měly být detailní - např. bylo-li tam napsáno "zelené auto", chceme vědět, jaké bylo auto barvy; často i otázky mohou zahrnovat důsledky z textu vyplývajících: "Budou občané, kteří nezaplatí daně včas, potrestáni. A jak?" Odpovědi by měly být tak na řádek a posoudí právě ten, kdo napsal otázky, a to podle jeho předem připravených odpovědí. Pravda, on to měl  lehké, dělal to při otevřené knize - ale zkoušený to musí najít v paměti :-). Nedělejte si starosti, když vám budou několik prvních lekcí čísla klesat, hlavně to chápání, časem se to rozhodně zlepší.

Takže asi tak po deseti čteních už můžete experimentovat s délkou řádků (např. noviny mají úzké sloupce, tam můžete zkoušet číst celé řádky na jednu fixaci a až to dokážete, čtěte paper-backy, ty malé knížečky, a zkuste 50 až 75 procent řádku na jednu fixaci oka - ne jen hlavy, ale opravdu nehýbat očima! také náměty článků pak můžete vybírat různé, i beletrii  a podobně.

A hlavně se snažte číst už z počátku tak, abyste všemu rozuměli a extrahovali to do paměti, pochopitelně tou zkrácenou formou ( "daně-včas"). Zpočátku také musí být otázky na testy opravdu dost těžké, abyste zjistili, zda čtete dost do hloubky a namáháte svou paměť! Podle výsledků poznáte, jestli si máte víc zlepšit rychlost či chápání. Také si pak podle toho cvičíte schopnosti (domácí úlohy a další trénink během dne se dovolují, ale z jiné literatury a bez testu). Podle toho se soustřeďte pak při čtení na to, co chcete vylepšit víc: tak třeba dnes odstraňuji vokalizaci. Až to bude lepší, začnu potlačovat regresi, nebo si musím nejdřív trochu zlepšit koncentraci či se mám věnovat víc "hloubce" čtení? V jedné lekci vylepšujte jen jeden faktor, jinak by vás to jen brzdilo!

Hlavní cíl je ovšem "rozšiřování" úhlu pohledu, tj. počtu slov na jeden záběr oka. Začněte se dvěma slovy, a když to půjde, další lekci bude už se třemi, a když ne, trochu to naopak zpomalte, než toho běžně dosáhnete.. Až se budete blížit polovině řádku, přeložte si stránku napůl, a čtěte jen tu půlku, abyste si zvykli a utužili to, co jste docílili. A pak se můžete zase zvyšovat chápání, atd. Můžete navíc  zkoušet i dva řádky najednou, mnoho lidí to už dokáže, ale nepůjde-li vám to, nezoufejte, prostě jste našli svou limitu..

Pokrok.

Důležité je i měření pokroku při tréninku - otázky, které vyhodnocují vaše chápání mohou často být i trochu trikové nebo zase texty těžké, a za tím účelem i jednotlivě vybírány. Po skončení kurzu jsem dosáhl rychlosti 300 procent, a chápání se mi zlepšilo na 90 procent - toho jsem si vážil nejvíc, neboť ta procenta navíc mohou často rozhodnout, zda musíte číst text ještě jednou anebo ne. Jak dalece by mi to pomohlo u zkoušek, to nevím, dělal jsem kurzy až dvacet let po promoci :-). Rozhodně by na zkoušku jen samotné rychločtení nestačilo - látka se musí ještě studovat - ale to jde už lépe, znáte-li 90 procent celého a také jim rozumíte :-). Otázky nemají zkoušet z odborné stránky - nejde o tento druh chápání, jde o text samý. tak. např.když text říká "otáčky při odbuzení motoru vzrůstají", ptáme se, kdy otáčky vzrůstají nebo i jinak:  co se stane, když se stroj odbudí? A nesnažte se to šidit - nachytal jsme takhle i našeho instruktora, jak nám dával postupně lehčí texty, aby tak dokázal, že už také lépe chápeme :-). Nebylo to potřeba, tyto techniky opravdu zvýší obojí: čtete-li rychleji, musíte automaticky i rychleji myslet, jde jen o to zvýšit i rychlost chápání i zapamatování.  

Jak trénovat rychločtení?

Naši lektoři v kurzu nás především učili, jak odstranit negativní návyky, které čtení zpomalují. Už jsem o nich mluvili; jsou ovšem ještě jiné faktory, které znesnadňují speed-reading, tak např. cizí nebo prostě nám neznámá slova. Proto bychom měli mít dostatečný slovník - myslím přímo v hlavě, ne jen ten při ruce, to by nám zase ušetřený čas naopak ztratilo :-). Podobně je ovšem škodlivá i nevhodná rychlost čtení, rušení při čtení, malé soustředění, nemoc či špatná nálada a v neposlední řadě i doba, kdy čteme. Víte například, ve které denní době je vaše čtení neefektivnější? Pokud ne, zkuste si to zjistit - vaše účinnost tím vzroste, někdy i značně. Pochopitelně jsou i texty obtížnější, které opravdu vyžadují, aby se četly několikrát, ale i tam můžeme zkrátit dobu čtení a zvýšit objem absorbované látky. když na to tak pomyslím, hlavně jsem si při rychločtení zrychlil chápání a to se hodí všude :-). 

Trénovat můžete i víckrát denně, ale zkušební test až nakonec, aby byl vidět pokrok. Rozhodně nepřeskakujte na další lekci ten samý den. Přečtěte si raději jiný, libovolný text a zkoušejte si sami, jak vylepšit ty které chyby. A ještě jeden tip: naučte se při čtení vždy číst  celá slova ve skupině. To abyste nečetli třeba čtyři a půl slova na jednu fixaci a další polovinu už v další fixaci - jinak vás to bude brzdit. Oko se dá vycvičit, že si úhel pohledu umí zúžit či rozšířit tak, že to zabere skupinu celých slov. A nevadí, když se občas podíváte na hodinky, naučíte si tím uvědomovat čas, popohánět se a tím zvýšit i vaši rychlost. Ale hlavně se soustřeďte na obsah, ne na rychlost - ta přijde sama. Zvýšit procento chápání je obtížnější než zvýšit rychlost. Nesmíte totiž zapomenout, že budete-li číst s dvojnásobnou rychlostí, ale chápat dvakrát méně než předtím, nic jste tím vlastně   nezískali.

Komu to prospěje?

Nejvíc tento kurz prospěje lidem, kteří musí denně hodně přečíst a to pořádně, detailně  - např. z novin, zpráv, výtahů - tedy novinářům, recenzentům, editorům, korektorům a podobně. Prostě tam, kde všechen text má stejnou váhu, důležitost. Většina z nás ale čte jinak: já například využívám víc skimming a scanning - ale jak už jsem řekl, rychločtení i tam zvýšilo můj celkový výkon: mohl jsme pak i lépe a rychleji "skanovat" i "skimovat". Navíc jsem si zvýšil rychlost vnímání a také zrychlil chápavost, i když to, že teď čtu třikrát víc slov na jeden "pohled" také není zanedbatelné :-). Poslouží to jistě i studentům, ale pozor: při prostém rychločtení vám přesto leccos unikne - není to to samé, co studium, i když to zase není jen "pohled z rychlíku" :-). Každopádně nám to otvírá nové možnosti - např. natrénovat si takovou rychlost čtení, o které jsme si mysleli, že není možná a najít opravdové meze našich možností.