AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
ZMIZELÉ PŘÍSTROJE TYCHA BRAHE.
Praha Rudolfa II. skrývá stále ještě mnoho tajemství a mystérií. Protly se tu životní dráhy umělců, vědců, ale i podvodníků. Ti všichni zde zanechali svou stopu.
Jedním z nejznámějších byl Tycho Brahe, často uváděný mylně i s přídomkem „de“. Právě s ním je spojena jedena záhada
Narodil se V Knudstupu, vyrůstal u svého strýce, který mu dal i rozsáhlé vzdělání. V r. 1570 mu Frederik II. daruje ostrov Hven a Tycho na něm začíná budovat svou observatoř „Uraniborkg“, vybavený na svou dobu nejskvělejšími přístroji umožňujícími ve své době vysoké, až dvacetkrát přesnější měření. Přístroje byly vyrobeny většinou z pozlacené mosazi těmi nejlepšími mechaniky.
Ostrov byl nejen pozorovatelnou, ale i laboratoří a byl všeobecně považován za střed evropské učenosti.
Tycho žil spokojeně na Uraniborgu až do smrti Frederika II r. 1588., ale pak podpora, kterou dostával začala ubývat. Po r.1594 ustala úplně. Tycho odcestoval nejdřív do Německa a poté přijal pozvání Tadeáše Hájka z Hájku, aby přijel do Prahy, se slibem, že mu bude umožněna audience u císaře. Ta dopadla skvěle, Rudolf II. byl jím nadšen, slíbil mu plat 300 zlatých a nabídl mu jeden ze svých zámků. Brahe si vybral Benátky nad Jizerou.
Zpočátku se mu tam velmi líbilo, ale vybudování nového Uranibogu šlo velmi pomalu, protože od císařských slibů k jejich plnění bylo velmi daleko a Tycho se musel handrkovat o každou zlatku.
Přivítal tak možnost v r. 1600 přestěhovat se do Prahy, protože si od toho sliboval, že když bude blíž dvoru, bude vše snažší.
Rudolf II. pro něj koupil dům po vicekancléři Krzovi, ale než bude upraven, přestěhoval se Tycho prozatím do hostince U zlatého noha.
Vzácné přístroje byly přestěhovány do letohrádku královny Anny(Belveder). Brahe a Kepler tam chodili konat pozorování až do Brahovy smrti 24.10.1601
Některé menší přístroje snad Brahe přestěhoval k sobě, ale většina, především ty velké zůstávaly v Belvederu.
Po smrti Tycha Brahe se ale všechny stopy po nich zcela rozplývají. Snad byly uloženy kdesi v Praze.
Jedině hvězdný globus se zachoval a byl uložen v jezuitské koleji v Nice, odkud ho zakoupil Kristián IV., převezl ho do Kodaně, kde ovšem byl zničen při požáru knihovny v r. 1728.
Některé písemné zmínky naznačují, že byly ve městě ještě v r. 1620.
Ačkoliv podobu přístrojů známe z bohatě ilustrované Mechaniky, která vyšla v r. 1598, dodnes se nepodařilo ztotožnit je s kterýmikoliv přístroji, které se zachovaly.
Má se zato, že pravděpodobně byly z Belvederu odstěhovány a ukryty na neznámé místo dřív než do Prahy dorazili Švédové.
Ti kteří je stěhovali, mohli zemřít ve vřavě třicetileté války, nebo odejít do exilu.
Možná někdo z těch, kteří transport uskutečnili, zanechal o tom (pravděpodobně šifrovanou) zprávu. I ta mohla být zničena, nebo třebas někde dosud leží neobjevena, nepochopena.
Ne, ona skutečnost bude nejspíš mnohem prozaičtější. Je možné, že rozměrné přístroje byly rozebrány, součástky se promíchaly a později si již nikdo se jejich sestavením nevěděl rady, nebo ani již netušil o jak vzácné přístroje se jednalo- viděl hromadu kovu s kterou si nevěděl rady a tak jí nechal roztavit.
Nicméně jako milovník tajemna:
Když zavřu oči vidím ve své fantazii kamenný sklep starého domu, kde prachem a pavučinami stojí jeden vedle druhého: sextanty, kvadranty astroláby….