AUTOR :
©Karel Šlajsna
NÁZEV :
KONEČN VYRABUJTE DĚTIČKÁM KNIHOVNIČKU!
Úžasné objevy na nás čekají doslova na každém kroku.
Již několikrát jsem názorně ukázal jak podnětné je znovu zkoumat staré mýty pod novým zorným úhlem. Tak byly v mnoha předmětech poznány pravěké létající prostředky, baterie, kondenzátory, tištěné spoje atd. Zájmu se těší i pohádky u kterých bylo také nalezeno, jak ještě poznáme, racionální jádro.
Takovým klasickým příkladem mohou být třeba čerti.
My v Čechách je máme zafixované jako mírně naivní a přihlouplá dobrotiska. Jinde jsou hroziví a chmurní - to podle národní nátury.
Z popisu víme, že se jednalo o rohaté, kulhající bytosti ( což se přičítalo kopytu) s kravskými ocasy, plnící za úplatu lidem jejich přání. Je zajímavé, že po celém světě je tento základní popis stejný a nese se celými dějinami.
I na prehistorických kresbách se objevují bytosti s jakýmisi růžky či anténkami. Dr. L. Souček nadhodil svého času teorii, že by se mohlo jednat o mutanty, kteří po blíže neurčitém celosvětovém kolapsu, potřebovali přídavné orgány krvetvorby. Druhou možností je, že takto byli označování jedinci obdaření mimosmyslovým vnímáním.
Obě tyto domněnky je nutno odmítnout, protože čím hlouběji sestupujeme do minulosti, tím výrůstky vypadají techničtěji a teprve v pozdějších dobách, kdy lidé již neměli s originálem kontakt, se mění v rohy.
Tak tedy anténky! Pátrejme dál.
Kolíbavá chůze je vlastní všem strojům, které nemají gyrokompas ( a na tehdejších „cestách“ to muselo být ještě markantnější). Ocas by mohl být třetí vyrovnávací nohou nebo zeměním, případně obojím.
Abych čtenáře příliš nenapínal, na místo bytosti toužící po lidské duši, se nám tu zjevuje elektronický, pohyblivý stroj plnící lidem přání. Zkrátka nějaký víceúčelový robot.
Jejich záporná prezentace může mít původ v tom, že poté co jejich tvůrci zmizli, roboti se stali neovladatelnými a občas docházelo k poruchám s fatálními následky (viz případ jejich možného prapotomka Golema).
Rýsuje se tak řešení velmi zapeklitého problému, který pravověrní archeoastronautici obcházejí po špičkách. Hypotetičtí mimozemšťani jsou totiž zpodobňováni jednou v těžkých skafandrech, jindy jen v lehkých overalech. Stěží bychom si mohli také představit, že by „synové boží vcházeli k dcerám lidským a plodili s nimi syny“, jak se píše v Genesis, ve skafandru. Nepomůže ani výmluva, že se jednalo o umělé oplodnění, neboť tato činnost je popisována nebo zobrazována zcela jednoznačně. Ovšem v momentě, kdy si představíme astronauta doprovázeného robotem, můžeme si otazník škrtnout.
Tak vidíte, vážení čtenáři, jak jsme se dostali od četa Matyse až k mimozemšťanům.
Jiným příkladem je třeba pohádka o Sněhurce, kde v roli kouzelného zrcadla byl systémovou analýzou téměř jistě rozpoznán nějaký komunikátor s obrazovkou. Dnes už ovšem nelze zjistit další podrobnosti, jelikož toto zařízení bylo v pohádce používáno velice jednoúčelovým způsobem.
Další vzpomínky na dávno zapomenuté technologie představuje Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Tady se podařilo poznat, že v případě Bystrozrakého šlo o nějakou laserovou zbraň opatřenou kvalitní zaměřovací technikou. Široký oproti tomu je nesporně pouze jednoúčelové čerpadlo doplněné patrně zásobníkem, nebo cisternou. Trochu složitější se zdá být situace s dlouhým. Mohlo by se jednat o jeřáb nebo o terénní vozidlo na vysokých nohou s výsuvným ramenem.
Zatímco ještě včera by mnohým mohly být tyto objevy pro smích, dnes kdy bylo v létajícím koberci poznáno starověké letadlo a v Aladinově lampě přístroj pracující na bázi infračervených paprsků, je situace zcela jiná.
Další příklady si již jistě hloubavý čtenář najde sám. Důležité je číst s otevřenou myslí.
Nuže vzhůru! Vyrabujte svým dětičkám knihovnu!