Autor :
Jan B. Hurych
Název :
BARIÉRY
Článek:
Pravý Jurasický park (díl 1.)
PRAVÝ JURASICKÝ PARK (díl 1.)
Dnes se tam jede pohodlně autem, ať už přijedete z kterékoliv světové strany, ale před 80 milióny lety to vypadalo víc jako
Everglades na Floridě: voda, močály, teplé podnebí i tropické lesy. Žili tam želvy, žraloci a ještěři. Vlastně praještěři, všeobecně známější pod jménem dinosauři a také ještě tím, že už vyhynuli. A pak ještě praptáci, kteří nevyhynuli, neboť svou malou velikostí zřejmě odolávali změnám, které pak přišly - jen se změnili v ptactvo
nebeské, to zpěvné, jako třeba slavík, nebo to užitečné, jako třeba slepice. A každá mrtvolka tady vlastně svým způsobem nahrává panu Darwinovi a jeho názoru, že jen schopnější to všecko přežije. To se ovšem stává i v lepších rodinách, které mají, jak se anglicky říká "skeleton in
closet" (kostlivce ve skříni, tj. nějaké to rodinné tajemství). Také tady máme záhadu, jenomže těch kostlivců tu jsou celé stovky.
Ale abych začal od začátku: přijeli jsme tam ze Saskatoonu po Highway No.7,
která v Albertě najednou změní číslo na devět. Nedojedete až do Calgary, ale zastavíte v Drumhelleru, kde je Tyrrelovo museum a co neuvidíte tam, to najdete níže, 140 km dále na jihovýchod, v místě zvaném Dinosauří Provinciální Park. Pravda, ono se neví, jestli už tehdy měli dinosauři provincie, ale o to tu tolik nejde. Místo, které se vyznačuje tím, že jsou to hlavně Badlands (půda nevhodná ani pro zemědělství, ani pro pastvu, neboť rychle eroduje), jako stvořené pro různé westerny. Naposled se tu natáčel film Unforgiven, s Clint Eastwoodem, ale toto místo je i jinak všeobecně známé, dokonce tak, že ho v roce 1980 prohlásila Organizace Spojených Národů (lépe řečeno UNESCO) za celosvětovou chráněnou oblast. Touto poctou se může pochlubit jen málo míst (celkem 288), jako např. egyptské pyramidy, řecký Parthenon, americký Yellowstone, kanadský Head-Smash-in Buffalo Jump (něco jako naše Štorchova Bílá Skála v Libni, ale namísto mamutů zde padali buvoli) i francouzská socha Svobody v New Yorku, kterou nahlodává čas (na rozdíl od sochy Nesvobody v Praze, kterou kdysi nahlodal dynamit).
Sauři.
Náš dino-park pokrývá 7000 hektarů, je starý 75 miliónů let a chlubí se 35 druhy různých -saurů, a každý rok vždycky nejméně ještě jeden nový druh přibude. Jména jim dávají hrozná: pachycephalosaurus, erlikosaurus, elmisaurus, chapsosaurus, brontosaurus (ano, musím vás zklamat, to byl jen jeden z dinosaurů) anebo chasmosaurus. Albertosaurus (1904) a mladší gorgosaurus (1917), mají tu zvláštnost, že se o nich zjistilo, že jsou jeden a ten samý saurus. Jak vidíte, odborníci se nemohou mýlit, ale zato můžou dělat chyby.
Však i v Čechách kdysi hledali frantosaura, což byl vlastně jenom Haškův (Jaroslava, ne hokejisty) epitet pro Frantu Sauera, jeho kamaráda, spisovatele a pašeráka. Také populární herec Dino Martino (Dean Martin) má jméno pouze podobné a mezi dinosaury se nepočítá. Ještě vám prozradím, že procerosaurus je vlastně hadrosaurus (ne, vážně, to je vědecký název!) a radši už ty názvy necháme být...
Ještě sauři.
Pochopitelně, že při tolika kostech se sem tam nějaká při skládání zatoulá jinam. Oni se totiž na rozdíl od populárního názoru tito kostlivci jaksi nenalézají vcelku, ale někdy až pár desítek metrů rozházeni. Sestavené skeletony jsou pak opravdu důkazem vědecké trpělivosti či lépe řečeno fantazie. "Sestavenci", kteří jsou omylem
slepováni z různých jednotlivců pak v muzeu v noci straší - no to jsem si zrovna vymyslel, ale počítám, že tenhle nápad stejně brzo pošlu do
Hollywoodu....
Z těch větších je jistě nejznámější Tyranosaurus rex či jeho příbuzný, Albertosaurus (neplést s Alberto VO5>, což je známý šampón). Al byl vysoký 7, 5 metrů a pohyboval se na zadních. Daspletosaurus byl pět metrů vysoký, vážil čtyři tuny a byl asi ze všech nežravější. Centrotaurus byl 6 m dlouhý a vypadal něco jako pranosorožec. Styracosaurus měl nejen svůj pra-roh na nose, ale i dva rohy nahoře a kolem krunýř, plný velkých kostěných bodců a pichláků. Asi byste si mysleli, že ten bude z nich nejnebezpečnější, ale omyl: měl to jen na obranu proti nepřátelům, sám se živil jen hmyzem a rostlinami. A pochopitelně ty nechybí ani Pterosaurus, který měl křídla v rozpětí 12 metrů a pobije ho jen Quetzalcoatlus z Mexika, jehož rozpětí je asi takové, jako stíhačky z druhé světové války.
Vůbec tam najdete různá pra-zvířata, snad kromě pra-prasete. Snad jen pro zajímavost: podle všeobecného názoru v té době ještě nežili lidé - i když se před několika lety našel v Texasu zkamenělý otisk lidské nohy ve vrstvě, ve které se tam také našly kosti dinosaurů. Tento nález se podle některých vědců - těch, kteří si to neumí vysvětlit - pokládá za podvod, zatímco podle kreacionistů, tj. odpůrců Darwina, se považuje za důkaz, že Darwinova teorie má přinejmenším pěkné díry.
Proč?
Proč pratvoři vyhynuli? Někteří vědci se domnívají, že se jednalo o teplokrevná zvířata, která nemohla ani přezimovat, ani neměla kožešinu a s přicházejícím chladnějším obdobím prostě vyhynula, na rozdíl od těch menších, masožravých a chlupatých. Jiná teorie uvažuje, že dopad ohromného meteoritu do Mexického zálivu zvířil tolik prachu, že ten zastínil na několik let slunce a zabil vegetaci, na které tito
vegetariáni záviseli. Ovšem v zálivu jak známo bývá většinou voda a ne prach, ale to říkám já a na mě moc nedejte.
Podle vědců Tyrellova muzea (o tom ještě později) tento park existoval asi kolem deseti miliónů let před vyhynutím dinosaurů (plus minus pár roků) a přesto tam není žádný náznak nějaké přírodní katastrofy ani pomalého vymírání. Zřejmě to vyžaduje další kopání, možná jinde, nebo jinak, případně obojí. Také mor či ohromný průjem (ano, jak vidíte, vědcům to myslí všude) asi nepadá v úvahu.
Máme pochopitelně mnohé teorie vyhubení (téměř tolik, kolik je paleontologů) jako třeba změny v ekologii, kterým se vyhubenci nemohli přizpůsobit, tj. teplota, mořská hladina, pokles světla, atd. jiné dávají přednost katastrofám, jako vulkánům, zemětřesení a podobně. Ještě jiné dávají vinu nerovnováze hormonů, neplodnosti, dokonce i zácpě - to ale říkají
jiní vědci, ne ti průjmoví. Podle jiných se zase dinosauři přežrali, zničili si tak zásobu potravin a pak chcípli hlady. Nebo jim ptáci rozklovali vejce (ano, dinosauři měli vejce), otrávené květiny je otrávily a podobně. Zatím žádná teorie není potvrzena. Na druhé straně je zajímavé, že ještě nikoho nenapadlo, že to mohla být masová sebevražda, to až teprve mě.
Teorie náhlého vyhynutí má tedy značné nedostatky, podobně jako tvrzení o náhlém vyhynutí komunistů - také u dinošů jsou vidět důkazy, že se uměli přizpůsobit.
Než se dostanou do muzea.
Kdo ty saury exhumuje? Většinou jsou to dobrovolníci, kteří v dešti či vedru trpělivě putují na místa nálezu a
vyzbrojeni štětci, kladívky, dláty a hlavně kanistry s vodou objevují pravěk. Když se jim podaří takovou kost očistit - přičemž ji pořád nasycují butvarem, to je něco jako lepidlo, co ty kosti zpevňuje - zabalí ji pak do látky, nasycené v roztoku a odtransportují. To hlavní jsem zapomněl: místo
se musí nejprve zmapovat, každý čtvereční metr se očísluje, celé naleziště se ohradí dřevěnou ohradou jako krabicí a obkreslí se pozice všech kostí, jak tam byly, po vrstvách 10 cm vysokých. Předpokládám, že kdyby to takhle udělali třeba na Bílé hoře, mohl by se z kostí padlých mušketýrů sestavit celý průběh bitvy. Věřili byste, že se původní nálezy v parku odkrývaly pomocí koní anebo dokonce dynamitu? I když se nalezne celý skeleton, první, co se udělá, je vyúčtováni - je to totiž nákladný
byznys - pochopitelně se musí odhadnout i cena skládačky, to je asi to nejdražší. Jak se jim vůbec ze stovek rozházených kostí podaří dát dohromady celou kostru, mi ovšem nikdo nevyzradil, asi proto, že jsem se radši neptal, abych je nepřivedl do rozpaků.
Jednotlivá naleziště, kterým se mimochodem říká bed (tj. postel a ne hrob, jak by se čekalo), mají plochu až 2500 čtverečních metrů. Jedno z nich, pro již zmíněného centrosaura, bylo objeveno v roce 1977, pracovat se začalo až 1979 a zatím se v něm nalezlo 55 zvířat, tj. asi 60 kostí a jejich zlomků na čtvereční metr. Dobré je, jsou li všechny kosti stejného druhu, pochopitelně. Většinou je to ale všecko pomíchané, inu jako v márnici. Tak velká hustota ostatků se vysvětluje nějakým hromadným zánikem zvířat, která se třeba snažila překročit řeku, ale také se ale nevylučuje, že šlo o o nějakou epidemii. Některé mršiny odnesla voda, jiné roztrhali Albertosaurusové, řeka vyschla, písek zavál kosti a také později, když se řeka vrátila, podemlela a semlela, co se dalo. Také to, jak v tom pak v tom zmatku poznáte, o jaký druh u té či oné kosti šlo (zda je to zcela jiný druh, anebo jen samice či kostra mláděte), je prostě velké tajemství, patrně někde uložené v trezoru z desetipalcové oceli.
(pokračování)