Komentář: INDEX:
B - ČESKÁ ČÁST Poznámka: Část A je v angličtině a obsah je také jiný. Česká část B je zobrazena v kódu CE 1250 anebo bez diakritiky, pro novou volbu jděte prosím zpět nahoře na Titulní stránku.
Nepsali o tom v novinách, nemluvili o tom v televizi a nenašli byste to v Internetu. A ještě dodám, že za všechno může náš pes Tara. Abyste rozuměli, někdy se díváme na filmy v televizi až do půlnoci - a pak ovšem musím jít ven, vyvenčit psa. Je to funkce VELMI důležitá, takže ji rodina svěřuje jen mě. Ne že bych to dělal rád, spíše naopak. Ale má to i svoje výhody, ač by se to na první pohled nezdálo...
Minulý týden se to stalo. Vyjdeme spolu ven a spěcháme do místa, která si Tara kdysi pro onen účel vybrala - proč, to nevím, ale chodí tam od té doby pořád. Spěcháme, protože už také vždycky oba pospícháme spát. Pohlédnu na oblohu - dělám to vždycky, snažím se totiž přijít na způsob, jak se dá z pozice Velkého vozu odhadnout, kolik je asi hodin. Je to věc, která se vám může hodit, když zabloudíte v divočině a nemáte hodinky. Bohužel to ve dne už tak dobře nepracuje. Pohlédnu tedy na nebe a co vidím: nádherná, nevídaná polární záře. Věc celkem nezvyklá - žijeme na 45 rovnoběžce (i Praha je výše, na padesáté) a záři vidíme možná jen tak tři, čtyři dny v roce a to ještě bídně.
Když říkám nádherná, myslím to relativně i absolutně. Viděl jsem krásné záře v Saskatoonu, který je 52 stupni a později i jiné, na ještě výše položených místech, ale ještě nikdy ne takovou. Sluneční aktivita musela být v tom okamžiku značná. Závěsy, záclony, prameny, paprsky, prostě měla všechny možné tvary jako podle slovníku. Světelné jety nám střílely ohromou rychlostí nad hlavou, přes půlku nebe, až k měsíci - byla bezoblačná noc - a vypadalo to, jako když začala Válka Světů podle H.G.Wellse. Rychle jsem zavolal Aťu, aby se pokochala pohledem. Oba jsme tam stáli jako jelimánci a čuměli a nemohli se vynadívat. Za čtvrt hodiny byl konec. Byl jsem pak za ten spektákl manželkou ještě pochválen a bylo mi dovoleno, že mohu i nadále se psem chodit ven, každou noc. Není to nádhera?
Úvaha:
INTERVIEW - JEFF HARROW (Překlad z anglické části)
Reportáž:
NEJSLAVNĚJŠÍ PISTOLNICKÝ SOUBOJ V ARIZONĚ (díl 1.)
Povídka:
LeROY
Poezie:
DNES.
"Opakování je matka moudrosti nebo příznak senility."
Prosím pište mi na adresu dole, vaše připomínky jsou mi cenné. Jestli chcete být nformováni e-mailem, když vyjde nové číslo, připište slovo SUBSCRIBE. Také vám budeme vděčni, když nám napíšete, kde jste se o Hurontárii dozvěděli.
Webmaster Jan(Honza) ©hurychj@hurontel.on.ca
Text následuje:
JEFF HARROW
je Senior Consulting Engineer u firmy Digital Equipment
Corporation (DEC), Skupina Corporate Strategy & Technology. Má přes 25 let
experience v oboru počítačů, přičemž začínal vývojem a aplikací prvního barevného grafického řídícího Informačního Systému pro velkou firmu se zaměřením na aerospace (tj. letectví a průzkum kosmu, pozn. Jan). Jeff přešel k Digital (Southern Region) před třinácti lety, aby tam zavedl a uplatnil první Network Planning a Instalation biznys a později pracoval v oddělení Digital Services pro komunikační sítě a výrobky pro jejich řízení i služby.
Jeff vynalezl první prototyp ikonového síťového managementu pro sítě DEC a nyní pracuje pro různé organizace a firmy po celém světě, aby jim pomohl lépe rozumět strategii současných a buducích počítačových prostředí a technologií, které používají.
Jeff je autorem několika patentů v oblasti síťového managementu a interfaces (propojovací obvody, pozn. Jan) pro uživatele a tuto přináší skrze technologický časopis "The Rapidly Changing Face of Computing" (Rychle se měnící tvář počítačové techniky), adresa je
http://www.digital.com/rcfoc, dále RCFoC semináře, a podobné konzultace jakožto poradce (mentor)
pro více než 150 tisíc lidí každý týden.
From: Jeffrey Harrow
To: Jan Hurych
Subject: Questions to : The Rapidly Changing Face of Computing,
Article : Email - The Killer App! , (E-mail jakožto největší aplikace na Internetu).
Date: May 21, 1998 10:04 dop.
JAN:
1) Statistika uvedená ve vašem článku je velice zjímavá a role elektronické pošty (e-mailu) je jistě nepopíratelná. Ve skutečnosti e-mail ještě dál rozšiřuje svoje možnosti a přidává nové aplikace. Kde vidíte budoucnost pro fax a faxové aplikace, jejichž použití je už teď menší než u e-mailu (nemluvě o tom, že každý dobrý počítač lze použít i jako fax)?
J. HARROW:
Fax zůstává běžným prostředkem pro komunikace "beze slov" a je jakýmsi společným jmenovatelem všech možností, jak přenést text a grafiku a to skoro všude v byznysu ( i soukromě), aniž by lidé museli mít počítač anebo specielní e-mailové konto. A - na rozdíl od daleko flexibilního "usurpátora", e-mailu - se faxované dokumenty pro některé případy považují jakožto oficiální (legálně platné). I když rozšíření e-mailu bude dále pokračovat, hádám, že po určitou doby fax zůstane běžným byznysovým prostředkem a ještě získá navíc PRÁVĚ pomocí technologie, která tak enormní rychlostí pomohla rozšířit e-mail. na Internetu. Tedy specielně internetovou telefonii (IT).
Když se používá pro přenos hlasu, typická IT trpí zpožděním a zkreslením, pro které jí (zatím) uživatelé nedávají přednost. Avšak tato latence a zpoždění není tak důležité pro faxování a malá cena za IT pro zasílání faxů, specielně do ciziny, dává možnosti ne pro pokles, ale naopak rozšíření použití faxů.
JAN:
2)
Množství e-mailové pošty, které se zašle každý den, je už teď téměř šokující, ale já věřím, že se to množství dopisů konečně nějak ustálí. Jakou váhu přikládáte tomu, že se u e-mailu nemusí odpovídat hned, tedy v "reálném čase", ale že můžete nechat odpověď na později (kdy máte více času nebo i víc potřebných informací)?
J. HARROW:
Je mnoho mediálních prostředků, které je možno použít ke komunikaci: osobní styk, videokonference, telefon, faxy, dopisy a ovšem i e-mail, abych jmenoval jen několik a každá má svoje výhody i nevýhody. Vtip je v tom, použít každou ve vhodné době. Například když potřebuji okamžitou odpověď, tak za tím člověkem zajdu, pokud je blízko nebo prostě zatelefonuji. Tam, kde bych chtěl mít záznam a kde nezáleží na rychlosti, dopis je asi nejlepší, ale spěchá-li to, pak je fax lepší. Pro styk s lidmi, o kterých vím, že majíí e-mail a mohu počkat na odpověď, tedy "až se k tomu dostnaou", případně chci-li přidat nějakou "složitější" přílohu či text, který je třeba editovat, pak může být e-mail správná volba (ovšem někdy je lepší kombinace, tj. poslat e-mail či fax a ještě to oznámit telefonem). Hlavním měřítkem je právě ta "volba". Když tu i onu komunikaci přeženu, jako třeba když jdu a obtěžuji souseda pokaždé, když mám nějaký nápad, nebo očekávam, že odpoví na e-mail hned příští minutu, budu zklamán. Tím, že pokaždé přemýšlím, jak NEJLÉPE zprávu poslat, mohu použít to nejlepší z toho kterého media.
JAN:
3)
Tím se dostáváme k telefonu, kde obousměrná komunikace se děje v "reálném čase" (ne vždycky, ale očekává se to od ní). Telefon má ovšem výhodu, že je více osobní ( v budoucnosti doufejme bude mít každý přístroj i vizuální komunikaci). Na druhém straně toto video a ještě třeba konference (tj, několik účastníků současně), to je asi tak vše, co můžeme od telefonu v budoucnosti očekávat. Já osobně používám svůj počítač jako pomocníka - od vytáčení čísla, dělání poznámek, posílání faxů a ještě e-mailovou korespondenci a potvrzování téže. Očekáváte, že tohle vše může být v jednom přístroji (od telefonní firmy, tj. jako je telefon), tak jako je třeba krabice "TV Internetu" (t.j. která se připojí na telefon a TV a nepotřebuje extra počítač, pozn. Jan)?-
J. HARROW:
Existují už různé , t.zv. "obrazovkové telefony", které spojují automatické vytáčení čísla, přístup na Internet a e-mail, jsou typicky snadnější na seřízení a použití než počítače a často stojí méně, ovšem také dodávají jednoduchost za cenu omezených možností. Tím neříkám, že jsou špatné - znám mnoho lidí, kteří by se nikdy neodhodlali pracovat s dnešními složitými počítači, ale jsou ochotni získat některé z těch výhod pomocí takového telefonního přístroje, který lze "lehce" používat. Telefonní společnosti a jejich zprostředkovatelé je tak mohou i nabízet. A to je jedna z pěkných vlastností Internetu - jeho všeobecné normy umožňují výrobcům vyrábět takovéto aplikace, od tradicionálních počítačů až po "babiččinu videokonferenční krabičku" a tím také využití naší rostoucí "Informační Utility" (míněn Internet, pozn. Jan)
JAN:
4) Jako bývalý zaměstnanec fy. Northern Telecom sleduji se zájmem jejich vývoj aplikace "připojení na Internet po drátě" (tj. na drátech rozvodu elektrické energie, pozn. Jan). To je ošem atraktivnější pro Evropu, kde náklady budou menší (je tam na jeden transformátor připojeno více spotřebitelů než v Americe). Která media myslíte, že jsou nejvýhodnější pro internet: telefonní síť, elektrické vedení, kabely televize po drátě či radiové vlny?
J. HARROW:
Věřím, že jedna z výhod "otevřeného" Internetu (na rozdíl od soukromých sítí) je, že je zde mnoho způsobů "napojení". Jak bude Internet dorůstat do "Utility" (tj. sdělovacího prostředku s velkým P, pozn. Jan) a konkurence poroste, uvidíme také, jak se zvyšuje počet způsobů pro toto spojení "na posledním kilometru" (rozuměj k zákazníkovi, pozn. Jan). To je podobné tomu, jak v některých oblastech si můžete zvolit telefon po drátě anebo po kabelu televize po drátě, bez použití sítě místní telefonní firmy.
Kterou možnost si lidé volí? To záleží, jaké výhody ta která firma zavede, jejich spolehlivosti a tak dále. Podobně, pro připojení na Internet si lidé zvolí zapojení podle podobných kriterií: vlastnosti připojení, ceny, spolehlivosti, snadnosti použití, rychlosti atd. A to se mi zdá právě ohromné: ta možnost nechat konkurenci soutěžit o přístup na Internet. To způsobí celou novou řadu inovací, která zlepší služby a přitom bude držet ceny dole. A to si myslím, že je Dobrá Věc!
JAN:
Děkuji vám jménem našich čtenářů.
Když jsme na svých cestách s Aťou zabloudili do Arizony, nemohli jsme pochopitelně minout ani místo známého pistolnického souboje: totiž O.K. Corral v městečku zvaném Tombstone, blízko mexických hranic. Přesněji řečeno, minout jsme ho mohli, protože neleželo přímo na naší trase. Jeli jsme z texaského El Pasa do Phoenixu po dálnici číslo 10 a kdybych neděděl, že máme v Bensonu zahnout na jih, asi bychom to přefrčeli a skončili až v Tucsonu. Den předtím jsme navštívili Mesillu, kterou proslavil neblaze proslulý Billy the Kid a jsem přesvědčen, že by mi to opomenutí moje lepší polovice a životní družka (obě v jedné osobě) nadosmrti neodpustila. A v Arizoně se už střílelo i za menší hříchy...
Už v době faraonů se umění biče uplatňovalo přímo ve velkém. A co vlastně postavili? Ano, pyramidy - pro někoho to je div světa, pro jiné je to jen hromada kamení. Pravda, bývala to hrobka krále, ale kde je teď král a kde jsou jeho poklady? Dávno už je vybrali zloději či archeologové. A co zbylo, je jen - co do velikosti - značně přehnaný náhrobek pro jakousi mumii. Dnes se sice hádáme, jak to dokázali postavit, ale ruku na srdce: pamatujete si snad, jak se ta která mumie jmenovala? Daleko zajímavější se mi zdá, že už tehdy Egypťané znali i trepanaci lebky...
Dnes dozrály jí velké hrozny vína
a těžké, unavené, se teď ke mně sklání.
Ta jejich vůně mámivá a líná
mě objímá a svádí k milování.
Mám velkou touhu potěžkat je v dlani.
Ne jejich tíhou se má ruka chvěje:
to lesní maliny se krupobití brání.
I ona brání se, ač v duchu si to přeje.
A jako kdyby málo rukou měla,
srdcem i nohama teď objala mě svýma;
k modlitbě spíná ruce vprostřed těla,
kde podobenství mlčících rtů dřímá.
Jak jí mám věřit, že se tomu brání,
i když je vlastně dávno přemožena?
Protrhl motýl kuklu - bolest díkůvzdání -
a z plaché dívenky se zrodila mi žena.
Back to index (Zpátky na index)
Back to Title Page (Jdi na titulní stránku)